Eurovolby vládu neovlivní

28. 5. 2019

V nově složeném Evropském parlamentu bude mít zástupce sedm českých politických uskupení. Hnutí ANO, ODS, Piráti, koalice STAN a TOP 09, KDU-ČSL a KSČM obsadí v 751členném europarlamentu 21 křesel. Největší debakl zaznamenala ČSSD, která se do EP neprobojovala.

Vítězem se podle očekávání stalo ANO se šesti europoslanci, druzí občanští demokraté mají v EP čtyři zástupce, Piráti poskočili z nuly na tři místa, stejné mety dosáhla koalice STAN a TOP 09, SPD a lidovci mají po dvou a na komunisty zůstal jediný mandát. Sociální demokraté zůstali poprvé za dveřmi europarlamentu.

ANO vyhrálo evropské volby se ziskem 21,18 % hlasů, eurovolby před pěti lety vyhrálo se ziskem 16,13 procenta. ODS si polepšila na 14,54 % hlasů (7,67 % v roce 2014). Pro Piráty hlasovalo 13,95 % voličů (4,78 %). Koalice Starostů s TOP 09 spadla na 11,65 % (15,95 procenta). SPD při své premiéře získala 9,14 procenta hlasů. KDU-ČSL dostala 7,24 % (9,95 % v roce 2014). KSČM klesla na 6,94 % (10,98 %). ČSSD volilo pouze 3,95 procenta lidí, zatímco před pěti lety to bylo 14,17 procenta. Jednomístné zastoupení v EP ztratili Svobodní, které nyní volilo jen 0,65 procenta lidí. Více než jedno procento hlasů, které zaručuje jednorázový příspěvek ze státního rozpočtu 30 korun za hlas, získaly naopak Hlas v čele s europoslancem Pavlem Teličkou (dříve za ANO), a to 2,38 % hlasů, a také recesistické uskupení ANO, vytrollíme europarlament (1,56 % hlasů).

Volby do EP se v ČR konaly už počtvrté, kandidovalo v nich 39 uskupení, na jejichž kandidátkách figurovalo 842 kandidátů. Uskupení KSČM – Česká levice společně! získalo pro příštích pět let jedinou pozici. V Evropském parlamentu zůstane Kateřina Konečná, která stejně jako v roce 2014 vedla kandidátku KSČM. Voliči jí dali 38 tisíc preferenčních hlasů, na druhou pozici se probojoval, a jejím prvním náhradníkem se tedy stal s téměř 11 tisíci preferenčními hlasy poslanec Sněmovny Zdeněk Ondráček. Před pěti lety získali komunisté v EP tři křesla.

Česká levice se musí spojovat!

KSČM provede analýzu voleb, hodnotit je bude poté v červnu. Po vyhlášení výsledků voleb to novinářům řekl předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Podle něj se neprokázalo, že by byly volby referendem o vládním kabinetu. Na koalici ANO a ČSSD, kterou KSČM toleruje, nebude mít výsledek podle Filipa vliv. KSČM získala 6,94 procenta hlasů, proti minulým volbám, kdy měla 10,98 procenta hlasů, tedy ztratila. Bude mít jednoho europoslance.

K volební účasti Filip řekl, že voliči KSČM nemají EU příliš v lásce, což stranu oslabuje. Rozdíl ve volební účasti ukázal propast mezi voliči ve velkých městech a menších sídlech, uvedl.

»Pro nás jsou výsledky výzvou, abychom nadále sjednocovali levicové síly v České republice,« řekl předseda ÚV KSČM. »Kdyby se nám podařilo získat ještě alespoň dva levicové subjekty, mohli jsme chybějící dva tisíce hlasů dát dohromady a měli jsme o mandát víc. Pro mě osobně je to výzva, abychom neustali v práci na sjednocování levicových sil v ČR, protože kdybychom získali na svou stranu Alianci národních sil, BOS a další, měli jsme určitě více hlasů než naši partneři v EP,« řekl Filip novinářům.

Vyslovil přesvědčení, že všech 28 lidí, kteří byli na kandidátní listině KSČM, bude dál pracovat ve prospěch základního hesla Nenechme to tak! A že se pro ně podaří pro budoucnost najít dostatek uplatnění pro práci spojených sil české levice. »Byť jsem v EP za KSČM – Česká levice společně! nyní zůstala sama, slibuji, že nepřestanu, možná budu ještě s větší intenzitou bojovat za to, aby sociální témata, témata, která trápí občany EU, řešili lidé, kteří je řešit chtějí, nikoli lidé, jejichž jediným programem je lež a rozbíjení něčeho. My budeme bojovat za občany ČR tak, jak jsme to dělali posledních pět let, třebaže to bude možná v podmínkách jednoho mandátu, o to intenzivněji a silněji se o to budeme snažit,« zdůraznila před novináři vedoucí komunistické kandidátky pro eurovolby Kateřina Konečná.

K celkovým výsledkům voleb v Evropě podotkla, že ztráta velké koalice otevírá šanci pro menší frakce k reformě EU. »Možná si kolegové z velké koalice uvědomí, že jejich ztráty jsou výsledkem jejich fungování v EU,« dodala.

Hamáček: Tvrdá rána pro ČSSD

Účast při letošních eurovolbách dosáhla v ČR 28,72 procenta (zhruba o 10 procent víc než před pěti lety), a byla od roku 2004, kdy občané ČR volili do EP poprvé, nejvyšší. Provázely ji však značné regionální rozdíly. Nejvíce voličů přišlo v pátek a v sobotu k urnám v Praze (38,31 %) a ve Středočeském kraji (30,25 %). Nejnižší volební účast byla v Ústeckém (22,04 %) a Karlovarském kraji (23,19 %).

České eurovolby potvrdily dominanci hnutí ANO premiéra Andreje Babiše na české politické scéně. Zároveň však ukázaly růst popularity nejsilnějších opozičních stran - ODS a Pirátů - a propad obliby tradičních levicových stran ČSSD a KSČM. Protože sociální demokraté zcela propadli, s nadsázkou se dá říci, že KSČM se stala nejsilnější levicovou stranou. Stabilní voličskou přízeň si udržely SPD i KDU-ČSL. Volby ukázaly, že se STAN vyplatila obnovená spolupráce s TOP 09.

Výsledky evropských voleb však vládu ANO a ČSSD zřejmě příliš neovlivní. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček zdůrazňoval, že ani debakl strany, která neobhájila ani jediný ze čtyř mandátů, nebude mít na podobu jejího vedení vliv. Volební výsledek je pro ČSSD tvrdá rána, nedokázala voliče zaujmout správným tématem. Restart strany musí být podle Hamáčka silnější a jasnější. ČSSD se upíná ke krajským volbám na podzim 2020. Rok poté se budou konat sněmovní volby. Zřejmě se tak nebude opakovat situace z roku 2004, kdy stál výsledek eurovoleb křeslo tehdejšího předsedu a premiéra Vladimíra Špidlu.

Babišova pozice v ANO je neotřesitelná. Hnutí, které před osmi lety založil, sází na jeho tvář prakticky ve všech volbách.

Pozorovatelé mluví také o kvalitním marketingu nejsilnějšího politického seskupení v ČR, které zvýšilo počet svých zvolených europoslanců o dva na šest. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil vítězství ANO ve volbách za skvělý výsledek. Proti hnutí byla podle jeho názoru v poslední době vedena intenzivní a sprostá antikampaň. Neúspěch koaliční ČSSD podle něj nebude mít vliv na vládu, nevidí žádnou souvislost mezi výsledky a koaliční spoluprací. S ČSSD hodlá Babiš také vyjednávat o nominaci českého zástupce v Evropské komisi, kandidátkou ANO je nynější eurokomisařka Věra Jourová.

Proti hnutí se »jela intenzivní kampaň. Těch mýtusů, co na nás bylo použito,« řekl. Zdůraznil, že řada kritických informací se objevila v médiích i v první den hlasování. Všichni političtí konkurenti podle šéfa ANO pracovali s »antibabišem« a mrzí ho, že s tím nepřestali ani po vyhlášení výsledků. Antikampaň byla podle Babiše vylhaná a velmi intenzivní. Premiér si myslí, že vláda funguje skvěle, má výsledky, proto není důvod mít obavy o budoucnost naší země. »Na vládu tyto volby nemají absolutně žádný vliv. O vládě rozhoduje naše Sněmovna, kde je 15 poslanců ČSSD, naši poslanci. Já tam nevidím žádnou souvislost mezi výsledkem ČSSD a účastí ve vládě,« uvedl. Babiše neznepokojilo, že pokud by se volilo do Sněmovny, opozice by podle výsledků eurovoleb získala většinu.

Co říci závěrem? Mzda poslanců EP ze všech zemí Unie je stejná - 5824 euro čistého měsíčně, což je něco přes 175 tisíc korun. V ČR berou víc peněz už jen prezident republiky a premiér, zatímco ministři jsou na tom hůř a poslanci domácí Sněmovny (bez funkcí) nemají ani polovinu.

Nejstarším zvoleným europoslancem je 66letý Ivan David (SPD), nejmladší je 26letá Markéta Gregorová, ukulelistka a předsedkyně Evropské pirátské strany, jak byla označena na volebním lístku Pirátů.

Autor: 
Marie Kudrnovská
Zdroj: 
Haló noviny
Video: