Všechny Vás moc zdravím v novém roce a přeji Vám, aby pro Vás byl rok s číslovkou 23 na konci po všech stránkách úspěšný!
Dnes tady máme opět speciální díl, v němž se budeme věnovat tolik skloňovanému zkapalněnému zemnímu plynu LNG, jeho cenám i hrám, které s námi hrají naši politici i zahraniční mocnosti...
„V energetické chudobě žije skoro milion lidí. Počet naroste, otázkou je o kolik“, „Země laciné elektřiny. Rakušané zaplatí za kilowatthodinu polovinu co Češi“, „Přes polovinu Čechů nevěří vládě, nejsou spokojení s bojem proti růstu cen energií“. Přehled novinových titulků z několika posledních měsíců. Přehled toho, kam až Fialova vláda nechala situaci s energiemi v ČR zajít.
Přístup pětikoaliční vlády k otázce energií nejlépe charakterizují dvě slova – liknavost a chaotičnost. Jak jinak si vysvětlit, že ještě v dubnu premiér o zastropování energií mluvil jako o nesmyslu, jen aby následně v září zjistil, že jeho vlastní ministr je k ničemu a je třeba sestavit speciální expertní tým, který po měsíci přišel s přelomovým stanoviskem, že ceny energií je skutečně třeba zastropovat, a to v situaci, kdy sousední Slovensko mělo dohodnuté ceny ve výši jedné čtvrtiny toho, co Česká republika? Tolik vyzdvihovaná prozápadní orientace v případě řešení energetické krize Fialův kabinet spíše dohnala, než aby mu jakkoliv pomohla. Vláda ODS, TOP09, KDU-ČSL, Pirátů a STANu se od začátku roku nechovala jako vláda svrchovaného státu. Namísto toho stále čekala na zázračné řešení z EU, kde sice levice již přes rok upozorňuje na stoupající ceny elektrické energie a plynu, Komise však zatím selhává při řešení základních příčin této energetické krize a poskytuje členským státům nesmělá doporučení. To v doslova smrtící kombinaci s Fialovou vládou, která se ne a ne k čemukoliv rozhoupat, udělalo z Česka zemí s nejdražší energií v Evropě.
Ministr Síkela v červenci na tiskové konferenci spolu s generálním ředitelem ČEZu Benešem vítězoslavně oznamoval pronajmutí terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku. Ačkoliv je světově největším dodavatelem LNG Střední východ, asi vás nepřekvapí, že do přístavu Eemshaven nakonec dorazil zkapalněný plyn ze Spojených států. A právě odtud by se měly v budoucnu dodávky plynu do EU v následujících čtyřech letech zdvojnásobit. To jen až budete přemýšlet, proč je prezident Biden místo jednání o míru tolik hrr do nekončícího, drahého zbrojení Ukrajiny, které napomáhá udržovat zemi v konfliktu. Spojené státy si totiž dobře spočítaly, že dlouhodobě mohou na udržování konfliktu na Ukrajině pouze vydělat. A čím déle bude konflikt trvat, tím více bude USA posilovat své obchodní zájmy v Evropě.
Pojďme se podívat na okolnosti, za jakých k nákupu LNG do Česka vlastně došlo. ČEZ totiž nezveřejnil, kolik Američanům za zkapalnělý plyn zaplatil. Důvody jsou v tomto případě zřejmé. Lidé by z toho asi příliš nadšení nebyli. USA totiž do Evropy prodávají zkapalněný plyn vysoko nad cenou. Proto se nyní v Nizozemsku americký plyn obchoduje za 130 eur za MWh, zatímco ještě před konfliktem na Ukrajině byla cena téměř poloviční - 70 eur za MWh. Ameriku za spekulování s cenami kritizoval mimo jiné Francouzský prezident Macron těmito slovy: „V dnešním geopolitickém kontextu se mezi zeměmi, které podporují Ukrajinu, na trhu s plynem vytvářejí dvě kategorie: ti, kteří draze platí, a ti, kteří prodávají za velmi vysoké ceny.“ Hádejte, do které skupiny jako již tradičně spadá Česká republika. Macron dále tvrdí, že Američané umí produkovat plyn levně, a není tedy od nich zrovna „přátelské“ prodávat LNG draze do Evropy. Jenže to by nebyla Fialova vláda, aby neskočila po řešení, které je sice ekonomicky nevýhodné, zdraží energie koncovým zákazníkům, ale hlavní přeci je, že jde o plyn z USA a ne ze zlého Ruska. Cenu svedeme na válku, řekneme, že děláme maximum a ono nám to nějak projde. A že takovouto politikou uvrhneme nově statisíce lidí do energetické chudoby? To hodíme na Babiše. Takhle by se dalo shrnout uvažování stávající vládní garnitury. Zkrátka další majstrštyk Síkely i celého Fialova kabinetu.
A komentář premiéra k celé transakci? „Máme zde uzavřený dlouhodobý kontrakt na pět let. Myslím, že toto je dobrý příklad nejen akceschopnosti české vlády a společnosti ČEZ, jejímž prostřednictvím jsme tuto věc realizovali, ale je to především velký příklad evropské spolupráce.“ Ano, americko-evropské spolupráce na projektu, jak dostat na mizinu pokud možno co nejvíce lidí. Podle Martina Pacovského z Pražské plynárenské bude totiž právě Česko kvůli své nevýhodné poloze na trase dodávek LNG jednou z nejohroženějších zemí EU, která bude v plynové krizi ve výsledku závislá na solidaritě ostatních zemí. A cena plynu na našem trhu tomu bude bohužel i v následujících letech odpovídat. Hlavní ale je, že se vládní představitelé plácají po ramenou, jaký skvělý obchod to s Američany děláme.
Ačkoliv česká vláda nepochybně selhává, energetická krize zasáhla ve větší či menší míře všechny členské státy Evropské unie. Podle společnosti Goldman Sachs může typická rodina v EU čelit počátkem příštího roku účtům za energie ve výši 500 eur měsíčně, což představuje nárůst o 200 % oproti roku 2021. Jak se dalo očekávat, prudký nárůst životních nákladů a cen energií má za následek znehodnocávní mezd. Tyto trendy prohlubují stávající nerovnosti, a negativně ovlivňují nejchudší a nejzranitelnější vrstvy evropské společnosti. Navzdory strádání, s nímž se potýká široká evropská veřejnost, velké korporace z oblasti energetiky a bankovnictví registrují rekordní zisky a zvyšují výplaty svým akcionářům. Z této energetické krize nebude cesty ven, pokud se tento nepoměr strukturálně nezmění a nebude radikálně řešen.
Nejdůležitějším krokem ven z krize, který ve své frakci v Evropském parlamentu prosazuji, je demokratizace energetického sektoru a rozbití oligopolu tzv. Big Energy. Dnešní energetická krize není důsledkem konfliktu na Ukrajině, jak se nám snaží neustále namluvit. Ta krize trvá mnohem déle a je výsledkem desetiletí privatizace a liberalizace. Přijímaná opatření by proto měla usilovat o prolomení neoliberální svěrací kazajky energetického modelu EU, zavedení veřejné kontroly nad odvětvím energetiky a cenotvorbou a zároveň zajištění transparentnosti a odpovědnosti energetických a finančních společností působících na různých energetických trzích.
Jako krok správným směrem proto vnímám ustanovení solidárního příspěvku, tzv. windfall tax, v minimální výši 33 %, aplikovaného na přebytkový zisk společností z odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinérií, které přijala i díky tlaku frakce The Left Rada pro energetiku dne 30. září 2022. Tato daň by ovšem měla být vyšší, aby skutečně začalo docházet k narovnávání strukturálních nerovností mezi nejchudšími a nejbohatšími. Levice proto dále navrhuje, aby se daň na přebytkový zisk týkala i velkých korporací z jiných oblastí a nebyla omezena pouze na energetický sektor.
Příští týden už Vás čeká klasické BOčko, v němž rozebereme aktuální události z domova i ze zahraničí. Mějte se krásně!
Připojuji komentář k cenzurnímu zákonu, který připravuje vláda: https://www.youtube.com/shorts/gVEpEZDWwwA