Stále volnější trh ničí nejen zemědělce
Minulý týden pokračovaly protesty zemědělců napříč Evropou. Jednou z větších akcí byl čtvrteční protest v Bruselu, kde se ve stejnou dobu konal speciální summit Evropské rady. Ten summit, na kterém bylo mimo jiné vyčleněno 50 miliard eur pro Ukrajinu poté, co Maďarsko ustoupilo intenzivnímu vydírání válečnými jestřáby. Belgická policie však zabránila zemědělcům přístup k budovám Evropské rady a Komise a protest se tak konal před budovou Evropského parlamentu. Brzy ráno byly ulice před Parlamentem zaplněny traktory a došlo na pálení slámy či pneumatik.
Zemědělství v EU nad propastí
Farmáři v jednotlivých členských státech se potýkají se svými specifickými problémy, ale ve většině z nich jde především o nebezpečí, které pro evropské zemědělství představují vysoké náklady spojené s vysokými cenami energií a import levných surovin ze zahraničí, v současné době především z Ukrajiny a států jihoamerického sdružení Mercosur. Liberalizace trhu by způsobila zaplavení jednotného trhu levnými a méně regulovanými zemědělskými produkty, ať již z Ukrajiny nebo z Jižní Ameriky, kterým by evropští farmáři nebyli schopni konkurovat. To by mohlo být pro zemědělství v Evropské unii, respektive členských státech, likvidační. A pokud si dohodami o volném obchodu zlikvidujeme v Evropě zemědělství, budeme pak odkázáni na ještě hlubší potravinovou závislost na třetích státech, jako je právě Ukrajina či státy Mercosuru.
Dále farmářům v některých členských státech jako je Francie a Belgie vadí také velký počet evropských regulací či současné fungování společné zemědělské politiky, které jejich práci znesnadňují a prodražují.
Protesty mají smysl!
Protesty, ke kterým dochází v Belgii, Francii, Polsku, Rumunsku, Německu a v řadě dalších evropských států, nám však ukazují jednu věc – organizovat se a protestovat proti neoliberálním destruktivním politikám má smysl a může mít úspěch. Evropská komise sice stále usiluje o prodloužení dohody o volném obchodu s Ukrajinou, ale zároveň částečně ustoupila a navrhuje zastropovat import drůbeže, vajec a cukru na úrovni z let 2022 a 2023. V případě překročení této úrovně by pak automaticky došlo k znovuzavedení cel. Francouzským farmářům, kteří obléhají Paříž, se zase podařilo dotlačit prezidenta Macrona k odmítavému postoji k dohodě o volném obchodu s Mercosurem a dohoda tak nyní má ve Francii silného oponenta.
K ničemu takovému by bez protestů nedošlo a já jen doufám, že se farmáři na ulicích evropských měst stanou inspirací pro všechny ty, kteří jsou neoliberálními politikami ať již ze strany Evropské unie, či národních vlád jako je ta Fialova, ohroženi. Věřím proto, že protest, který organizují farmáři v ČR 19. února, bude mít maximální podporu veřejnosti. Já i kandidáti uskupení STAČILO! ji jednoznačně podporujeme!
Ne korespondenční volbě
Vrátím se také ještě ke startu eDokladů. K tomu před dvěma týdny vyšel článek s titulkem »Problematický start eDokladů obnažil hlubší trhliny českého elektronického státu«. Problémy doprovázející spuštění eDokladů pak nebyly pouze otázkou samotného startu, ale přetrvávaly i několik dní po uvedení aplikace.
Jako hlavní důvod experti na IT uvádějí zastaralou infrastrukturu, která neumožňuje provedení dostatečných zátěžových testů. Základy českého e-governmentu běží s trochou nadsázky na prehistorickém hardwaru. Velký zájem o eDoklady a z něj pramenící přetížení centrální identitní infrastruktury a databází navíc zkomplikoval život i mnoha dalším elektronickým aplikacím státních institucí, které přímo s eDoklady nemají prakticky nic společného. Vzhledem k tomu je zcela legitimní se ptát – jak je možné, že 150 tisíc uživatelů odstřelí klíčové systémy zbytku digitalizace a se spuštěním nové služby ruku v ruce přestanou fungovat digitální služby katastrálního úřadu či SÚKLu? Navíc když vývoj těchto systémů stojí desítky milionů z veřejných prostředků?
Úplný bizár je pak v tomto světle fakt, že si vláda nechala za půl milionu zpracovat »Analýzu stavu povědomí občanů o digitalizaci veřejné správy v České republice«. Jaký postoj k digitalizaci asi mohou mít lidé, když stát není schopen zabezpečit ani to, že si v roce 2024 budou moct studenti elektronicky podat bez problému přihlášky na střední školy? Tento týden jistě většina z vás zaznamenala právě problémy spojené s podáváním přihlášek. A zmíněný dva týdny starý titulek se tak ukázal velmi rychle jako naprosto trefný - digitalizace v České republice selhává a jedná se o problém systémový, nikoliv jednorázový.
Problém byl navíc prakticky totožný jako v případě eDokladů. Na webových stránkách Digitálního přihlašovacího systému, který připravil Cermat, se v den plánovaného spuštění zájemcům ukázala jen informace, že elektronické podání přihlášek na střední školy bude opožděno. Později přibyla omluva, že zpoždění je »z důvodu opravy funkční chyby a potřeby opakovaného prověření bezpečnosti kvůli většímu zásahu do systému«.
Problém tedy stále stejný, jen se mění mluvící hlava, která se za problémy, nefunkčnost či zpoždění z televize omlouvá. Tentokrát to byl kromě premiéra Fialy ministr školství Bek. Nabízí se ale otázka, zda by systémový problém digitalizace v Česku neměl jít na bedra ministra pro digitalizaci a šéfa Pirátů, Ivana Bartoše. V době, kdy se snažíte pro nástroje eGovrnmentu získat i občany, kteří v práci s počítači či chytrými telefony nejsou tak zběhlí, musí vše šlapat na sto procent. Pokud je první zkušenost těchto lidí taková, jako v případě eDokladů či středoškolských přihlášek, automaticky se snižuje jejich ochota tyto nástroje v budoucnu využívat a dávat jim další šanci. Nemluvě o tom, co by se státními systémy udělaly např. takové elektronické volby, kdy by zátěž nebyla 150 tisíc uživatelů, ale třeba pět milionů v horizontu čtyřiadvaceti hodin. Poslední zkušenosti s digitalizací tedy mimo jiné v plné kráse ukázaly, že debata o elektronických volbách je v České republice zatím zcela předčasná a mimo. Byť už i tento bezprecedentní krok někteří poslanci na půdě Poslanecké sněmovny v rámci diskuze otevřeli. Za sebe i kandidáty STAČILO! mohu říct, že uděláme všechno pro to, aby ani korespondenční volba neprošla. Podepište proto, prosím, petici proti zavedení korespondenční volby, kterou najdete na www.stacilo.cz.
Pojďme do zahraničí. Mezinárodní soudní dvůr v nizozemském Haagu rozhodl ve věci podání Jihoafrické republiky, která obvinila Izrael z porušení »Konvence o prevenci a potrestání zločinů genocidy«. Nejen podle JAR Izrael nejen, že nezabránil zločinům genocidy, ale dokonce je sám páchal. Proto Jihoafrická republika požádala soud, aby Izraeli nařídil okamžitě ukončit své válečnické operace v Gaze. Podporu jihoafrické žádosti vyjádřily i vlády Malajsie, Turecka, Jordánska, Bolívie, Nikaraguy, Venezuely, Malediv, Namibie, Pakistánu, Brazílie, Kuby a dalších 80 států. K nim se přidalo společným prohlášením více než 150 různých mezinárodních organizací. Že jste o tom v ČR neslyšeli? To není překvapením, naše média dokonale selektují informace tak, aby vám minimálně podprahově říkala, co si máte myslet.
Právnický tým Jihoafrické republiky, jehož práce se zúčastnil i bývalý lídr britské labouristické strany Jeremy Corbyn, předkládal soudu důkazy o genocidních činech izraelské armády i genocidních výrocích některých izraelských ministrů celé 3 hodiny. Pak dostali představitelé izraelské vlády možnost se obvinění bránit. Jejich rozsáhlou obranu by šlo shrnout do argumentu, že nešlo o genocidu, ale o sebeobranu.
Zabijí přes sto dětí denně
Rozhodnutí soudu přečetla předsedkyně soudu Joan Donoghue, která je bývalou přední právnickou poradkyní tehdejší americké ministryně zahraničí Hilary Clintonové ve vládě Baracka Obamy a která před ICJ soudem tehdy neúspěšně obhajovala USA proti obvinění Nikaraguy ze zaminování jejího přístavu. Soudkyně Donoghue sice odmítla vyhovět požadavku JAR, aby soud nařídil Izraeli okamžitě ukončit válku v Gaze, ale soud nařídil Izraeli se daleko více snažit zabránit zabíjení civilistů v Gaze. Soud neměl za úkol zjistit, zda se Izrael nyní dopouští genocidy, a na toto definitivní zjištění budeme muset prý počkat několik let, ale v předběžném vyhodnocení došel k závěru, že »přesvědčivost a věrohodnost genocidy je taková, že je tu urgentní potřeba před ní ochránit civilisty«. Dále nařídil, aby Izrael umožnil dopravu větší pomoci do Gazy a také, aby potrestal úředníky a vojáky, jejichž výroky jde vnímat jako podněcování ke genocidě. Irský právník Blinne Ni Ghrálaigh, který je členem jihoafrického týmu, připomněl, že »v průměru je denně zabito 247 Palestinců, což zahrnuje 48 matek (dvě každou hodinu) a více než 117 dětí každý den«.
USA odmítly sdělit, zda budou plnit rozhodnutí soudu. Německo, které obhajovalo postoj Izraele a vysloužilo si za to odsouzení Namibie, státu, který byl v minulosti obětí německé genocidy, slíbilo, že se bude rozhodnutím soudu řídit. Podle mezinárodních právníků je poskytování zbraní ke genocidě spoluúčastí na genocidě. Nejvíce zbraní dostává Izrael z USA, ale zbraně dodává i Německo, Itálie, Británie a Kanada. Italská opozice již žádá ukončení toho vyzbrojování a ministr zahraničí slíbil vyhovět. K postoji České republiky, která jako jedna z malé hrstky států stále hájí Izrael a v OSN hlasovala proti humanitárnímu příměří v Gaze, se právníci zatím nevyjádřili. Neočekávám však od vlády Petra Fialy, která se ohání lidskými právy, kde může, že by je prosazovala proti vůli těch, jimž slouží.
Já, Fico, Blaha i Corbyn…
Mimochodem Jeremy Corbyn se ocitl na jakémsi ukrajinském nepřátelském seznamu. Ano, tušíte správně, jsem na něm i já za ČR. Asi proto, že chci konec zabíjení, což by měli chtít i Ukrajinci, neboť v konfliktu podle neoficiálních ztrát mají 10 x vyšší ztráty než ruská strana. Každopádně na tomto seznamu se objevil ze Slovenska místopředseda strany SMER a místopředseda parlamentu – Luboš Blaha. Ten k tomu poznamenal: »Je pro mě ctí být na seznamu s takovými osobnostmi, jako je Robert Fico, Viktor Orbán, Sahra Wagenknecht, a našel jsem tam i své levicové přátele z KSČM. Katka Konečná se před pár dny zastala Slovenska a Roberta Fica. Vždy bojovala za Slováky, když do nás v Bruselu kopali. Je pro mě ctí mít takovou kamarádku, a kdybych mohl v eurovolbách volit v ČR, budu kroužkovat Katku Konečnou a Janu Turoňovou.« Velký dík, Luboši, posílám pozdravy na Slovensko i straně SMER.
Sestřih debaty s J. Pospíšilem (TOP09) na CNN Prima News: https://www.youtube.com/watch?v=lk64H6o-TwM
Fiala souhlasil s posláním dalších 50 mld. EUR na Ukrajinu. Jaké to bude mít dopady?: https://www.youtube.com/watch?v=4epsbVhLxlc&t
Dovoluji si Vás pozvat na nejbližší debaty:
- Pondělí 12.2. – UNIČOV – od 16:00 hod., kino Družba (Moravské nám.).
Hosté: Ondřej Dostál, Jan Skalický.
- A dále se můžete těšit na debatu v Ivančicích (19.2.) či Českých Budějovicích (29.2.) a mnohých dalších.
Připomínám, že KSČM i uskupení STAČILO! sbírá podpisy pod petici proti korespondenční volbě. Stáhnout si formulář můžete zde: https://www.kscm.cz/wp-content/uploads/Petice-proti-zavedeni-korespondencni-volby.pdf následně vytisknout, podepsat (ideálně i s rodinou a přáteli) a poslat zpět na uvedenou adresu. Podepsat petici můžete také elektronicky zde: https://gov.cz/e-petice/580-petice-proti-zavedeni-tzv-korespondencni-volby