55. výročí letu prvního člověka do vesmíru

22. 3. 2016

12. dubna tomu bude padesát pět let, kdy se uskutečnil první let člověka do vesmíru. Byl jím občan Sovětského svazu major Jurij Alexejevič Gagarin (*1934 - +1968). Celý svět tehdy sledoval kosmické soutěžení mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, které začalo vypuštěním první umělé družice Sputnik 1  5. října 1957. Dalo se čekat, že v brzké době poletí do kosmu i člověk. Když ale tato chvíle skutečně nastala, tak celý svět doslova oněměl od úžasu.

Proč v  době prvních kosmických letů byl Sovětský svaz o krok kupředu před Spojenými státy americkými? Je to dáno tím, že vedení Sovětského svazu, reprezentované v té době především Nikitou Sergejevičem Chruščovem (*1894 - +1971), se rozhodlo zaměřit na rozvoj raketových nosičů jaderných zbraní, které pokládalo za jeden z nejdůležitějších odstrašujících prostředků v té době probíhající “studené války“. Sovětský svaz však nevycházel z ničeho. V carském a později Sovětské Rusku žil a pracoval jeden ze zakladatelů kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (*1857 - +1935), který položil teoretické základy letů do vesmíru. Již v 30. letech, během II. světové války a zvláště po ní se v Sovětském svazu intenzivně rozvíjela raketová technika. Toto nové odvětví vyžadovalo obrovské náklady v oblasti rozvoje nových materiálů schopných odolávat vysokým teplotám, v oblasti konstrukce raketových motorů a řídící techniky. Uvědomme si, v jaké hospodářské situaci se Sovětský svaz během a po skončení války nacházel. Země utrpěla nesmírné lidské ztráty. Závody, které nestačily být evakuovány před blížící se frontou za Ural, byly fašisty zcela zničeny. Práci mužů, kteří se nevrátili z války, musely nyní vykonávat ženy. Vládl zde nedostatek téměř všeho.  Přesto i v této nesmírně těžké době byla rozvíjena vědecká a průmyslová odvětví, díky nimž postupně získával Sovětský svaz technologickou převahu nad fašistickým Německem, která výrazně přispěla k jeho vítezství a která byla později využita při rozvoji raketové techniky. K sladění veškeré činnosti vedoucí k úspěšnému dobývání kosmu bylo nutno mít v čele osobnost s vysokými teoretickými i organizačními schopnostmi. Tou v této době byl Sergej Pavlovič Koroljov (*1907 - +1966), který byl důkladně obeznámen s dílem K. E. Ciolkovského a rozhodujícím způsobem se podílel se na konstrukci prvních sovětských raket. Díky jemu, ale samozřejmě i ostatním vědcům, technikům, dělníků i vojákům pracujícím v raketovém průmyslu se Sovětskému svazu podařilo úspěšně uskutečnit první lety do vesmíru.

Ale vraťme se k Juriji Gagarinovi. Můžeme říci, že jeho let vzbudil vlnu nadšení po celé zeměkouli. V novinách i televizi bylo možno spatřit usměvavou tvář mladého muže-kosmonauta, kterému v době letu bylo pouhých 27 let. Je skoro symbolické, že jeho první zahraniční cesta vedla právě do Československa, které bylo v té době nejvěrnějším spojencem Sovětského svazu. Byl zde vítán s ovacemi. Obdržel naše nejvyšší vyznamenání – Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR, kterou pak neustále nosil na své slavnostní vojenské uniformě. Jurij Gagarin poté zavítal do mnoha zemí světa a všude byl vřele přijat. Fotografie z těchto setkání zaplňovaly stránky světových novin. On však stále zůstával skromným člověkem. Byl si vědom toho, že byl vybrán z mnoha jiných adeptů, kteří se v Sovětském svazu připravovali na cestu do kosmu.  Pokračoval ve studiu a úspěšně absolvoval Žukovského vojenskou akademii v Moskvě. Dále se připravoval na lety do vesmíru… Jeho život však předčasně ukončila havárie při cvičném letu na proudovém letounu 27. března 1968, kdy zahynul spolu se svým instruktorem Vladimírem Serjoginem.

A moje osobní dojmy? Pro mne let Jurije Gagarina představuje především vzpomínku na ony šťastné dny mého dětství, mládí mých rodičů a ostatních blízkých. A tak mi to zůstane v paměti. Pro ty, kteří tuto událost neprožili, pak budiž vzpomínkou tento krátký článek. A jako připomenutí oné události před padesáti pěti lety uvedu úryvek písničky autorů Jaromíra Hniličky a Pavla Pácla, kterou poprvé zazpíval 12. dubna 1961 Gustav Brom a které má název „ Pocta astronautovi” nebo též „Dobrý den, majore Gagarine“.

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu,
celý svět zanechal hovoru,
celý svět vyskočil od rozhlasu
a zdvihl pohledy nahoru.

Dobrý den, majore Gagarine
tak jsme se tedy už dočkali
celý svět připil vám rudým vínem
lidé vám ze zdola mávali.

      …

Jan Hádek, člen OV KSČM Praha-východ

Autor: 
Jan Hádek