Duben: porady Praha-východ: Porada aktivu Praha-východ: úterý 4. 4. 2023 od 15 hodin Jednání OV KSČM Praha-východ: úterý 4. 4. 2023 od 16 hodin v zasedací místnosti 153, 3. patro, Praha, Politických vězňů 9.
KSČM podpořila protest proti okrádání důchodců, který se uskutečnil před Poslaneckou sněmovnou 28. února 2023.
Soudružky a soudruzi,
máme za sebou další demonstraci proti vládě, která se konala při jednání Poslanecké sněmovny 28. února na pražském Malostranském náměstí. Další akce budou, samozřejmě, následovat, informace budou zaslány.
Dovolte mis hrnout informace z jednání našich orgánů.
Poslední jednání našeho okresního výboru se konalo 7. února. Vyhodnotili jsme plnění úkolů – zaslali statistiku členů včas do centrály, uzavřeli inventarizaci. Připraven byl plakát k MDŽ, vytištěna byla přáníčka k MDŽ a nahrazen byl plakát proti zdražování plakátem proti válce. Proběhla schůzka se zástupci ZO v Kostelci nad Černými lesy, kteří chtějí přejít do naší okresní organizace z té kolínské.
Diskutovali jsme o informacích z vyšších orgánů (VV ÚV KSČM a VV KV KSČM), ty byly i ve Zpravodaji. Na základě úkolu z vyšších orgánů jsme vytipovali pro krajské volby osobnosti z našeho okresu, se kterými by se již nyní mělo mediálně pracovat: ss. Štefek (č.1), Hajleková, Posolda, Grygarová.
Probírali jsme i výsledky prezidentských voleb. Probíhaly v nerovném prostředí, kdy byl jednoznačně médii i ve školách preferován jen jeden kandidát v druhém kole. Konstatovali jsme souhlas s vyjádřením vedení strany - Byl zvolen prezident, který nebude zastávat zájem našich občanů, a my to pocítíme.
Kontrolovali jsme probíhající proces přeregistrace členů – pomalu se plní podepsané formuláře členů od všech základních organizací, ale některé ZO dosud podklady neodevzdaly. Měly by tak učinit co nejdříve.
Vzali jsme na vědomí přípravu aktivit k MDŽ. Jak bylo avizováno, vylepeny budou plakáty v Brandýse, Říčanech a v Čelákovicích, byla vytištěna přáníčka i poblahopřáno ženám přes náš únorový ;Zpravodaj. Debatovali jsme ale již o květnových akcích. Na 1. máje podpoříme pražské aktivity, akce k osvobození ale budeme pořádat v podobě štafety jako minulé roky. Zároveň opět oblepíme okres tematickými plakáty.
Připravili jsme též akci k 15. březnu 1939 v Čelákovicích, kam jste srdečně zváni. Akce začíná v 15:30 před Sokolovnou Čelákovice, Masarykova ul. 585/16. Vytištěny budou pozvánky, zveřejněna bude též v Čelákovickém zpravodaji, obstaráme i kytici se stuhou.
Probrali jsme Zpravodaj, poradu funkcionářů, a v různém vzali na vědomí zdražování, které se dotkne i nás – zdražení nájemného naší kanceláře i nájemného nástěnky v Brandýse nad Labem.
Od té doby se konalo i jednání VV ÚV KSČM, a to 24. března.
Schválilo stanovisko VV ÚV KSČM k politické situaci – KSČM má recept na důstojné penze bez zvyšování věku odchodu do důchodu, k tomuto tématu vydala KSČM i petici (ke stažení na webu KSČM, možno vyplnit i elektronicky), je i letáček.
Schváleno bylo rovněž zabezpečení 4. zasedání ÚV KSČM 25. 3. 2023.Na programu bude mimo ekonomických bodů i např. návrh výročních členských schůzí a stranických konferencí 2023, informace o stavu a vývoji členské základny k 31. 12. 2022, postup práce s novými členy, dopady krize na životní úroveň obyvatel ČR.
Podpořen byl návrh Výročních členských schůzí a stranických konferencí, které mají zejména schválit kandidátky do krajských zastupitelstev a dát návrhy do eurovoleb. VČS 1. září 2023–10. říjen 2023, okresní konference 11. říjen–20. listopad 2023, krajské konference 21. listopad–22. prosinec 2023. O materiálu bude jednat ještě březnové plénum ÚV KSČM.
Podána byla informace o celorepublikových akcích KSČM. Na některé jsou schváleny i dotace: 10. 4. Velikonoční mírový pochod v Norimberku; 15. 4. Brněnský odborný seminář; 8. 5. Pietní akt u památníku partyzána Jiřího Jírovského; 6.5. Pietní akt na národním hřbitově Terezín; 9. 5. Pohřebiště rudoarmějců, Praha Olšany; 6. 7. Setkání občanů na Kozím Hrádku – výročí upálení M. J. Husa; 23.7. „Třešně na vodě“, 5.8. Přátelské setkání Čechů, Moravanů a Slováků Lázek; 9. 9. 33. setkání levicových občanů v Sekeřicích.
Probrána byla rovněž první informace o stavu a vývoji členské základny k 31. 12. 202. Je nás 20 450. Debatován byl materiál Postup práce s novými členy, navrhovány jsou např. dopis pro nové členy strany, informační brožurka, patroni, setkání nových členů s vedením strany aj. První setkání vedení KSČM s novými členy od roku 2020–3. června 2023 od 10 hod.
Schváleny byly semináře Komise žen „Ženy a bitva u Sokolova“ 22. 4. a seminář ke dni učitelů 18. 3.
Byly sumarizovány návrhy na členy pracovní skupiny s cílem vytvoření souboru opatření vedoucích k nezbytným úsporám, z nichž bude 10. 3. vytvořena užší pracovní skupina. Podána byla informace o a.s. Futura – snižují se závazky, chybí ale reklama, stabilizoval se volný prodej ze 4000 na 4600. Počet předplatitelů se zvýšil (viz poslední informace – o cca 220), do konce března by měly být nové webové stránky. Naše pravda bude v distribuci už od čtvrtka.
Schválena byla delegace do ČLR na akci pořádanou Všečínskou mládežnickou federací /VMF/, ve dnech 25. 3. - 1. 4. 2023 v Pekingu. (ss. Havránek a Šulda).
Další jednání VV ÚV KSČM proběhne 10. března, v našem Zpravodaji informaci přinesu.
Soudružky a soudruzi,
dovolte mi popřát Vám ještě jednou, zejména ženám, k jejich nádhernému svátku, k Mezinárodnímu dni žen. Oslavme ho důstojně a se zdviženou hlavou.
Zdeněk Štefek
předseda OV KSČM Praha východ
Bez obalu 9/2023 s Kateřinou Konečnou
Další týden je za námi, a tak je čas na další díl Bez obalu.
Fialova vláda opět posunula hranice toho, kam až je schopná se svou drzostí a asociálností zajít. Než se společně vrhneme na aktuální dění, vraťme se ale ještě krátce k zákazu aut se spalovacími motory, o kterém jsem vás informovala v Bez obalu minulý týden. Tento zákaz při cenách elektromobilů s velkou pravděpodobností udělá v blízké budoucnosti z aut nedostupný luxus a může vést také k nárůstu nezaměstnanosti. Automobilky totiž budou muset vynakládat nemalé finanční zdroje na vývoj nových vozů, což povede k jejich zdražování, a dle studií v Německu může přijít o místo až 600 tisíc lidí podílejících se na výrobě spalovacích motorů. U nás se přitom dá očekávat velmi podobný dopad tohoto rozhodnutí na trh práce. Přitom ještě před sněmovními volbami v roce 2021 Petr Fiala hřímal, že nesmí dojít k zákazu spalovacích motorů. A jak je to ve skutečnosti? To prozradil pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který nedávno na Primě prohlásil, že Petr Fiala vše dojednal a vláda si za tím stojí.
A takhle je to skoro se vším, co tato vláda dělá. Stačilo jen něco přes rok a většina vládních zástupců zcela zapomněla na to, co slibovala před volbami. V mnoha případech navíc koná naprostý opak. Dokonce ještě 27. ledna 2022 Fiala ve Sněmovně sliboval: „Daně v žádném případě zvyšovat nebudeme, nestrašte lidi, občanům můžeme garantovat, že daně a celková daňová zátěž se zvyšovat za naší vlády nebude a že problémy deficitu budeme vždycky řešit úsporami na výdajové stránce rozpočtu, ne zvyšováním daní.“ A nyní po roce si chystá Fialova vláda došlápnout také na vlastníky nemovitostí zvýšením daně z nemovitostí až na dvojnásobek a úpravou DPH z nás chce udělat zemi s nejvyšší sníženou sazbou v EU. A s těmito geniálními nápady radí ministru Stanjurovi šest osobních poradců, za které v loňském roce utratil 3,4 milionů korun, jak vyplývá ze seznamu externích poradců a advokátů, které musely resorty do poloviny února zveřejnit.
Navíc, jako kdyby nestačilo, že Fialova vláda změnila názor prakticky na vše hned poté, co se dostala k moci, jsou zarážející také arogance a mechanismy, které při prosazování své asociální politiky využívá. Markéta Pekarová Adamová totiž minulý týden vyhlásila stav legislativní nouze, který zásadně mění strukturu zákonodárného procesu a lze jej využívat pouze za zcela mimořádných podmínek. Nyní jej předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová vyhlásila jen proto, aby mohla vláda v urychleném jednání schválit nižší valorizaci důchodů, kvůli které přijde každý důchodce o tisíc korun měsíčně. Vláda tak v době inflace útočí na ty nejzranitelnější a využívá u toho všech prostředků k tomu, aby ji nikdo nemohl zastavit. Postup vlády přitom považují za protiústavní jak někteří senátoři, tak i ústavní právníci. Členům vlády je to ale zjevně úplně jedno a bezprecedentní útok na více než dva miliony seniorů chce uskutečnit tak jako tak. Ještě v listopadu 2021 se přitom Markéta Pekarová Adamová ke stavu legislativní nouze stavěla takto: “Nechci pokračovat v trendu nastoleném současnou vládou, kdy bylo obcházeno, a zároveň ctím nález Ústavního soudu, který podmínky vyhlášení legislativní nouze jasně vymezil. Pro mě není právní stát jen slovo.” Nyní jej vyhlašuje zcela bezdůvodně jen proto, aby vláda mohla protiústavně sebrat peníze seniorům. Změnou valorizačního schématu, kdy namísto červnového zvýšení starobních důchodů průměrně o 1770 Kč měsíčně, půjde v průměru pouze o 760 Kč měsíčně, hází vláda seniory přes palubu a svou neschopností kočírovat státní rozpočet přenáší problémy na ty nejbezbrannější občany! KSČM navrhuje a dlouhodobě prosazuje pravidelnou a dostatečnou valorizaci důchodů a zavedení institutu tzv. minimálního důchodu nad úrovní životního minima. Rozjeli jsme také petici proti zvýšení věku odchodu do důchodu, kterou najdete na www.kscm.cz.
U Markéty Pekarové Adamové se ale ještě zastavme. Zdá se totiž, že by se místo obcházení Ústavy měla předsedkyně TOP09 zaměřit spíše na úklid ve vlastní straně. Ukazuje se, že navzdory snaze TOP09 o distancování se od bývalého poslance Dominika Feriho aktuálně souzeného za závažné sexuální zločiny, jeho vazba na nejužší vedení strany přetrvává. Od začátku kauzy totiž Feriho zastupuje blízký spolupracovník Markéty Pekarové Adamové a vlivný člen a sponzor pražské TOP09, Václav Kučera. Ten na konci loňského roku přišel jako nominant strany i do dozorčí rady ČEZ, v níž je dodnes. Podle zdrojů redakce Alarm se Kučera představuje jako poradce Pekarové Adamové. „Je to důležitý kontakt pro TOP09. Ví se, že pokud se s něčím chcete na stranu obrátit, máte kontaktovat jeho,“ popsal reportérům Alarmu insider pražské politiky. Sám Kučera přitom takový vztah k předsedkyni TOP09 popírá: „Pracovní vztah k předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové nemám žádný. Spolupracuji příležitostně s TOP09 v rámci právních a legislativních záležitostí.“ Jestli pak Kučera legislativní záležitostí myslel například to, jak vysekat z problémů bývalého straníka a přítele Pekarové Adamové, s nímž sdílela jednu kancelář, Dominika Feriho? Pak by zřejmě dávalo smysl, proč Kučera i Pekarová Adamová svou vzájemnou vazbu tak zarytě popírají.
Závěrem tohoto bloku na pobavení – kdyby tedy celá situace nebyla spíše k pláči – okomentuji ještě výrok ekonoma České spořitelny, Davida Navrátila, který přišel s geniálním řešením inflační krize. Potraviny jsou podle Navrátila drahé, protože si je lidé stále kupují. Navrátil tedy radí jídlo nekupovat, aby byly velké řetězce nucené jej zlevnit. Pojďme tedy všichni hromadně přestat jíst a protestní hladovkou donuťme nadnárodní řetězce z hromadnému zlevňování. Jak prosté. Tohle je tak geniální řešení, až se divím, že s ním místo Navrátila nepřišel sám ministr financí Stanjura. Ten ale jistě brzy přijde s něčím podobným, pokud tedy letos najde ještě nějaký milion pro sedmého osobního poradce.
Pojďme do zahraničí: v uplynulém týdnu Čína předložila návrh na mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Plán má 12 bodů a jejími prvními třemi body jsou respekt k suverenitě všech zemí, včetně územní integrity, odmítnutí mentality studené války (tím má Čína na mysli prosazování dominance USA) a zastavení nepřátelství. Další navrhovaná opatření zahrnují: obnovení mírových jednání, řešení humanitární krize, ochranu civilního obyvatelstva a válečných zajatců, zajištění bezpečnosti jaderných elektráren, snížení strategických rizik, pomoc při vývozu obilí, pomoc při obnově území po skončení konfliktu. Jeden z nevýznamnějších požadavků je ukončení jednostranných západních sankcí.
Čína zdůrazňuje, že „nezávislost každé země by měla být založena na zásadách OSN“. A rovněž, že bezpečnost některých států nelze budovat na úkor jiných, což znamená, že rozšiřování a posilování vojenských bloků (např. NATO) je zcela nepřijatelné.
Čína vychází z principu, že mír je lepší než válka a současně nechce předjímat možnou mírovou dohodu svým vyjádřením k nejcitlivějším otázkám pro obě strany.
Reakce na čínský plán byly poměrně pestré. Ukrajinský prezident Zelenský prohlásil, že je připraven o něm hovořit s čínským lídrem Si Ťin-pchnigem s tím, že čínský zájem „není špatný“ a on s některými body souhlasí a s jinými nikoliv. Důležité pro něj je, aby Čína neposkytla Rusku žádné zbraně.
Alexej Chepa, první místopředseda výboru ruské Státní dumy, plán uvítal s tím, že „postoj Číny je v souladu s mezinárodními dohodami vyhlášenými OSN“. Podle polského prezidenta Dudy se čínský návrh může stát cestou k mírovému urovnání a Čínu je třeba respektovat jako „velkého partnera a velkou moc“. Jediní, kdo návrh, který Čína předem diskutovala s Německem, Francií a Itálií, jednoznačně odmítli, byl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a prezident USA Biden a ministr zahraničí Antony Blinken. Dokonce i nově zvolený prezident ČR Petr Pavel uznal, že Čína může hrát významnou roli a poukázal na fakt, že Čína neposkytuje Rusku přímou vojenskou pomoc. Nelze pochopitelně očekávat shodu na detailech řešení, ale důležité je, že podle Číny lze toto řešení hledat pouze prostřednictvím diplomacie a jednáním, ne válkou.
Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=QxVWGdqwksk
Přikládám vystoupení v rámci 120. výročí narození Julia Fučíka: https://www.youtube.com/watch?v=0NNjtrULM30
Komentář k valorizaci důchodů: https://www.youtube.com/watch?v=bPghFb0Fk1I
Na závěr dovolte, abych Vás pozvala na:
- Besedu ve čtvrtek 2. března debata v Nymburce (spolu s J. Skálou, J. Štefcem a M. Obrtelem) od 16 hodin v sále Obecního domu Kokos (B. Smetany 55/28, Nymburk).
- Demonstraci proti chudobě v pátek 3. března ve Vsetíně od 15 hodin na náměstí Svobody.
Kateřina Konečná
tanoviska KSČM
KSČM zásadně odmítá snahu o upevnění mocenských pozic militarizací společnosti
Zneužít válku na Ukrajině se rozhodla pravicová vláda Petra Fialy k prosazení svého záměru předložit Sněmovně novely zákonů týkajících se obrany České republiky a nechat je projednat ve zrychleném řízení.
Schválením těchto novel dojde k zásadnímu omezení lidských práv, výraznému posílení pravomocí ministerstva obrany i v době míru, využívání státní železnice k přesunu vojsk NATO a řadě dalších změn vedoucích k vynucené militarizaci české společnosti, kterou KSČM striktně odmítá!
Komunisté jsou přesvědčeni, že důvod předložení vládní novely nepředstavuje plnohodnotnou reakci na změny v bezpečnostním prostředí, ale cílenou aktivitu k udržení a upevnění získaných mocenských pozic vládnoucího pravicového uskupení v ČR.
KSČM konstatuje, že úpravy jednotlivých zákonů neposouvají bezpečnost země, pokud jde o obranu a činnost Armády ČR, na vyšší kvalitu oproti stávající legislativě. Naopak – současná účast v zahraničních misích dostane rozšířenou působnost a jejich vyslání nemusí projít schvalovacím procesem Parlamentu ČR, čímž mohou být kontingenty Armády ČR použity kdykoliv a kdekoliv jen z vůle vlády.
vedení KSČM, 7.2.2023
Vláda zneužívá legislativní nouze a okrádá své občany!
Komunistická strana Čech a Moravy důrazně odmítá návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který v pondělí schválila Vláda ČR, a jehož cílem je snížení mimořádné valorizace penzí. Svým rozhodnutím dala vláda najevo, že chce řešit dlouhodobý problém s veřejnými financemi zbabělým okradením nejzranitelnější cílové skupiny.
Právě senioři totiž rekordní inflaci zvládají nejhůře, protože se musí vyrovnávat nejen s cenami energií a základních potravin, ale i prudkým růstem cen některých léků a služeb.
Změnou valorizačního schématu, kdy namísto červnového zvýšení starobních důchodů průměrně o 1770 Kč měsíčně půjde v průměru pouze o 760 Kč měsíčně, hází vláda seniory přes palubu a svou neschopností kočírovat státní rozpočet přenáší problémy na ty nejbezbrannější občany!
Poslanecká sněmovna by nyní měla novelu schvalovat na mimořádné schůzi 28. února, a to ve stavu legislativní nouze, který zásadně mění strukturu zákonodárného procesu a lze jej využívat pouze za zcela mimořádných podmínek.
Vláda se tak jednoznačně snaží obejít zákon a silou naplnit proces schvalování s vynecháním řádné diskuse s opozicí a sociálními partnery.
KSČM navrhuje a dlouhodobě prosazuje pravidelnou a dostatečnou valorizaci důchodů a zavedení institutu tzv. minimálního důchodu nad úrovní životního minima (40 % průměrné mzdy) a dle toho zvýšení základního výměru důchodu.
KSČM zároveň vyzývá vládu, pro kterou je programové prohlášení zjevně kusem papíru, aby oživení veřejných financí řešila zdaněním těch, kteří na krizi nejvíce vydělávají. Tedy například zavedením sektorové daně pro banky a nadnárodní korporace.
vedení KSČM, 22.2.2023
KSČM má recept na důstojné penze bez zvyšování věku odchodu do důchodu
Asociální pravicová vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 slíbila předložit do konce roku 2023 návrh důchodové reformy. Dosud ale nenačrtla ani základní obrysy toho, jak má reforma vypadat. Nediskutuje otevřeně o tomto tématu s opozicí ani se sociálními partnery. Jen občas vypálí od boku slepý výstřel, který však neznamená systémové řešení a může nadělat více škody než užitku. Jedním z takových úletů je návrh na prodloužení věku odchodu do důchodu na 68 let. A to přesto, že premiér Petr Fiala ještě v listopadu minulého roku prohlásil, že tato vláda důchodový věk nezvýší!
KSČM má vlastní představu, jak zajistit dlouhodobou stabilizaci důchodového systému
KSČM požaduje:
- udržení solidárního důchodového systému a váhy státního pilíře v něm, nikoli jeho redukci, další pilíře je třeba brát jako dodatkové a dobrovolné;
- dlouhodobou finanční stabilizaci důchodového systému odvody z dobře placené práce, nově odvody za využití robotizace ve firmách či využitím části spotřebních daní;
- pravidelnou a dostatečnou valorizaci důchodů;
- zastavení prodlužování věku odchodu do starobního důchodu max. na 65 letech, zastropovat věkovou hranici pro odchod do důchodu u těžkých povolání;
- zavedení institutu tzv. minimálního důchodu nad úrovní životního minima (40 % průměrné hrubé mzdy) a dle toho zvýšení základního výměru důchodu;
- možnost, aby si ekonomicky aktivní potomek mohl dobrovolně určit, že dvě procenta z jeho odvodů na důchodové pojištění dostanou přímo jeho dva či jeden vychovatelé k navýšení svého starobního důchodu.
9. schůze VV ÚV KSČM dne 24. 2. 2023
Proti zvyšování věku odchodu do důchodu
V pátek 17.2. 2023 jsme vám poslali petici proti zvyšování věku odchodu do důchodu.
Tuto petici považujeme za jeden ze zásadních bodů v mediálním plánu.
Podařilo se nám ji realizovat v rekordním čase a díky tomu jsme byli první, kdo petici na toto téma spustil.
Důležitá je pro nás i z jiného důvodu. Mnoho let se nám nedařilo oslovit cílovou skupinu 30+, a tato petice je tak jednou z možností, jak dát veřejnosti najevo, že nejsme stranou pouze pro seniory (jak jsme médii často prezentováni veřejnosti).
Proto se na vás obracím s upřímnou prosbou, abyste této petici věnovali maximální pozornost a využili všech příležitostí ke sběru podpisů.
Stačí, aby každý okres sebral 120 podpisů, a máme možnost petici představit petičnímu výboru Poslanecké sněmovny, čímž získáme další pozornost médií a celou řadu mediálních výstupů.
Ještě jednou proto děkuji všem, kdo mi píšou a volají, že již od pátku podpisy sbírají.
Petiční arch pro jistotu posílám v příloze a připomínám, že petici lze podepsat i elektronicky přes Portál občana na adrese: https://portal.gov.cz/e-petice/280-petice-proti-zvysovani-veku-odchodu-do-duchodu-v-cr , kde k jejímu podpisu stačí mít bankovní identitu či datovou schránku. Na ÚV KSČM bude petice shromažďovat naše oddělení (zodpovídá za to Věra Žežulková), ale pokud je necháte na jiném oddělení ÚV nebo pošlete poštou, také nám je předají.
V příloze vám zároveň posílám dva tematické bannery k využití na Facebooku.
Informace o petici: https://www.kscm.cz/stop-68/
Roman Roun
Text petice proti zvyšování věku odchodu do důchodu v ČR
Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, adresovaná Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
My, níže podepsaní občané, rozhodně nesouhlasíme se zvyšováním věku odchodu do důchodu nad současnou hranici 65 let. Vyzýváme vládu, aby dopřála občanům této země důstojné stáří ve zdraví a dostatek času na odpočinek po celoživotní práci a zachovala stávající pravidla pro odchod do penze.
Roman Roun, Masarykova 1102, Česká Třebová (zmocněnec petičního výboru)
Zdeněk Štefek, Pražská 636, 273 43 Buštěhrad
Ludvík Šulda, Seloutky 84, 798 04
Vyplněné petiční archy zasílejte na adresu:
KSČM, Politických vězňů 9, 111 21 Praha
Petici můžete podepsat na okresních výborech, stáhnout na webu, vyplnit a zaslat, bude distribuována i se zpravodaji a samozřejmě na akcích, které se připravují. Jak je avizováno, je možné ji vyplnit i elektronicky, pokud máte elektronickou identitu.
Ne asociální vládě!
Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek.
Že jde o problém opravdu akutní, dokládá i příběh maminky samoživitelky Jany D., která se mezi desítkami dalších, zoufalá, obrátila na KSČM s prosbou o pomoc. Zpoždění výplaty příspěvku na bydlení jí způsobilo nemalé problémy: "Nemáme na platby, na jídlo na nic. Už druhý týden chodím po nocích vybírat kontejnery v okolí, protože z příspěvku na péči jsem zaplatila nájem, z malého příjmu z úklidu jsem tak tak dala dohromady na plyn, na elektriku už nemáme a ani na základní potraviny."
Takových příběhů ale lidé prožívají tisíce a Úřad práce nestíhá rostoucí počet žádostí vyřizovat v termínu https://ct24.ceskatelevize.cz/.../3568510-zadatele-cekaji...
Pište nám i vaše zkušenosti na email: namety@kscm.cz
Připravujeme k tomuto tématu speciální materiál.
Asociální vládě Petra Fialy tohle nesmí jen tak projít!
Bezplatné právní poradny
KSČM nabízí na řadě míst v republice bezplatnou právní pomoc.
Pražská funguje každou první středu v měsíci v ústředí, Politických vězňů 9, v místnosti 152 ve 3. patře.
Zatím od 16 do 17 hodin, je možné se na místě domluvit o dalším postupu.
Poradenství v oblasti bytů poskytuje i např. Sdružení nájemníků ČR.
Telefonické poradenství v Praze je na telefonu: 733 604 828, poradenská linka: 605 209 587
Setkání u Fučíka
V únoru si vlastenecké organizace na mnoha místech republiky připomněly 120. výročí narození národního hrdiny, komunisty, novináře a autora nejznámější české knihy vydané v 65 jazycích světa Reportáže psané na oprátce, protinacistického bojovníka Julia Fučíka (*23. února 1903; + 8. září 1943).
Vlastenci si výročí připomněli také v Plzni, Českých Budějovicích, ve Vsetíně a na dalších místech.
V Praze jsme se 22. února sešli pod patronací Společnosti Julia Fučíka nejprve u jeho památníku na čestném pohřebišti na Olšanech, kde promluvil předseda Společnosti JF, novinář Jan Jelínek, dále předsedkyně ÚV KČM Kateřina Konečná a vzácný host, profesor londýnské univerzity, historik John Callow.
Odpoledne se pak konala beseda v Institutu české levice pod patronací Josefa Skály a následující den byly v Atelieru PV9 čteny ukázky z Fučíkova díla v pořadu „Na víno s Fučíkem“.
Milan Havlíček
Na Vítězný únor nezapomínáme
V sobotu 25. února se necelá stovka vlastenců a protiválečných bojovníků sešla v Praze na setkání k 75. výročí vítězství pracujícího lidu v únoru 1948.
Komponovaný pořad zahájila předsedkyně KV KSČM Praha Marta Semelová, s básněmi vystoupila Petra Prokšanová, hlavní referát přednesl místopředseda ÚV KSČM Milan Krajča a revoluční písně na harmoniky zahrálo duo mladých komunistů, muzikantů Petrů.
Slavnostní den zakončila skupinka funkcionářů strany položením květin u hrobu Klementa Gottwalda a dalších dělnických vůdců, jejichž osudy krátce připomněl autor tohoto mini článku.
Milan Havlíček
O tom, proč náš občan stále hlasuje proti svým zájmům
Také se stále nepřestáváte divit, jak voliči pravidelně volby od voleb hlasující proti svým skutečným zájmům, aby se následně další čtyři roky divili, co vše na ně díky jejich hlasům zvolená vláda připravila a jaká nová opatření omezující jejich spokojený a svobodný život zrealizuje? Je to pozoruhodné, jak velké množství našich milých spoluobčanů úspěšně pracuje na vlastní likvidaci.
Možná je to způsobeno tím, že průměrný občan, nejen v naší zemi, ale obecně na celém na Západě, hlasuje zpravidla pro ty, pro které „by měl hlasovat“. Neschopnost pochopit a porozumět příčinným vztahům vede k tomu, že lidé často nejsou schopni porozumět důsledkům svého jednání. Z voliče disponujícího zdravým selským rozumem se stalo individuum, co již překonalo jakoukoliv rozumnou potřebu používat vlastní rozum a dokonale se usadilo v pohodlné nevědomosti, které zcela klidně vnímá ničení, spokojeně žije v džungli vytvořené státní aparátem a technologiemi, a spokojeně tančí na svém vlastním hrobě. Přičemž vynakládá nemalou energii na to, aby našlo rozumné a pragmatické výmluvy, proč nemůže udělat něco pro svoji záchranu.
Potom zde máme početnou skupinu občanů, kteří k volbám z pohodlnosti nechodí a zařazují se tak do řad “mlčící většiny”, která de facto umožnila tento nebývalý úpadek naší země. Každý rok, každé volby, každý den jsme měli možnost volit a “něco” dělat, rozlišovat, co je pro nás lepší a co horší. “Mlčící většina” zvolila neodpovědnost, zvolila vlastní pohodlnost. Každý si musí vybrat, kam chce patřit. Zda do skupiny moudře rozhodujících a volících občanů, nebo do skupiny ignorantských konzumentů pohodlí a dosud trvajícího relativního blahobytu. Je to otázka moudrosti, je to otázka svědomí.
Na straně druhé musím uznat, že existuje – byť malá, ale moudrostí a rozhledem disponující – část občanů, kteří správně chápou, že volby v rámci současného režimu již žádné potřebné změny nemohou přinést. Tito vědoucí lidé pochopili zásadní skutečnosti, že do řídících struktur jsou zákulisními elitami dosazovány vydíratelné loutky, že tzv. „politická soutěž ve svobodných volbách“ je ve skutečnosti připravené divadlo, jehož výsledek je zfalšovaný na základě politické objednávky, přičemž požadované přijetí výsledků takto předem nastavených voleb ze strany veřejnosti je zajištěno použitím nástrojů k ovlivnění veřejného mínění, jako jsou podprahové informace v médiích, umělá tvorba hrdinů z bezcharakterních jedinců a podvodníků na straně jedné a diskreditace nebo dokonce kriminalizace nepohodlných kandidátů na straně druhé, falšování volebních průzkumů, atd.
Teprve až si toto vše většina občanů-voličů uvědomí, potom se můžeme jako národ osvobodit z falešného bludu, že žijeme ve svobodě a demokracii.
Ještě jedna malá, ale důležitá, poznámka na závěr. Byl jsem několika svými přáteli upozorněn, že stále je mezi námi početná skupina, která je stále přesvědčena, že prostřednictvím voleb a demonstrací lze dosáhnout změny. Rád tuto informaci šířím dál…
Mahátma Gándhí: „Nemorálnímu systému nejúčinněji pomáháte, když posloucháte jeho nařízení a příkazy.“
Aleš Přichystal
Voličům Pavla „blahopřeji“
Voličům, kteří umožnili postupně volbou do Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta vládu jedné strany, přeji, aby se jim splnila všechna jejich přání.
Především:
přeji mladým mužům, aby se na ně postupně začala vztahovat vojenská služba, jak to náčelník štábu ČR naznačil.
Přeji mladým ženám, aby se jim mateřská snížila na dva, jeden rok, nebo dokonce na devět měsíců, jak je to běžné ve vyspělých tržních ekonomikách.
Přeji jim, aby se důchodový věk kromě rizikových zaměstnání zvýšil na 68 let a postupně se dále zvyšoval, jak to požaduje NERV.
Přeji jim, aby se zlegalizovaly drogy. Pomohou tím naší zemi hned dvakrát. Jednak budou pořádně zdaněny, a navíc se jejich uživatelé nedožijí důchodového věku.
Přeji mladým lidem, aby se zavedlo školné, jako je to v jiných zemích na západ od nás. Povinnost státu postarat se o bezplatné vzdělání zůstalo ze setrvačnosti po socialismu. V západních zemích je vzdělání považováno za investici a je požadována finanční spoluúčast.
Přeji jim, aby se postupně začalo platit za zdravotní péči tak, jak to začali s tichým souhlasem vlády dělat zubaři.
Přeji jim, aby je vysoké daně posunuly na úroveň glorifikované Ukrajiny, která byla v životní úrovni v roce 2021 na 97. místě na světě, zatímco ČR na osmnáctém.
Přeji seniorům, aby se jim snížil důchod o 15-20 % a zrušil současný model valorizace tak, jak to požaduje důchodová komise vedená Nerudovou, protože mají svůj podíl na tom, že si naše mladá generace zvykla pohodlně žít na dluh s tím, že v případě potřeby hodný dědeček nebo milující babička mají vždy kam sáhnout a z problémů je vytáhnout.
Pouze jednu věc si nepřeji.
T. G. Masaryk prohlásil před svou smrtí :"Budu se na vás dívat." Bylo by pro něj zdrcující, kam jsme jeho celoživotní dílo po 105 letech dovedli. Určitě by získal názor, že oddělení od Rakousko byla velká chyba. Rakušané si totiž ve většině zachovali zdravý rozum, který, jak je vidět, už v naší zemi téměř vymizel.
Objeveno na síti
Z historie našeho komunistického hnutí – seriál, 21. část
Druhá polovina roku 1938
Počátkem července se pod heslem „Fašistický nepřítel Slezskem neprojde!“ konala v Odrách na Ostravsku velká protifašistická manifestace českých a německých antifašistů.
V Náchodě promluvil Jan Šverma o úloze dělnické třídy a lidové fronty při obraně státu a demokracie.
25. července vyslovila Československá vláda souhlas s návrhem vlády Velké Británie, aby vyslala do Československa svého zprostředkovatele k řešení problému německé menšiny. Lord W. Runciman přijel 3. srpna do Prahy a začal jednat, ale především s henleinovci, velkokapitalisty a německou šlechtou.
Koncem července se v Košicích konalo zasedání vedení KSČ na Slovensku, kde byl vytyčen společný úkol – hájit samostatnost Československa, v němž mělo být upraveno postavení Slováků na základě hospodářského, sociálního a kulturního vyrovnání.
V Praze-Krči uspořádala KSČ slavnost Rudého práva, které se zúčastnilo na 50 tisíc lidí. Uskutečnila se ve znamení mezinárodního sbratření lidu Československa. Podobné protifašistické manifestace se konaly na počátku září v Třinci, Chodově, Ostravě, Plzni, Hlučíně, Duchcově aj. Požadavek spravedlivého demokratického národnostního vyrovnání byl kladen jako jedna z hlavních podmínek úspěšné obrany republiky.
V Košicích uspořádala KSČ v rámci Východoslovenské výstavy mohutnou protifašistickou manifestaci slovenských, maďarských a ukrajinských pracujících. Na manifestaci, které se zúčastnilo 20 tisíc lidí, promluvil K. Gottwald o nutnosti vytvořit jednotu všeho lidu Slovenska bez rozdílu národnosti k obraně republiky před Hitlerem.
V září pořádala komunistická strana v pohraničních oblastech dny mezinárodního sbratření. Tyto manifestační projevy se uskutečnily v Liberci, Ústí nad Labem, Teplicích, Hrádku nad Nisou, severočeském uhelném revíru aj. Na Slovensku se taková shromáždění konala ve Vysoké, ve Stupavě, v Tisovci, v Rišňovcích u Hlohovce, v Pezinku, v Trnovci nad Váhom, v Žilině, v Holíči a dalších místech. Čelily propagandě henleinovců, hlinkovců, maďarských a polských šovinistů zaměřené na rozeštvání národů a národností žijících v Československu.
Počátkem srpna vyzvalo vedení strany krajské výbory KSČ k zakládání organizací Dělnické stráže, které měly být důležitým nástrojem protifašistického zápasu. Měly sdružovat uvědomělé protifašistické vrstvy obyvatelstva bez rozdílu politické příslušnosti a chránit dělnická a antifašistická shromáždění pracujících.
Podobně Sekretariát ÚV KSČ poslal všem krajským a okresním sekretariátům naléhavou výzvu k vytváření výborů na obranu republiky, které měly reprezentovat a realizovat jednotnou a lidovou protifašistickou frontu.
O společném postupu proti Československu naopak 21. srpna v Německu jednali vedoucí maďarští představitelé v čele s M. Horthym.
ÚV KSČ vydal provolání Buďte bdělí proti provokacím, v němž varoval obyvatelstvo v pohraničí před nebezpečím nových německých henleinovských násilných akcí.
Československá vláda projednala počátkem září tzv. čtvrtý plán na řešení německé otázky v Československu, který byl předán 7. září zástupcům Sudetoněmecké strany. Ačkoli v podstatě znamenal přijetí jejich autonomistických požadavků, henleinovci jednání s československou vládou přerušili.
Politické byro ÚV KSČ odmítlo na svém jednání ústupky vlády henleinovcům a žádalo, aby rozhodování o požadavcích německé menšiny bylo přeloženo do parlamentu.
9. září se v Praze na Slovanském ostrově konala velká manifestace pražského lidu na obranu republiky před hrozící nacistickou agresí.
O tři dny později na sjezdu nacistické strany v Norimberku pronesl Hitler štvavý projev proti Československu. Obvinil v něm Československo z přípravy agrese proti Německu a hrozil násilným připojením pohraničních oblastí českých zemí k Německu.
Henleinovci se bezprostředně po Hitlerově štvavé řeči na sjezdu nacistické strany v Norimberku pokusili v českém pohraničí o puč. Pod tlakem lidu vláda tento pokus potlačila a 16. září rozpustila Sudetoněmeckou stranu. Iniciátoři puče uprchli do Německa. Hodžova vláda však nedokázala využít této situace ke zvýšení obranyschopnosti republiky.
V období září až října poslal Jiří Dimitrov, generální tajemník Komunistické internacionály, 18 telegramů, které se zabývaly pomocí Kominterny při obraně Československa proti fašistickému ohrožení. Obsahovaly doporučení různých akcí k obraně republiky, k ochraně revolučních kádrů a přípravě strany na eventuální přechod do ilegality.
V Berchtesgadenu v Německu se sešel premiér Velké Británie N. Chamberlain s A. Hitlerem. Chamberlain v podstatě akceptoval Hitlerův požadavek, aby Československo odstoupilo české pohraničí Německu.
Klement Gottwald označil ve stálém výboru Národního shromáždění odstoupení jakékoli části československého území za „nepřijatelné a neproveditelné“. V tomto duchu jednal s prezidentem Benešem. Politické byro ÚV KSČ začalo organizovat politické akce proti nátlaku britské a francouzské vlády.
Sovětská vláda odpověděla kladně na dotaz československé vlády, zda Sovětský svaz poskytne Československu pomoc, když Francie splní svou spojeneckou povinnost.
Lidový komisař zahraničních věcí Sovětského svazu Maxim Litvinov vystoupil na zasedání Společnosti národů na obranu Československa a opakoval odhodlání SSSR poskytnout Československu všestrannou pomoc.
Československá vláda přijala ultimátum Velké Británie a Francie, v němž se požadovalo podřídit se anglo-francouzské nótě z 19. září. Československý lid kapitulaci rozhodně odmítl. Ještě téhož dne došlo k živelným demonstracím v celé republice.
Zástupci KSČ žádali na poradě s některými představiteli socialistických stran a odborů i s některými demokratickými činiteli jiných vládních stran (21. září) okamžité odstoupení Hodžovy vlády, vyhlášení generální stávky a jednání o vládě obrany republiky.
Hnutí lidu na obranu republiky vyvrcholilo generální stávkou. V Praze a dalších městech se konala mohutná protestní shromáždění. Demonstranti žádali okamžité odstoupení kapitulantské vlády. 22. září byla jmenována osmnáctá československá vláda (úřednická) v čele s generálem J. Syrovým. Vládnoucí buržoazie ji vydávala za vládu obrany republiky, ale vláda ve skutečnosti s důslednou obranou vůbec nepočítala a již 30. září přijala proti vůli lidu podmínky mnichovského diktátu. Působila do 4. října 1938.
Zatím 22. září jednal znovu v Německu premiér Velké Británie Chamberlain s Hitlerem. Britský ministerský předseda oznámil Hitlerovi, že otázka „sudetských Němců“ byla vyřešena anglickou a francouzskou vládou přesně podle přání Německa. Hitler však dále stupňoval svoje nároky vůči Československu. Ultimativně požadoval vyklizení československého pohraničí a podpořil rovněž územní požadavky Maďarska a Polska.
Vlády Velké Británie a Francie oznámily vládě Československa, že vzhledem k akutnímu nebezpečí německé agrese ji nemohou nadále odrazovat od mobilizace.
Ve stejný den 23. září obsadily oddíly policie Ústřední sekretariát KSČ a znemožnily vydání Rudého práva. (Ani dnes není možné jen tak beztrestně říkat objektivní fakta – či dokonce pravdu.)
Československá vláda vyhlásila všeobecnou mobilizaci záložníků do 40 let a všech příslušníků speciálních jednotek. Mobilizace proběhla velmi rychle a spořádaně. Prokázala rozhodnou vůli i odhodlání lidu k obraně republiky.
Od té doby to šlo s naší slovanskou vlastí z kopce. Přiblížil se Mnichovský diktát.
Konec čtyřicátých let minulého století v Evropě byl plný zloby a nenávisti, mohutného zbrojení, nacionalismu, šovinismu, antikomunismu... Něco podobného jako prožíváme dnes. Všichni na světě věděli, že to bude ta zatím (!) nejstrašnější válka.
Myslíš, vážený čtenáři, že to dnes myslící lidé nevidí?! Tehdy komunisté celé Evropy organizovali tisíce protestů proti zrůdnosti nacismu.
A tak se ptám: Děláme dost proto, aby se situace neopakovala? Ale o tom až zase příště.
Milan Havlíček
Sokolovo
První bojové vystoupení československých vojáků během druhé světové války na východní frontě v březnu 1943 je známé pod názvem bitva u Sokolova – 80. výročí
O odjezdu Čechoslováků na frontu informoval sovětský rozhlas a tisk. Byla to velká událost. V té době byli Čechoslováci na východní frontě jedinou spojeneckou jednotkou. „Uvědomovali jsme si, že v nadcházejícím boji nemůžeme ustoupit, že je ve hře nejen naše čest, ale i dobré jméno Československé republiky,“ vzpomínal po letech generál Miroslav Machač.
Koncem února 1943 došlo k zastavení mohutné ofenzívy Rudné armády. V oblasti Charkova měli Rusové problémy s pokrytím fronty a toho využil wehrmacht k protiútoku.
1.3.1943 večer dorazili příslušníci 1. čs. samostatného praporu do rozbořeného Charkova. Měli za sebou tři týdny jízdy vlakem a 350 kilometrů nočních pochodů.
Již v noci na 2. března byl vyhlášen ostrý bojový poplach, protože 4. německá tanková armáda prorazila pozice a valila se na Charkov. Náš prapor dostal rozkaz – udržet postavení na řece Mža a nedovolit nepříteli postupovat na Charkov. Na místo boje se dostalo po nočním čtyřicetikilometrovém pochodu 350 Čechoslováků.
4. března se Jarošova rota přesunula na druhou stranu řeky do Sokolova a začala budovat obranu. Již od 6. března docházelo k drobným střetům průzkumných hlídek. 8. března okolo půl druhé odpoledne zaútočilo čtrnáct nepřátelských tanků na Sokolovo. Palbou sovětské dělostřelecké a raketometné baterie se podařilo německou zteč zastavit. Ve skutečnosti se jednalo o německý průzkum bojem spojený s válečnou lstí. Osádky tří tanků předstíraly zásahy pomocí dýmovnic. Když o dvě hodiny později začal skutečný útok, měli Němci rozkrytou sokolovskou obranu a prvními výstřely z domněle zničených tanků zlikvidovali jedno ze dvou protitankových 45 mm děl a těžký kulomet. „Většina z nás se ocitla poprvé na frontě, a tak jsme samozřejmě dělali chyby,“ přiznal po letech generál Oldřich Kvapil.
Obráncům Sokolova zůstal jeden protitankový kanon, protitankové pušky a granáty – zbraně, které nemohly prorazit čelní pancíř tanků. Střílelo se tedy na pás anebo z boku a zezadu pod věž či do prostoru motoru. Těmito prostředky naši vojáci nemohli zadržet lavinu tanků, která se na ně valila
(čtyřicet tanků a dvacet obrněných vozidel). Na pravém boku pronikly tanky do vesnice. Přesto se ještě několikrát podařilo odrazit pěchotu (cca 2 400 Němců s tanky a obrněnými vozidly). Okolo páté odpoledne zaujali obránci kruhovou obranu u sokolovského kostela, kde bylo velitelské stanoviště nadporučíka Jaroše. Svoboda se rozhodl poslat do boje zálohu v podobě všech deseti tanků T-34 a zesílenou četu rotmistra Oldřicha Kvapila. Podařilo se jim protivníka zatlačit o pořádný kus dozadu přesto, že se pod čelním tankem probořil led. Z řeky se stala neprostupná protitanková překážka.
To už byl ale mrtev velitel 1. roty Otakar Jaroš. V této fázi boje se uprostřed Sokolova odehrávaly desítky hrdinských příběhů. Mezi nejznámější patří činy vojína Josefa Černého. Když se na něj řítil tank, neutekl. Naopak si chladnokrevně počkal a zlikvidoval ho protitankovým granátem. O něco později, když německá pěchota pronikla do vesnice, se ukryl za jedním stavením a hodil protitankový granát dovnitř obrněného vozidla, kde zabil najednou dvacet Němců. Četař Komárek postřílel z těžkého kulometu více než třicet nepřátel. Obyvatelé Sokolova později vyprávěli o střelci z lehkého kulometu, který v Němci již obsazené vesnici rozprášil kolonu vedoucí zajatce. Jeho střelba se ozývala dlouho do noci a znemožňovala německým vojákům další postup.
V sedm hodin večer vydal Ludvík Svoboda rozkaz ke stažení 1. roty za řeku. V tu chvíli však již neexistovalo žádné spojení. A tak se vojáci a ranění vraceli po celou noc.
Padlo 86 vojáků a 56 bylo raněno. Rota přišla o oba protitankové kanony, 7 protitankových pušek, 5 těžkých a 16 lehkých kulometů a 5 minometů.
Ztráty na straně protivníka se odhadují na 300 až 400 vojáků, 19 tanků a 4 až 6 obrněných transportérů.
Veškeré výhrady, které zaznívají vůči taktice boje, byly vyřčeny desítky let po bitvě. Umístění 1. roty v Sokolovu mělo, i přes veškeré problémy, nespornou výhodu. Bránilo protivníkovi v tom, aby se mohl rozvinout a vybrat si vhodné místo k překročení řeky. Neopodstatněné jsou spekulace, že Sověti nás chtěli zdecimovat, a proto náš prapor poslali na nejobtížnější úsek fronty. Pro Sověty měla naše jednotka především politickou a morální hodnotu. Mnohem jednoznačněji se jeví skutečnost, že 1. rota měla být ze svého postavení stažena podstatně dříve.
Boje pokračovaly také 9. března. K protiútoku Sovětů ve směru od Zmijeva se měl připojit i 1. prapor. Kudličova rota překročila zamrzlou řeku a ve čtvrt na osm večer zahájila protiútok na Sokolovo. 3., Kvapilova, rota se měla pokusit o obchvat a vázat tak na sebe část protivníkových sil. Kudličova rota byla i přes urputné boje odražena. Kvapilova 3. rota na tom byla mnohem lépe – měla automatické pušky, dostatek nábojů, vojáci stříleli dávkami a měli obrovskou palebnou sílu, před kterou Němci houfně prchali. Přesto rota dostala rozkaz k ústupu.
Když Němci chystali 11. března protiútok, nedodrželi rádiovou kázeň a jejich rozkaz k soustředění zachytil radista praporu Kurt Markovič. Výhodou našich vojáků byly jejich velmi dobré jazykové znalosti. Dělostřelectvo zaměřilo palbu do míst soustředění jednotek a rozbilo útok před tím, než vůbec začal.
Němci však prorazili na jiném úseku fronty a Charkov dobili. Čechoslovákům hrozilo obklíčení.
13. března přišel rozkaz k ústupu k Severnímu Donci a naši vojáci se museli probíjet z obklíčení. Přesto se jich zhruba dvacet dostalo do zajetí. Většinou byli zranění, často v bezvědomí. Část jich Němci odvezli do protektorátu a snažili se je využít k propagandistickým účelům. O osudu některých zajatců není nic známo. Není vyloučeno, že se s nimi Němci vypořádali, vzhledem k tomu, že se jednalo o protektorátní občany, jako s vlastizrádci. Když padl Charkov, postříleli v místní nemocnici všechny naše raněné vojáky.
Odvaha nebyla u Sokolova samozřejmostí. Jedním z mála lidí, kteří ji v sobě nenašli, byl týlař praporu nadporučík Maxmilián Holzer. V době, kdy vojáci bojovali v přední linii, byl v Charkově a prapor od 8.-13. března vůbec nezásoboval. I v dalších dnech ústupových bojů byli naši vojáci zásobováni velice sporadicky. Nelze se tedy divit jejich hněvu, který se obrátil proti nadporučíku Holzerovi, který byl nejdříve v poměrně rychlém procesu odsouzen k trestu smrti. Po jeho odvolání byl trest změněn na degradaci a službu v trestní jednotce, což byl institut, který neznaly naše prvorepublikové řády a Svoboda ho přesto zřídil. Holzer padl v Karpatech. Kulka údajně přišla zezadu.
Armyweb
Za Lubomírem Štrougalem
6.2.2023 zemřel ve věku 98 let JUDr. Lubomír Štrougal, bývalý předseda vlády, ministr vnitra a zemědělství.
Vzpomínka na Lubomíra Štrougala
Stará garda se scházela pravidelně. Vždy třetí čtvrtek v měsíci.
Lubomír Štrougal nechyběl ani s devíti křížky na krku. Pálilo mu to jako zamlada, i po pár deci červeného. To jím jsme si slíbili připít, až mu bude rovných sto. Odešel jen o rok a půl dřív. Měl unikátní kořínek. Náturou iritoval málokoho, chodil na fotbal, hokej i tenis a na chalupě mastil karty s traktoristy. Nebyla to PR komedie. O živý kontakt stál s co nejvíce lidmi, co tvoří skutečné hodnoty. Skvělý nos měl na ty, jimiž se obklopil nejen na vládě a ministerstvech. Špičkové mozky zdobily jeho poradní sbor. Z externistů na „vedlejší úvazek“. Byla to tvrdá řehole. Úkoly mívaly šibeniční termín, ale kdo je zvládal, měl záruku, že ustojí každou závistivou intriku. Uřídit lidi, co v něčem vědí víc, je nevšední dar. Lubomír Štrougal ho měl na rozdávání.
Nebyl to Jan Zlatoústý, jemuž lidé visí na rtech. Ba ani průlomový stratég. Štrougal byl špičkový manažer. Už jako ministr zemědělství a pak vnitra v 60. letech. A o to víc v čele federální vlády v letech 1970–1988. To tehdy jsme se stali středoevropskou energetickou velmocí. Stojí-li výroba kWh proudu pár desítek haléřů i dnes, dokázal to Štrougalův kabinet.
Zacházet s tím, co dal dohromady, jako s naší kolektivní investicí i dnešní vláda, žijeme v úplně jiné zemi. Industriálním lídrem jsme byli už v c. a k. monarchii. Takovým suverénem průmyslové extraligy, jako „za Štrougala“, však ještě nikdy dřív ani pak.
Rekordní rozměr měla potravinová soběstačnost i tempo a civilizační přínos bytové výstavby. A řada dalších výkonů, které teď statistika zbaběle zatlouká.
Měly ty roky i vady na kráse? Bezpochyby. Mnohé pod tlakem studené války, jiné pod tíhou schémat, jimž ujel vlak. Lubomír Štrougal mezi jejich kazatele nepatřil.
Dějiny píše vítěz.
Ten dnešní je mrzačí k nepoznání. Čeká ho mamutí bumerang. Má na svědomí „snědený krám“, skanzen „neudržitelného nerozvoje“ (řečeno s Honzou Skalickým, jedničkou v žebříčku dopravních expertů). Lépe bude už jenom hrstce a opak zaskočí i většinu středních vrstev. Tím víc poroste hlad po manažerech Štrougalova formátu, co umí prosadit rozvoj pro velkou většinu a dát přitom zelenou i podnikavé invenci. Nenechat ušlapat žádného Františka Čubu a nedopustit ani samoděržaví oligarchů. Včera bylo pozdě. Tím dřív si to musíme vynutit teď.
Josef Skála
Narodil se 19. října 1924 ve Veselí nad Lužnicí. V letech 1943 až 1945 byl totálně nasazen. 1945-1949 vystudoval práva na UK v Praze. Od 1948 byl pracovníkem Komunistické strany Československa. Později, v letech 1957 až 1959 vedoucím tajemníkem KV KSČ v Českých Budějovicích. Více jak třicet let (1958-1989) byl členem ÚV KSČ.
Ve státnických funkcích byl nejprve (1959-1961) ministrem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, následně (1961-1965) ministrem vnitra; tajemníkem ÚV KSČ /1965-1968/.
Od dubna do prosince 1968 místopředsedou vlády a (1968-1969) předsedou Hospodářské rady státu.
Od listopadu 1968 do října 1988 byl člen předsednictva ÚV KSČ.
Od listopadu 1968 do ledna 1970 byl Lubomír Štrougal tajemníkem ÚV KSČ a předsedou byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. Od ledna 1970 do října 1988 předsedou vlády ČSSR.
V letech 1960 až 1969 byl poslancem Národního shromáždění a od roku 1969 až do politického převratu v r.1989 byl poslancem Sněmovny lidu ve Federálním shromáždění.
V období kontrarevoluce (1968-1969) zastával spíše uvážená stanoviska, v srpnu 1968 zaujal kritický postoj k internacionální pomoci bratrských zemí Varšavské smlouvy. Postupně se přiklonil k Husákovu stranickému a státnímu vedení.
V říjnu 1988 rezignoval na funkci předsedy federální vlády.
V době listopadového převratu (1989) byl jedním z kandidátů na funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. V prosinci 1989 odešel zcela z politického života. V únoru 1990 byl v rozporu se Stanovami KSČ vyloučen ze strany.
Byl mimořádným manažerem (stavitelem, nikoliv bořitelem), kterého mohou popřevratové vlády jen tiše závidět. Z popudu hledačů pravdy napsal své paměti, které mnohé z období budování základů výstavby socialismu u nás vysvětlují a objasňují.
Milan Havlíček
Březen-významná výročí
2.3.1978 Vladimír Remek vyletěl do vesmíru jako občan 3. státu po SSSR a USA
5.3.1953 zemřel Josif Vissarionovič Stalin
7.3.1850 se narodil Tomáš Garrigue Masaryk
8.3.1908 akce amerických švadlenek – Mezinárodní den žen
1943 80. výročí bitvy u Sokolova
9.3.1934 se narodil Jurij Gagarin – první člověk ve vesmíru
14.3.1883 zemřel německý ekonom, filosof, vědec Karel MARX,
zakladatel vědeckého komunismu, myslitel tisíciletí (*5.5. 1818)
14.3.1953 zemřel Klement Gottwald, první dělnický prezident ČSR
15.3.1939 začátek okupace hitlerovským nacistickým Německem
18.3.1871 ustanovení Pařížské Komuny
21.3.1919 vznik Maďarské republiky rad
23.3.1932 počátek velké Mostecké stávky (ukončení 19. dubna 1932)
28.3.1946 schváleny BENEŠOVY DEKRETY (Ústavní zákon č. 57)
31.3.1990 založena Komunistická strana Čech a Moravy
Společenská kronika V měsíci březnu 2023 slaví významná životní výročí: Darina Nová 65 let Říčany Eva Samková 75 let Čelákovice Lenka Grygarová 55 let Čelákovice Všem jubilantkám blahopřejeme, přejeme spoustu zdraví, energie a elánu a děkujeme za veškerou odvedenou práci!
Ačkoliv nevlastní členskou legitimaci je naše
V únoru oslavila významné životní jubileum dlouholetá sympatizantka a spolupracovnice naší Městské organizace KSČM Čelákovice Zdena Hakenová.
Velmi si vážíme její pomoci i činnosti.
Jménem svým, členů naší MěO i OV KSČM Praha-východ děkuji za dlouholetou podporu a spolupráci.
Do dalších let přejeme, aby ji neopustil elán a odhodlání v boji za naši společnou věc, sociálně spravedlivou společnost, ale zejména zdraví a pohodu, protože to je to nejdůležitější, co člověk ke spokojenému životu potřebuje.
Vladimír Duník MěO KSČM Čelákovice
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz Elektronickápošta:ov.prvych@kscm.cz, Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019