Zpravodaj 10/2017

4. 10. 2017

Blíží se volby

Jen několik dní nás dělí od voleb do poslanecké sněmovny. Budeme volit kandidáty do PS za stávající kraje. Výhodou současného volebního systému je možnost kroužkovat, preferovat kandidáty na postupující pozici. Mnozí z nás budou kroužkováním preferovat kandidáty z našeho okresu. Jen připomínám, že lze zakroužkovat maximálně tři kandidáty.

Náš okres Praha-východ jako svého lídra zvolil soudruha Zdeňka Štefka. To, že se s. Štefek nedostal na volitelnou pozici, je jen spekulace o zákulisních tahanicích. Jedno ale vím. Naše nominační konference nehlasovala, aby byl krajským lídrem, a tím ho znevýhodnila. Uvedenou situaci můžeme napravit pouze kroužkováním a dát preferenční hlasy.

Letošní volby se tvářily, že hlavním tématem jsou nelegální ekonomičtí migranti. Většina národa chápe rozdíl mezi humanitárními migranty, kteří potřebují pomoc, a ekonomickými migranty. Zvláště, když ekonomickou turistiku využívají naši romští spoluobčané a nejenom oni, ti už přes dvacet let jezdí do Anglie nejdříve za prací a nyní na návštěvy příbuzných. V Anglii pobírají dávky a jejich jedinou povinností je, aby děti navštěvovaly školu. Je zajímavé, že tuto podmínku tam plně dodržují. Tito Romové sice na důchod nemají nárok, ale dávky mají vyšší než leckterý důchodce, který pracoval do poslední chvíle, aby nemusel do předčasného důchodu a finančním krácením nebyl patřičně potrestán. Proto je dnes nejvíce pracujících v předdůchodovém věku, chtějí do důchodu vydržet. Mladí do třiceti si užívají volna, protože důchod a tím i sociální a zdravotní odvody jim nic neříkají.

Jak už jsem psal, migrace není hlavní téma, ale je to cena práce, respektive příjmy pracujících, potažmo platy a mzdové náklady s odvodem na sociální a zdravotní účet. Toto téma by KSČM, tak jako odbory, mělo prioritně zajímat. Tvrdit, že jen učitelé a úředníci jsou podhodnoceni, je dost odvážné. Nevím, jaký je rozdíl mezi pracovníkem s vysokoškolským vzděláním a učitelem s vysokoškolským vzděláním, takhle to vypadá na pozitivní diskriminaci.

V České republice je potřeba přidat všem profesím! Přitom díky devalvaci koruny intervencemi ČNB máme kurz a tím i platy o 20 % nižší. Představte si, že by byl kurz o 20 % lepší, tím by byla o 20 % lepší kupní síla, a aniž by se měnila částka na výplatní pásce, byl by vyšší plat, to vše by se promítlo do daní a odvodů a tím i do státního rozpočtu. Přitom ČNB do intervencí vložila dvě miliardy korun. To by bylo nových bytů. Jenom pro zajímavost, prý naše pracovní výkonnost je jen 80 % německých pracujících. Pokud této argumentaci uvěřím, proč naši pracující nemají oněch 80 % mzdových prostředku, ale jen 30% mezd německých pracujících? Kde skončila zhruba ta třetina mzdových prostředků?

Při rozhodování koho volit mám již jasno a především vím, že mojí neúčastí by můj hlas propadl opozici.

Vladislav Zima, člen VV

 

Ze zasedání ústředního výboru

V sobotu 9. září se konalo 8. zasedání ÚV KSČM. Na programu mělo kromě úvodního vstoupení předsedy, stanoviska i informaci o plnění úkolů k zajištění volební kampaně, návrh postupu KSČM pro volbu prezidenta, z ekonomických otázek vyhodnocení hospodaření OJ ÚV KSČM za 1. pololetí a stanovisko ÚRK a dále vyhodnocení diskuse posledního ÚV KSČM a zprávy z jednání VV ÚV KSČM od posledního zasedání.

Pozvaných bylo 92 a přítomno 73 členů ÚV KSČM. Jednání zahájil místopředseda Petr Šimůnek. Vzdali jsme poctu Jirkovi Jeřábkovi, členovi ÚV za Prahu 6, který před několika dny zemřel, a pogratulovali jubilantům. Po nezbytných organizačních bodech se projednával program – zařazeno bylo vyhodnocení politického vzdělávání a jeho nový ročník a k volební kampani přibyl Návrh nosných témat pro využití ve vrcholné fázi volební kampaně.

V úvodním vystoupení předseda ÚV KSČM shrnul cíl zasedání – jednotným způsobem vstoupit do závěru volební kampaně. Jsme svědky utahování šroubů bruselskou byrokracií, která se pokouší federalizovat EU bez vyjádření občanů. Nestačí jim rozhodnutí ani Evropského soudu v případě Slovenska a dalších států, ještě vyhlásili, že pokud se nepodvolíme kvótám, půjdeme před soud. To nepřispívá rozhodně k jednotnému postupu států… Největší ohrožení ČR i Evropy tkví v chaosu, který způsobuje migrační krize.

Ale dnešní hodnocení politické situace, stanovisko, se týká domácí scény. Máme evropské ceny a české mzdy. Naše politická krize je ale hlubší – nikdo nebyl ochoten naslouchat návrhům KSČM, kdy jsme jasným způsobem řekli, že tato koalice není schopna dál řídit stát, že nefunguje, dokonce spolu bojují o hlasy voličů. Do toho vstupuje nový byrokratický úřad pro dohled nad politickými stranami, který vykládá zákon tak, aby byla rovná soutěž politických stran ještě více pokřivena. ČSSD se obdobně jako mnohokrát v koalici soustředila na vládnutí, nikoliv na plnění svých slibů, zradila voliče, splnila sotva polovinu programového prohlášení. Odvrhli obecné referendum, které měli v programu, nenarovnali platy ve školství, nerozšířili možnosti naší ekonomiky např. zamítnutím Búšehru atd. Z cca 150 jich zkrátka splnili asi 70. Neplnili ani sliby, ani pak to, k čemu se jako vláda zavázali. Demagogie dosáhla vrcholu – zneužívání policie, institucí a médií je realita.

Kdo jsou naší soupeři? Ti napravo od KSČM. Na levici stojí pouze KSČM. Třeba v případě zveřejňování smluv – za současných nerovných podmínek znamenají likvidaci veřejného sektoru. V otázce zdravotnictví jistě Babišovi nepůjde o to, aby byly neziskové organizace, když podniká ve zdravotnictví. My ale chceme veškerý zisk směřovat k pacientům, ne do soukromých kapes.

Soupeře máme i ve stranách, které levicově mluví a pravicově jednají jako je ČSSD. Jako v případě slibu diferenciace daní, kdy se lekli mediální kampaně. Nebo v otázce církevních restitucí.

Máme schválené plné kandidátky, zveřejněný program, šanci oslovit lidi a vysvětlit jim naše záměry. Nesmíme se dopustit chyb, zejména nejednotného postupu, který dosud nemáme. I individuální kampaň musí vést k podpoře celé KSČM a našeho programu, nikoliv jeho zpochybňování.

Stanovisko uvedl Jiří Dolejš. Podporuje platové požadavky veřejného sektoru, odborů školských, úřednických, zdravotnických, hasičských či policejních. Skončeme éru levné práce!

Přednesl informaci o plnění úkolů k zajištění volební kampaně do PS PČR. Jsou podány kandidátní listiny, distribuovány skládačky, finišují volební noviny. Distribuován byl v červenci letáček k činnosti poslaneckého klubu. Rozhlasové spoty šly do výroby, pásmo do zvučených vozů. Do TV spotů jde schválené nízkonákladové pásmo se sdělením, že ušetřené peníze půjdou na Bulovku a do Nového Jičína do zařízení Strom. K dispozici jsou i tematické letáky A5, které jsou již v Praze. Velká tahanice byla o nástěnky v obcích. My máme alibi tím, že jsme obeslali všechny starosty emailem.

Co se týká volebního programu, měli bychom se seznámit i s argumenty, které ve dvou částech šly okresům.

Místopředseda Josef Skála představil nosná témata pro poslední fázi kampaně – přírodní dary země patří nám všem (pro mítink v Ústí and Labem), zabránit návratu asociálních škrtů (pro mítink v Ostravě), bezpečí pro deset milionů a ne války v cizím zájmu (pro mítink v Brně). Doplňuje souběžné téma „Málo známý hrdina – komunista Kalina“. Nabízejí i možnost mediálního tréninku či letáky tvořené tím podstatným ze schvalovaných materiálů.

K volbě prezidenta se vyjádřil předseda Vojtěch Filip. Zastavil na jaře některé okresy, které se zapojily do petičních akcí na podporu Zemana, protože postup by měl být jednotný. Informoval o tom v červenci VV ÚV KSČM, pak byl zpracován písemný materiál k návrhu postupu, který máme k dispozici. Kandidáti, i z politických stran, (např. senátor Kubera) se shromažďováním podpisů od veřejnosti vyvazují ještě více z tradičního modelu volby prezidenta. Společný kandidát s ČSSD není dohodnut. Navrhuje ale nestavět vlastního kandidáta a vrátit se k volbě na říjnovém plénu, po volbách. Pokud výrazně uspějeme nebo dokonce volby vyhrajeme, jen tehdy bychom mohli kandidovat osobnost. Připravil návrhy požadavků, které bychom kladli na kandidáta.

První blok diskuse zahájil s. Navrátil faktickou poznámkou, když uvedl na pravou míru jednu nepřesnost ve vystoupení s. Dolejše.

S. Hrůzu mrzí, že stanovisko je zaměřeno jen k platům státní správy, ve školství aj., že vypadli dělníci. K volbě prezidenta navrhl změnu požadavku na kandidáta č. 6 – nedělejme obchody. Nezdá se mu, že je správná taktika mlčet. Mohli jsme vést rok prezidentskou kampaň.

S. Klimša si pamatuje, jak se v minulých prezidentských volbách obhajovalo, proč nemáme vlastního kandidáta a máme být jen podavačem na stavbu. Myslí si, že Miloše Zemana může porazit jen vlastní zdraví. Ale je z podkladu zklamán a podmínky vnímá jako proklamativní. Která strana svého kandidáta nemá, ukazuje, že nemá osobnosti. Prezidentská kampaň je obrovská příležitost promluvit k lidem.

Můj příspěvek je jinde J.

S. Říha prezentoval kampaň v Brně. Zdůraznil kontaktní kampaň a osobní agitaci. Vyzdvihl roli Halo novin, ale schází mu v nich více informací o řešení KSČM, jak strana chápe současné problémy a kde vidí příčiny.

S. Berka sdělil, co ho trápí v Uherském Hradišti. Těžce překousl, že se z programu vyřadilo „Bezpečnost je věcí všech občanů“. Často u nás levá neví, co dělá pravá. Mají hlavní mítink, kde nebudou mít lídra, protože je v TV na tématu, který není jeho. Věnoval se také nesmyslům z Úřadu pro dohled nad politickými stranami.

S. Žůrek ze Zlína kritizoval také to, že někteří kandidáti si dělají vlastní izolovanou kampaň. Důležité je opravdu znát volební program, MF dnes zpovídala kandidáty a i naši lídři program neznají.

S. Vostrá seznámila přítomné se stanoviskem Kladna – nedoporučují vlastního kandidáta, protože by náš kandidát nezískal ani slušný počet hlasů a také řada z nich sbírala podpisy pro Zemana.

S. Mara sdělil, že ZO mají neustále hlad po informacích a děkuje za případné materiály do skříněk. Otázka lithia ovlivní těžaře, petice je jen první krůček a nejde jen o lithium, musíme zvednout hlas i třeba v otázce vody. Za kandidáta na prezidenta navrhuje s. Filipa.

S. Snopek se vrátil do května, kdy začaly vznikat petice za Zemana. Tehdy vyšel článek v Blesku a polovina členů začala Zemana kritizovat. Tento rozpor jsme ještě neodstranili. Vlastního kandidáta musíme chystat skutečně dlouho. Aktuální stanovisko nestavět kandidáta je taktické.

S. Moučková litovala, že nekandiduje Vladimír Remek. Diví se, že už dávno nemáme petici k lithiu.

S. Bohatec podporuje osobní volební kampaň, pokud má svá pravidla (znalost programu a nešpinění ostatních kandidátů). Kandidát na prezidenta by měl být znám v předstihu.

S. Semelová informovala o stanovisku pražské organizace k volbě prezidenta. Měli bychom stavět svého kandidáta. Navíc Zemanovy názory jsou v mnohých případech pro nás nepřijatelné.

S. Jakubek představil kampaň v Ostravě. Je stabilní volební štáb, ale některé akce se konají mimo něj. Dementoval informaci, která v červnu v Haló novinách vyšla, že ostravská organizace uzavřela koalici s ODS. Koalice byla připravována za zády městského výboru.

S. Picková sdělila, že také sbírali podpisy pro Zemana, ale to není ještě volba, je to jen proto, aby mohl kandidovat. Diví se, že tu nemáme už samolepky s číslem k odvozu.

S. Juroška uvedl, že náš potenciál je skutečně 20-25%. Dá se stihnout hodně věcí. Sleduje Německo a na FB Die Linke je každý den nový obsah.

S. Vostrá uvedla, že TV debaty jsou důležitější než mítink a v TV nemohou být dva kandidáti z jednoho kraje. Pro zákon o pol. stranách nezvedla ruce jen KSČM a ODS.

Na diskusi reagovali ss. Dolejš i Filip. Do finále jsou připraveny ještě tři tematické letáky a k tomu budou i články. Samolepky s osmičkou teprve budou. Přijali ve Futuře dalšího člověka na posílení facebooku.

Po polední přestávce byly představeny ekonomické materiály – hospodaření OJ ÚV KSČM a vyjádření ÚRK – skončili jsme v plusu cca 5 milionů, ale předpokládáme záporný výsledek na konci roku.

Místopředseda Josef Skála pak představil materiál Vyhodnocení stranického vzdělávání 2016/2017, kdy klesá počet nových zájemců a velká část studentů studium nedokončí.

K materiálům se nediskutovalo a tak místopředseda Šimůnek představil poslední bod – vyhodnocení diskuse z posledního jednání a zprávy z jednání VV ÚV KSČM. Taktéž nikdo nediskutoval.

Nakonec bylo schváleno usnesení včetně toho, že o našem postupu k volbě prezidenta se rozhodne až 27. října (toto jsem nepodpořil).

 

Z usnesení 8. zasedání ÚV KSČM dne 9. září 2017 v Praze

Ústřední výbor po projednání mimo jiné

schválil - Stanovisko ÚV KSČM k aktuální politické situaci.

- Vyhodnocení hospodaření organizační jednotky ÚV KSČM za I. pololetí 2017.

- Hodnocení průběhu učebního roku 2016-2017 v Ústředním institutu politického vzdělávání KSČM a dalších útvarech politického vzdělávání - s připomínkami.

- Návrh nosných témat pro využití ve vrcholné fázi volební kampaně v září - říjnu 2017, včetně postupu při jejich mediální prezentaci.

Odsouhlasil - postup KSČM k přímé volbě prezidenta ČR.

Vzal na vědomí - Informaci o plnění úkolů k zajištění volební kampaně do PS PČR 2017.

Uvolnil - Věstislava Křenka a Václava Smetáka z funkce členů ÚV KSČM.

Potvrdil - nové členy Petra Žáčka a Ivo Přikryla.

Uložil - Předložit návrh postupu KSČM k přímé volbě prezidenta k rozhodnutí 9. zasedání ÚV KSČM.

Stanovil termín 9. zasedání ÚV KSČM na 27. října 2017. 

 

Z diskuse na 8. zasedání ÚV dne 9. 9. 2017

Soudružky, soudruzi, jen několik málo poznámek k problematice prezidentských voleb.

Pamatuji si docela dobře na argumentaci těch, co i při minulé volbě zdůvodňovali, PROČ NEPOSTAVIT vlastního kandidáta. PROČ má být strana - která tak ráda o sobě říká, že je třetí či dokonce druhá nejsilnější – jen v roli podavače na stavbě. „Mohli bychom způsobit“, říkali emotivně, „že by se Miloš Zeman nedostal do 2. kola a měli bychom Schwarzenberga na Hradě“.

Také si teď myslím, že Miloše Zemana může porazit jen VLASTNÍ ZDRAVÍ – jiného vážnějšího soupeře NEVIDÍM!

VADÍ MI, když někdo opakovaně staví otázku, zda kandidovat nebo ne. A vždycky mu z toho vyjde: NEKANDIDOVAT, nestavět vlastního kandidáta.

Co je ale smyslem, CO JE PROJEVEM EXISTENCE POLITICKÝCH STRAN, proč tu jsou?

ABY KANDIDOVALY a prostřednictvím voleb, volebních kampaní, propagovaly své ideje, program a politické cíle a získávaly pro ně co nejširší podporu a sympatie veřejnosti.

Klasik politologie Giovanni Sartori v jednoduché definici říká: „Strany jsou politické skupiny, které se účastní voleb a jejich prostřednictvím prosazují své kandidáty do veřejných úřadů a funkcí.“

Z podkladu Výkonného výboru ÚV, který jsme dostali, jsem zklamán, leč nepřekvapen, a ty vyjmenované podmínky vnímám jako proklamativní. Jako vytáčku, jak se z toho OPĚT VYMOTAT!

Mrzí mě, když čtu v novinách: „Tím, že si strany nevěří, že mohou v prezidentské volbě obstát, mimoděk odhalují vlastní prázdnotu.

Zřetelně se ukazuje, že nemají žádné SKUTEČNÉ OSOBNOSTI, které by intelektem, rozhledem, charismatem či mezinárodním renomé přesahovaly umouněnou každodenní politiku.

ČSSD takového člověka nemá, komunisté také ne!

Chybí osobnosti, skuteční lídři, odpařuje se respekt a důvěra veřejnosti.

To je potenciálně DESTRUKTIVNÍ pro celý náš demokratický politický systém, který je na stranách založen.“

To jsem citoval z článku v Hospodářských novinách 24. 8., ale takových vcelku pravdivých diagnóz je více a přibývá jich!

Jsem toho názoru, že OPĚT NEKANDIDOVAT BY BYLO CHYBNÉ ROZHODNUTÍ! Lidé – voliči si toho všímají. Registrují to vědomě i podvědomě. A vytvářejí si – spolu s ostatním – obraz o straně.

Podle účelové argumentace těch, co vždy najdou důvod, proč je „mazanější“ anebo „zodpovědnější“ nekandidovat, bychom mohli téměř zcela vypustit senátní volby. Ale naši kandidáti v nich odvádějí pro stranu nesmírně cennou práci. Hlavně se pořád nestrašme a nechytračme!

Neříkejme: „NEMÁME KANDIDÁTA!“

Pokud by vedení strany skutečně těch 5 let nikoho dlouhodobě nepřipravovalo – neprofilovalo (prezidentské volby přece nejsou žádným překvapením) – JE TU PŘEDSEDA STRANY, zkušený politik, snad nejdéle sloužící poslanec, opakovaně místopředseda Sněmovny.

Je na něm, aby vzal prapor a šel do boje!

Prezidentská kampaň je OBROVSKÁ PŘÍLEŽITOST, je to obrovský prostor k propagaci strany, k tomu promluvit k lidem, část jich získat. Říci jim, co by případně v roli „prvního“ občana státu dělal, jaké priority by viděl – ve vnitřní i zahraniční politice – jak by hájil české národní zájmy a zájmy obyčejných lidí. NESMÍRNĚ BY TO STRANĚ PROSPĚLO!

A pokud Miloš Zeman, jak prohlašuje, nepovede aktivní volební kampaň, zastupoval by v ní HLAS LEVICE, který by jinak v debatách kandidátů zcela chyběl. A v tom, v čem se shodujeme, by vlastně mluvil i za Miloše Zemana.

A ve II. kole – nebojme se – budou lidé volit Zemana i bez našeho doporučení!

Karel Klimša

 

Soudružky a soudruzi,

dovolte mi se vyjádřit ke dvěma bodům, nejdříve našemu přístupu k volbě prezidenta.

Dnešní návrh je v podstatě takový, že se vyjádříme koncem října, po volbách, aby nás tato otázka nerozdělovala a mohli jsme se soustředit právě na boj o Poslaneckou sněmovnu.

Vím, že v naší straně existuje řada názorů, od toho mít vlastního kandidáta, což je třeba většinový názor mého okresního výboru (který navrhuje soudruha Skálu), až po podporu toho současného prezidenta. Řada okresů již dokonce otevřeně sbírala podpisy pro Zemana.

Nevnímám jako problém, že to dělali, protože proč by to nedělali, když jako strana k tomu žádnou pozici nemáme? Obdobně jako v jiných případech byli na nižších článcích zkrátka iniciativnější. Ale - je to tak správně?

V diskusích na různých úrovních jsem zaznamenal velice pestré názory, většinou však na veřejnosti zněla otázka: „A co vy, komunisté? Jak se k volbě prezidenta postavíte? Mlčíte… Proč bychom Vás potom volili?“

Připadá mi, že si počínáme dost často jako chytrá horákyně – ani obutá, ani bosá, jen abychom z toho nějak vybruslili, aniž bychom měli zásadní srozumitelné stanovisko, které by bylo zaměřeno na konkrétní cílové skupiny.

Podotýkám, že tím stanoviskem nemusí být vlastní kandidát všemu navzdory, tlačený až do politické mrtvoly, protože vyjít dle podkladu koncem října s vlastním kandidátem, to je neskutečně pozdě.

Určitě bychom kandidáta ale mít měli, ale dlouhodobě, roky před volbou a měli bychom se snažit ho prezentovat, aby byl veřejnosti známý. Vždyť i neúspěšná kandidatura znamená mediální prostor pro naši stranu a můžeme ho využít i v jiných volbách, třeba do Senátu.

To, co považuji za důležité, je ale mít to, co je v podkladu naznačeno. Několik zásadních bodů, co musí splňovat kandidát, který bude stát o podporu KSČM. Aby bylo jasné, že nespekulujeme, nelavírujeme, neobchodujeme, že nečekáme. Na schválení těchto bodů a seznámení veřejnosti s nimi máme ale nejvyšší čas.

A pokud budeme mít brzy přece jenom vlastního kandidáta, nebude přece nemožné, v případě vyhroceného boje o prezidentský post, ho včas stáhnout a podpořit i v prvním kole s patřičným zdůvodněním kandidáta jiného, který naše body alespoň většinově splňuje… Dostaneme se tak do médií opakovaně…

Nebyl by to žádný ústup, v zájmu levice a budoucnosti stáhnout svého člověka, protože nechceme opakovat francouzský model, kdy se levice nedokázala sjednotit na společném kandidátovi. Naopak bychom navázali na KSČ za první republiky, která také podpořila Beneše, když šlo do tuhého.

Druhá oblast mého vystoupení je zaměřena na nás, nejen na jednání Ústředního výboru, ale na celou naši stranu.

Víte, v naší straně máme různé lidi, které něco rozhodně spojuje. Máme tu mozky i mozečky, teoretiky, dělníky všech kampaní a akcí, členy, co umí mluvit před lidmi a s lidmi i uzavřené účastníky všech schůzí. Se vším souhlasící jedince i věčné, opravdu věčné kritiky. V té mozaice naší strany jsou potřební ale všichni, každý různou mírou a různou odpovědností přispívá a může přispět k úspěchu i neúspěchu KSČM.

Berme to tak, respektujme se. Neopakujme staré chyby a neodvracejme i dobře míněnou kritiku útokem na nedostatky kritika. A je jedno, zda je kritikem jednotlivec nebo třeba celá okresní organizace. Pokud bude každá iniciativa po zásluze potrestána, utlumíme v naší straně i tu zbývající aktivitu.

Zdeněk Štefek

 

Postup ÚV KSČM při druhé přímé volbě prezidenta ČR v roce 2018

(předloženo na 8. zasedání ÚV KSČM dne 9. 9. 2017 výkonným výborem)

V České republice v roce 2017 je s blížícími se volbami velmi vyhrocená politická situace, která nevyplývá z ekonomické krize, ale z krize společenské. KSČM postupně získává důvěru další části občanů, zejména těch, kteří dříve volili nekomunistickou levici a jsou zklamáni postupem ČSSD, neplněním volebních slibů nebo hazardováním s hlasy voličů u těch, kteří neustále vytvářejí nové politické strany, a chtějí tím, že jsou bez vlastní historie, získat hlasy. Ve svém důsledku oslabují pozici autentické komunistické strany, tedy KSČM, a nahrávají tak pravicovým stranám a hnutím a udržují jejich vládnutí.

Volební kampaň do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR je vedena určitou částí politického spektra i za využití podivných praktik, které mohou vést k politickým procesům. Společenská krize se tak prohlubuje a místo programové soutěže je tady vzájemné očerňování, napadání a osobní útoky. Volební potenciál KSČM je za těchto okolností hodnocen jako stabilní a podle jednotlivých agentur osciluje od 10 do 15 % a je občas odhadován až do 18%. Za těchto okolností musí KSČM rozhodnout, jak se postaví k volbě prezidenta. Postup ve volbě prezidenta přitom může mít vliv na rozhodování voličů i v samotných parlamentních volbách. Jestliže uvažujeme, že naším největším koaličním partnerem je volič, tak je možné podpořit některého kandidáta, který sbírá podpisy pod příslušnou petici nebo využít kandidaturu těch, kteří žádají o naši podporu a žádost směřují i na podpisy poslanců nebo senátorů. KSČM má dostatek poslanců, aby takový návrh podala. Potřeba je nejméně 20, u senátorů by KSČM musela dojít k dohodě s jinými senátorskými kluby. Za KSČM chtějí kandidovat a požádali nás o to: Mgr. Milan Kohout, performer a vysokoškolský učitel, který momentálně učí v USA, dříve disident, nyní s radikálně levicovými názory, pan Oldřich U. Fiala, podnikatel, navrátivší se z emigrace ve Švýcarsku. O podporu nepřímo požádaly i další osobnosti.

Z řad KSČM jsou návrhy na V. Filipa a J. Skálu. Společný kandidát s ČSSD není dohodnut.

I přes výše uvedený volební potenciál by při kandidatuře výrazné osobnosti za KSČM pravděpodobně nemusel postačovat na postup do druhé kola. Proto v této fázi navrhuje VV ÚV KSČM nestavět vlastního kandidáta.

Důležité je ale ujasnit si, podle jakých požadavků na kandidáty bychom je poté podporovali.

Návrh požadavků:

1)            obrana českých národních zájmů, podpora proti migrační politiky.

2)            Ochota k součinnosti a konzultacím při řešení politických otázek přesahující jedno volební období, případně ústavního charakteru.

3)            Souhlas s budoucím řešením restitučních nároků k nemovitým věcem - změna tzv. církevních restitucí - restituční tečka.

4)            Zahraniční politika respektující požadavky kontaktů všemi směry, tedy včetně východní a jižní politiky.

5)            Podpora přímé demokracie, obecného referenda.

6)            Nediskriminační postoj ke KSČM a k našemu Poslaneckému klubu.

7)            Respekt k naplňování volebního programu KSČM při výrazném úspěchu ve volbách.

Z tohoto důvodu navrhujeme, abychom se k případné kandidatuře na funkci prezidenta vrátili po říjnových parlamentních volbách. KSČM, vědoma si nedostatků návrhu na přímou volbu prezidenta, ji nepodporovala. I přes tuto skutečnost bude náš postoj aktivní, aby byl prezidentem České republiky zvolen ten, kdo bude hájit především mír, bezpečnost a spravedlnost ve prospěch občanů České republiky.

 

Budíček…!

Na posledním zasedání ÚV KSČM se mimo jiné projednávala otázka, zda strana má do lednových voleb prezidenta navrhnout vlastního kandidáta. Zatímco stanovisko výkonného výboru ÚV bylo jednoznačné, tedy kandidáta KSČM nestavět, postoje členů ÚV - často prezentované jako názor jejich okresních výborů, byly rozdílné.

Náš člen ÚV s. Štefek ve svém diskusním vystoupení jednoznačně podpořil názor, že strana by měla svého kandidáta na prezidenta mít. Tím vlastně interpretoval rozhodnutí našeho okresního výboru, který již v polovině července odeslal ústřednímu výboru doporučení postavit našeho kandidáta současně s návrhem, aby jím byl místopředseda ÚV s. Skála. Problematické ovšem je, že tato, tak závažná, otázka nebyla kolektivně prodiskutována, jak by se dalo předpokládat, ale poněkud neobvykle schválena formou per rollam (oběžníkem). Navíc ani dodatečně nebyla projednána na srpnovém zasedání OV, ani začátkem září na poradě funkcionářů. Podle mého názoru to silně zavání manipulací, protože členů okresní organizace se nikdo neptal, diskuse se nevedla a rozhodl okresní výbor jen formou oběžníku.

Uspokojilo mě proto usnesení přijaté 8. zasedáním ÚV, že otázka nominace vlastního kandidáta KSČM na prezidenta bude řešena na příštím zasedání v srpnu. Doufám, že do té doby přijde k rozumu ta část členů ÚV, kteří nedomýšlí negativní důsledky případné účasti našeho kandidáta v prezidentských volbách. Argumenty typu účast ve všech volbách je projevem existence politické strany, která prostřednictvím voleb a volební kampaně současně propaguje své ideje, program, politické cíle a získává sympatie veřejnosti, jsou sice hezké, ale ve svých důsledcích mohou být, a v tomto případě skutečně jsou, kontraproduktivní.

Přemýšlejme! Naše strana postaví do prezidentských voleb svého kandidáta. Ať by to byl kdokoli, počet hlasů potřebný pro postup do druhého kola voleb nemůže získat. Pokud si někdo myslí něco jiného, je, s prominutím, mdlého rozumu. Nakonec jsem přesvědčen, že jsou si toho vědomi i ti, kteří naši kandidaturu v prezidentských volbách prosazují. Jde jim vlastně jen o jakési gesto, že komunisté jsou zde, připraveni jít vždy do boje. A to nemluvě o zbytečné práci a rozhazování peněz. Co je však to podstatné, že všechny ty hlasy pro našeho kandidáta půjdou, obrazně řečeno, do stoupy, tedy propadnou a budou k ničemu.

Převedeno do praxe. Dejme tomu, že z dosavadních kandidátů jsou nejvážnějšími uchazeči o post prezidenta Miloš Zeman a Jiří Drahoš. I když se asi většina z nás shodne, že Zeman není zrovna náš „šálek kávy“, můžeme mít a máme k němu řadu výhrad, má z našeho pohledu i některá pozitiva, zkrátka z dosud známých kandidátů je pro nás nejpřijatelnější. Takže Zemanovi by naše hlasy chyběly a my bychom vlastně podporovali jeho protikandidáta Drahoše. Zůstalo by nám jen vědomí, že jsme do toho šli a učinili něco pro zvýšení naší popularity ve společnosti. Což je ovšem jen jakási chiméra tzv. hurá komunistů, protože běžnému občanovi je srdečně jedno, jestli komunistická strana postavila svého kandidáta na prezidenta či nikoli.

Neměli bychom se, při plném vědomí, že náš případný kandidát nemůže v prezidentských volbách uspět, opájet jakýmisi nereálnými představami, jak bychom si mohli zvýšit prestiž ve společnosti. Mysleme především na to zásadní, aby novému prezidentovi bylo bližší levicové myšlení, a aby skýtal alespoň malou naději, že by respektoval naše ideje a splňoval předpoklad, že bude přístupný realizaci některých našich cílů.

Znovu zdůrazňuji, že náš případný prezidentský kandidát nemůže uspět a navíc by vzal v prvním kole voleb hlasy tomu kandidátovi, který by byl pro nás přijatelnější. Stavět za současné situace vlastního kandidáta lze přirovnat k zásadě postpubertálních šohajů z jižní Moravy – ať jsem bit, jen když se peru.

Jaromír Dočekal

 

Z jednání krajského výboru

Ve čtvrtek, 7. září se uskutečnilo 13. zasedání Středočeského KV KSČM. Na programu, mimo procedurálních otázek, byly i informační body z VV ÚV KSCM, komisí, Středočeského zastupitelstva a činnosti zastupitelů. Hodně času bylo věnováno volbám, jak informaci z ÚOVŠ, tak praktické činnosti v kraji, zejména výlepům, sporům s „kontrolním“ úřadem a předvolebním akcím.

Připravovalo se též na zasedání ÚV KSČM. Diskutovalo se zejména o volbě prezidenta. Další bod byl zaměřen na činnost středočeského vzdělávání, kdy bylo apelováno na větší zájem ze strany okresů, zejména u ročníků 1975 a mladších.

Samostatně se rozebírala příprava slavnostního setkání k 100. výročí VŘSR, která proběhne 9. listopadu 2017 v budově ÚV KSČM v I. patře, č. 76 od 16 hodin, a každý okres může zabezpečit 11 účastníků. Při této příležitosti budou předány okresům pamětní listy.

Rozebírala se též příprava výročních schůzí a příprava okresních a krajské konference, která by měla být 24. února. Tam bychom měli mít sedm delegátů z našeho okresu.

V diskusi o aktivizaci členské základny byl kritizován postoj naší okresní organizace, která podkladový materiál odmítla. Reagovala na něj ale jako jediná, ostatní okresy nenapsaly ani čárku. Každopádně se máme pokusit alespoň dodat požadované statistické údaje. Na úrodnou půdu padl náš námět uspořádat, ale po volbách, pracovní konferenci na toto téma. Bude se tím zabývat VV KV KSČM.

Vzali jsme na vědomí také hospodaření KV za 1. pololetí letošního roku.

Zdeněk Štefek, člen KV KSČM

 

AKTUÁLNÍ ÚKOLY PRO VEDOUCÍ OKRSKŮ A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

Protože opakování je matka moudrosti a informací není nikdy dost a také pro ty čtenáře Zpravodaje OV, ale i pro všechny členy a sympatizanty KSČM, ke kterým se z jakýchkoliv důvodů nedostaly informace z předcházejících čísel našeho Zpravodaje, připomínáme upravenou, aktualizovanou verzi nejdůležitějších úkolů, činností a upozornění pro úspěšný výsledek Parlamentních voleb 2017.

Nejdůležitější činností a tudíž prioritou všech ZO a vedoucích okrsků je pro následující měsíc (do voleb), aktivní volební kampaň a vše související pro zajištění co nejlepšího výsledku podzimních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nezapomínejme, že i náš okres má svá želízka         v ohni, která budou potřebovat naši pomoc (Zdeněk Štefek, Pavel Posolda, Lenka Grygarová).

Zbývají nám poslední tři týdny do voleb, kterým bychom měli věnovat co nejvíce pozornosti a času pro agitaci a propagaci našich myšlenek, návrhů a, samozřejmě, našich kandidátů.

Co je třeba v ZO KSČM nyní především dělat:

- v jednotlivých obcích každého okrsku zajistit vylepování volebních plakátů;

- zjistit, zda je v silách základních organizací výlepy zajistit v nejbližším okolí a toto co nejdříve nahlásit vedoucímu okrsku, do nějž ZO spadá, popřípadě na sekretariát OV, a to telefonicky – 725 646 019, 602 394 150, mailem „ov.prvych@kscm.cz“;

- vytipovat a vytvořit tým spolupracovníků (i nečlenů), který bude schopen a hlavně ochoten zajistit roznos drobných propagačních materiálů, pokud nějaký bude k dispozici, pomoci na případných předvolebních akcích;

- aktivně působit ve svém nejbližším okolí na spoluobčany, šířit naše myšlenky, návrhy a agitovat a přesvědčovat potenciální voliče k podpoře našich kandidátů;

- připravit se psychicky i fyzicky na vrchol nevybíravé útočné kampaně (říjen 2017)

- k propagaci, prezentaci a agitaci využívat co nejvíce moderní sdělovací a mediální prostředky (mailovou poštu, internet, facebook…), samozřejmě podle možností každého jednotlivce (rozesílat informace a žádosti o podporu našich okresních kandidátů všem přátelům, známým a slušným lidem nejen ve své obci, ale i v působnosti našeho kraje, o nichž jsme alespoň z části přesvědčeni, že budou našimi voliči a vytvořit tak řetězovou reakci).

Příklad využitelného jednoduchého textu:

Vážení spoluobčané, přátelé!

Komunisté okresu Praha-východ navrhli své kandidáty Ing. Zdeňka Štefka, Ing. Pavla Posoldu a Mgr. Bc. Lenku Grygarovou pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. První dva jmenovaní mají již bohaté zkušenosti z činnosti krajských zastupitelů, Zdeněk Štefek je odborníkem především v oblasti kultury a památkové péče, je stínovým ministrem kultury za KSČM a počítačovým specialistou. Pavel Posolda je odborník na finance, rozpočet a investice a Mgr. Grygarová díky své právní specializaci je kvalifikovaným oponentem ultrapravicovému uskupení       v zastupitelstvu města a je odborníkem na oblast podnikání, veřejnou správu a zaměstnanost.

Pokud Vám není lhostejné, jakým směrem se bude vyvíjet situace a Vaše životní úroveň                 v následujících čtyřech letech a rádi byste mezi novými poslanci viděli odborníky, tak přijďte            k volbám a volte kandidáty KSČM č. 6 Zdeněk Štefek, č. 23 Pavel Posolda a č. 27 Lenka Grygarová.

Předávejte, prosím, a přeposílejte tento mail všem svým známým, přátelům, zkrátka všem slušným občanům, o nichž si myslíte, že by mohli být našimi voliči.

Sami bez Vás to nezvládneme, ale když získáme co největší podporu Vás a Vašich přátel, tak můžeme být po volbách mile překvapeni. Přesně podle našeho hesla: S lidmi – pro lidi“ aneb „S Vámi a pro Vás“. To je naše dlouhodobé krédo, které bychom rádi s Vaší pomocí konečně naplnili.

Za vaši pomoc a podporu děkují komunisté okresu Prahy – východ.

 

P. S. Pozor na mimořádně příznivé odhady preferenčních hlasů pro KSČM. Informace můžou být záměrně zkreslené, nadsazené, pro ukolébání ostražitosti našich voličů. Navozují iluzi, že strana je na tom dobře, „vždyť jste na druhém místě a máte to jisté, tak naši podporu vlastně nepotřebujete“. Mějte vždy na paměti, že opak bývá pravdou, podstatný je počet voličů, nikoliv konečné pořadí. Rozhodně bude lepší výsledek, když KSČM skončí ve volbách třetí s 18% hlasů, než druhá s 13% obdržených hlasů. Čím větší podporu naše strana získá, tím méně protilidových zákonů, nařízení a vyhlášek bude ve sněmovně přijato.“
 

Dále nezapomenout a ohlídat:

- včasnou kontrolu platnosti občanského průkazu nebo pasu. Bez neplatného průkazu totožnosti vám nebude umožněna volba!

- Vytipovat a kontaktovat občany ve svém okolí, kteří se, zejména ze zdravotních důvodů (nepohyblivost, nemoc ap.), nemohou sami dostavit do volebních místností a tyto nahlásit (nejlépe písemně) u příslušné okrskové volební komise v místě tak, aby mohli její členové s přenosnou volební schránkou za takto znevýhodněnými zajít a umožnit jim účast ve volbách;

- pokusit se v co největší míře o propagaci a agitaci našich kandidátů v domech pečovatelské služby, domovech seniorů a ostatních sociálních zařízeních přes známé a starší občany;

- pokud si nejsme stoprocentně jisti, že budeme volit v okrscích příslušných našemu bydlišti, tak je nutné si zažádat o voličský průkaz v místě bydliště (týká se zejména dlouhodobě nemocných občanů hospitalizovaných mimo svou adresu, nemocných a starších, u nichž není jistota, že právě    v době voleb budou v místě svého bydliště, občanů, kteří mají oficiální adresu mimo obec, ve které ve skutečnosti žijí, občanů, kteří v době voleb nebudou v místě bydliště a v neposlední řadě i členů v OVK vykonávajících svou činnost mimo okrsek příslušný jejich bydlišti). O voličský průkaz lze požádat několika způsoby:

- osobně na obecním úřadu příslušejícímu místě bydliště – nejpozději do středy 18. října

- písemně, ale s ověřeným podpisem (opět na příslušném úřadu) nejpozději do pátku 13. října

- prostřednictvím datové schránky - nejpozději do pátku 13. října

Pokud je to jenom trochu možné, doporučujeme zvolit nejjednodušší způsob a to osobní žádost.

Vladimír Duník, člen VV OV, Čelákovice

 

 

K hospodaření základních organizací

V příštím roce – 2018, si budeme připomínat mnohé mezníky historie Československa. S nimi je přímo spjata i historie komunistického hnutí u nás.

Ale protože v letošním roce začaly působit zcela jiné zákony ČR - pro nás zejména nově zákon o politických stranách - je třeba respektovat v těchto nových podmínkách i jiné formy a metody práce v naší politicko-organizátorské a ekonomické činnosti, než jsme byli zvyklí.

Již jsme se naučili používat ve financování naší činnosti, zejména volební kampaně, „transparentní účet strany“. Zde je základní jednotkou okresní organizace a dále ústřední výbor jako jediný nositel právní způsobilosti - dříve subjektivity.

V roce 2018 nás čekají volby prezidentské a také do Senátu a volby komunální.

Ostatní ekonomická činnost stranických orgánů se bude řídit vnitřními zásadami hospodaření KSČM. Tedy výnosy i náklady - včetně komunálních voleb - budeme realizovat dle schválených rozpočtů pro rok 2018.

Rozpočet okresu musíme připravit nejpozději do 30. listopadu 2017 a to i za všechny naše základní organizace a volené okresní orgány.

Našimi základními zdroji zůstávají členské příspěvky. Je to materiální podpora strany vlastními členy a příznivci. Dalším zdrojem ke krytí nákladů politické činnosti jsou dotace od vyšších stranických orgánů. Jejich výše však závisí na výsledku voleb. Letos tedy od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Následnou rozpočítanou výši finančních prostředků na náš okres budeme znát počátkem listopadu. A pozor! Pokud jsme v minulých obdobích mohli (v rámci koordinace činnosti v našem kraji) počítat s příspěvkem i od krajského výboru, tak tato možnost již není.

A tak věcnou skladbu našeho rozpočtu - zejména ve výdajích - budeme muset omezeným prostředkům přizpůsobit.

Do konce října musí základní organizace nahlásit na okresní výbor předpokládané vlastní potřeby na zabezpečení stranické práce v místech v roce 2018. Do konce října - byť je to ještě před konáním výročních členských schůzí!

Okresní výbor musí znát potřeby základních organizací i svoje na krytí nákladů své činnosti. Přístupy a zabezpečení projedná OV na říjnovém zasedání a následně předkládá vyšším orgánům svůj celkový rozpočet.

Udělejme v předvolebním období maximum pro co nejlepší výsledek ve volbách. Chovejme se jako správní hospodáři - „jak zasejeme, tak koncem října sklidíme“. Nechceme si zopakovat minulý neúspěšný volební rok. Na výsledku voleb závisí i naše materiální schopnost, nadále aktivně působit na veřejnosti.

Václav Kuchta, člen OV

 

Z jednání zastupitelstva kraje

Tisková zpráva klubu zastupitelů KSČM ve Středočeském kraji k programu jednání.

V úterý 19. září proběhne již 9. zasedání zastupitelstva Středočeského kraje.

„Je nám sympatická a s naším programem kompatibilní koncepce rozvoje cyklistiky nebo marketingový plán centrály cestovního ruchu, ve kterém se počítá i se slevovými turistickými kartami,“ sdělil zastupitel Zdeněk Štefek. Zastupitelé za KSČM jsou také rádi, že bylo vyslyšeno naše volání po tom, aby krajské rozhledny (Čížovka) i turistické areály (Vrchbělá) spravovala právě Středočeská centrála cestovního ruchu.

Podporují i dlouhodobě poskytované dotace dle koncepce EVVO, vyhlášení dotačních programů   v sociálních službách a další body.

„Kvitujeme konečně zahájení vlastních investičních aktivit, což se projevuje v pomalém rozpouštění navýšených prostředků ze sdílených daní na konkrétní investiční záměry v plánu investic i v zásobníku projektů spolufinancovaných z EU/EHP a národních zdrojů,“ podotkl zastupitel Josef Dovolil. „Kritizujeme ale nízké čerpání, jen 6% (z evropských fondů jen o málo více). Kraj v podstatě nic nestaví,“ dodal Zdeněk Štefek.

Na programu však je i převod více než 22 mil. Kč pro 187 žadatelů o kotlíkovou dotaci, kteří, ač čekali ve frontě a měli nižší pořadové číslo, byli přeskočeni těmi, kteří šli prý do jiných dveří. Kraj se tak snaží napravit chybu, která se stala při řádném kole kotlíkových dotací. „Budeme se ptát na výsledky šetření, kdo chybu způsobil a jak jsou připravena další kola. Zamýšlet se budeme, zda není spravedlivější prostě špatně zorganizované kolo zrušit a dle rovných podmínek vyhlásit znovu,“ načrtl přístup klubu KSČM k tématu Josef Dovolil.

Ač to na programu není, chce klub KSČM nechat hlasovat o zařazení nového bodu – informace o postupu při integraci veřejné dopravy, zejména v oblasti Kladenska. Začátek školního roku byl totiž pro mnohé občany infarktový. Takové problémy se spuštěním systému se dosud neobjevily               v žádném připojeném regionu. „Z tisku jsme se dozvěděli, že na vině byl dopravce a že má být potrestán, ale rádi bychom znali poněkud hlubší analýzu příčin vzniklé situace, tedy jakou roli sehrál kraj, zda neselhala komunikace s dopravcem a co kraj udělá, aby se něco takového neopakovalo při rozjezdech integrace i v dalších částech kraje,“ uvedl zastupitel Ivan Cinka.

Řada bodů je věnována zdravotnictví. Zde zastupitelé za KSČM nezpochybňují nutnost provozních a investičních dotací do oblastních nemocnic, ale pozastavují se nad dopady snah hledat úspory za každou cenu a nad snahou házet vše na minulé vedení kraje. „Místo nutných úspor vzešlých              z racionalizace a hromadných soutěží se mnohde sahá k úsporám, které se dotýkají nejen pacientů, ale i personálu. Dle našich informací tak vnímají zhoršenou situaci ve stravování i třeba v úklidu, ale může to být i předehra k vyvedení těchto služeb do soukromé sféry,“ avizovala problémy zastupitelka Jiřina Fialová.

Zastupitelstvo bude také řešit žádost města Buštěhrad o navrácení zámku městu. „Nemáme problém podpořit bezúplatný převod zámku zpět na město. Mělo by dostat navíc i veškerou dokumentaci, kterou kraj zpracoval. Město tímto krokem ukazuje značnou odvahu. Určitě nebude mít jednoduchou pozici. I z prvotních analýz totiž vyplývá, že zámek je provozně značně nevhodný pro sociální nebo zdravotní účely. Budeme ale trvat na právních zárukách, aby nedošlo obratem k jeho prodeji třetí straně,“ sdělil zastupitel Pavel Hubený.

(Celé hodnocení a průběh 9. zastupitelstva Středočeského kraje je k dispozici na sekretariátu OV a na webstránkách Zpravodaje).

 

Shrnutí zasedání

1. Dlouhodobě se řeší zdravotnictví, které má u občanů také nejvyšší prioritu. Koalice se snaží hodit vše špatné na KSČM a ČSSD. Nic se prý nepostavilo a oni vše napravují. My jsme upozornili na snižování kvality péče (např. v úklidu, pomůckách, stravování), ČSSD se zaměřila na možnost vyvedení činností do soukromých rukou, (to jsme také odmítli).

2. Druhá oblast, kde prý se nic neudělalo, je cestovní ruch. Cílem je Horčička z ČSSD. V této oblasti působíme konstruktivně. V souladu s volebním programem podporujeme slevové karty atd.

3. Velké kritické body byly kotlíkové dotace (podpořili jsme dodatečné prostředky na kurýrem přeskočené žadatele) a integrace dopravy v Kladně. V prvním bodu jsme se zastali i dosud neuspokojených žadatelů z první výzvy. Integraci na Kladně jsme navrhli zařadit my a jako jediní jsme k ní diskutovali.

4. Kraji se vede dobře ekonomicky. Není to jeho zásluhou, ale nedaří se investovat - jen 6 %             v pololetí vyhrazené částky a o něco více u zásobníku projektů. Navíc nebyl schválen plán investic, protože neměli dost vlastních hlasů (nedisciplinovanost).

5. Fond hejtmana - zpracovali jsme statistický graf, do kterých okresů putují finance z FHT. Budeme v tom pokračovat.

6. Výstupy - tiskovka povedená, výstupy byly min. ohledně Fondu hejtmana, Buštěhradu, který byl převeden na město, integrace dopravy na Kladensku, nízké investování.

7. Chování - ČSSD hodně zdržuje a vystupuje zbytečně opakovaně. Seděli jsme tam skoro do půlnoci. U některých bodů se dohodl postup, ale navrhli třeba využít malého počtu koaličních zastupitelů k tomu, že nezvedneme ruku pro žádné další body (sociální, životní prostředí, majetkové apod.). To jsme odmítli jako klukovinu.

Ing. Zdeněk Štefek, předseda Klubu zastupitelů KSČM Středočeský kraj

 

NAPSALI JSTE NÁM…

O činnosti KČP v okrese

Klub českého pohraničí v okrese Praha-východ byl ustaven v roce 2005. Začal pracovat s 18 členy a pěti člennou okresní radou. Tři členové zemřeli, jednoho nového člena jsme letos přijali. V současnosti tedy máme 16 členů, z toho dvě ženy, s průměrným věkem 73,6 let.

Okresní rada pracuje na základě schválených ročních plánů práce. Naši členové svojí účastí podporují všechny vlastenecké akce krajského i národního charakteru. Na některých z nich se podílíme i jako spoluorganizátoři a pořadatelé. Pravidelně se zúčastňujeme pietního aktu v Lidicích, setkání občanů na Kunětické hoře, Setkání pod Blaníkem. Každoročně pokládáme květiny na hrob nadstrážmistra Honzátka a v pětiletých intervalech organizujeme pietní akt u bývalé služebny SNB, kde byl nadstrážmistr zavražděn. Tato naše akce se stala součástí akcí Středočeské i národní rady KČP.

V loňském roce jsme ve spolupráci se ZO KSČM v Čelákovicích, u příležitosti 65. výročí zavraždění stržm. Jaroslava Honzátka, nechali vyrobit repliku pamětní desky, která tento hnusný čin bratří Mašínů připomínala a byla po převratu odstraněna, a umístili ji znovu (se svolením majitelů) na dům, kde byl tento mladý ochránce bezpečnosti brutálně zavražděn.

Nechybíme ani na různých protestních akcích proti současné protilidové vládní politice. Pravidelně se naši členové zúčastňují oslav osvobození Československa a dalších celostátních akcí, na kterých vhodným způsobem i klubovým praporem připomínají existenci nejsilnější vlastenecké organizace Klubu českého pohraničí i na okrese Praha-východ.

Aktivně se podílíme na činnosti v rámci Středočeského kraje. Máme zastoupení v Krajské radě KČP (př. Havlíček a Roman), př. Jan Novotný je členem KRK Středočeského kraje. Naši členové pracují i na úrovni Národní rady KČP - př. Kuchta je předsedou ÚKK a př. Havlíček předsedou ÚRoK KČP. Všichni pracují aktivně a jejich práce je hodnocena kladně.

Členové KČP př. Havlíček a Kremmer byli hlavními iniciátory založení Společnosti Ludvíka Svobody ve Středočeském kraji. Od roku 2012 je i náš okresní klub kolektivním členem této společnosti. Pravidelně se zúčastňujeme celostátních setkání bývalých ochránců státních hranic i národních sněmů KČP.

Jsme pravidelnými odběrateli publikací Národní rady KČP a Zpravodaje Hraničář, jehož vydávání náš člen organizuje a zajišťuje ve funkci šéfredaktora.

Od roku 2007 máme vlastní prapor, se kterým se zúčastňujeme všech vlasteneckých akcí nejen KČP, ale i dalších demonstrací, pietních aktů u pomníků pohraničníků a hrobů padlých ve druhé světové válce. Samozřejmostí je účast členů na pietních akcích a oslavách osvobození Československa v květnových dnech. Několikrát jsme navštívili pomník Pohraniční stráže na Cínovci a zúčastnili se vzpomínkových akcí Slovenského národního povstání a ukončení vítězných bojů s banderovci na Slovensku ve Varíně a na Strečně.

Úzce spolupracuje s okresním výborem KSČM, od kterého má náš KČP morální, ale i finanční podporu. Spolupracujeme s LKŽ (jehož založení v okrese klub inicioval), společností Vděčnost, Společností Česko-kubánského přátelství, Slovanským výborem, Česko-ruskou společností a Společností Julia Fučíka.

Některé události a činnosti se do výčtu našich aktivit pravděpodobně nedostaly. Není to však důležité. Důležité je, že KČP v okrese Praha-východ pracuje a je aktivní.

Vážení čtenáři Zpravodaje, přijďte i vy aktivně podpořit největší a nejaktivnější vlasteneckou organizaci – Klub českého pohraničí, staňte se čtenáři Hraničáře a zúčastňujte se vlasteneckých akcí.

Jaroslav Roman, předseda OR KČP Praha – východ (září 2017)

 

 

K výročí Října

Tématu „Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci, co a jak dál“ se věnovala 41. pražská teoreticko-politická konference v Praze 13. května 2017, situovaná sice do velkého sálu budovy ÚV KSČM, ale většinou vedení této strany už tradičně pomlouvaná a bojkotovaná. Není divu. Mnoho řečníků se nevěnovalo jen dějinám Říjnové revoluce, ale i jejímu vztahu k současnosti a budoucnosti, a v tomto ohledu byla velmi kritická především k teorii a praxi KSČM, která je široce považována za následnici revolučních tradic vzešlých z VŘSR. Zjevně ne příliš oprávněně.

Konferenci zahájil soudruh Viktor Pázler. S programem přítomné seznámil její moderátor soudruh Pavel Degťar.

Úvodní referát přednesla s. Věra Klontza-Jaklová. Těžko jej shrnout několika slovy. Za jednu            z nejpodstatnějších tezí však považuji konstatování, že v KSČM převažují buržoazní trendy a projevuje se pohrdání teorií. KSČM podporuje pluralitní vlastnictví výrobních prostředků, což je jako posadit vedle sebe lva a kuře a očekávat, že se dohodnou. Dvě třetiny občanů ČR jsou systému odcizené a nechodí k volbám. Pokud nebude existovat organizované třídní hnutí, prosadí se obskurní směry hledající nereálná idealistická východiska a fašisté.

S. Klontza-Jaklová vyzvala ke zkoumání nových teorií a budování komunistického třídního revolučního hnutí. Zápas mezi revolučním a buržoazním křídlem musí být sveden, před tím nelze zavírat oči. Nelze propadat idealismu, že při volebním vítězství KSČM v současných podmínkách by bylo vše v pořádku. Naopak, vše by bylo stejné!

Pro mladé lidi je KSČM součástí dnešního systému. Komunisté se proti němu musí jasně vymezit a nehledat růžové cesty. Nikoho nepřesvědčíme, když neřekneme, co si myslíme.

Úvodní referát byl následován bouřlivým potleskem. Zdá se, že alespoň na půdě teoreticko-politických konferencí mizí smířlivecké tendence a iluze o falešné jednotě s podporovateli kapitalismu. Toto prostředí je však v rámci celé KSČM poměrně okrajové.

Ladislav Šafránek uvedl, že 100. výročí VŘSR nemá být vzpomínkovou záležitostí, ale hledáním nových forem boje. Obava z ofenzivního působení a líbivé fráze nás zahánějí do exotického směru. KSČM chce „sociální stát“, tj. kapitalismus „s lidskou tváří“, slouží tak kapitálu a podléhá populismu.
S. Josef Skála se postavil proti názoru, že výročí VŘSR nemá být připomínáno před volbami. Upozornil na teze ideologického oddělení KSČM k tomuto výročí, jež byly účastníkům rozdány          v písemné formě. Vyzval k získávání nových spojenců namísto ujišťování se sami mezi sebou, že máme pravdu. Kritizoval odpor části vedení proti politickému vzdělávání.

Milan Krajča upozornil na skutečnost, že VŘSR vyřešila během několika let problémy, které ve většině zemí nejsou vyřešeny dodnes a v kapitalismu být vyřešeny nemohou. Ukázala, že je možné zastavit imperialistickou válku. Z toho si musíme vzít poučení a rozhodně se postavit proti NATO a EU, proti sociálšovinismu a obraně „evropských hodnot“.

Karel Klimša zdůraznil, že se musíme hlásit, hájit a čerpat inspiraci z takové události, jakou byla VŘSR. Událost, která změnila svět a pomohla mnoha národům zvednout hlavu a bojovat za svou nezávislost. Dala lidu možnost a právo být pány ve své zemi, být pánem svých osudů. Potom vysvětlil, proč není na Vratimovském odborném semináři, který probíhá současně jako dnešní PTPK. Časem totiž Vratimovské semináře začaly vládcům KSČM vadit! Především proto, že mnohdy byly levicovější, radikálnější, jasnější, odvážnější a lidem srozumitelnější, než někteří představitelé jejího vedení. Ti nejprve znemožnili pořádání v minulém roce, v letošním naopak Vratimovský seminář ovládli a proti vůli dlouholetých organizátorů přizpůsobili své linii.

Další diskutující se věnovali např. porovnání výdobytků VŘSR a její zahraniční politiky s dnešní situací charakterizovanou stále horšími imperialistickými konflikty. Zdůraznili význam socialistického budování v SSSR pro vítězství ve Velké vlastenecké válce a vznik tábora socialismu. Jak uvedl s. Miloš Jakeš, základem všeho je společenské vlastnictví výrobních prostředků a jedinou cestou vpřed je jasný program. Komunisté se nemají zač stydět a cesta k budoucímu socialismu není možná bez připomenutí minulých úspěchů.

Milan Havlíček v emotivním vystoupení poukázal nejen na to, že vedoucí funkcionáři KSČM nejsou uvědomělí, nemají znalosti v teorii ani praxi a nepřebírají zkušenosti od starší generace, ale straně především chybí jasný program a třídní přístup. Část vedení je nakloněna podpoře volby válečného štváče Miloše Zemana, jehož vláda se podílela na bombardování Bělehradu, za prezidenta ČR, neschopna navrhnout vlastního kandidáta. Poukázal na liberální Haló noviny jako protiklad bolševické agitace a propagace spjaté s VŘSR.

Na chruščovovský revizionismus a rezignaci na důsledný boj proti nepřátelům jako hlavní příčinu pádu socialismu ve většině zemí poukázali např. ss. Jiří Horák, Rudolf Košťál, Lukáš Vrobel a další. Posledně zmíněný vyzval k podpoře Korejské lidově demokratické republiky, jež nyní nejdůsledněji naplňuje odkaz VŘSR budováním socialismu na principech společenského vlastnictví a kolektivismu.
S. Václav Čermák seznámil plénum s minimálním programem komunistické strany, formulovaným Marxisticko-leninským odborným klubem. Jeho výtisky byly přítomným rozdány. Dodal, že soukromé vlastnictví výrobních prostředků vede ke všeobecné krizi hrozící zánikem světa. Stejně jako i další řečníci varoval před neustále vzrůstajícími válečnými hrozbami.

V závěrečném příspěvku s. Petr Šimůnek odsoudil nedostatečný zájem o komunistickou mládež, věnoval se napjaté mezinárodní situaci a vyzdvihl nutnost obhajoby VŘSR a Vítězného února 1948.
Celkem vystoupilo v diskusi po úvodním referátu 19 řečníků, další tři příspěvky byly odevzdány        v písemné podobě. Všechny vyšly ve Sborníku, který, jako již tradičně, vydalo nakladatelství OREGO.

Leopold Vejr

 

Zamyšlení…

Jako KSČM máme v podkladech k Programu, že jsme čistý příjemce peněz z EU. Vždy jsem to kritizoval, že je to neúplný pohled, teď jsem našel takovýto starší text, který je vodou na mlýn tohoto tématu… Ale kdo to verifikuje, že? Naše odborné zázemí asi ne…

 „Do Bruselu posíláme ročně přímo asi 40 miliard. Tzn. 8 x 40 = 320 miliard. V dividendách jde na západ cca 260 miliard ročně. Nazpět asi 20 miliard. (Potvrdil to i Paroubek na Primě jako bývalý premiér.) Tudíž na západ jde ročně cca 240 miliard. Za 8 let to je 8 x 240 = 1 920 miliard.

Z České republiky odešlo 1920 + 320 = 2 240 miliard!!! - do České republiky přišlo z EU 550 miliard!!! Náš dluh přitom stále stoupá!

Kromě cca 40 miliard, které pošleme za rok ze státního rozpočtu do rozpočtu EU, neseme některé další náklady. Zde je přehled některých z nich (ročně):

1) 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží.

2) 19 miliard – náklady na kofinancování evropských projektů, jejichž zaměření sleduje často nikoliv národní potřeby.

3) 10 miliard na úředníky EU oficiálně.

4) 46 miliard na plán EU – do roku 2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom.

5) 10 miliard na biopaliva (úsměvné).

6) 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny. (Tak proto ji musíme mít tak drahou!)

7) 4 miliardy na posílení elektrické sítě. (Kvůli nařízení, že musíme dopravu do Rakouska   z Německa posílat zdarma.)

„Makáme jak pitomci, máme z toho lejno.

(Zdeněk Štefek)

 

Volební projev republikánského kandidáta Mitt Romneyho (září 2012)

Naším cílem je Rusko. Procesy, které v této zemi dnes probíhají, vzbuzují v nás domněnku, že se Rusko pokouší najít nějaké východisko z krize. Tato divoká zem, pod vedením stále stejného prezidenta Putina, nepředstavuje ohrožení jen pro USA. Rusko je nebezpečné pro celé lidstvo. Polovičaté rozhodnutí pana Obamy, jehož cílem bylo Rusko zničit pomocí mezinárodních a mezinárodně náboženských konfliktů vedlo jen k tomu, že mocipáni v této zemi jen silněji přitáhli šrouby. Dnes prezident Putin rozhodl poslat hrdinky svobody a hudební bohyně ze skupiny Pussy Riot za mříže.

Dnes začal pronásledovat našeho přítele pane Navalného, ten, dle časopisu Foreign Policy je na listině globálních myslitelů současnosti. Pronásleduje ho, protože se prezident Putin bojí chytrých lidí. Bojí se Ameriky a bojí se přátel Ameriky. Bojí se, že mu pan Navalný bude v prezidentských volbách dělat konkurenci a že bude moci zvítězit. Proto si dal za cíl našeho přítele uvěznit. To nemůžeme připustit. Jenom pan Navalný je schopen dát Rusku svobodu a demokracii.

Naším prvořadým úkolem jako národa je zesílit kampaň proti Rusku, kterou Obamova vláda provádí. Naším úkolem je Rusko přinutit, aby se vnitřně rozbilo, přitom musíme přispět k posílení zmatků a nesvornosti uvnitř společnosti této země.

Přinutíme Rusy chopit se zbraní. Poštveme Čečence, Tatary, Baškiry a Dagestánce proti Rusům. Je naší povinností je přinutit, aby bojovali proti sobě. Je naší povinností zmnohonásobit naše činy, zaměřené na diskreditaci ortodoxní církve v Rusku.

A když se nic z toho všeho neujme a nebude mít úspěch, nezbyde nám nic jiného, než této zemi vyhlásit rychlou a vítěznou válku.

Rychlou proto, že když od této země přestaneme po tři měsíce kupovat plyn a naftu, potom vláda prezidenta Putina nebude mít nic na zaplacení armády. A když potom do této země pošleme naše vojenské jednotky, nebude mít nikoho, kdo by ji chránil.

Proč? Protože jsme již dávno u Rusů zlikvidovali duch vlastene­ctví, změnili jsme je v národ zlých, malicherných a závistivých nelidí. Přinutili jsme je svou zem nenávidět, navzájem se nenávidět, vlastní národ nenávidět. Žádní Rusové už neexistují, my jsme je zničili.

Rozbili jsme Sovětský svaz a rozbijeme i Rusko.

Dle Offensiv č. 9/2012 přeložil Josef Ondráček (ZO při OV)

(Poznámka metéra: Tak už čtenáři víš, odkud vane vítr a koho pražská kavárna poslouchá a komu leze do zadku?!)

 

KOLUJE PO INTERNETU...

Bartoško to snad NE!

Zdeňka Pohlreicha šokovaly ceny ve Varech během festivalu. Ceny, za které jsou jinde ve značkových restauracích celá menu či luxusní jídlo pro dva, jsou ve Varech tak za polévku nebo přílohy. „Jste šizuňkové a zloději, podobně jako někteří taxikáři,“ rozčílil se známý televizní kuchař, který je prý zvyklý na ledasco, ale tohle už je prostě moc!

„To není mezinárodní festival, to je mezinárodní zlodějna a ostuda. Ani ve Vídni nebo dokonce       v Cannes nejsou tak zlodějské ceny, jako ve Varech,“ řekl i jeden ze známých českých režisérů, který za kávu a zákusek zaplatil 390 korun.

„Během festivalu si někteří podnikavci pletou naši malou kotlinu s Hollywoodem a napalují ceny, co to jde,“ obul se do šizuňků ve Varech Pohlreich s tím, že sice má každý právo volby, ale spíš nám to dělá ostudu.

A ve festivalovém městě příliš volby nemají. Pohlreich je šokován zlodějskými cenami mnohých restauratérů ve Varech! „Sice máme právo volby a možnost do takové restaurace nejít, otázkou ale je, jak velkou nám to dělá ostudu ve světě,“ rozohnil se. „Ostudou jsou u nás nejen taxikáři, ale už také restauratéři, kteří mají dvojí ceny a okrádají tak turisty. Měli by se stydět!“ dodal Pohlreich.

Je to nehoráznost, zlodějna, která by se měla trestat. Jedna věc je volný trh, druhá pak lichva. A tohle už lichva je. Zvlášť, když si dáte pizzu za 520 korun, a ona je jak ta zmražená ze supermarketu,“ dodala další návštěvnice festivalu, ředitelka jedné z velkých českých firem, paní Lucie.

Jen pro vaši představu, jak restauratéři ve Varech vydělávají:

Přílohové brambory 150 Kč

Bramborová kaše 280 Kč

Hranolky 280 Kč

Polévka Minestrone 490 Kč

Rybí polévka 650 Kč

Zeleninová směs 250 Kč

Káva od 95 do 180 Kč

Zákusek od 95 do 199 Kč

 

Jiří Bartoška toto okomentoval slovy: „Kdo málo pracuje a nemá na to, ať tam nechodí…?!

(Co dodat? Pařez zůstane pařezem a ... .....)

 

Ach jo, to byla zlá doba!

To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to, zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti, že jídlo v restauraci má stejnou gramáž, složení a cenu v Aši jako v Praze!

Ach, jo… To byla otrava mít ještě před maturitou, vyučením, jisté umístění a připravené pracovní zařazení hned po prožitých posledních prázdninách!

Ach jo …. Každý musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let a oni mu dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku. A ve spořitelně po narození potomka mu odepíšou z novomanželské půjčky 4.000,- Kčs.

Ach, jo… Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze, lidi neskutečně deptala.

Ach, jo… Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán regulační poplatek u lékaře a poté v lékárně včetně tučného doplatku jako v každé demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu a operační lůžko bylo vždy k dispozici jak pro otylého, tak pro štíhlého. Léky byly podávány personálem nemocnice a nemuseli jsme běžet do lékárny, kde to zaplatíme z vlastní peněženky, abychom dopřáli svým blízkým předepsanou léčbu lékařem při pobytu v nemocnici!

Ach, jo… A co teprve vnucování sociálních jistot, že si můžeme s rodinou vyrazit na podnikovou dovolenou a vybrat si z několika nabídek, kde uhradil podnik polovinu ceny. A po odpracování 25 let v pracovním procesu měl člověk právo na odměnu a také při dosažení různých životních jubileí.

Ach, jo… Ženský si vybrečely oči, když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55. letech. Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli dělat o 10 – 15 let déle.

Ach, jo… Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval                v nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí. A co teprve, když vás do půl roku po operaci poslali do lázní. A ti komunističtí tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Ne přátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu. Letci, horníci, policajti měli každoročně plně zdarma nařízeny lázně pro rehabilitaci organizmu.

Ach, jo… Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně z dětí se stala bezcitná zvěř. Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší. Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět. Tak to má být!

Ach, jo… Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, atd. atd. atd., která tenkrát panovala!! Konečně máme svobodu a už nikdy se nevrátí ty špatné časy!

Vždyť nám vůbec nevadí, že většina národa podvádí stát a okrádá nás všechny, jak se dá – své okolí, přátele ba dokonce i rodiče!

Vždyť my si rádi při léčbě v nemocnici zaplatíme léky a pobyt nebo také umřeme, když na nás nemá nikdo čas z ošetřujícího personálu!

Vždyť my si rádi koupíme potraviny přesycené éčky nebo už prohnilé, aby se náš život zpestřil! Vždyť my rádi vzděláváme děti za naše peníze už od školky, které neznají v dospělosti ani státní hymnu, natož pak český jazyk a matematiku, ale znají PARTIČKU a COMEBACK!

Vždyť my rádi pijeme alkohol a mluvíme svobodně a vulgárně, nejen mezi sebou, ale také na prknech, co kdysi znamenala svět. Také v TV, radiu a divadle – tímto nás hned v cizině poznají, jsme přece nejlepší – jsme Češi!

Vždyť my víme, jak mít situaci pod kontrolou a budeme vždy stát za naším parlamentem a vládou, protože jsme teď konečně spokojeni a vyhovuje nám tento život ve svobodné společnosti, která nám to vše umožňuje a plně nabízí z výdělku těch, kteří si ještě neuvědomili, že je směšné chodit denně do práce.

Vždyť stačí zajít občas na sociálku nebo někoho přepadnout a zajet si na dovolenou, zajít                s kamarády do herny nebo někde zapařit a ráno zalehnout a odpočívat celé dopoledne.

Žijeme přeci jenom jednou! Co bude, „to neřeš!“ Je přeci skvělé žití v té naší zemičce, kde je vše dovoleno!!!

Tak čtěte dál svůj bulvár a koukejte na seriály, v tom je naše budoucnost! Vědět, kdo s kým spí, kdo má nejlepší sex a jak často atd., atd., atd.

 

(Poznámka metéra: A proč by lidi měli chtít změnu… Každý má nějaký dluh, nějakou exekuci, nějaký škraloup… Lidé nemohou odcházet do důchodu, protože by se neuživili a v lepším případě ztratili všechny standardy vybudovaného života. Byty postavené za 90 až 120 tisíc za socialismu se prodávají za 30ti násobek pořizovací ceny a v Praze ještě dráž. Normální rodiny neexistují. Dětí je málo, rodí se mimo manželství a také zahazují do popelnic, v lepším případě odkládají do babyboxů. Závist a pomluvy jsou na denním pořádku. Nikdo nechce pracovat, ale všichni si chtějí užívat podle známého carpe diem... A ani moje „rodná strana“ nepředkládá řešení, kterému by mohl slušný člověk naslouchat a věřit.

Jeden příklad za všechny. Průměrný důchod u nás činí necelých 11 tisíc korun a dosahuje na něj necelých 80 procent důchodců. Průměrný plat v současnosti podle Statistického úřadu je přes 29 tisíc. Důchodců je přes dva a půl milionu a dva miliony z nich jsou pod průměrnou hranicí stávajících důchodů. Tak proč by jedno ze základních volebních hesel KSČM nemohlo být: „Minimální důchod = polovina průměrné mzdy!“ No je mi jasné, že naše poslance to nezajímá, ale nemalá část z těch dvou milionů důchodců, při představě, že by měli 14,5 tisíc měsíčně a mohli jít najednou na koncert či do divadla bez obavy z toho, z čeho zaplatí činži, by určitě o tom, komu dá svůj hlas, přemýšlela.

Peníze na to ve společnosti jsou. To vám všichni ti zbohatlíci, restituenti, zloději i církve potvrdí.

A hlavně, ti důchodci, by nejen začali plnohodnotně a zdravě žít, ale pomohlo by to naší ekonomice i koloběhu prostředků ve společnosti. On by si to dnes ten důchodce do „štrozoku“ nedal. Našetřil by na lázně, koupil lístky na Alexandrovce, pomohl dětem a vnoučatům… a co víte… třebas by měl i na splátky na novější a bezpečnější auto.

A kdyby nám půlka důchodců dala svůj hlas, tak bychom si lavice v parlamentu mohli vybírat.)

 

Postoje KSČM k migraci

Česká republika je součástí Evropy a trvalému přílivu imigrantů se ani v budoucnu jistě nevyhne. Znamená to však řešit řádně a s časovou rezervou již současné problémy, abychom se, mimo jiné, vyhnuli katastrofickému scénáři, který již delší dobu probíhá v západní Evropě. Nepůjde jen o stovky imigrantů, na které jsme údajně připraveni, ale o statisíce. Vláda by proto měla urychleně připravit koncepci aktivní imigrační politiky ČR v oblasti legislativy, ubytování, sociální pomoci, integrace dospělých i dětí v místě bydliště, ale i jejich vzdělávání, výuky českého jazyka, pracovních příležitostí, lékařské péče (základní prohlídky, očkování, infekční oddělení …). Souběžně s tím je nezbytné posílit i ochranu našich obyvatel před těmi uprchlíky, kteří jsou agresivní a násilím si budou prosazovat své plány. Důležité bude i docílení postupné změny názorů české veřejnosti, která je ve velké míře proti přijímání uprchlíků.

Rizika je nezbytné hodnotit v kontextu se situací v celé EU. Zajištění nelegální migranti, kteří jsou uprchlíky z Blízkého nebo Středního východu, zpravidla v ČR o mezinárodní ochranu nežádají. Proud nelegálních migrantů do Německa se za sledované období snížil z titulu neochoty realizovat přesun v chladném období.

 

KSČM požaduje:

·               v migrační krizi klást důraz na řešení příčin v místě jejího vzniku a vyžadovat odpovědnost států, které zapříčinily destabilizaci zemí, z nichž běženci pocházejí. Uzavření hranic pouze jako krajní řešení. KSČM nesouhlasí s vnucováním kvót.

·               Podporovat taková opatření a zákony, které budou bránit individuální lidská práva uprchlíků a garantovat jejich důstojnost a jejich právo na azyl. Bude podporovat taková opatření a zákony, které budou pro zrychlení a zefektivnění azylového řízení a vízovou politiku a současně chránit zájmy našeho státu a našich občanů. Nutné je V táboře jsou de facto pouze mladí muži z Afriky a z arabských zemí islámského vyznání. Kde jsou tedy ty křesťanští uprchlíci, o kterých mluví vláda? Nikde.

Ilegální imigranti mají ve své ubytovně na náklady našeho státu satelitní televizi, posilovnu a nově také zájmovou místnost, jakousi dílnu, kde se můžou dle libosti věnovat různým koníčkům.

Dle vedení tábora probíhá mezi imigranty vzájemné násilí a roztržky, které musí policie řešit.

To, jak obrovské peníze nás tahle politika naší vlády a Evropské unie stojí, si dobře představíte na následujícím údaji. V táboře je nyní 199 ilegálních imigrantů a pracuje tam 146 českých pracovníků. Tedy na jednoho imigranta téměř jeden zaměstnanec. A teď si představte, kolik to bude stát naši státní pokladnu, až tady bude tisíce, desetitisíce imigrantů. A představte si tu obrovskou kriminalitu.

Velice mě také překvapilo, že si tito ilegální imigranti můžou na snídani, na oběd i na večeři vybírat ze tří jídel! A je běžné jídlo, B je muslimské a C je vegetariánské. Hádejte, co si vybírají. Všichni až na jednoho jí B, tedy muslimské. A pouze jeden z nich C, tedy vegetariánské.V táboře jsou de facto pouze mladí muži z Afriky a z arabských zemí islámského vyznání. Kde jsou tedy ty křesťanští uprchlíci, o kterých mluví vláda? Nikde.

Ilegální imigranti mají ve své ubytovně na náklady našeho státu satelitní televizi, posilovnu a nově také zájmovou místnost, jakousi dílnu, kde se můžou dle libosti věnovat různým koníčkům.

Dle vedení tábora probíhá mezi imigranty vzájemné násilí a roztržky, které musí policie řešit.

To, jak obrovské peníze nás tahle politika naší vlády a Evropské unie stojí, si dobře představíte na následujícím údaji. V táboře je nyní 199 ilegálních imigrantů a pracuje tam 146 českých pracovníků. Tedy na jednoho imigranta téměř jeden zaměstnanec. A teď si představte, kolik to bude stát naši státní pokladnu, až tady bude tisíce, desetitisíce imigrantů. A představte si tu obrovskou kriminalitu.

Velice mě také překvapilo, že si tito ilegální imigranti můžou na snídani, na oběd i na večeři vybírat ze tří jídel! A je běžné jídlo, B je muslimské a C je vegetariánské. Hádejte, co si vybírají. Všichni až na jednoho jí B, tedy muslimské. A pouze jeden z nich C, tedy vegetariánské.požadovat exaktně jasné stanovisko vlády k problematice migrace, využít interpelací na premiéra a jednotlivé ministry, aby byla opatření jimi činěná rychlá a účelná, a současně aby nezhoršovala životní úroveň ani problémy našich občanů.

·               Prosazovat zlepšení a zrychlení vymahatelnosti práva v oblasti migrace, zejména zvýšením kvality práce všech orgánů činných v trestním i občanském řízení, stabilizaci personálního i strukturálního složení všech složek bezpečnostního systému (Policie ČR a zpravodajských služeb), a zkvalitnění jejich práce zvláště v boji proti organizovanému zločinu ve všech jeho formách, závažné trestné činnosti, násilné a hospodářské kriminalitě.

 

KOLUJE PO INTERNETU…

Demokracie jelit, řev hrůzy

Řev hrůzy. Tak nazval svou výpověď, kde se zamýšlí nad stavem demokracie, generálmajor             v záloze Hynek Blaško.

Píše v ní o námětu na horor pro Alfreda Hitchcocka. Venkov prý dá při volbách všem pocítit, co si myslí. Kdyby žil Alfred Hitchcock, měl by námět na další horor, ve kterém vystupují hrůzostrašnější figury než Frankenstein. Tedy Babiš a jeho spolutvůrce Zeman. Tak mi připadá celé to divadlo kolem Babiše a prezidenta Zemana.

Slyším, jak je tady ohrožena demokracie, jak je strašné mít přímou volbu prezidenta, jak je nutné okamžitě zlikvidovat EET a kontrolní hlášení a další výdobytky vlády. Jistě by bylo zajímavé dozvědět se, zda a jaký přínos má EET pro výběr daní. Bohužel, mi chybí i výkřiky o ruské tajné službě, která tuto situaci rozehrála. Cítím se tím okraden.

Řvaní hrůzou o koryta

Páni poslanci a herci, my tady na venkově už máme plné zuby těch vašich hrátek a dáme vám to při volbách pocítit. Vytvořili jste zástupný problém a chcete dát lidem krev. Chléb a hry už jste poskytli, chybí jen ta krev. Naše mínění je, že kdybyste tolik úsilí, jako věnujete likvidaci Babiše, věnovali kvalitě přijímaných zákonů, nebyla by v této republice taková džungle a bylo by snadnější domoci se práva. Myslíte si, že takto získáte zpátky voliče, kteří se od vás odvrátili? Další šanci byste získali snahou o zvyšování kvality života občanů, ale takhle určitě ne.

Proč jsem použil nadpis „Řev hrůzy“? Protože se musím smát, když vidím, jak zuřivě chcete zůstat u koryta, které vám pravděpodobně hnutí ANO sebere, řičíte hrůzou, že vám rozkopali bábovičky, přetrhali penězotoky, preference jim rostou a vy jste více než trapní se svým programem Antibabiš.

Proč jste nepodali přiznání majetku jako Babiš? Proč jste se stejnou zuřivostí neprali o dodržení práva v kauze Altner, proč jste netrvali na vyšetření kauzy OKD, proč jste se nezabývali tím, že představitelé největších bojovníků v boji proti Babišovi zaťali sekeru přes jeden bilion korun, proč jsme nejslabším článkem V4, proč nebyl Hermann odvolán po návštěvě jednání sudetských Němců, proč jste dopustili, aby Babiš byl tři a půl roku ve vládě, když je takový „zločinec“, proč vám nevadil solární byznys, na kterém tratíme miliardy. Samé proč, proč a tak dále.

Demokracii jelit ne!

Souhlasím s Tomiem Okamurou, že jedině přímá demokracie vyřeší tento stav. Osobnosti, jichž si občané váží, a které se podřídí klauzuli dvakrát a dost. Osobnosti, které budou odvolatelné, jestliže nepracují, jak slibovaly, a budou vystupovat proti zájmům voličů. Stranické kandidátky se přežily a je nutné zkusit něco nového.

Ještě jedna věc na závěr.

Křičí se tady o ohrožení demokracie, ale jakého typu? Demokracie takzvaných elit (spíše jelit), nebo demokracie ve smyslu toho termínu?

Já se přikláním k té druhé, protože jinak by nebylo možné nám voličům podsouvat, že s tím, jaký je Babiš a Zeman, nesouhlasíme, že vlastně v tomto případě neexistuje jiné společenství mesiášů než Sobotky s Kalouskem a dalšími protagonisty této bitvy o demokracii. Fuj!

 

 

Bylo by vhodné otisknout v novinách po celé Evropě!

Jiří Kobza, Mgr. (nar. 1955 v Praze, vystudoval přírodovědeckou fakultu Karlovy university, obor geologie, poté 2 roky postgraduál na VŠE Zahraniční obchod. Pracoval 12 let v PZO Strojexport        v oddělení vývozu geologických prací na Střední východ. Pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu. Po návratu do ČR pracoval pro české pobočky zahraničních firem a podnikal. Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako chargé ď affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu. Po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě tam další 3 roky podnikal, pak se přesunul do ČR, kde zřídil menší obchodní firmu v oboru vína, kde podniká dosud. Rozvedený, dvě dospělé děti z prvního manželství, nyní žije s přítelkyní, se kterou má malou dceru. Ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu, italštinu, perštinu. Zajímá se především o ekonomickou diplomacii a ekonomickou politiku, eurorealista. Ve volném čase se věnuje svým koním, hudbě a historii. Jiří Kobza, bývalý diplomat, který dlouhé roky působil v islámských zemích a skutečně ví, o čem mluví a vzkazuje:

„Pro všechny, vás, humanistické, multikulturní, soucitné, solidární, korektní a různé jiné, pomáhající duše, co se mohou přetrhnout, aby se nějak zavděčily „uprchlíkům“, vzkazuji s plnou odpovědností:

Uvědomte si, prosím, že podle Koránu, jste pro „každého, i toho nejumírněnějšího muslima“, jenom jejich služebníci a cokoliv pro ně uděláte, cokoliv jim dáte, je z jejich strany považováno a chápáno, ne jako pomoc bližnímu, ale za zcela normální povinnost otroka vůči svému pánu!

Samozřejmě, že to začnou dávat najevo, až jich tady, Česku, bude ještě trochu více a až se tady „zahnízdí“.

V okolních zemích EU, kde láska místních občanů uměle vyvolaná tamními politiky, již „sklízí“ své první plody. To si uvědomte, kolik jich v Evropě zatím je! Do roku 2020 počítají eurohujeři, že           v Evropě bude cca 60 000 000 těchto „dárečků“! Vaše soucitnost a milosrdenství vůči nim jsou chápány a interpretovány Koránem jako výraz ponížení, podřízenosti a přiznání nadřazenosti muslimů, nám, původním obyvatelům. Čím lépe a více jim budeme sloužit, tím více jich bude chtít přijet a užít si svých, navíc, dobrovolných otroků, ale zejména otrokyň. Od malička jsou Koránem,  v tomto vychováváni, takto je učí a nebude to nikdy jinak! Všichni, kteří uklidňujete nebo dokonce se nám, původním obyvatelům, vysmíváte, že není důvod se bát, kteří byste nás chtěli soudit, dle svých, nových zákonů, jako fašisty, jste buď: totální kreténi nebo nejhorší zločinci!

Muslimové, kteří již v Evropě jsou, jsou denně utvrzováni, že to, co jim bylo do těch jejich makovic natlučeno formou Koránu, se potvrzuje a zhmotňuje, že si mohou dělat skutečně, co se jim zlíbí a slabošští bezvěrci budou více a více tancovat dle toho, jak oni budou pískat!

Celá tato celoevropská tragédie má vyústit utvořením Evropského Kalifátu a zánikem původní Evropy. To, čemu se po staletí snažili panovníci evropských zemí zabránit, za cenu statisíců životů zmařených ve válkách, proti islamizaci Evropy, pozvolna přichází. Zcela vědomě, vykalkulováno a podporováno vazalskými vládami zemí EU.

Plán, který se zrodil v hlavách přímo patologických deviantů z USA, nezadržitelně pokračuje. Vaše až do nebe volající hloupost k tomu nemalou měrou ovšem přispívá. Až dějiny zhodnotí, kdo měl pravdu.

Naši vnuci a pravnuci nás ale za to rozhodně velebit nebudou! Tak už toho, propána, vy pitomci, nechte nebo dostanete nás všechny do takového maléru, z kterého se už nikdy, opakuji, nikdy nevyhrabeme!!!

PS: Vám, rozumným, nezmanipulovaným. Nenechte se v žádném případě zastrašit těmito,            s prominutím „vypatlanci“. Nenechte se, v žádném případě, manipulovat stávající politickou sebrankou. Všichni, bez výjimky, nemají žádné argumenty pro obhajobu svých lživých blábolů o pravdě a lásce.

Absolutně jsou v koncích, neb tato katastrofa je spuštěna a je nezadržitelná!

Naopak, fakta o tom, co se skutečně v Evropě děje, přímo internet zahlcují. A bude hůř. Daleko hůř. Je to jen a jen na nás, přátelé, zda jim to dovolíme také u nás, v Česku!“

 

 

ZE ZAHRANIČÍ…

Světoznámý konstruktér pěchotních zbraní generál Michail Timofejevič Kalašnikov, který zemřel 23. prosince 2013 ve věku 94 let, se proslavil mimo jiné nadčasovou větou: „Muž se narodil proto, aby chránil svou vlast, ženu a děti.“

K tomu už jen dodáváme, že civilizace, které se jí nedržely, obvykle zanikly.

„USA za polstoročia svojimi sankciami voči Kube nedosiahli nič. Nič nedosiahnu ani sankciami voči Rusku.“ (Vladimír Remek)

Český veľvyslanec v Rusku Vladimír Remek považuje protiruské sankcie zo strany USA a EÚ za nekonštruktívne. Tvrdí, že nepoškodia Rusko, ale zhoršujú život bežným ľuďom v Únii. Povedal to v rozhovore pre RIA-Novosti.

Potvrdil, že väčšina odborníkov a bežných ľudí v Česku nevidia žiaden zmysel v sankciách EÚ proti Rusku. Poukázal na to, že Praha viac razy dala najavo Bruselu, že nechce sa zúčastňovať na tejto sankčnej vojne, a urobila to zasa, keď podporila Rusko a označila sankcie voči Moskve za nekonštruktívne.

Vladimír Remek vysvetlil, že vzťahy Ruska a EÚ sa zhoršili kvôli situácii na Ukrajine, a prízvukoval, že treba tvrdo pracovať, aby sa podarilo napraviť situáciu. Potvrdil, že rýchlo sa to napraviť nepodarí, treba byť trpezlivými. Prezradil, že sa momentálne pripravuje návšteva českého prezidenta v Rusku, a zdôraznil, že je tu nádej, že táto návšteva napomôže zlepšeniu vzájomného pochopenia medzi Ruskom a EÚ.

Český veľvyslanec zdôraznil, že nepodporuje sankcie voči Rusku a podčiarkol, že v tejto otázke má rovnaký postoj, ako český prezident. Pripomenul, že hlava českého štátu viac razy pripomínala, že Spojené štáty pokračovali v sankciách voči Kube polstoročia a nedosiahli nič. Presne tak nedosiahnu nič ani sankciami voči Rusku.

Vladimír Remek pripomenul, že Rusko aj naďalej zostáva významným obchodným partnerom pre Česko. Je najväčším hospodárskym partnerom Česka medzi krajinami, ktoré nie sú členmi EÚ. Poukázal na to, že v ostatnom období sa zvyšuje aj obchodná spolupráca medzi Českom a Čínou.

Pre niektorých našich čitateľov, ktorí majú pochybnosti a položili si otázku: „Je to ozaj on?“ vysvetlíme: je to ozaj on – prvý československý kozmonaut Vladimír Remek (nar. 1948), ktorý je od januára 2014 veľvyslancom Česka v Rusku. Československo bolo treťou krajinou vo svete po Rusku a USA, ktoré vyslalo svojho občana do kozmu. Malá čerešnička na torte: Vladimír Remek bol (a zostáva) jediným poslancom Európskeho parlamentu, ktorý má titul... hrdinu Sovietskeho zväzu (pôsobil v Bruselu v rokoch 2004 - 2013).

Celý rozhovor s Vladimírom Remekom si môžete prečítať tu (v ruštine):

https://ria.ru/interview/20170825/1501087156.html 

 

SERVIS

Výročí, na která bychom neměli zapomínat…

1. 10. 1938 – Německé vojsko obsadilo české pohraničí

1. 10. 1938 – Čs. vláda vyslovila souhlas s odstoupením Těšínska Polsku

1. 10. 1949 – vyhlášena Čínská lidová republika

4. 10. 1816 – se narodil Eugéne Edine POTTIER, autor Internacionály (+ 6. 11. 1886)

6. 10. 1944 – bitva na DUKLE – Den Československé lidové armády

6. 10. 1922 – se narodil Ivan SKÁLA, český básník (+ 6. 2. 1997)

7. 10. 1949 - byla vyhlášena NDR

9. 10. 1967 – byl zavražděn kubánský revolucionář Ernesto CHE GUEVARA (* 14. 6. 1928)

11. 10. 1424 – zemřel husitský vojevůdce Jan ŽIŽKA z Trocnova (* 1360)

14. 10. 1892 – se narodil sovětský maršál Andrej Ivanovič JEREMENKO, zúčastnil se osvobození ČSR (+ 19. 11. 1970)

17. 10. 1903 – se narodil sovětský maršál a státní činitel Andrej Antonovič GREČKO, zúčastnil se osvobození ČSR (+ 26. 4. 1976)

19. 10. 1944 – v KT zahynul český spisovatel Karel POLÁČEK (* 22. 3. 1892)

20. 10. 1938 – v českých zemích zastavena činnost KSČ – přešla do ilegality

23. 10. 1892 – se narodil maršál SSSR Pavel Semjonovič RYBALKO, velitel 3. tankové brigády, která osvobozovala Prahu

25. 10. 1880 – narodil se politik, novinář, zakladatel KSČ Bohumír ŠMERAL (+ 8. 5. 1941)

25. 10. 1959 – akademiku Jaroslavu HEYROVSKÉMU byla udělena Nobelova cena

28. 10. 1918 – vznik samostatného ČESKOSLOVENSKÉHO státu

28. 10. 1939 – demonstrace proti nacistickým okupantům, smrtelně zraněn medik Jan OPLETAL

28. 10. 1993 – založen Kruh občanů vyhnaných v roce 1938 z pohraničí

31. 10. 1980 – zemřel národní umělec, herec a spisovatel Jan WERICH (* 6. 2. 1902)

31. 10. 1821 – se narodil český novinář a básník Karel HAVLÍČEK Borovský (+ 20. 7. 1856)

2. 11. – Památka zesnulých

6. 11. 1836 – zemřel český básník Karel Hynek MÁCHA (*16. 11. 1810)

7. 11. 1917 – začala dobitím Zimního paláce v Petrohradě Velká říjnová socialistická revoluce

 

Blahopřejeme…

Dne 10. října se dožívá 90 let soudružka Božena Paroubková z Řeže

Dne 17. října se dožívá životního jubilea 75 let dlouholetý člen strany soudruh Jaroslav Kubeš z Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi.

Dne 20. října se 85 let věku dožívá soudružka Marta Sochorová z Lázní Toušeň

Dne 21. října se dožívá 75 let člen okresního výboru soudruh Václav Kuchta z Klecan

Všem jubilantů blahopřeje, pevné zdraví a hodně štěstí přeje

Okresní výbor KSČM Praha-východ

 

Příští celookresní porada funkcionářů, členů a sympatizantů se uskuteční

ve středu 1. listopadu 2017 od 8:30 hodin s programem:

- výsledky voleb (P. Posolda),

- informace z jednání VV OV a OV KSČM Praha-východ (s. Štefek),

- nejbližší úkoly pro ZO a vedoucí okrsků (s. Havlíček - připraví s. Duník),

- hospodaření ZO a přehled o placení členských příspěvků (s. Kuchta),

- příprava okresní konference (M. Havlíček),

- výměna zkušeností, různé, závěr.

 

 

Pozvánka na předvolební akci v Brandýse:

Městská organizace KSČM Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

Vážení občané, zveme Vás na

 setkání s kandidáty do Poslanecké sněmovny České republiky

za Komunistickou stranu Čech a Moravy:                                                           

JUDr. Stanislavem Grospičem, Mgr. Ing. Terezou Čechovou – Humpolcovou, Ph.D.,

Ing. Zdeňkem Štefkem, Mgr. Lenkou Grygarovou a Ing. Pavlem Posoldou,

které se koná

v sobotu 7. října 2017 od 9.00 na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem.