Pravda o táboru v Letech; byl otevřen 8. srpna 1940 jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci, velitelem byl kapitán četnictva Janovský; až 16. prosince 1942 nařídil Himmler deportaci zbylých Romů do Osvětimi.
Pravdu o táboru v Letech jsem popsal již několikrát. Holocaust je pro mě nezpochybnitelná tragédie. Nejsem Žid, ale křtěný valašský katolík, přesto, nebo právě proto, se cítím v Izraeli jako doma, napsal jsem o něm pár knih literatury faktu i románů. Znám tisíc a jednu pravdu o Svaté zemi, která je nad slunce jasnější.
Kolikrát asi byl v židovském státu pan Ing. Jan Bartošek z KDU-ČSL…? Nebo v Osvětimi, Dachau či v českých romských ghettech v Chánově a ostravském Přednádraží…? Klidně může přijít pobejt, místo planého žvanění…
Takže pojďme raději blíž k poznání, co to byl tábor v Letech u Písku; otevřen byl 8. srpna 1940 a měl sloužit jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci a vést internované osoby k pracovním návykům a tím také k trvalé práci. Takovýchto táborů bylo zřízeno několik desítek po celém území Protektorátu Čechy a Morava.
Kromě tábora v Letech a Hodoníně u Kunštátu byly tyto tábory také v Plané nad Lužnicí, Mirošově, Hradištku a na dalších místech, kde probíhala nějaká výstavba silnic a podobně. Celkem bylo v těchto pracovních táborech internováno 50 tisíc osob, které však do roku 1942 nehlídali němečtí nacističtí bachaři, ale čeští četníci.
Tábor v Letech u Písku nebyl v době svého založení podobně jako ostatní pracovní tábory předurčen pro nějaké konkrétní etnikum či jinou skupinu. Velitelem tábora, kterého funkce se oficiálně nazývala „ředitel“, byl určen 52letý Josef Janovský - kapitán četnictva. 
Dnes je zde prý problém etický; na území, kde umírali Romové v koncentráku, stojí potupný vepřín… Co s tím? Prodat prasata za půl miliardy a zavolat archeology, aby prozkoumali, že plným právem, jelikož ono romské pietní místo je prý krutě dehonestováno…
„Na místě, kde v naprosto nelidských podmínkách vyhasly životy, se dnes krmí prasata“, říká Renata Berkyová na DVTV Apel... Pracuje v nadaci Open Society Fund. Externě se věnuje různým vzdělávacím programům a práci s romskými dětmi a mládeží.
Ovšem ouha; badatelé však tvrdí, že cikánský tábor nestál na místě dnešního vepřína, ale na nyní prázdné louce, desítky metrů od kontroverzní stavby, kterou již skoro odkoupil český stát za cca půl miliardy, tedy za peníze daňových poplatníků...
Prostě tam, kde byl na 66 akrech během nacistické okupace Protektorátu Böhmen und Mähren v roce 1940 internační pracovní tábor, je nyní jen louka, na níž rostou lebedy a kopřivy. A právě až tam objevili badatelé jeho zbytky… Vepřín je kus od této louky; takže žádná znevážení údajných bývalých hrobů...
„Louka leží totiž vedle vepřína, přímo za jeho zrezlým plotem a navazuje na další zarostlou plochu. Ta už sice patří formě Agpi, provozující velkovýkrmnu, nicméně nestojí na ní žádné zbytky budov… Ta prázdná louka, to je ten tábor.,“ říká docent Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity a vedoucí výzkumu... (viz článek Václava Janouše z MF Dnes ze dne 15. 7. 2017 pod názvem :"Pře o pietu - Budovy vepřína v Letech nejspíš nestojí na místech bývalého romského tábora"...) http://www.rukojmi.cz/clanky/1529-chcete-vedet-proc-jsme-pry-rasiste-a-xenofobove-a-kam-jdou-penize-z-nasich-dani-tak-pozorne-ctete
Tábor byl na konci druhé světové války vypálen, dochovaly se však i artefakty jako knoflíky nebo podkůvky do bot a korále. Ne však jako v Osvětimi tisíce bot, obrouček brýlí či tuny lidských vlasů; co zbylo ze spálených statisíců lidských těl... Během prohlídky nálezů Pavel Vařeka ze upozornil, že tábor by měl být vyhlášen za kulturní památku.
A Tomio Okamura z SPD, kterého sice nemusím, v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Vyjádření kritizovala pražská židovská obec i Muzeum romské kultury, které v něm spatřují popírání holokaustu. https://aeronet.cz/news/kriminalizace-tomia-okamury-prisla-na-objednavku-mame-dukazy-stopy-vedou-k-americkemu-velvyslanectvi-a-mohutne-chobotnici-vztahu-mezi-lidmi-kteri-jezdi-do-usa-k-ideologickym-skolenim-v-dikci-usa/
"Hnutí SPD naprosto nezpochybňuje objektivní historická fakta o utrpení lidí, které prodělali v pracovním a sběrném táboře Lety v době druhé světové války. Plánovité vyvraždění Židů, Slovanů a tehdy takzvaného cikánského obyvatelstva bylo součástí zločinných plánů nacistů na takzvané konečné řešení rasové otázky. Jde o nezpochybnitelný fakt," zdůraznil Okamura, na jehož skalp místopředsedy Sněmovny si už nestoudní Lidovci, zvláště jejich žvanil Ing. Jan Bartošek, a přihlouplí Bartošovi Piráti brousí svá opoziční ostří...
Vadí též Rozner, který loni na sjezdu SPD právem kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech, který schválila vláda. "Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půlmiliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku," řekl podle České televize spolustraníkům Rozner. O tom, že by řekl, že židé a cikáni patří do plynu, jsem slyšel pouze z řad zuřivé a manipulativní opozice... https://www.denik.cz/z_domova/spd-nezpochybnuje-utrpeni-lidi-v-tabore-v-letech-reaguje-na-kritiku-okamura-20180206.html
Mírně alibistický ministr spravedlnosti Pelikán z hnutí ANO poté uvedl, že Okamura vychází ze špatných informací, polemiku s ním ale vést nehodlá. „Nezáleží totiž na tom, zda byl nebo nebyl tábor v Letech oplocen, případně jak obtížné pro vězně bylo tento plot překonat. Ať tak či onak, Lety jsou místem, kde zbytečně, barbarsky a v hrůzných podmínkách umíraly stovky lidí. Pro další z obětí válečné mašinerie se tábor stal zastávkou před továrnami na smrt, kde je čekalo vyhlazení a kde jim nebylo umožněno své životy dožít,“ uvedl v otevřeném a plném prázdných frází psaní Okamurovi.
Asi nezaregistroval, že tábora v Letech se týkala i nedávná slova jeho šéfa Andreje Babiše, když navštívil Varnsdorf; byla vyslovena opět sice neobratně, jak to učnil Okamura, ale znovu bez zjevného úmyslu zpochybnit tamní oběti Romů. Tím ovšem nahrál na smeč svým chronických oponentům ze sněmovny, kteří v čele s Kalouskem málem požadovali jeho hlavu na zlatém podnosu. Také proto se tento blaf změnil jen ve fiasko, trapné faux pas a nehoráznost mnohem větších rozměrů, než co přičítali Babišovým slovům.
Ve Varnsdorfu ale šel Babiš místním lidem svými větami na ruku. „Nějaké jeho vyjádření občany nezajímá. Když tady byli na návštěvě ministři Dienstbier s Marksovou, tak ti nám dělali jen ostudu, jak si před Romy otírali ruce, když na něco sáhli. Nechtěli ani vylézt z auta, když je viděli. Babiš se ale šel podívat přímo do romských bytů,“ uvedl místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek. Babiš během své návštěvy města řekl i kritizovaný fakt, že dříve lidé, kteří nechtěli pracovat, skončili v pracovním táboře, jako byl ten v Letech...
„Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ měl říct Babiš poté, co si mu místní lidé stěžovali na soužití s Romy. Za větu o táboře, který byl podle něho pro lidi štítící se práce, se postavil i místostarosta Hambálek. „Pustili se do něj starousedlíci, že Romové dělají nepořádek a nepracují. A hodně slušně řečeno mu řekli, že dříve tito lidé vždy pracovali. A pan Babiš pouze citoval výrok svého známého o pracovním táboru. Pasáž ‚šup a byl tam‘ ale stoprocentně nepadla,“ dodal...
Velitelem tábora v Letech - kapitán četnictva, jehož funkce se oficiálně nazývala „ředitel“, však neměl žádnou rozhodovací pravomoc mimo tábor. Vězni, kteří byli nazýváni „chovanci“ byli zařazováni do tříd. 3. třída byla přidělována při příchodu. Za dobré chování byl vězeň přeřazen do druhé třídy a při dosažení 1. třídy a uplynutí 3 měsíců byli propouštěni. Vězni do tábora zpravidla přicházeli z výkonu trestu ve vězení a pobyt v pracovním táboře je měl uvyknout na práci před úplným propuštěním.
Je absolutně nemyslitelné, aby podobné podmínky pobytu v táboře se byť jen náznakem podobaly režimu v těch vyhlazovacích. Také v něm nebyly ani plynové komory či krematoria. Tábor byl zřízen z bývalé pracovní osady sestavené z dřevěných domků používaných civilními dělníky při výstavbě silnice. Ve spodní části jeho hranice vymezovala dřevěná ohrada a v horní části u lesa dřevěný plot. V červnu 1940 dorazili do tábora čeští dozorci. Do konce roku 1940 prošlo táborem 233 osob, z nichž 197 jich bylo již dříve trestaných... http://www.zwittau.cz/WEB/lety.htm
V prosinci však nastala událost, která byla zásadní pro další osud Romů; 16. prosince 1942 nařídil Heinrich Himmler deportaci Romů z Německa a z okupovaných území do Osvětimi - Březinky. Himmlerův příkaz znamenal, že všichni Romové i ti, kteří byli v pracovních táborech, mají být transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi.
Týkalo se to více než 22 tisíc Romů z jedenácti evropských zemí z toho zhruba 10 tisíc z Německa. Již v prosinci bylo zhruba 100 dospělých Romů z tábora v Letech deportováno do Osvětimi - Březinky. Další transporty však byly zastaveny z důvodu vypuklé epidemie. Stále panovala nejistota, zda v táboře vypukla jen epidemie méně nebezpečného břišního tyfu, nebo i mnohem nebezpečnějšího skvrnitého tyfu. Zakrátko se potvrdilo, že šlo i o skvrnitý tyfus.
Dochované vězeňské knihy jsou naprosto unikátními informacemi a navíc jednoznačně dokumentují, že v Osvětimi šlo skutečně o genocidu. Vězeňské knihy z cikánského lágru se na rozdíl od vězeňských knih z ostatních lágrů zázrakem zachránily a byly později publikovány v Mnichově. Z vězňů internovaných v táboře v Letech přežilo konec války asi 300 lidí. Z těchto osob se někteří po válce zase ocitli v pracovních táborech, zejména z důvodu, že nebyli ochotni se usadit a toulali se a vyhýbali se práci.
V televizi Prima v pořadu „Fakta“ počátkem listopadu 2012 položila B. Tachecí nedávno knížeti Karlu Spáči I. otázku, jak se mu líbí slova Tomia Okamury, že by mělo dojít ke konečnému řešení cikánské otázky a k vytvoření zvláštního státu pro tyto občany, Karel Schwarzenberg odpověděl: „Kdyby se našlo řešení, tak by to bylo hezké. Ovšem kde…?“
Řekl a pokračoval: „Pokud pan Okamura ví místo někde na světě, který by bylo dobrovolně postoupeno, aby to byl životaschopný stát, tak je to zajímavá myšlenka. Ale jednou se o něco podobného pokusili v 19. století Američané, když odsunuli část svých otroků černých ze špatnýho svědomí, což by nám slušelo taky, a vybudovali pro ně stát Libérie a s tím je dodnes potíž…“
K těmto knížecím slovům docela pasuje následující dramatický příběh, který se odehrál před třiasedmdesáti lety. Ta historie se začala odvíjet 6. prosince 1939, kdy se nad schwarzenberským panstvím v Čechách přehnala živelní pohroma. Nejprve silný déšť a po něm padaly přívaly sněhu, co zlikvidovaly polovinu smrků, borovic, buků, jedlí, kaštanů, javorů, jasanů, topolů…. Deset tisíc hektarů schwarzenberských lesů se během kalamity proměnilo ve spoušť polomů… Jak napsala Tereza Spencerová, možná by mohl umístit Cikány opět na svém panství. Už jednou to udělal, když napřed to zkoušel s Židy.
Ani Židé však lesy rodu Schwarzenbergů od polomů nezachránili – byli to vesměs intelektuálové, právníci, lékaři, v lese toho moc nezmohli, a tak se z pohledu knížecí rodiny proměnili jen v pouhé hladové krky. Zbavili se jich poměrně rychle: nákladní vozy je odvezly na nádraží a odtud už směřovali rovnou do Terezína. Jakmile veškeré pokusy sehnat pracovní sílu mezi Čechy či Židy selhaly, obrátila se pozornost všech zúčastněných na Cikány.
Nikomu to nevadilo, že v Německu Cikány už od roku 1933 zavírali do Dachau a v masarykovském Československu, kde byl v roce 1927 vydán výnos omezující kočování pobudů, neměla většina Cikánu nárok ani na občanství…
Část exkluzivního rozhovoru s americkým novinářem Paulem Polanským o koncentračním táboře v Letech, temné historii české šlechty, rasismu a Václavu Havlovi.
Jakou roli v kauze Lety sehrál rod Schwarzenbergů?
Kníže Karel VI. Schwarzenberg, otec současného čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, se o vznik tábora v Letech zasloužil. V prosinci 1939 totiž sněhová bouře zle poničila lesy na jeho panství a on potřeboval levnou pracovní sílu k odklízení škod. Poprosil tedy úřady o vybudování pracovního tábora. Dodávám, že v té době nebyl jediný. O vlastní otroky tehdy žádala řada dalších šlechticů – vždyť pracovních lágrů tu stálo asi sto padesát. V Letech nejprve skončili obyčejní Češi, ale často to byli starší lidé. Dále sem byli posláni Židé, což byli většinou intelektuálové, právníci nebo doktoři. A nakonec sem nahnali Romy. Všichni sloužili jako otroci na jeho panství, pracovali v lesích a kamenolomu, kde se těžil kámen na stavbu slavné schwarzenberské silnice.
Odkud tyhle informace máte? Řada lidí tomu nemusí věřit a Karel Schwarzenberg mladší všechno popírá…
Zaprvé z archivních pramenů a kronik. Schwarzenberg starší sice tábor oficiálně nezřídil, ale pomohl ho postavit. Jednoduše dodal stavební materiál a náklady mu zaplatily protektorátní úřady. V Národním archivu najdete účty, které to dokládají. Hodně věcí si také pamatují místní lidé. Starosta jedné zdejší vesnice znal tento příběh od své matky. Také jsem potkal řadu lidi, kteří žili v okolí Schwarzenbergova panství. Pamatují si na židovské vězně, kteří tu pracovali a prosili je nebo jejich rodiče: Prosím vás, vyřiďte panu knížeti, ať nás neposílají pryč. Čekal je totiž Terezín a pak Osvětim. Schwarzenberg pro ně ale nehnul prstem.
Karel Schwarzenberg mladší ale tvrdí, že část majetku jejich rodu za války skončila v rukou nacistů. Pozemky u Letů prý měli pod kontrolou Němci, takže jeho otec nemohl tábor postavit…
To není pravda. Schwarzenbergovy pozemky se dostaly pod nucenou správu Němců až v prosinci 1942. Pracovní tábor v Letech byl ale vybudován už v roce 1940. Schwarzenberg starší tedy otrockou pracovní sílu využívat mohl. Také jsem nedávno objevil místo původního kamenolomu. Jeho syn dnes všechno popírá, protože svého otce velmi uctíval. A možná také čelí velkému riziku. Kdyby se totiž prokázalo, že jeho otec kolaboroval s protektorátními úřady, mohl by o svůj majetek, který znovu získal v restitucích, přijít.
Petr Pithart kdysi řekl, že pokud jsou vaše informace o táboře v Letech pravdivé, Schwarzenberg by se měl smířit se svojí minulostí. Jak by to měl provést?
Netvrdím, že Karel Schwarzenberg nese vinu za svého otce. Nikdo nemůže za činy svých rodičů. Ale myslím si, že by se měl českému národu, Romům i Židům za koncentrační tábor v Letech omluvit. Na jeho panství se nachází masový hrob Romů. V nedalekém schwarzenberském rybníku, který stále vlastní, byli topeni vězni. A v Letech dodnes stojí vepřín. Nechápu, jak může něco takového přejít jen tak. Například vepřín by klidně mohl nechat odstranit. Peníze na to má. To je bez debat…. https://a2larm.cz/2014/12/schwarzenberg-by-se-mel-omluvit-za-tabor-smrti/
Inu, tak tady máme Tomio Okamuru i rod Schwarzenbergů; zatímco Okamura se umí jako chlap omluvit za svůj překlep, otec knížete Karla Spáče I. je asi náramný aristokrat, zvyklý na své otroky, malý dvůr a velký bič... Ještě že už byla šlechta jako dekadentní partička s rádoby aristokratickými manýrami dávno zrušena a rozpuštěna...
Foto: ČTK
