O programu strany.
Na okresní konferenci jsem se přihlásil k návrhu, aby X. sjezd uložil uspořádat programovou konferenci. Můj názor na program strany je následující:
Za prvé: Potřebujeme nové heslo. Já jsem pro heslo: "Občane, je to Tvá věc oč tu běží". Měl ho jako motto Míla Ransdorf a zatím jsem nic lepšího neslyšel.
Za druhé: Potřebujeme krátký - několika stránkový program, kterým se přihlásíme k důrazně
ne-kapitalistickému novému společenskému řádu. Něco jako Manifest 21. Století.
Za třetí: Potřebujeme střednědobý politický program, jednak pro působení v opozici, jednak pro působení jako strana tolerující vládu resp. strana s účastí ve vládě. Tento "volební program" by měl vycházet z aktuální sociální, politické, ekonomické a bezpečnostní situace doma i ve světě.
Měl by reagovat na výzvy 21. století (a také na neschopnost kapitalismu je řešit) - jako digitalizace tradičního pracovního poměru, IV. průmyslová revoluce, snahy o privatizaci veřejného prostoru, krize středních vrstev, rozevírání nůžek mezi příjmovou elitou a chudobou, dobývaní renty jako nové formy reprodukce kapitálu, věcná a časová omezenost přírodních zdrojů, masová migrace a další.
Východisko již máme - jsou to naše priority v jednání o podpoře vlády: referendum, restituční tečka, trvalý růst důchodů a průměrné mzdy, ochrana přírodních zdrojů, bytová výstavba, boj proti korupci, progresivní daně.
Můj dovětek je: stop další privatizaci státních aktiv, zřídit státní retailovou banku s dceřinou společností - státní stavební spořitelna, "antimonopolní" zákon pro zdravotnictví, téma progresivní daně pojmout jako součást hluboké daňové reformy, důsledný boj proti chudobě, nulová tolerance komunit na bázi islámu, evropská spolupráce (Rusko patří do Evropy) místo diktátu Evropské komise, zahraniční politika všech azimutů, reforma pracovního práva, obrana státu je malá armáda + přesvědčení každého bránit svoji vlast a znalost umět se bránit.
Pavel Posolda, předseda OV KSČM Praha - východ
Ze zápisu z jednání OV KSČM Praha východ konané 01.03.2018
Termíny zasedání OV a plán práce OV
Stálé body jednání:
1. Informace z jednání KV a ÚV KSČM a
ostatních orgánů.
2. Plnění rozpočtu OV.
3. Volby 2018.
12. dubna
- Rozpracování usnesení, diskuse a závěrů z OK.
- Informace z jednání konference KV KSČM a návrh rozpracování jejích
závěrů na podmínky OV.
- Spolupráce s vlasteneckými organizacemi.
- Kompletní hodnocení politicko-organizátorské práce v okrese.
- Zajištění májových akcí v okrese
- Výsledky hospodaření okresní organizace za I. čtvrtletí roku 2018.
14. června
- Úkoly okrsků a hodnocení jejich vedoucích.
- Hodnocení přípravy voleb 2018 v největších ZO.
- Práce s pasivními základními organizacemi; aktivizace členské základny
v okrese.
- Rozbor placení členských příspěvků.
- Schválení Plánu práce OV na II. pololetí 2018.
30. srpna
- Kompletní hodnocení ideologické práce v okrese (výsledky ideologické
práce v okrese od IX. sjezdu KSČM).
- Využití internetu k předávání informací a zpětné vazbě se ZO.
- Hodnocení Zpravodaje OV, zvýšení počtu přispěvatelů; práce s tiskem.
OV bude běžnou řídící práci vykonávat průběžně prostřednictvím mailové
korespondence, případně Skype. Důležité věci budou rozhodovány per rollam.
Způsob práce sekretariátu
S. Posolda bude přítomen každé úterý 8:30 -10:30. V případě jeho nepřítomnosti (po dohodě) bude zastupovat s. Novotná. V případě potřeby (cokoliv předat či převzít) bude k dispozici s. Zima na zavolání.
Distribuce zápisů z jednání OV, informace od stranických orgánů, agendu k řešení budou členové OV, předsedové ORK, ORoK, předsedové resp. zástupci ZO dostávat průběžně e-mailem. ZO, na které není mailové spojení, budou výše uvedené dostávat poštou.
Zpravodaj
S. Zima vyhotovil draft, předal mailem 01.03.2018.
OV odsouhlasil obsah. Součástí obsahu bude i zápis z jednání OV dne 01.03.2018.
Porady funkcionářů
Pozor - změna ze středy na úterý:
• 03.04.2018 (úterý).
• 15.05.2018 (úterý). Předchozí úterý 01. a 08. jsou státní svátky.
• 06.06.2018 (úterý).
Převzetí agendy OV a účetnictví / podpisová práva
Předání agendy OV, zejména:
- písemný a digitální archiv zápisů z jednání,
- ostatní archiv,
- databáze členů,
- korespondence,
- používání adresy ov.prvych@kscm.cz,
- služební telefon,
- užívání sekretariátu,
- spolupráce se s. Kuchtou.
S. Posolda převezme výše uvedené od s. Havlíčka do 31.03.2018
Převzetí účetní agendy, zejména:
- inventura účtu, závazků, pohledávek a dokladů k 31.03.2018,
- změna podpisových práv v bance,
- převzetí prvotních dokladů výdaje/příjmy; pokladní kniha.
Pavel Posolda, předseda OV
Z činnosti organizace – ZO Čelákovice
Naše Městská organizace KSČM pořádá již více než 20 let u příležitosti Mezinárodního dne žen tradiční Posezení s přáteli. Mnoho žen, které se jej pravidelně zúčastňují, si s předstihem rezervují termín této akce. Další se o termínu posezení dozvídají ve Zpravodaji města, ale i z přáníčka s pozvánkou, které nám opět velmi ochotně zajistil Milan Havlíček.
Již dlouho před 14. hodinou přicházejí první účastnice posezení a obsazují svá místa ve vyzdobeném jednacím sále Technických služeb. Každá žena je přivítána jménem pořadatelů naším nejmladším členem a oproti minulým létům si do sálu odnáší kromě tradiční kytičky karafiátu ještě křížovku a symbolický přípitek vína.
Letos jsme odpoledne opět zpestřili několika soutěžemi o drobné věcné výhry. Jednou z těchto soutěží je již zmíněná křížovka, jejíž správnou tajenku jsme v průběhu odpoledne slosovali a šťastné výherkyně si mohly vybrat z knih, které věnovali členové výboru. Každý z účastníků obdržel zdarma občerstvení - zákusek, chlebíček, čaj nebo kávu dle vlastního přání.
Po úvodní znělce dua AMOROSO, které nahradilo tradiční skupinu POHODA, předseda organizace přivítal všechny přítomné jménem pořadatelů KSČM a LKŽ Čelákovice a popřál ženám vše nejlepší k jejich svátku. Hosty našeho posezení byli předseda klubu středočeských zastupitelů a místopředseda OV Zdeněk Štefek a členka OV Alenka Novotná. Milým, i když neoficiálním hostem byl i bývalý člen OV Honza Fryčer, který si svou účast odpracoval roznášením pohoštění. S lítostí omluvil další hosty, kteří se zejména ze zdravotních důvodů nemohli zúčastnit, ss. Milana Havlíčka, Jardu Hudce, nového předsedu OV Pavla Posoldu, místopředsedu ÚV Josefa Skálu a předsedu okrašlovacího spolku Čelákovice Petra Petříka, který loni naše posezení navštívil a ženy obdaroval vlastními květinami.
V úvodu s. Duník vzpomněl původní význam tohoto svátku, který se postupně stále více zpochybňuje a vytrácí. MDŽ není žádným komunistickým výplodem, jak jej prezentují mnozí politici a naše média.
S. Duník připomněl i nadcházející komunální volby a jejich důležitost a vyzval přítomné k podpoře naší kandidátky, v jejímž čele bude stát žena, stávající zastupitelka města za KSČM Mgr. Lenka Grygarová.
Duo AMOROSO společně s chutným občerstvením vytvořilo přítomným příjemné a pohodové odpoledne. V přestávce krátce vystoupil Zdeněk Štefek s přáním všem, nejen přítomným ženám, u příležitosti jejich významného svátku.
Poté jsme se věnovali zábavě a soutěžím. Kromě zmíněné křížovky jsme si zahráli také Bingo a nechyběla ani pohybová soutěž s nafukovacími balónky, u níž jsme se opravdu pobavili a zasmáli. Ve všech soutěžích byli výherci odměněni drobnými věcnými cenami.
Spolupořadatelem setkání byl i Levicový klub žen. O jeho činnosti přítomné krátce seznámila Lenka Grygarová s Majkou Princovou. Členky LKŽ vyrobily dárková psaníčka s malými barevnými mejdlíčky, kterými obdarovaly všechny přítomné ženy.
V sále panovala dobrá nálada i pohoda. Odpoledne uteklo velmi rychle a nastal čas se rozloučit. Předseda MěO poděkoval všem účastníkům, manželům dua AMOROSO, ale zejména všem, kteří posezení připravili a připomínají nám každý rok vážnost a důležitost tohoto významného svátku.
Zároveň přítomné pozval na nejbližší akci, kterou naše organizace tradičně pořádá - slavnostní shromáždění občanů s Májovou veselicí u příležitosti 1. máje - Svátku práce.
Podle názoru mnohých, tato forma propagace naší strany na společenských akcích je rozhodně účelnější, než některé jiné, okoukané formy předvolební kampaně.
Potěšitelným výsledkem tohoto odpoledne bylo, že pět ze zúčastněných žen vyplnilo a podalo přihlášku do LKŽ Čelákovice.
Kytičky, které nám zbyly, jsme v neděli rozvezli dříve narozeným a nemocným členkám organizace, které se posezení nemohly zúčastnit. Odměnou nám bylo upřímná radost a poděkování od našich členek.
Vladimír Duník, předseda ZO
MDŽ v Odolena Vodě
Dne 9.3. proběhla oslava MDŽ v restauraci „Dobré časy“. Oslavenkyně obdržely jako pozornost karafiát, následně k poslechu hrála jednočlenná živá hudba. Na základě velké spokojenosti jsou všichni účastníci pozváni 24.4. na „Ples Baráčníků“ v Dolínku v hostinci „Opera“.
Josef Čermák, předseda ZO
MDŽ v Brandýse n. L.
Naše základní organizace KSČM pořádala 8.března t. r. tradiční připomenutí MDŽ.
Je zajímavé, že za 30 minut před konáním jsme na brandýském náměstí napočítali 45 mužů, bez rozdílu věku, kteří nesli květiny. Některé jsme oslovili a vůbec nemluvili špatně o svátku žen. Žena si prostě svátek zaslouží bez rozdílu, jestli je matka nebo ne.
Při organizaci jsme museli letos vzít v úvahu i chřipkovou epidemii. Navštívili jsme některé soudružky doma, ale hlavní oslava proběhla v naší „domovské“ restauraci „U Mikeše“ v Brandýse nad Labem. Ženám jsme předali květiny a podali malé občerstvení.
Diskuse se vedla o stavu hrobu sovětských vojáků - položení květin 9.5. 16.00 k výsledkům okresní konference KSČM, městským volbám ale i nadcházejícímu sjezdu strany.
Co z toho plyne? Naše členky mají zájem o činnost. Spoléhají na to, že vedení okresního výboru nebude řešit věci od stolu. To prostě nestačí. Výbor základní organizace ženám slíbil, že uděláme vše, aby život naší ZO byl ještě přitažlivější a nápaditější.
Stanislav Šrámek
Zasedání VV Středočeského KV
Dne 22. 4. proběhlo řádné zasedání Středočeského KV kde proběhla volba vedení VV.
s. Grospič - předseda
s. Hubený - místopředseda
s. Kudrna - místopředseda
s. Kroftová - hospodářka
ss. Fidler, Klán, Švarc - členové
Májové akce v okrese
1.5. Odolena Voda - tradičně sraz v Praze na Výstavišti v 9:00 hod.
1.5. Čelákovice - shromáždění s Májovou veselicí v 14:00 restaurace Mount.
4.5. Říčany v 18:00 u pomníku padlých na náměstí T.G.M. - položení kytice.
8.5. Stará Boleslav – hřbitov v 10.00 hod, pietní akce.
8.5. Klecany u hrobu Rudé armády v 15:00 - položení kytice.
8.5. Sedlčánky u pomníku před školou v 18:00 - pietní akce.
9:5. Říčany v 10:00 položení věnce a květin k hrobům padlých
Rudoarmějců na říčanském hřbitově.
9.5. Brandýs n. L. – hřbitov v 16.00 hod, pietní akce.
9.5.Odolena Voda v 18:00 hod položení kytice k hrobům padlých
Rudoarmějců na hřbitově.
9.5. Záluží v parku Rudé armády v 18:00 pietní akt.
Výroční schůze Společnosti česko-kubánského přátelství
V sobotu 10.3.2018 jsem se v Praze v budově ÚV KSČM zúčastnila výroční schůze SČKP. Opět přijeli, jako každoročně, přátelé Kuby z celé ČR. V čele zasedli ss. Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha, tajemnice společnosti Tereza Čechová - Humpolcová, předseda Ludvík Šulda, hlavní host chargé ďaffaires Kubánské republiky v ČR Félix Andrés León Carballo s překladatelkou. Řízení se ujal člen vedení Milan Krajča. Vyslovil obdiv k Ostrovu svobody, který i přes velké potíže je vzorem ostatním zemím především svými aktivitami v oblasti zdravotnictví a školství nejen doma, ale v celém světě. Pak předal slovo předsedovi Ludvíku Šuldovi.
S. Šulda přednesl zprávu o činnosti. Valná hromada je tentokrát nevolební. Seznámil nás s přesunem oficiálního sídla společnosti do této budovy (za podpory ss. Šimůnka a Filipa) a s členským příspěvkem 30,- Kč. Myslím si, že většinou přispíváme více. Každý druhý čtvrtek v měsíci v 15.30 se v budově koná VV). Pak už hovořil o problémech, se kterými se Kuba i naše společnost potýká. USA opět hlasovaly proti Kubě, sankce pokračují. Vloni postihly banky velké ztráty, ale zároveň se zvedla i velká vlna solidarity. Při té příležitosti hovořil i o velkém oslabení ČSSD a KSČM ve volbách. Po pěti měsících nemáme vládu, uměle se vyvolávají problémy, protestní demonstrace (tlak na Ondráčka), kritizoval nedobrou atmosféru v PS. SČKP se potýká s finančními problémy. Muselo být zastaveno vydávání Venceremos. Místo časopisu se zavedly webové stránky. Poděkoval za dlouholetou pomoc s. Havlíčkovi.
V loňském roce byla zrušena i plavba po Vltavě. Nahradilo ji vystoupení hudebních skupin na Václavském náměstí. Spolupracujeme s našimi složkami v celé republice, s vlasteneckými organizacemi a pokračujeme v dalších akcích solidarity. Vyjmenoval mnoho aktivních obcí. Něco se povedlo, něco částečně.
Nesmíme zapomínat na F. Castra, Che Guevaru a další hrdiny. Je třeba získávat mladé.
SČKP oslaví 20. výročí založení. Stále bojuje za práva Kubánců, kteří se nikdy nevzdají. Nabídl lektory pro pořádání besed, ale také vyzval k pomoci při překládání mnoha materiálů, (různé brožurky byly k dispozici za dobrovolný příspěvek vzadu v sále).
S. Carballo pak poděkoval za velkou pomoc SČKP, který byl jedním z nejaktivnějších při osvobození kubánských hrdinů a v neustálém boji proti blokádě. Za Obamy došlo k určitému uvolnění, obnově diplomatických vztahů, cestování amerických občanů na Kubu. Za vlády Trumpa dochází ke zostření. Zakázal styky mezi občany, návštěvy některých hotelů apod. My se ale nevzdáváme, prožili jsme těžká nepřátelská období, musíme vytrvat i nadále.
Zítra (11.3.2018) se konají tajné volby 605 poslanců do Národního shromáždění. Ti mezi sebou vyberou nového prezidenta (Raul Castro už nechce kandidovat). Bude kandidovat politik, který prošel dlouhou přípravou ve vládních orgánech, nastoupí i nové osobnosti místopředsedů.
Máme jasnou představu o dalším postupu, vše ale musí odpovídat zájmu lidu. Nesmíme chybovat. Budeme potřebovat i větší podporu ve světě proti blokádě a nepřátelské politice USA. Vztahy s EU a ČR se vyvíjejí úspěšně. Několik ministrů navštívilo Kubu. Na závěr popřál všem ženám k MDŽ.
Pak musel naše jednání opustit kvůli jiným povinnostem.
Po přestávce jsme vyslechli zprávy hospodářky a kontrolní komise. S. Šulda přečetl zdravici, kterou jsme dostali k dnešnímu zasedání s poděkováním za naši činnost a s přesvědčením, že se bude i nadále rozvíjet. Představil plán práce na tento rok. Budeme dále prohlubovat spolupráci se Společností Kubánců žijících v ČR, pořádat manifestace za zrušení blokády, besedy a akce v regionech, šíření pravdy o Kubě, spolupráci se společenskými organizacemi, posilovat členskou základnu, získávat mladé.
Zúčastníme se všech dalších akcí (1.máj, HaNo a pod.). Připomeneme si významná výročí (F.C., Che G., výročí založení SČKP a dalších).
Nakonec přečetl naši zdravici kubánskému lidu, která byla schválena velikým potleskem.
V diskusi vystoupila s. Semelová, která zhodnotila současnou politickou situaci u nás. Podařilo se posunout pokračování meziparlamentní skupiny přátel Kuby, i přes oslabení aktivit KSČM. Slíbila pomoc jménem pražských komunistů v činnosti SČKP. S. Flasarová navrhla oslovit naše zástupce v EP prostřednictvím společnosti a vyzvat je ke spolupráci v této skupině. Bylo schváleno usnesení, ve kterém bylo shrnuto vše, o čem se v průběhu jednání hovořilo.
Nakonec jsme sledovali zajímavý dokument ze života Fidela Castra. Jednalo se o film s názvem Comandante. Byl to záznam rozhovoru amerického novináře s F.C., kde odpovídal na jeho otázky ze všech oblastí života a politiky. Jen škoda, že některé titulky se střídaly tak rychle, že se občas nestihly přečíst. Ale to rozhodně neubralo na zajímavosti. Ale možná proto nás vydrželo do konce sledovat celý záznam pouze pět. Nelituji toho času. Nedalo se od toho prostě odtrhnout.
Alena Novotná, člen OV
Válka s Ruskem kdykoliv. A to víte, pro koho on vlastně pracoval? Tereza Spencerová doplňuje převratná fakta k otrávenému agentu Skripalovi.
Tak nám otrávili Skripala, mohla by sprásknout ruce paní Müllerová ze Švejka. Jak vnímáte probíhající aféru, kdy byl v Británii otráven někdejší ruský agent Sergej Skripal? Britská vláda zuří a ukazuje na Moskvu, Moskva vinu odmítá, nicméně Londýn vyhošťuje 23 ruských diplomatů. NATO oznámilo, že útok považuje za první chemický útok na území Aliance za dobu jejího vzniku. Evropská unie mluví o solidaritě, padají návrhy na další sankce proti Rusku... Kam to může vyústit? Co z toho vyvozujete?
Myslím, že je třeba začít trochu ze široka. Loni v půli prosince britský ministr zahraničí Boris Johnson obvinil Rusko, že „destabilizuje Západ“ tím, že „trolluje na Facebooku“, načež zaletěl až do Moskvy a obvinil ji z toho, že může za Brexit. Koncem letošního ledna vrchní velitel britské armády generál Sir Nick Carter už rovnou hovořil o válce. Rusové jsou prý největší státní hrozbou pro Británii od konce studené války a konflikt může propuknout kdykoli a na základě i velmi nečekané záminky. No, a o měsíc později je tu najednou Sergej Skripal a NATO řeší otravu exšpiona jako první chemický útok na Alianci od svého vzniku, řečeno titulkem jednoho z českých mainstreamových portálů. Logika vývoje je vcelku jasná, ne?
Z tohoto pohledu je pak vyhoštění 23 ruských diplomatů/špionů ještě vlastně „mírovým řešením“ eskalované politiky.
Nicméně, k samotnému Skripalovi. V první řadě si nemyslím, že to je ruský agent, protože kdysi dávno pracoval jako jakýsi kádrovák v ruské GRU a přeběhl, takže ve skutečnosti je to agent britský. V Rusku byl uvězněn a na Západ se dostal už před lety v rámci širší výměny za ruské agenty. Z hlediska Ruska už dávno nejspíš žádný zájem nevyvolával. Kdyby opravdu chtěli, nemusel přežít už to vězení… Britská média připomínají, že nyní už roky spolupracoval se soukromou bezpečnostní agenturou Orbis Business Intelligence, v níž působil také Christopher Steele, autor většiny „zaručených kachen“, které si objednala Hillary Clintonová, aby dokázala Trumpovy vazby na Rusko. Celá konstrukce se ale zhroutila už před pár měsíci, a tak se Skripal mohl stát nepohodlným i antitrumpovskému táboru. Protože kdo zradil jednou, může se nechat koupit a mluvit znovu.
Podivná je taky volba chemické látky, kterou měli být Skripal s dcerou otráveni. Tzv. Novičok je jakási binární záležitost, kterou v SSSR vyvíjeli už někdy v 70. letech minulého století, a proto Londýn ukázal prstem na Rusko. Nicméně, ruský whistleblower Vil Mirzajanov, který jako první informoval svět o její existenci, chemický vzorec popsal ve své knize, která vyšla v roce 2009 a dá se dodnes na Amazonu koupit za necelých třicet USD. Je to látka natolik nezvyklá, že ani není na seznamu zakázaných bojových látek Organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW), což z ní vlastně jako by činilo látku povolenou, dodal by cynik.
Za sovětských časů se Novičok mimo jiné vyráběl v Nukusu v Uzbekistánu. Tento provoz po rozpadu SSSR „dekontaminovaly“ Spojené státy, což v praxi znamená, že si zcela jistě zajistily i příslušné vzorky. V roce 1995 byl Novičok použit jako zbraň v obchodním konfliktu mezi dvěma ruskými bankéři, což značí, že přinejmenším tehdy byl k mání na černém trhu a měly ho v rukou zločinecké kartely. Jednou prý Novička použili i čečenští džihádisté, když si chtěli vyřídit účty s džihádistickými rivaly v Sýrii. To všechno se dozvíte z otevřených zdrojů, třeba z Wikipedie. A co víc, když Británie látku identifikovala, musí znát její složení, a tím pádem si ji umí i vyrobit. Znají ji v USA, zná ji ruský organizovaný zločin nebo čečenský džihád. A bůh / alláh ví, kdo ještě. Přesto premiérka Mayová prohlásila, že: ... „neexistuje alternativa k závěru, že za pokus o vraždu je zodpovědný ruský stát“. Surrealismus v reálném životě.
Ale koneckonců, proč ne? Sice netuším, proč by Skripala třeba „jen“ nepřejeli nebo nezvolili nějaký méně okatý způsob, když by jim nějak vadil, ale proti gustu žádný dišputát. Třeba chtějí v Kremlu Západ prostě zastrašit a srazit ho na kolena, vysvětlili by mi „rusobijci“. Všechno je možné. A kdyby nebylo třeba operace Gladio, lží kolem iráckých zbraní hromadného ničení, podivné smrti Davida Kellyho a dalších věcí, tak bych třeba i uvěřila, že za všechno zlé na tomto „našem světě“ mohou jen Rusové. Pobavilo mě ale, když se lídr labouristů Jeremy Corbyn v parlamentu premiérky Mayové ptal, jestli tedy má po ruce nějaké důkazy, které by s pokusem o vraždu opravdu spojovaly Rusko. Odpovědí mu bylo jen hlasité bučení z jejího „kotle“… A kardinální se stává otázka: Cui bono?
Suma sumárum, jen co vyšetřovací výbor US Senátu hodil flintu do žita a po roce a bez výsledku ukončil vyšetřování ruského vměšování do amerických voleb, „přichází“ Británie se Skripalem, aby napětí ani na chvíli nepolevilo. Přitom ale platí, že to napětí se nedá gradovat donekonečna. V určitém bodě se vše zlomí a přijde válka. Jak už jsem řekla, vyhoštění ruských diplomatů / špionů je z tohoto pohledu svým způsobem krokem zpět od okraje propasti. Vygradovali to až k „prvnímu chemickému útoku na NATO“.
Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová už předpovídá, že pokud nebude Rusko náležitě ztrestáno, zaútočí chemickými zbraněmi i na New York. Ale k rozhodujícímu a pokud by vše vyřčené byla pravda, tak i logickému kroku se neodhodlali. Naštěstí. Zatím. Možná se ale jen paní Mayová chtěla vytáhnout před svými voliči coby „válečná premiérka“, když už to nedokáže důstojně uhrát s Bruselem, tak ukáže svaly aspoň Moskvě. Nevím, jestli si nespletla protivníky. Mimochodem, i George Bush byl z hlediska popularity chudáček, dokud nepřišlo 11. září, o němž se už dnes ví, že bylo do značné míry placeno a organizováno ze Saúdské Arábie. Pak ukázal svaly, způsobil smrt přes milionu lidí v Iráku a stal se „hrdinou“.
Bude zajímavé sledovat, jak odpoví Rusko. Hodně je vytočilo už poměrně bizarní ultimátum premiérky Mayové, aby prý do 24 hodin vysvětlili, jak se Novičok do Británie dostal. Teď vypovídání diplomatů, absence britských politiků a členů královské rodiny na mistrovství světa ve fotbale, zrušení bilaterálních kontaktů, zmrazení ruských státních účtů a zpřísnění kontroly všech leteckých spojů mezi Británií a Ruskem…
Co mě ale překvapilo, je postoj Číny. Peking se většinou do napínání vztahů mezi Západem a Ruskem příliš nemíchá. Nyní oficiálně varoval Londýn, aby se neukvapoval, pokud nemá v ruce žádná „reálná fakta“. Co tento čínský přístup v praxi znamená, se teprve ukáže. Ale nezapomínejme, jen s malou nadsázkou platí, že Čína v posledních letech skoupila půlku Británie…
Donald J. Trump „vyrazil“ ministra zahraničí Rexe Tillersona, údajně tak trochu i proto, že hned obvinil Rusko z otravy Skripala. Na jeho místo dosadil šéfa CIA Mikea Pompea, který je považován za jestřába. Budou vztahy s Ruskem nyní ještě horší? Co všechno může Pompeo vyhrotit na Blízkém východě, ohledně Sýrie či Íránu? A co Severní Korea?
Netuším, jaké budou vztahy USA s Ruskem za Pompea, ale současně platí, že o Tillersonově konci se nahlas spekulovalo už pár měsíců, a tak ho – nejen Rusové – v mnoha ohledech vnímali už jen jako „chromou kachnu“, jejíchž názorů už nemá moc smyslu si všímat. Nový ministr s pevným mandátem bude z tohoto pohledu jistě čitelnější pro Rusko, Evropu nebo Čínu a Asii.
Český generál Petr Pavel, končící předseda Vojenského výboru NATO, obdržel vyznamenání Legion Of Merit, nejvyšší vojenské vyznamenání, které může v Americe dostat cizinec. Blahopřejete mu?
No jistě, že mu blahopřeji! Dotáhnout to z vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova, Vojenské akademie Antonína Zápotockého a s členstvím v KSČ až k nejvyššímu americkému vyznamenání přece nedokáže každý! Doba píše podivné příběhy – jeden skončí jako „mlátička“, druhý s americkou medailí…
Ale vážně. Generál ve své funkci končí. Mám dojem, v létě, a tak už se u něj pomalu projevuje syndrom „odcházejících politiků“. Všiml jste si, že politici znějí najednou hodně rozumně a vracejí se plně do reality, jakmile už nejsou ve funkci, v níž vesměs omílají jakási klišé, floskule a bludy? Generál Pavel najednou tvrdí, že NATO nezaznamenalo žádnou „ruskou agresi“ vůči Pobaltí a dokonce varuje, aby se tohle sousloví vůbec používalo, protože „nedošlo k žádnému porušení územní svrchovanosti pobaltských států a ani jejich vzdušeného prostoru“. Prý si všimli jen více vojenských manévrů, více letů dálkového letectva, ale to by generál prý „agresí nenazýval“. Zkritizoval Rusko za jeho akce na Ukrajině, ale vyslovil se pro dialog… Cituji podle „ústředního listu“ amerických ozbrojených sil Military.com. Když říká tohle a ještě je přitom v nejvyšší vojenské funkci NATO, co asi tak začne říkat třeba za rok, až mu otrne úplně?
Nová Guernica. To padlo v souvislosti se situací v Afrínu, kde se s tím armáda Turecka příliš nemaže. Lze zdokladovat, že tam Turci páchají zvěrstva, o kterých se příliš nepíše? Jak jsou vojensky úspěšní a jak se promítá jejich postup do stavu v Sýrii?
Už jsem viděla spojení Guerniky se San´á, hlavním městem Jemenu, který tři roky bombardují Saúdové za agilní podpory Západu v naději na nějaké další zbrojní miliardy. Chci tím říci, že takových „guernik“ je aktuálně víc a každý ji asi spatřuje v místě, které ho z různých důvodů zajímá víc než ostatní.
Ale nešť. Afrín má smůlu, že ho dobývá Turecko, tedy člen NATO. A zbylí členové NATO nyní nevědí, co mají dělat: Zastat se Kurdů, které jinak Západ formálně podporuje, nebo stát po boku svého tureckého souputníka? A tak se převážně jen mlčí, i když – přinejmenším Turci – uvádějí už více než tři tisíce „zlikvidovaných teroristů“.
I když… Když říkám, že Turecko je členem NATO, tak si tím vlastně ani nejsem nijak jistá, a nejspíš si tím asi nejsou jistí ani v NATO nebo v samotném Turecku. Jinak by asi nepřesouvali leteckou základnu z tureckého Inclirliku do prý „jistějšího“ jordánského Azraku. V každém případě je neuvěřitelné, že se USA a s nimi ve vleku i NATO dokázaly „promanévrovat“ až do situace, kdy mezi sebou válčí spojenci. A dále z hlediska Kurdů je neuvěřitelné, že nepochopili situaci, která v regionu přece nepanuje teprve od včerejška, a spolehli se právě na USA a Západ. Přehlídka špatných voleb…Výsledkem jsou masakry, před nimiž si z bezradnosti zakrýváme oči. Jistě, v západních médiích se tu a tam objeví nějaký komentář, který Ankaru odsuzuje, občas se třeba na FB objeví i oprávněně rozhořčená výzva k vyloučení Turecka z NATO, ale zodpovědní činitelé mlčí a nekonají. Bojí se, že Turecko ztratí; a to by totiž byl svým způsobem konec Aliance, jak ji známe.
Ještě šílenější mi připadá, že zatímco zavíráme oči nad osudem syrských, ale i iráckých a tureckých Kurdů, tak o to víc se západní politici a média dokážou rozhořčit nad bídným osudem, který čeká třeba ve východní Ghútě u Damašku Al-Káidu a další džihádisty. Jen proto, že to nebombardují „naši“, ale Syřané s Rusy. Kvůli džihádistům – pod pláštíkem obav o životy tamních civilistů – Západ sériově svolává Rady bezpečnosti OSN a hrozí „trestnými“ nálety. Kvůli Kurdům ani ťuk. Být na místě Kurdů (a nejen jich), zvysoka se na nás vykašlu.
Parlamentní Listy
Z 11. zasedání ÚV KSČM
V sobotu 24. března se konalo řádné zasedání ÚV KSČM. Mělo sice na programu hlavně ekonomické body a přípravu podzimních voleb, ale kvůli politické situaci se zaměřovalo i na vyjednávání KSČM o podpoře či nepodpoře vlády.
Z 218 pozvaných je přítomno 125. Členů ÚV je přítomno 79 z 92.
Jednání ÚV KSČM se zabývalo úvodním vystoupením předsedy ÚV KSČM, stanoviskem k aktuální politické situaci, informací o stavu a vývoji členské základny strany k 31. 12. 2017, návrhem na kandidáty do Senátu pro volby 2018 a kandidáty do ZHMP pro volby 2018, předběžným návrhem nosného tématu kampaně pro senátní a obecní volby 2018 a návrhem tezí volebního programu k volbám 2018. A schválením kandidáta a zmocněnce pro senátní volby ve Zlíně a personálním doplněním komise žen.
V ekonomické oblasti návrhem rozpočtu organizační jednotky ÚV KSČM a celé KSČM pro rok 2018, vyhodnocením hospodaření za rok 2017 a příslušnými stanovisky komise.
Standardními body bylo pak vyhodnocení diskuse z 10. zasedání ÚV KSČM a zpráva z jednání VV ÚV KSČM od 10. zasedání ÚV KSČM a kontrola plnění usnesení 10. zasedání ÚV KSČM a schůzí VV ÚV KSČM.
S. Juroška chtěl do programu zařadit informaci o jednání o vládě. S. Bohatec Jurošku podpořil, (program byl o bod rozšířen) a chtěl znát informaci o stavu příprav X. sjezdu – bude na to samostatné ÚV KSČM.
Po organizačních bodech se slova ujal předseda ÚV KŠCM Vojtěch Filip. Není možné dnes schválit konečný postup ve vyjednávání, protože do jednání vstupuje ČSSD. Sjezdu je věnován zvláštní ÚV KSČM.
Jsme svědky umělého vytváření sporů, které mají do budoucna sloužit jako záminka pro konflikty. Migrační krize se neřeší, napětí v Evropě roste a přispívají k tomu i neziskové organizace. Destrukce základních orgánů politického režimu pokračuje. Množí se opatření speciálních služeb, které mají za cíl působit chaos…
Naší zásluhou je v programu Sněmovny diskuse o privatizačních kauzách. ČSSD není stále konsolidovaná, dokud jí neskončí sjezd. Vyjednávání s ANO pokračuje, podařilo se prosadit řadu bodů (bydlení, ochrana nerostného bohatství a vodních zdrojů apod.). O vývoji budeme informovat na příštím jednání ÚV KSČM. Složité je jednání v oblasti financí. Nastartujeme alespoň korporátní daň (pojišťovnictví a bankovnictví). Je shoda na opatření proti odlivu zisků i na korekci EET. K jednání je připravena úprava daně z příjmů. Hledají se 4 mld Kč na podporu regionální dopravy. Bude nová koncepce bytové politiky a posílena kapacita dostupného bydlení. Změní se status Czechinvestu a Czechtradu, budeme vykupovat akcie vodohospodářských společností pro veřejnou správu a snižovat by se mělo vodné a stočné. ANO má zájem zvyšovat spoluúčast pacientů. My jsme proti. Bude zřízen fond na náročné výkony, navýší se platy zdravotních pracovníků. Bude ustaven kulatý stůl k zásadním změnám ve zdravotnictví a zavedena automatická valorizace plateb za státní pojištěnce. V jednání je alespoň sloučení pojišťoven v rukou státu. Kojenecké ústavy by měly být pod Ministerstvem zdravotnictví apod. 25. dubna bude probíhat jednání o obecném referendu. Jasno máme u daní z církevních restitucí. Před námi je zálohové výživné – podařilo se dohodnout navýšení i převzetí platby státem po 6 měsících neplacení. V zahraniční politice je jasné, že nemůžeme vstoupit do vlády. Vláda nechce vystoupit z NATO. Ale podařilo se, že se bude Česká republika prioritně opírat o OSN i v oblasti zahraničních misí. Jedná se i o tom, že nebudeme zvyšovat počty zahraničních vojáků směrem k hranicím Ruské federace. V oblasti aktuální situace kolem vyhoštění ruských diplomatů bychom se měli přidat k 13 zemím, které nikoho nevyhostí.
Opravdu hrozí destabilizace naší země, hrozí návrat ODS a dalších sil. Máme po 27 letech možnost prosadit něco v programu. Známe rizika ze zkušeností komunistických stran ze 70. let v zahraničí apod.
Stanovisko k aktuální situaci uvedl místopředseda Josef Skála. Věnuje se pokusu o destabilizaci celého regionu, který je organizován zvenčí. Jde o útok na samé základy demokratického státu a organizovaná snaha přeměnit nezletilé děti za maňásky.
Předseda Filip přednesl návrh usnesení: vzít na vědomí vyjednávací postup a souhlasit s pokračujícím jednáním o vytvoření stabilní vlády.
Stav členské základny okomentoval místopředseda Petr Šimůnek. Je nás 37402. Došlo k úbytku o 2554 členů, přijato bylo 276 nových členů. Do 30 let máme 296 členů, 708 jich je pak ve věku 31-40.
Volební materiály uvedl stručně Jiří Dolejš a doplnil ho Josef Skála. V hlavních tezích jsou zmíněny oblasti: bydlení opravdu pro každého, voda zpět do rukou obcí, měst, krajů a státu, konec výprodeje a privatizace veřejného majetku, konec dalším majetkovým požadavkům církví, vrátit život do všech koutů naší země, z veřejných financí musí čerpat města, obce a občané, ne tuneláři. Doplní se zřejmě otázka potravinové soběstačnosti a opatření proti degradaci zemědělské půdy a také kritika církve za rozdílný přístup k nově získaným majetkům.
Diskusi jsem zahájil já, pak vystoupil s. Kohlíček, který se zaměřil na neziskové organizace a nutnost zákona o neziskových organizacích. A navrhoval opatrnost.
S. Švarcbek uvedl, že nás vnímají jako státotvornou stranu, součást establishmentu, ale měli bychom se odlišit. K jednání s hnutím ANO uvedl, že ANO vysává náš program.
S. Vytiska se zeptal, zda máme podporovat kapitalistickou vládu v čele s oligarchou? Teď se rozhoduje o budoucnosti komunistické strany.
S. Švarc také upozornil na tenký led vyjednávání s ANO. Měli bychom ukončit jednání s ANO, pokud nebudou zdaněny náhrady tzv. církevních restitucí nebo pokud by se navyšovali vojáci v zahraničních misích. Chybou bylo nominování Ondráčka.
S. Plodík informoval, že na jejich OV v Havlíčkově Brodě je organizace v otázce podpory rozdělena, ale podpora vyjednávání po diskusi dána byla.
S. Krajča přednesl stanovisko OV Praha 3. Forma podpory vlády je zásadní věc a mělo by to být pořádně projednáváno.
S. Hrůza uvedl, že ANO se prezentuje jako strana změny, byť se podílela na moci. Záruky jsou velmi problematické. Strana je na křižovatce a je rozdělena. Je rozdíl mezi tolerancí a podporou.
S. Juroška měl řadu otázek na vyjednávání, zda bude dohoda písemně a zda se bude projednávat na ÚV KSČM, zda naše požadavky budou konkrétní a termínované, zda bude uvedeno, že to jsou požadavky KSČM, co je konkrétní přidaná hodnota KSČM apod. Máme nějakou komunikační strategii?
S. Ort také kritizoval nedostatek informací v členské základně o vyjednávání a navrhl místo mnoha prvních májů udělat velikou oslavu jednu a na ní se sjet autobusy.
S. Grospič uvedl, že střední Evropa se stává centrem pozvolného střídání establismentu. To nese tlak na tradiční politické strany. Má obavy i z plnění slibů ze strany ČSSD.
S. Sloup upozornil, jak ANO vykrade program a pak získá voliče. Doporučuje jen mandát tolerance vlády. A pozastavuje se nad nefunkčností distribuce Haló novin i nad pokračující spoluprací s Profilem.
S. Skála také potvrdil, že jsme na křižovatce. Není přečinem jednat s ANO, ale měli bychom se zaměřit na to, jak jednat, co prosazovat a jak to umět prodat. Veřejně.
O složitostech vyjednávání a nutnosti našeho postoje více prezentovat hovořil i s. Bohatec a s. Žůrek.
S. Kováčik uvedl cíl: dostat KSČM na jinou dráhu, dostat jí z ostrakizace.
S. Filip pak na diskusi reagoval. Nezahodili jsme průkazy a nestyděli jsme se za práci do roku 1989. Tak si toho važme. Informace jsou, kdo je ve vyjednávacím týmu, co se vyjednává, jaké jsou priority. ČSSD nemá jistých svých 15 poslanců. KSČM má šanci prosadit více než bude ve vládním prohlášení.
Po polední pauze se diskutovalo o podzimních volbách a zdůrazněn byl význam dostupného bydlení. Kateřina Konečná se pozastavila i nad tím, proč už nyní nejsme v přípravě aktivnější.
A bylo zdůrazněno, že naším úkolem je postavit co nejvíce, byť neúplných kandidátek. Petr Šimůnek poté představil ekonomické materiály.
V hospodaření za rok 2017 byly výnosy plánovány 175 mil, náklady 204 mil Kč, skutečnost je 228 mil a 205 mil. Kč. Strana měla 253 dárců za 9,16 mil. Kč, na členských příspěvcích jsme vybrali přes 14 milionů Kč. Vlastníme 59 nemovitostí.
Organizační otázky, tedy vyhodnocení diskusí a zápisy uvedl taktéž s. Šimůnek. S. Kováčik se vyjádřil ke kádrové přípravě sjezdu. Na funkci předsedy je 20 návrhů, na 1. místopředsedu 6 návrhů a 34 na místopředsedy.
Pak se již projednávalo usnesení, kdy se diskutovalo hlavně, zda postup vyjednávacího týmu schválit nebo vzít na vědomí. Postup byl nakonec schválen 49 hlasy. 41 hlasy bylo přijato doplnění, že se má ukončit jednání, pokud by byl zvyšován počet vojáků na zahraničních misích a pokud by neprošel návrh na zdanění církevních restitucí.
Další úkoly byly schváleny bez problémů, včetně toho, že se budeme zabývat zákonem o činnosti neziskových organizací.
V závěrečném slově předseda Vojtěch Filip uvedl, že o neziskovkách bude jasno na konci dubna, kdy budou známa fakta, kolik jde z rozpočtu do neziskovek. Na rozpočet ÚSTRu se již sáhlo.
Z vystoupení s. Štefka na plénu ÚV
Soudružky a soudruzi,
dovolte mi se vyjádřit k několika událostem poslední doby.
Nejprve ke kauze Zdeňka Ondráčka. V mnoha diskusích jsem dostával dotazy k naší taktice. Před nominací jsme prý měli vědět, co může přijít, a na základě zkušeností i z Jihočeského kraje očekávat, že může dojít až k útokům na rodinné příslušníky a komunisty jako celku. Pak z té situace vedly dvě cesty. Buď tedy nekandidovat nebo kandidovat a vydržet až do konce, nechat se odvolat a ukázat veřejnosti, že Babiš nedrží slovo. Takto, jak to dopadlo, jsme rozvířili prach antikomunismu a ukázali temným silám, že se lekneme hlasu ulice, že mohou sundat každého, kdo se jim znelíbí. Povzbudili jsme je v „majdanizaci“ společnosti a sami na veřejnosti ztratili. Ostatně – ta „majdanizace“ ve středoevropském prostoru je již dávno řízenou realitou a nepochybně se strhne drsná bitva v případě snah o kontrolu neziskovek…
Za druhé – naše podpora vládě Ano nebo vládě Ano a ČSSD. Mluvíme o podmínkách, které klademe, v článcích, vystoupeních, diskusích. Ale proč nemáme již od ledna sumář 7 nebo 10 priorit, kterými podmiňujeme podporu? Tedy na letáku, v grafice, ve videoklipu na sociálních sítích? Aby lidé od počátku věděli, co chceme a za čím jdeme… Protože to chybí a lidé se na to oprávněně ptají.
Za třetí – souhlasím s tím, že volby jsme nevyhráli a nemůžeme tedy realizovat naplno náš program. Vnímám, že jsou body, ve kterých se s ANO absolutně neshodneme, zejména v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky. Ale samozřejmě nejen tam. Takže je proto logické, že s vítězem voleb nemůžeme jít do vlády. Vnímám i to, že portugalský model, kdy komunisté podporují na základě společného prohlášení levicovou vládu a o sporných zahraničních a bezpečnostních otázkách v prohlášení nehovoří, není plně kompatibilní s naší situací, ale může být určitým námětem.
Ale přece není možné bez reakce podporovat vládu, která nám drze do očí tvrdí, že posílí zahraniční intervenční jednotky, že bude v souladu s diktátem mocných vyhošťovat ruské diplomaty na základě britských dohadů a ne na základě nezávislého vyšetřování… To vše je přece v absolutním rozporu s požadovanou vlastní zahraniční politikou i s politikou míru. Je to prostě poklonkování a poslouchání. Navíc mi to spíše připadá, že se zapojujeme do nových Glivic…
Takže s nějakou důvěrou a plněním slibů bych u Babiše moc nepočítal a byl bych ostražitý. Trochu jiná je situace na Středočeském kraji – tam také podporujeme na základě 7 programových priorit krajskou vládu ANO a ČSSD. Jenomže krajská politika má větší programové průniky, je blíže ke komunální než k celostátní. Ale i tak provádíme kontrolu krajské politiky třeba tak, že chodíme na každou Radu, tedy zasedání krajské vlády.
Ale zpět k tomu zahraničí. Když jsme o tom všem diskutovali na Komisi pro zahraničně politickou strategii, učinili jsme závěry, že ač nepochybně nedokážeme v tomto období vystoupit z NATO a realizovat vlastní zahraniční politiku, neměli bychom překročit jisté mantinely – nezvyšovat napětí na východní hranici, vysílat vojáky na mise jen z humanitárních důvodů nebo s mandátem OSN a OSN brát jako základ mezinárodních vztahů a to i v oblastech, jako jsou sankce...
Nyní je ale důležité, aby lidé věděli, které priority máme a které budou realizovány. A v tom máme obrovské mezery a v tomto duchu dávám také námět návrhové komisi.
Zdeněk Štefek, člen ÚV
Sjezd závodních rad - únor 1948
Dnešní pohled
Slovo »dnešní« není tím nejsprávnějším. Jde o pohled současných mocných, který se má stát axiomem. Prostě, sjezd tu byl a podle serveru www.totalita.cz,: „Proběhl zcela v režii komunistů, v atmosféře strachu a zastrašování nekomunistických delegátů“.
Www.moderní-dějiny.cz (D21) zase tvrdí, že: „V nové, dramatické situaci jej představitelé KSČ využili ke svým politickým cílům. Konal se tedy zcela podle představ a záměrů komunistů, probíhal v atmosféře prokomunistického nadšení většiny účastníků a zastrašování menšiny nekomunistických delegátů.“
Dobře, připusťme, že sjezd »proběhl zcela v režii komunistů«, jenže volby delegátů proběhly ještě před vypuknutím krize. Byly naprosto svobodné a zvolen za delegáta mohl být kterýkoli zástupce odborové organizace, pro nějž hlasovali odboráři v konkrétním závodě či organizaci. Zvolen mohl být, a také byl, kdokoli, i nekomunisté.
Jak to tedy vlastně bylo?
Sjezd závodních rad byl svolán Ústřední radou odborů 12. února. Důvodem bylo projednání společného postupu k návrhu vlády na zvýšení mezd pro státní (veřejné) úředníky.
Oč ve stručnosti mělo jít? Situace v zemi nebyla jednoduchá. Postupem času národně socialistická strana ztrácela na vlivu, jak dokazovaly tehdejší průzkumy, především v závodech. Bylo tedy třeba navrhnout nějaké opatření, které by ovlivnilo určitou vrstvu obyvatel a postupně se zaměřit i na další vrstvy. Proto národně socialističtí ministři navrhli zvýšení platů veřejným zaměstnancům o 25 %.
Návrh byl překvapivý. Komunisté ho odmítli. Za prvé nebyly prostředky na takové zvýšení platů a za druhé, pokud zvyšovat, pak jiné společenské vrstvy na tom byly hůře. Navíc jakékoli další zvyšování mezd by mělo být, takové bylo stanovisko i odborů, až po redukci množství úředníků, jejichž počet se prudce za necelý rok zvýšil z 460 000 na téměř 700 000, (údaj z Kroniky únorových dnů 1948 Jindřicha Veselého). Toto stanovisko zastávaly i odbory. Zdánlivý kompromis připravil sociálně demokratický ministr Majer. Stále však šlo o zvyšování mezd jedné skupině zaměstnanců, na něž navíc nebyly finance.
Odbory, nespokojeny s jednostranným řešením, se proto rozhodly svolat Sjezd závodních rad a projednat zde další společný postup. Události je však předběhly a na projednávání původní náplně sjezdu čas téměř nezbyl.
Delegáti
Bylo vydáno 8030 delegačenek, delegátů přijelo 7914. Mnozí přijeli o den dříve. Proto se mohli sejít i delegáti národně socialistické a lidové strany.
Těch socialistických se sešlo v sekretariátu strany na čtyři sta. Hlavní projev měl ministr Jaroslav Stránský. Vyzýval k nebojácnosti, k tomu, aby delegáti hlasovali »podle svého svědomí«. Členové vedení odborů Vandrovec a Šplíchalová ho doplnili. Prý je třeba hlasovat proti »komunistické rezoluci«. Část přítomných však měla jiný názor. Ozývaly se hlasy, že nikdo nebude nic nikomu nařizovat. Nakonec se přítomní rozešli s rámusem.
Lidovci svolali kolem dvě stě účastníků sjezdu. Ani tady přesvědčování nedopadlo podle plánu. Jen atmosféra byla přijatelnější.
A sociální demokraté? Nebyli svoláni, vedení strany si nevědělo se situací rady. I v tom se ukázala jeho rozpolcenost. »Vedení strany konstatovalo, že za důsledky, které ze sjezdu mohou vyplynout, odpovídá jen KSČ, protože se jedná o izolovanou akci, kterou stranické orgány oficiálně neschválily« (Petr Duchoslav: Politický vývoj Československé sociální demokracie v letech 1945-1948).
Nesešli se však ani delegáti hlásící se ke KSČ.
Zajímavé je i krajové rozvrstvení delegátů. Praha vyslala 1776 delegátů, z Brna do Prahy přijelo 622 delegátů, z Ostravy 657, z Hradce Králové 344, přes tři sta z Olomouce, Mostu, Liberce, atd. (Miroslav Bouček, Miloslav Klimeš: Dramatické dny února 1948). Delegáty se automaticky stali i členové Ústřední rady odborů, předsedové a tajemníci krajských odborových rad, předsedové rad okresních a vedoucí funkcionáři největších ústředních odborových svazů, pokud sami nebyli zvoleni za delegáty.
Jednání
Přesně v devět hodin byl sjezd zahájen.
Hlavní projev předsedy Ústřední rady odborů Antonína Zápotockého trval 74 minut a zmocněnci dělníků jeho proslov 132krát přerušili nadšeným potleskem.
Řeč předsedy vlády Klementa Gottwalda trvala 21 minut, účastníci zatleskali 45krát (podle Týdne 15.11.2015). Zazněla i jeho slova o tom, že »reakce přecenila své síly... Žádáme, aby podle dosavadních zvyklostí a ve shodě s vůlí lidu byla přijata demise ministrů, kteří se zpronevěřili zásadám Národní fronty a vládnímu programu, a aby vláda byla doplněna novými, věrnými zástupci lidu...« Vyzval také k vytváření »akčních výborů Národní fronty« z upřímných představitelů dělnictva a ostatních pracujících měst a venkova. Tato výzva se setkala s výkřiky podpory a dokonce se skandováním »Republiku ochráníme – zrádce z vlády odstraníme!« (Jindřich Veselý Kronika únorových událostí 1948).
Antonín Zápotocký zase mimo jiné zdůraznil, že odbory »nepřipustí, aby v osvobozené republice převládal kořistnický zájem příživnických jednotlivců a skupin nad zájmy pracujících měst a venkova...« Zaujal stanovisko i k platům státních zaměstnanců, tedy k původnímu tématu sjezdu. Řekl, že žádná úprava, která by vyvolala vzápětí vlnu mzdových požadavků dalších profesí, nemůže připadat v úvahu a že odbory připravily návrh na řadu dalších opatření, která stávající situaci řeší. (Práce 23.února 1948).
Zazněl i požadavek na další znárodňování a to všech podniků majících více než padesát zaměstnanců. I ten byl přítomnými přivítán.
Poté následovala diskuse. Pro návrhy byli generální tajemník ÚRO Evžen Erban, (člen ČSSD), předseda Slovenské odborové rady František Zupka (člen KSS), předseda »odborů SNB« Josef Benedikt, krajský předseda z Mladé Boleslavi A. Beneš, krajský předseda z Hradce Králové R. Pytlík, tajemník svazu zaměstnanců v distribuci J. Peřina, předseda z kladenských Spojených oceláren F. Havlín, funkcionář zdravotnických odborů J. Dušek, pražský předseda B. Kozelka, vedoucí tajemnice Slovenské odborové rady E. Janečková, funkcionář umělecké a kulturní fronty J. Smítal, J. Kijonka z Baťových závodů ze Zlína, člen předsednictva svazu zaměstnanců v dopravě V. Daubner, zástupce textiláků E. Ackermann, železničářů J. Jagoš, krajský předseda z Kolína F. Valíček, zástupce slovenských kovodělníků K. Závratský, poštovních zaměstnanců lidovec F. Sedláček, předseda z Ostravy J. Peterek, tajemník zemědělského svazu F. Stupka, předseda odborové komise mládeže K. Červinka.
Negativně nevystoupila ani členka vedení ÚRO, socialistka Vlasta Šplíchalová, byť se k vládní krizi nevyjádřila a ani k bodům v navrhované rezoluci, jen k nutnosti rychle vytvořit »nový platový zákon«.
Pouze tři vystoupení se diametrálně lišila. Především Antonína Vandrovce, tajemníka Odborového svazu zaměstnanců různých povolání, člena ÚRO a poslance za národně socialistickou stranu. Mluvil o udržování systému široké lidové demokracie, snášenlivosti, toleranci, o tom, že v ÚRO už vyjádřil nesouhlas s některými body rezoluce. Vyslovil i myšlenku »Lid naší republiky nesnášel nikdy diktaturu a nesnese ji ani dnes«. Reakcí právě na tato slova pak byla vystoupení R. Pytlíka z Hradce Králové a F. Valíčka z Kolína, kteří takové myšlení odmítli. Dalším, jenž se vymykal duchu ostatních vystoupení, byl člen ÚRO Jindřich Bílý. Jeho vystoupení bylo kritikou vlivu komunistů v odborech. Negativní pískot a hluk si vysloužil podporou zvýšení platů veřejných zaměstnanců. Člen prezidia ÚRO lidovecký poslanec Emil Vojanec se také vyhnul zásadnímu tématu a přednesl projev o vzájemné snášenlivosti a spravedlivém rozdělování národního důchodu a postavil se proti dalším znárodněním. Není tedy pravdou, že »další zestátňování soukromého majetku odmítlo na sjezdu několik řečníků, jelikož je to „v přímém rozporu s dřívějšími politickými proklamacemi, že znárodňování skončilo“«, jak měl ve Svobodných novinách napsat Ferdinand Peroutka, což převzal server www.totalita.cz.
Jednání vysílal rozhlas. Každý se tak mohl přesvědčit o jeho průběhu.
Závěrečný dokument
Sjezd na závěr svého jednání schválil pětibodovou rezoluci.
Obsahovala:
1) požadavek bezodkladného uzákonění národního pojištění,
2) uzákonění ústavy, jež by zajišťovala další cesty k socialismu,
3) požadavek, aby služební a platový zákon byl vypracován nejdéle do šesti měsíců,
4) další znárodňování tentokrát závodů nad padesát zaměstnanců,
5) odmítnutí všech pokusů »o průlomy do dalšího znárodňování«.
Navíc na podporu těchto požadavků vyhlásil na den 24.února jednohodinovou manifestační stávku. Pro nehlasovalo jen deset přítomných (z členů vedení ÚRO tři – A. Vandrovec, V. Šplíchalová, F. Dlouhý). Pro zvedlo ruku 7904 delegátů. Hlasování se nezdržel žádný. Jednání vysílal rozhlas.
Co dodat?
Jen to, že hodinová generální stávka, o níž na podporu svých požadavků rozhodl sjezd, byla skutečně generální.
Z archivu vybral Pavel Posolda
BLAHOPŘÁNÍ
Dne 3. dubna oslaví 70. narozeniny členka ZO KSČM Popovice
soudružka Marta Homolková.
Dne 23. dubna oslaví 85. narozeniny člen ZO KSČM Říčany
soudruh Miroslav Burian.
Dne 24. dubna oslaví 80. narozeniny člen ZO KSČM Kostelec u Křížků
předseda ZO soudruh Jiří Šebek.
Všem jubilantům děkujeme za jejich minulou i současnou práci pro stranu a do dalších let přejeme pevné zdraví, štěstí, spokojenost a pohodu v osobním životě.
Za okresní výbor KSČM Pavel Posolda
Obsah porady předsedů a funkcionářů v úterý 15. 5. 2018
- informace z X. sjezdu KSČM
- příprava voleb 2018
- práce s pasivními organizacemi.
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz
Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019.