Sedíme okolo stolu u kafe a celkem se nelze vyhnout tématu Trump. Občas to jsou jeho tvítnutí. (Možná pro vysvětlení: Trump se často a rád vyjadřuje na Twitteru; odtud tweets, tvítnutí; pozn. překl.) Potom jeho snaha vysvětlit Helsinki, efekt valící se sněhové koule až laviny, směřující do Helsinkigate, s žurnalisty, kteří zuřivě s pěnou kolem úst vřískali „zrada!“, s níž byl spřízněn, když tváří v tvář setkal s onou existenční hrozbou, Putinem. Dokonce i někteří z těch, kdo se považují za liberální/pokrokové, se ukazují dávat přednost válce s Ruskem před sbližováním. A když zatlačíme na takové pomatení, je skoro jisté, že Putin musí na Trumpa něco vědět, něco, co ho ohrožuje víc než informace o vztahu s prostitutkami. Bylo by uklidňující přijít na něco pozitivního o Trumpovi, ale dosud nic nemáme. Je jen příliš nedůvěryhodný, a, no dobrá, nevyrovnaný.
Potřásáme hlavou a ptáme se, proč a jak lidé - dokonce i někteří z těch, se kterými se družíme, včetně příbuzných - hlasovali pro křiváka, který se zabydlel na 1600 Pennsylvania Ave (úřední adresa Bílého domu; pozn. překl.).
Odpověď se stává zřejmou. Trumpovi přívrženci mají finanční prospěch, nebo jsou rasisté. Nakonec souhlasíme, že boháči, kteří obhajují to, že se rozhodli pro Trumpa se slovy jako „je dobrý pro ekonomiku“ nebo „budeme mít nižší daně“ jsou také rasisté.
Vysvětluji druhovi a dětem potíže, jaké teď mám se psaním. Jistě, můžu vyjádřit zoufalství nad narcistickým hokynářem u kormidla, uvádět jeho nedůtklivost, chvástání, reakce na kritiku, řeč těla, neadekvátní slovník, lhaní, citovou labilitu, ale přesto vím, že je jen další verzí George W. Bushe, Billa a Hillary Clintonových a Baracka Obamy v oblasti domácí i zahraniční politiky. (A to nezacházím příliš do minulosti.) Trump je jen hrubší verzí. Přesto tu je něco horšího.
Někdo s tím má problém. Nakonec jak může být horší než Clintonovi? Než Ronald Reagan? Než prezidenti z dob vietnamské války? Jak může být horší než Bush? Než Obama, pán dronů, jenž se chlubil, že je dobrý v zabíjení?
Jenže je. Protože nestydatě povzbuzuje nenávist ke každému, kdo není běloch. Přiznání: s výše napsaným si myslím, ano, a právě proto se kterýkoli prezident, „vedoucí“, zabývá manipulacemi s davem, povzbuzuje démonizaci veškerého lidstva. Je to stejná strategie, jaká se používá ve vojenských přijímačích k zobrazení „nepřítele“.
Ale v Trumpovi je něco horšího - až děsivě zjevná bílá nadřazenost a otevřené autoritářství. Je to jako kdyby jeho odkaz poukazoval na americké horory. I když, cítila jsem to už u Bushe a Obamy. Natolik, abych věděla, že to nejsou jen tihle muži, ne nějaký prezident, ale systém, takový, jenž z našich potřeb, a tím i z našich životů, dělá pouhé zboží.
Sedíme v kroužku, hovoříme o Trumpovi. Potřásáme hlavami. Zatímco bychom měli společně pracovat na rozložení kapitalismu, budování mírové a spravedlivé alternativy.
Missy Comley Beattie pro www.intrepidreport.com 30. 7. 2018
Autorka Missy Comley Beattie píše pro Národní státní rozhlas a pro časopis Nashville Life Magazine. Byla poradkyní pro sepisování memoárů v Osherském institutu celoživotního vzdělávání Johnse Hopkinse v Baltimoru. Je dosažitelná přes e-mail missybeat@gmail.com
Překlad Vladimír Sedláček