KSČM znovu navrhuje nepromlčitelnost zločinů privatizace

9. 12. 2018

Poslanci KSČM znovu usilují o nepromlčitelnost trestných činů souvisejících s privatizacemi státního majetku. Promlčecí lhůty by se neměly vztahovat ani na činy spáchané při zadávání, schvalování nebo provádění veřejné zakázky. Počítá s tím novela trestního zákona z dílny poslanců KSČM, kterou v uplynulých dnech předložili do Sněmovny.

U privatizačních činů nyní zaniká trestní odpovědnost po 20 letech. »Vzhledem k tomu, že uplynulý čas ukázal, že mnohé trestné činy spáchané při realizaci zákona o takzvané velké privatizaci nebyly potrestány po uplynutí promlčecí doby, přestože potrestány být mohly, je nutné tento stav do budoucna změnit,« napsali ve zdůvodnění novely poslanci Stanislav Grospič, Leo Luzar a Zdeněk Ondráček.

Navrhované zrušení promlčecích lhůt u činů souvisejících s privatizací i s veřejnými zakázkami autoři zdůvodňují jejich společenskou škodlivostí a závažností. »Víme, že tam byla řada nesrovnalostí, je pravda, že čas od času se to řeší v Poslanecké sněmovně, ale nám jde o to, aby tyto věci byly přezkoumány, aby nedošlo k promlčení lhůt a aby se ty věci mohly alespoň zčásti formálně i věcně napravit,« řekl našemu listu místopředseda ÚV KSČM a předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič.

To nejdůležitější ale podle něj je, aby napříště při privatizaci státního majetku k tomu docházelo s vědomím, že případné trestné činy, které by se na to vázaly, nebudou promlčitelné. »To jsou dva základní důvody, které nás vedly k předložení novely,« vysvětlil Grospič.

Zákon by měla předložit vláda

Sněmovna se privatizací z 90. let zabývala i minulý čtvrtek v rámci bodu nazvaném Nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992–1998, jehož zařazení na program prosadili poslanci KSČM. »Chci dosáhnout toho, čeho se mi od roku 2011 nedaří dosáhnout, to je změny trestněprávních předpisů v oblasti prodloužení promlčecí doby,« uvedl předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

»Dlouho se nám nedařilo tento bod zařadit na program schůze, a když už konečně byl zařazen, tak tím, že neustále docházelo k přesunu v programu, nebyl projednáván. Proto jsme to nakonec pojistili předložením novely zákona,« vysvětlil Grospič. Na situaci nic nezměnil ani fakt, že Sněmovna jejich bod konečně začala projednávat. Debatovat se sice začalo, diskusi ale poslanci nedokončili. Kdy se k ní vrátí, zatím není jasné. Komunisté v připraveném usnesení k tomuto bodu navrhují mimo jiné, aby Sněmovna vyzvala vládu k předložení zákona o nepromlčitelnosti trestných činů souvisejících s privatizací v 90. letech. »Sněmovna žádá vládu zpracovat a navrhnout účinnou změnu trestněprávních předpisů tak, aby bylo možné zločiny způsobené při privatizaci dále stíhat a potrestat, aby nedošlo k jejich promlčení, včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet,« stojí v předloženém usnesení.

Zabránit vytunelování státního majetku

Podle Grospiče by cesta vládní předlohy byla nejoptimálnější řešení. »Je to velmi složitá problematika a vláda, jednotlivá ministerstva, případně jiné orgány státní správy mají ke zpracování takového návrhu dostatek podkladů,« uvedl. Nicméně kdyby podle něj z jakéhokoliv důvodu usnesení neprošlo, tak je ve Sněmovně návrh zákona z dílny KSČM, který může sloužit jako nosič. »Samozřejmě budeme vstřícní, když by vláda do toho chtěla vstoupit pozměňovacími návrhy a dopracovat zákon tak, aby mohl být součástí našeho právního řádu, tak tomu nebudeme bránit. Jde nám především o to, aby tyto věci byly přezkoumány, protože se dělo hodně nepravostí. Česká republika je velice zatížena špatnou, zpackanou privatizací, ke které vůbec nemělo docházet, řadou korupčních skandálů, restitučních podvodů a smyslem tohoto zákona je, aby se alespoň do určité míry z této věci ustoupilo,« dodal Grospič.

Ideální by podle něj bylo, kdyby se podařilo normu schválit v průběhu prvního pololetí příštího roku, protože se každým posunem zužuje okruh věcí, na které by tento zákon mohl dopadnout. »Především chceme, aby norma sloužila jako pojistka do budoucnosti. Ještě stále jsou tady České lesy, Budvar a také řada firem významného majetku v energetice nebo například v dopravě, tak by bylo dobře, aby tato norma tady platila a aby nedocházelo k vytunelování majetku, který ještě stále je ve vlastnictví státu,« shrnul Grospič.

Komunisté usilují o to, aby neproběhla lhůta, kdy budou téměř všechny privatizační projekty, ke kterým docházelo, promlčené opakovaně. Obdobný zákon předložili už v minulém i předminulém volebním období. Neúspěšně. Zákonodárci se k projednávání předloh nedostali. Koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) ani Petra Nečase (ODS) tehdy novely nepodpořily. Sobotkův kabinet zapochyboval o tom, že činy popisované komunisty jsou natolik závažné a škodlivé, aby musely být bez promlčecí lhůty. Nečasovi ministři poukazovali na nepřípustnou zpětnou platnost. I nynější novelu posoudí před dalším případným projednáváním v zákonodárných sborech kabinet.

Autor: 
Jana Dubníčková
Zdroj: 
Haló noviny