J. Kohlíček: Rumunské předsednictví Rady se představuje

24. 1. 2019

Ministři Anton Anton a Alexandru Petrescu v první části a ve druhé Nicolae Hurduc a Nicolae Badalau představili priority Rumunska v oblastech, kterými se zabývá výbor ITRE z EP. Jedná se o následující:

- Propojení energetických sítí EU, a to jak pokračování v práci na legislativě týkající se  prohlubování    vnitřního trhu s elektřinou, tak realizací dalších částí programu Connecting Europe Facility (CEF).

- Společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem. V těchto pravidlech by rádi dotáhli regulační rámec.

- Rozvoj transevropských sítí a to nejen v energetice, ale i v dopravě a digitalizaci přenosových sítí - program digitalizace EU

- Pokračování v programu likvidace jaderných zařízení (Ignalina, Jaslovské Bohunice a Kozloduj).

- Značení pneumatik s ohledem na spotřebu energie a jiné základní parametry.

- Přizpůsobení direktivy o energetické účinnosti a opatření k řízení energetické unie na odchod Spojeného království z EU.

- Další využívání informací z veřejného sektoru.

- Kybernetická bezpečnost v EU v průmyslu, technologii a výzkumných centrech a v síti          národních koordinačních center.

- Zajištění bezpečnosti při digitalizaci

- Odstranění digitální negramotnosti - rozšíření znalostí o digitalizaci mezi občany EU.

- Rámcový program pro výzkum a vývoj po roce 2020

- Kosmický program EU

- Výzkumný a školící program Evropské atomové agentury

- Pokračování v programu jaderné fúze ITER

- Evropský obranný fond

- Koordinační plán pro umělou inteligenci

- Evropská průmyslová strategie

Podstatná část uvedených zpráv programů je již v současnosti značně rozpracována a je pravděpodobné, že v nejbližších dvou měsících budou dokončeny.

Rumunsko hodlá dále usilovat o prohloubení evropské spolupráce v jaderné bezpečnosti a prohloubení energetického společenství. Hodlá zahájit práce na změně Smlouvy, o energetickém společenství, zejména v části specifikující povinnosti států při zajištění bezpečnosti trhu. Budou  pokračovat práce na transformaci energetické sítě, na ukládání a skladování energie. S jednotlivými státy chce diskutovat jejich národní klimatické plány. Obecným cílem je tedy očividně sociální a ekonomická konvergence EU a pokrok jednání o víceletém rámci financování pro roky 2020 - 2027.

Rumunské předsednictví tedy optimisticky očekává, že v posledních měsících svého působení poslanci uzavřou jednání o řadě výše zmíněných zpráv, nařízení a směrnic. Jde hlavně o rozptýlení pochybností, které se ozývaly před prvním lednem na téma: Bude Rumunsko schopno převzít předsednictví EU vzhledem k vnitropolitickým problémům?

U brexitu si dnes, 10 týdnů před jeho termínem, nikdo netroufá říci, jestli bude tzv. tvrdý anebo, což bych osobně očekával, bude pouze mírně modifikována hlasováním zamítnutá dohoda mezi EU a Velkou Británií. Pokud dojde k dohodě, potom modifikace připravená smlouvu bude mít nejspíš formu doprovodného protokolu nebo dopisu. V každém případě je tato část aktivity rumunského předsednictví nejméně jasná.

Jsou plánovány velké aktivity na březen, duben a na červen. Z hlediska kalendáře bude velmi zajímavé, kdo a jakým způsobem bude za Evropskou komisi vyjednávat, zejména při červnových akcích předsednictví. V posledním květnovém týdnu totiž proběhnou ve 27 členských zemích volby do Evropského parlamentu. Nový parlament nebude v červnu ještě ustaven, a proto nelze na závěr rumunského předsednictví předpokládat nějaké zásadní kroky. Ustavení nového Parlamentu, volby předsedy Komise i její celé personální obsazení už bude v režii předsednictví Finska.

Z celého vystoupení ministrů je patrné, že rumunské předsednictví nechystá žádnou revoluci. Doufejme, že se tento plán naplní a vše proběhne v klidu.

Autor: 
Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu za KSČM