Je nemožné představit si, že by má vesnice ze dne na den zmizela z povrchu země. Je nemožné představit si to utrpení, bolest, kterou museli obyvatelé takto postihnutých obcí zažít při zbabělém napadení nacistickými vojáky. Tu beznaděj, nevědomost a nejistotu, zda znovu spatří své rodiny. Tato tragédie postihla nespočet obcí v celé Evropě. Jednou z nich byla česká obec Lidice. O několik tisíc kilometrů dál postihl stejný osud také řecké Kommeno. Příběhy těchto obyčejných lidí, kteří se nešťastnou náhodou připletli do cesty osudu, nyní zná celý svět a brzy se je bude připomínat i Evropský parlament.
Jednu z nejsmutnějších událostí našich novodobých dějin, vyhlazení obce Lidice, která sčítala přes 500 obyvatel, s sebou přinesla okupace Československa. Do funkce zatupujícího říšského protektora byl v září 1941 jmenován Reinhard Heydrich, jehož úkolem bylo potlačit narůstající protifašistický odboj. Zatčeno bylo více než 5000 protifašistických odbojářů a za účelem šíření strachu na území Československa lidé mnohdy nebyli souzeni, avšak ihned zavražděni. Situaci vyhrotil atentát československých parašutistů na Reinharda Heydricha 27. května 1942, který poté na následky zemřel. V tentýž čas se k majiteli továrny na baterie ve Slaném dostává do rukou milostný dopis, který vzbuzuje podezření na spojitost atentátu s rodinou Horákových v Lidicích, jejichž syn byl příslušníkem československého zahraničního vojska ve Velké Británii. Přesto, že němečtí vojáci nenašli žádné kompromitující materiály, bylo 9. června 1942 rozhodnuto o vyhlazení obce Lidice, jako odplata za smrt Heydricha. Tentýž večer byla vesnice obklíčena německými jednotkami a obyvatelům nebylo umožněno odejít. Osud obyvatel obce Lidice se začal naplňovat několik hodin po půlnoci. Muži starší 15 let byli na zahradě Horákova statku zastřeleni, ženy a děti byly uvězněny v tělocvičně tamějšího gymnázia. Po třech dnech byly ženy odvezeny do koncentračního tábora v německém Ravensbrücku. Děti do jednoho roku spolu s dětmi vybranými na "poněmčení" byly ušetřeny, zbytek byl bez milosti v autech otráven výfukovými plyny v nacistickém vyhlazovacím táboře v Chełmnu nad Nerrem. Poté nacisté přistoupili k likvidaci samotné obce. Dobytek, koně, zemědělské stroje a cenný majetek lidických obyvatel byl odvezen do sousedního Buštěhradu a následně byla obec vypálena a srovnána se zemí. Obětí se stalo 340 občanů, přežilo pouze 143 žen, 17 dětí a jeden muž.
Účel nacistů, kterým bylo vymazání obce Lidice ze světa, se však nenaplnil. V roce 1947 byl položen základní kámen nových Lidic, kde za přispění dobrovolníků byla postavena nová vesnice, čítající 150 domů. Vybudován byl také památník a pietní území, které připomíná utrpení obětí nacistického násilí. Na počest Lidic bylo přejmenováno několik vesnic a mnoho dětí, narozených bezprostředně po tragédii, nese jméno Lidice.
Podobným příběhem si prošla také řecká vesnice Kommeno, ležící v západním Řecku v předhůří Pindu, sčítající 600 obyvatel. Kommeno bylo od počátku německé okupace pod italskou správou, avšak Italům byla tato obec lhostejná, neboť nepatřila mezi ohniska ozbrojeného odporu. Počátkem srpna 1943 Němci vydali rozkaz popravit na místě všechny nepřátelské ozbrojence a jejich obce následně srovnat se zemí, přičemž všichni muži měli být postříleni. Osudným se stal 12. srpen 1943, kdy v Kommenu nacisté zahlédli skupinu partyzánů. Italská vláda však obyvatele ubezpečila, že jim žádné nebezpečí nehrozí. Opak byl však pravdou. Dne 16. srpna 1943 rota vedená nadporučíkem Willim Röserem a majorem Reinholdem Klebem obklíčila obec ze tří stran a zahájila útok na občany. Jediným místem neobsazeným nacistickými vojáky byla pouze cesta k řece Arachthos, která nebyla považována za možnou cestu k útěku. Partyzány však v obci nenašli. V následujících hodinách byli zavražděni všichni bezbranní obyvatelé, se kterými se německá armáda setkala. Nacisté ostřelovali prchající občany, zaživa pálili obyvatele v jejich domech a poté vesnici zcela zničili. Dobytek a cennosti si odvezli, a vesnici vypálili. Několik set obyvatelů uprchlo přes řeku Arachthos. Při masakru v obci Kommeno bylo zabito 317 občanů, z toho 172 žen a 97 dětí. Na památku obětí byl v obci vystavěn památník se jmény zavražděných obyvatel.
Tento tragický osud dvou nic netušících vesnic zasáhl do mnoha životů a je proto důležité připomínat si jejich historii a památku. Proto jsem ráda, že se dne 20. února 2019 uskuteční historické setkání zástupců obce Kommeno a Lidice v Evropském parlamentu. Setkání těchto dvou historicky blízkých vesnic přinese nejen silné příběhy, ale také možnost navázání budoucí spolupráce v rámci partnerských obcí, díky které by bylo možno upevňovat vzájemná kulturní pouta a mírové kontakty. Jsem velmi hrdá na to, že já a můj řecký kolega europoslanec z GUE/NGL Stelios Kouloglou zprostředkovali tento první kontakt. Doufám, že se z vesnic zkázy stanou vesnice, ze kterých bude znít hlas rozumu a naděje a slavné antifašistické ¡No Pasarán!