Evropská unie jako sociální projekt selhává, jestliže se stále zvětšují rozdíly v příjmech zaměstnanců a důchodců mezi bohatými a chudými zeměmi Unie. Nadnárodní společnosti využívají obrovské mzdové rozdíly mezi jednotlivými státy i regiony, takže zatímco jedni bohatnou, druzí chudnou. Řešením by byla jednotná minimální mzda v EU, na niž by navazoval unijní minimální důchod.
V Evropské unii stejnou odměnu za stejnou práci. To vyžaduje jasný cíl sbližování úrovně platů a důchodů za stejnou práci napříč celou Evropskou unií. Férovost, reálné zajištění rovných šancí při vstupu na trh práce, i pokud se jedná o sociální ochranu pro všechny – to vyžaduje znovu vyzvednout potřebu speciálních práv žen, generací, ale i handicapovaných spoluobčanů, požaduje KSČM ve svém programu k volbám do Evropského parlamentu (EP). KSČM je v EP součástí frakce Evropské sjednocené levice – severské zelené levice (GUE/NGL).
»Evropa musí začít řešit sociální nespravedlnosti na svém území. Chceme prosazovat evropskou minimální mzdu, jako neoddiskutovatelný sociální a kulturní základ pro důstojnou práci napříč Evropou.
Bojujme tedy za zvyšování mezd, bojujme za evropskou minimální mzdu. Dost bylo dluhových pastí, dost bylo pracující chudoby. Požadujme důstojný život,« uvedla na svém blogu europoslankyně Kateřina Konečná, vedoucí kandidátka KSČM – Česká levice společně! do EP.
Unijní minimální mzda
Z 22 zemí Evropské unie, kde existuje minimální mzda, je v České republice pátá nejnižší. Vyplývá to z dat Eurostatu, který je zveřejnil na konci ledna. Vůbec nejvyšší minimální mzdu mají v Lucembursku, přes 2000 euro, tedy v přepočtu přes 53 000 korun. Na dalších místech se ve srovnání Eurostatu umístilo Irsko s minimální mzdou 42 604 Kč, Nizozemsko (41 565 Kč), Belgie (40 999 Kč) a sousední Německo (40 052 Kč). Vyšší než v ČR je minimální mzda i na Slovensku.
Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko a Chorvatsko jsou zeměmi, které mají nižší minimální mzdu než Česká republika. Po lednovém zvýšení je to 13 350 Kč, respektive 79,80 Kč na hodinu. Eurostat českou minimální mzdu přepočetl na 518,97 eura.
»V našem programu mluvíme o důstojné minimální mzdě. Čili není to jen minimální mzda, na níž člověk přežívá od výplaty k výplatě, a pokud má nějaký mimořádný výdaj, rovnou padá do dluhové pasti,« řekl Haló novinám Arťom Korjagin, kandidát KSČM – Česká levice společně! do EP. »Mluvíme o takové minimální mzdě, která umožňuje člověku nejen fyzicky přežít, ale také cestovat, založit rodinu, sportovat, užívat si kulturu. Prostě důstojně žít. To by pro EU mělo být primární. Protože nyní řada nadnárodních společností využívá obrovské mzdové rozdíly mezi jednotlivými státy i regiony. Vybírají si, kde si postaví tu montovnu podle toho, který stát je schopen jít se mzdou níž. Musíme se předhánět, kdo našim pracujícím zaplatí míň, aby ta firma u nás investovala. Tomu se nemůžeme bránit sami, to je právě ta celoevropská věc. Řekneme ne, je tady celoevropská minimální mzda, pod ni nelze jít. Aby nás nadnárodní korporace nemohly vydírat,« uzavřel Korjagin.
Unijní minimální důchod
Polovina lidí ve starobním důchodu v České republice pobírá nižší penzi než 13 258 korun. Takový je nyní důchodový medián. Česko vydává na důchody mnohem menší podíl svého hrubého domácího produktu než jiné evropské země a je pod průměrem států EU.
»Evropský důchodový systém je naprosto zásadní pro fungování Evropy jako sociálního projektu. Často nám říkají, že žijeme na tom nejlepším kousku světa, že Evropa oplývá blahobytem. Avšak blahobyt může člověk využívat jen do té míry, do jaké na něj má peníze,« upozornil Korjagin. »V okamžiku, kdy senioři v EU, i u nás v republice, jsou nuceni kupovat potraviny jen ve slevách, kdy jsou rádi, že vůbec zaplatí bydlení, mohou si o cestování po Evropě nebo využívání evropské kultury či sportu jen nechat zdát, Unie jako sociální projekt selhává. Jedním z řešení je systém evropského důchodového fondu. Měl by být prioritou EU. Místo toho se vytvářejí fondy pro zbrojařský průmysl, fondy pro záchranu velkých bank. Raději bychom měli myslet na lidi, kteří celý život pracovali, splnili všechny své občanské povinnosti a zaslouží si klidný odpočinek a možnost žít onen evropský blahobyt. Mají na to neoddiskutovatelné právo.
Měl by existovat evropský fond, který by vyrovnával rozdíly v důchodech, zvláště v těch státech, které si ze svého rozpočtu nemohou vyšší důchody dovolit. Do fondu by měly přispívat především ty státy, které jsou bohatší, aby se sociální nůžky dál nerozevíraly, což se nyní děje,« je přesvědčen Korjagin.
Unijní komerční důchod
Pro úplnost dodejme, že problematikou důchodů se zabývala i Evropská komise. V únoru ve svém prohlášení uvítala »politickou dohodu dosaženou Evropským parlamentem a členskými státy o návrhu panevropského osobního důchodového produktu (PEPP)«. Nejásejte, jde jen o další komerční důchodový »pilíř«. Tedy připojištění s nejistým výsledkem. Místopředseda komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy, uvedl: »Díky dohodě o celoevropském osobním důchodovém produktu budou mít občané EU větší možnost ušetřit na důchod. Poskytovatelé osobních důchodů budou moci prodat PEPP v celé EU jediným zápisem, čímž budou směřovat úspory na dlouhodobé investice…« Tento dobrovolný systém úspory pro odchod do důchodu uvítala komise především jako posílení Unie kapitálových trhů. Bohatým štědré penze, chudí jsou zvyklí vyjít s málem…