Z celostranické programové konference
V sobotu 8. června 2019 se z rozhodnutí minulého sjezdu KSČM konala programová celostranická konference.
Za náš okres jsme byli delegováni dva. Předseda Pavel Posolda a já. Asi proto, abychom nevyrušovali, tak nás rozsadili třicet metrů od sebe.
Ve sdělovacích prostředcích o této konferenci nebylo téměř nic. Ani z Haló novin jste se mnoho o atmosféře nedozvěděli.
Delegáti, bohužel, až na stůl dostali návrh „nového“ Programu strany, a tak jen někteří mohli být řádně na jednání připraveni a názory svých členů vyzbrojeni.
I když jsem zásadně proti uzavřeným jednáním a hlasuji vždy s menšinou pro otevřené prostředí pro veřejnost i sdělovací prostředky, tentokrát jsem „porážky“ nelitoval. Znovu byl vidět ten nesmiřitelný vztah těch, co nechtějí nic měnit ani dělat a těch, co chtějí oživit stranu a navrátit její ztracenou autoritu a důvěru občanů.
Každé hlasování, které bylo zasaženo nutností přemýšlet, a nebyla umožněna faktická diskuse, bylo předem ztraceno. Tak například hlasování o tom, zda má být KSČM „ve vládě“ nebo ne, vyznělo jasně 3:1 ve prospěch předsednického stolu. Delegáti nejednou na objednávku deklarovali jednotu a semknutost kolem současného vedení. Příště asi navrhnu, aby se při hlasování delegáti otočili zády k předsednictvu a aspoň občas o hlasování zapřemýšleli. Nevím, jak hlasoval Pavel Posolda (byl v nedohlednu), ale já jsem, samozřejmě, reprezentoval tu část členské základny, která se drží dubnových tezí Lenina, a hlasoval jsem proti podpoře kapitalistické vlády. Podobně jsem hlasoval s menšinou pro zavedení systematické ideologické práce. Co mě však zahřálo u srdce, že jsem hlasoval stejně jako funkcionáři, kterých si stranicky i lidsky vážím.
V úvodu se předseda ÚV V. Filip lehce dotkl příčin volebních debaklů a zaměřil se především na hodnocení vnějších vlivů, tj. vliv kapitálu, který dokázal rehabilitovat pravicové strany jako prostředek boje za jeho zájmy. KSČM se musí zaměřit na boj proti kapitalistickým výrobním vztahům. Kážeme vodu, ale pijeme víno. V navrhovaném programu je obecně uváděna potřeba boje proti kapitálu a finanční oligarchii, ale v praxi vedení KSČM tuto oligarchii podporuje. Tento základní rozpor nebyl vysvětlen.
Pokud by naše požadavky začaly zasahovat do podstaty vlastnických vztahů k výrobním prostředkům nebo posílení funkce státu ve prospěch občanů, velmi tvrdě by asi naši poslanci v parlamentu narazili.
Rozpor mezi tím, co KSČM hlásá a tím co dělá, se prohlubuje a ve své podstatě má pro nás negativní dopad ve volebních výsledcích. Základní rozpor je v tom, že je politika vedení vydávána za názor celé strany. A to není pravda. Nakonec to diskuse i závěry konference ukázaly zcela zřetelně.
V diskusi vystoupilo možná třicet delegátů. Z toho tři čtvrtiny byly kritické. K vlastní práci, k práci vedení strany, k přípravě obou konferencí atd.
Převážná část diskusních vystoupení byla kritická a vyjadřovala se k nekomunistické politice strany. Chybí marxistický program i analýza předchozího vývoje. Někteří delegáti upozorňovali na to, že místo hledání řešení se jen rozvíjejí vnitřní rozpory. Někteří diskutující navrhovali novou a otevřenou diskusi mezi názorovými proudy ve straně s cílem sjednotit názory a stranu. Chybí třídní pohled na věc a celkový teoretický základ.
V diskusi se ozývaly i velmi kritické hlasy vůči vedení strany, „schody se umývají odshora“. Došlo i k přímé výzvě k odstoupení předsedy strany po prohraných volbách.
Jen malá část diskutujících vyjádřila podporu předloženému návrhu programu. Diskutující vyzývali k drobné, ale velice důležité práci mezi členy strany i občany.
Proces schvalování usnesení byl poměrně bouřlivý. Delegátům byl předložen návrh usnesení, které připravilo vedení strany, a na základě připomínek byla tato oficiální část doplněna o návrhy, které předložili jednotliví delegáti. Návrhová komise obdržela více jak třicet návrhů na doplnění programu strany a návrhů na usnesení. Podstatná část návrhů se týkala doplnění projednávaného programu a tyto návrhy byly předány pracovní skupině, aby se k nim vyjádřila a případně je zapracovala do programu.
Návrhová komise doporučila schválit usnesení, které ukládá pracovní programové komisi informovat předkladatele návrhu, jak bylo s návrhy naloženo. Jde o další výrazný posun vnitrostranické demokracie. K oficiálnímu znění usnesení byly předloženy i další doplňující návrhy usnesení, které předložili delegáti konference.
Nebyly například schváleny návrhy na organizování diskusních kulatých stolů k projednání jednotlivých částí programu nebo požadavek na poskytování průběžných pravidelných zpráv o stavu zpracování programu KSČM či vnitrostranická soutěž na ústřední politické heslo nebo obnova Ideologického oddělení ÚV KSČM; výzva členům KSČM ke zpracování ideologického manifestu KSČM.
Velkou diskusi vyvolal návrh usnesení kde: „Celostranická programová konference KSČM akceptuje možnost vytvoření alternativních návrhů programů KSČM, které budou zpracovány do 15. srpna 2019 a předloženy a projednány na VČS, OK, KK KSČM a podstoupeny XI. sjezdu KSČM.“ Tento návrh byl po opakovaném, (byla snaha jej shodit ze stolu), hlasování nakonec přijat. Ukázalo se, že nadpoloviční počet delegátů si přeje diskusi a hledání řešení.
Závěrečné vystoupení předsedy ústředního výboru se neslo v konfrontačním duchu. Kritizoval přijaté usnesení a označil je za projev názorového rozkolu.
Znovu se ukazuje, že se ve straně odehrává boj o její charakter. Můžeme dál existovat pod současným vedením, které má zcela odlišné názory než velká část členů, pod vedením, které dlouhodobě vykazuje velmi špatné výsledky a není ochotno připustit jinou pravdu než tu svoji? Nebo můžeme hledat cestu dialogu a hledání společných názorů?
I výroční členské schůze a okresní konference by měly hledání správné odpovědi napomoci.
M. Havlíček, delegát konference
Více na http://www.rudyprapor.cz/
(stránky Marxisticko-leninského odborného klubu)
Pomůže nový program KSČM přežít sté výročí vzniku jako parlamentní strana?
Dlouhých 20 let od převratu těžila KSČM jednak z masivní členské základny (a rodinných příslušníků a přátel), byť členská základna stále víc a víc ztrácela akceschopnost a víc a víc se stávala tapetou na zdi, před kterou se producírovalo vedení strany.
KSČM 20 let těžila ze skeptického potenciálu těch, kteří byli mediálně masírovaní proklamacemi o svobodě, demokracii a blahobytu, ale jejich vědomí bylo zatíženo faktem, že nejsou schopni dát svým dětem to, co sami dostali od svých rodičů a prarodičů. Ti se narodili do vesnických chalup se studnou, petrolejkou a latrínou na dvoře, v lepším případě do pavlačových bytů s kamny a jedním kohoutkem vody na patře, jejich dětství se ztratilo v hospodářské krizi a mládí jim vzala válka. Socialismus si zvolili, a ne že ne, aby pracovali a slušně žili. Dnešní střední generace se již narodila do státních bytů první kategorie nebo rodinných domů postavených svépomocí, chodila do nových škol, studovala ještě před převratem, aby pracovala a vydělávala po většinu svého produktivního věku pro světlý kapitalistický zítřek a pak v předdůchodovém věku zjistila, že nevytvořila pro svoje děti tolik, co dokázali její rodiče za tolik dehonestovaného socialismu.
KSČM stačilo před každými volbami vytisknout letáky, nafotit kandidáty, rozeslat volební noviny. Lapsusy pravicových vlád pršely z nebe, protestní hlasy padaly do volebních uren.
Politický program téměř nikoho nezajímal, dokonce ani většinu členské základny ne. KSČM byla programovou stranou z logiky svého názvu, jestli má strana Kladenský program (Kladno-1992), Program obnovy (Žďár-1999), Naděje pro Českou republiku (Budějovice-2004), Jiný svět je možný (Hradec–2008), Socialismus pro 21. století (Hradec-2008 a Liberec-2012), bylo zcela irelevantní.
Volební programy stále víc a víc připomínaly dávkomat. Nahromaděných slibů spousta, analýza vedoucí k pochopení podstaty problémů povrchní nebo žádná, tudíž i realizovatelnost slibů nepravděpodobná.
Programové ukotvení z názvu strany mělo podivuhodné kotrmelce v obsahu – socialistická tržní ekonomika, tržní ekonomika, podpora poctivého sociálně citlivého podnikatelského úsilí, až po vlastnickou pluralitu – samé pro pravici libé názvy, protože ďábel nikdy neříká své pravé jméno – totiž kapitalismus. To jedna hlava nebere – dichotomický kapitalismus? Ten zlý liberální a ten hodný pro KSČM?
Pak se něco stalo. Svět se změnil.
KSČM byla tak zahleděna do všech těch programů, že nějak uteklo pozornosti, jak pravice kolem roku 2010 prokázala obdivuhodnou schopnost recyklace. Z odpadlíků po Topolánkově a Nečasově vládě se zformovala nová hmota – ANO, SPD, Piráti. Pravicová podstata spočívající v udržování kapitalismu v chátrání a podpora korporací se schovala za líbivá hesla o referendu, o růstu důchodů a platů a o všeobjímající digitalizaci přinášející spásu. Česká ekonomika, byť v koloniálním postavení vůči jádru evropské unie, těžila z výhody spočívající v nulové vzdálenosti od jádra. Teorie Trickle down se naplnila. Z přetékajícího poháru patriciů něco spadlo i plebsu.
KSČM promarnila liberecký sjezd. Stranické vedení ukolébal volební výsledek v roce 2013, aby se po debaklu v krajských volbách v roce 2016 posadilo na zadek. Následovaly další čtyři volební porážky v řadě, až po historicky nejhorší volební výsledek letos v květnu. Vedení ale pořád sedí na zemi.
Za této situace připravený Program, který by měl vrátit stranu k růstu, tak jak je sestaven a stylizován, připomíná neprosperující podnik, který se snaží vrátit na výsluní zákaznické přízně nikoliv změnou výrobku, ale nátěrem fasády.
Když ten Program, dejž to Pánbůh, bude číst člověk, co si každé ráno musí natáhnout kalhoty a jít do práce, najde se v něm? Uvědomí si sebe sama?
Když ten Program bude číst ten, co chce být v aktivní politice (tj. působit vně strany), pomůže mu program v pochopení podstaty dnešních problému? Dává mu metodu k řešení problémů?
Neškodí připomenout křivku poklesu voličů.
Rok 1992 – počet voličů 909 490
Rok 2006 (nástup V. Filipa do čela strany) – 685 328
Rok 2017 – počet voličů 393 100
Rok 2019 – počet voličů 164 624
Kam se ztratili voliči KSČM? Část nepochybně rezignovala a zůstala doma, dělnický (továrenský) proletariát (dobře odbory zajištěný) volil ano-pravici a prekariát a ostatní, kterým nevoní liberální eurohujerský kapitalizmus, volí Piráty 
a SPD. Na KSČM tak zbyli členové, jejich rodinní příslušníci a skalní fanoušci.
Veřejnost vnímá KSČM jako instituci pro zajištění buržoazního života svých funkcionářů. Dobře zapouzdření do parlamentních kuloárů, obhajují svá křesla u oligarchy řečmi o plnění programových priorit.
Co na tomto stavu předložený Program mění? Vůbec nic, je ve své podstatě stejný jako ty předchozí, bez emocí, bez vizionářského odhodlání měnit a změnit svět, napsaný jazykem, který u mladé a střední generace spouští obranný imunitní systém, vyšlechtěný 30 let trvající každodenní propagandou světlých kapitalistických zítřků – jakmile jejich uši slyší fráze dělnická třída, vykořisťování člověka člověkem, společenské vlastnictví výrobních prostředků, jejich mozek vypíná.
Pokud bude Program přijat, jakkoliv opravený o gramatické chyby a stylistické nesrovnalosti, čeká ho osud Kladenského programu a následných a KSČM čeká The road to perdition. Nepřežije sté výročí svého založení jako parlamentní strana.
Když něčeho chci dosáhnout, musím nejdřív definovat cíl, analyzovat skutečnou podstatu problému, definovat strukturu věcnou a časovou, vysvětlit pojmy. Teprve pak můžu tvořit věty.
Ad 1) Cíl aneb ideové ukotvení
I když je komunistická strana ideově ukotvena svým názvem, potřebuje ústřední heslo a svůj Manifest pro 21. století. Není lepší zdůvodnění pro ideovou deklaraci, než Engelsova slova z předmluvy k anglickému vydání Komunistického manifestu z roku 1983 (cituji):
„Když byl napsán, nemohli jsme jej ovšem nazvat socialistickým manifestem. Roku 1847 byli socialisty nazýváni jednak přívrženci různých utopických systémů: owenovci v Anglii, fourierovci ve Francii, z nichž se dnes staly pouhé sekty, které pomalu odumírají; jednak nejrozmanitější sociální šarlatáni, kteří slibovali, že všelijakým záplatováním odstraní všechny společenské zlořády, aniž nějak ohrozí kapitál a zisky; v obou případech to byli lidé stojící mimo dělnické hnutí a hledající podporu spíše u "vzdělaných" tříd. Kdykoli se některá část dělnické třídy přesvědčila o nedostatečnosti pouhých politických převratů a prohlásila, že je nutná úplná přeměna společnosti, tato část se tehdy nazývala komunistická. Byl to ještě jakýsi surový, nepropracovaný, čistě instinktivní komunismus; přesto postihoval stěžejní cíl.“
Ad 2) Analýza
V ČSSR se budovalo, postavilo a vyrobilo moře bytů a rodinných domů, škol, školek, nemocnic, silnic, dálnic, železnic, mostů, kanalizací, přehrad, rybníků, přenosových vedení elektřiny a plynovodů, které doposud stojí. Dnes žijí Češi a Slováci na stále rostoucí dluh, protože vše je již rozkradeno, protože (zatím) nadnárodní kapitál nechce, aby Češi a Slováci spláceli dluhy! I ty evropské dotace jsou skrytou formou dluhu, protože až skončí, nebudou rezervy na obnovu toho, co bylo za dotace postaveno. Jede se NADORAZ, jede se BEZ REZERV! Potravinová soběstačnost je tatam. Hlavně že banány jsou levnější než brambory. Generace mileniálů je ztracená generace. Pokud nemají to štěstí, že zdědí družstevní byt nebo rodinný domek po rodičích, budou celý život ne žít ale dřít z ruky do huby a platit tržní nájemné.
Dnešní sociální status reprezentovaný plným nákupním vozíkem tlačeným ze supermarketu, tu nebude navěky. Rozevírající se nůžky mezi bohatými a všemi ostatními, od sociálně vyděděných až po střední třídu, se globálně rozpínají, trvalá renta se stává pro Kapitál důležitější než zisk, ty, občane, zaplať zdravotní, sociálku, pojistky, hypotéku, leasing, poplatky bance, zaplať za bio, pokud nechceš jíst potravinové prefabrikáty, za nadstandard zdravotní péče, mýtné za PPP postavenou dálnici, za fotbalový přenos z bundesligy a navrch zaplať DPH, což je ďábelsky rovnostářská daň. A až zaplatíš televizní poplatek, dozvíš se z obrazovky ČT, že do důchodu si máš našetřit 2 miliony, jinak budeš chudák. Ale nic si z toho nedělej, že na to nevyděláš, hlavní je být cool, být proevropský. Ale dost vyprávění, je čas na zážitky.
Dějiny kapitalismu jsou dějinami mocností, které se vždy servaly o nové možnosti zisků. Rusko je nejbohatším státem na zemi – nikdo nemá tolik vody, půdy a nerostných surovin per capita jako Rusko. A Putin se dělit nechce, domácí oligarcha má přednost před nadnárodní korporací. Pro ovládnutí těchto zdrojů je americký deep state ochotný válčit do posledního Evropana.
Ad 3) Věcná a časová struktura a výklad pojmů
KSČM potřebuje program všedního dne, který se ale nesmí rozpliznout do několika desítek hesel, nota bene do mišmašů proklamací a slibů, bez znalosti podstaty problému.
Pár příkladů.
Ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou.
Bezva, ale co takhle domácí ruce? Znamená to, že nevadí, když lithium bude těžit např. Babišova firma?
Udržení kvalitní a dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.
Fajn, akorát že ta spoluúčast se neustále zvedá, jenom není vidět. Prostě platby zdravotních pojišťoven nemocnicím, stačí jakž-takž na platy, léčiva a materiál, energie a služby. Opravdu žádná fakultní a krajská nemocnice z těchto plateb v dlouhodobém horizontu nevytváří zdroje na obnovu staveb a technologií postavených většinou před rokem 1989, nebo pořízených nedávno z evropských dotací. Až se začne drolit v těchto stavbách malta, až ty magnetické rezonance zreznou a budou potřeba nové, buď stát a kraje „vyšpulí“ miliardy dotací, které pak budou chybět někde jinde, (lepší varianta), nebo apologeti dobývání renty řeknou – vidíte, vidíte, my jsme to říkali. Stát neumí hospodařit. Dejte to nám, privatizace je spása. Rád bych se zeptal toho, kdo to napsal: „Jak navrhuješ řešit vnitřní zadlužení v miliardách investic, zapsaných na podrozvahových účtech nemocnic?
Bezpečnost České republiky a jejich občanů.
Bomba. Pro zajištění bezpečnosti zakoupíme nové Casy, Pandury, americké vrtulníky, pronajmeme další gripeny a najmeme další žoldáky, hlavní je utratit 2 % HDP. NE? Tak jaký je návod na zajištění bezpečnosti státu? Jak vysvětlí traktorista Franta Vopička komunistický recept na bezpečnost státu kamarádům v hospodě?
Zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů.
Uvědomuje si ten, kdo to do programu napsal, že cílem každého developera nebo stavitele bytů je vyrobit trabant a pak ho prodat jako mercedes? Kolik lidí v tomto sále dokáže sousedovi vysvětit, co je to dobrý byt a v čem spočívá dlouhodobý výhled (na 100 let) výstavby, vlastnictví a provozování obecního nebo státního bytového fondu? A jen tak na okraj, podporu výstavby obecních bytů má KSČM v programu od roku 2004 a to heslo od parlamentních voleb 2017. A ceny bytů dál utěšeně rostou. Ptáte se, jak to chápe mileniál, co si nemůže dovolit opustit mama hotel – jako slibotechnu.
Pokud chce KSČM přežít:
Ø musí mít Program srozumitelný v každé své části. Je nutné oddělit ideový manifest, společensko-ekonomickou analýzu a hesla a volební proklamace. A každičké slovo, každý slib musí mít jednoznačné vysvětlení, ze kterého nelze uhnout, a to vysvětlení musí pochopit i kuchařka v závodní kuchyni.
Jestliže komunisté chtějí změnit svět, musí změnit svoji rétoriku.
Ø Program a každá jeho část musí mít své autory a osoby odpovědné za zadání i konečnou redakci. Programy nemůžou mít předkladatele.
Ø Nikde v programu KSČM nesmí popřít svoje ideové ukotvení, nesmí být další variantou socialistů. Babišova vláda s tolerancí komunistů je definitivně onálepkována jako levicová, ačkoliv jediná levicovost je, že Babiš s Hamáčkem mají palce pravé nohy na levé straně.
Ø KSČM nemůže příštipkařit vedle boháče, který káže hlasitě o obecném blahu a potichu čerpá z fondů všeho druhu. Socdem budiž varovným příkladem – zatímco Maláčová se pokouší válčit s Babišem sobotkovským stylem, Petříček vraždí vlastní stranu v přímém přenosu.
Ø Strana netvoří Program pro sebe, ani pro ty, co politiku považují za jednosměrný výtah do vyšších pater, ba dokonce ani pro členskou základnu. Píše ho pro dav nevěřících Tomášů.
Bude Program zázrakem zmrtvýchvstání, Tomášové prohlédnou a uvěří? A proč by měli?
Přitáhne Program nové a mladé fanoušky, kteří rádi a ochotně začnou chodit na členské schůze? Asi ne, to, co řeší komunisté na schůzích, řeší mladí na skypu, facebooku a youtube.
Veřejnost zázračně procitne, důchodci, kteří dnes volí ANO, se vrátí opět ke KSČM? A proč, kovář je vždy víc než kováříček.
Osud KSČM je dnes v rukou funkcionářů na úrovni okresů!
Oni rozhodují.
Pokud rozhodnou špatně, svět se nezastaví. Jenom KSČM u toho nebude.
Diskusní příspěvek Pavla Posoldy, delegáta konference
U s n e s e n í
Programové konference KSČM konané dne 8. června 2019 v Nymburce
Programová konference Komunistické strany Čech a Moravy:
I. Bere na vědomí
1. Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM.
2. Návrh aktualizace programu KSČM.
3. Návrh varianty krátkodobého politického programu KSČM.
II. Akceptuje
1. Možnost zpracování alternativních návrhů programů KSČM, které budou zpracovány do 15. 8. 2019 a předloženy a projednány na VČS, OK a KK KSČM a podstoupeny na XI. sjezdu KSČM.
III. Ukládá
1. Vyhodnotit a případně zapracovat připomínky delegátek a delegátů do návrhu aktualizace programu KSČM.
Zodpovídá: S. Grospič
Termín: 14. 6. 2019
2. Vyhodnotit a případně zapracovat připomínky delegátek a delegátů do návrhu varianty krátkodobého politického programu KSČM.
Zodpovídá: S. Grospič
Termín: 14. 6. 2019
3. Informovat předkladatele a členskou základnu o vypořádání připomínek předložených na Programové konferenci návrhové komisi k návrhu aktualizace programu KSČM a k návrhu varianty krátkodobého politického programu KSČM prostřednictvím všech dostupných vnitrostranických prostředků.
Zodpovídá: S. Grospič
Termín: 15. 8. 2019
4. Předložit Návrh aktualizovaného programu KSČM „Demokratická cesta k socialismu je možná, kapitalismus není budoucností“ na vědomí zasedání ÚV KSČM a následně VČS ZO KSČM, OV KSČM a KV KSČM k předsjezdové vnitrostranické diskuzi.
Zodpovídá: S. Grospič
Termín 29. 6. 2019
5. Předložit Návrh varianty krátkodobého politického programu KSČM na vědomí zasedání ÚV KSČM a následně VČS ZO KSČM, OV KSČM a KV KSČM k předsjezdové vnitrostranické diskuzi.
Zodpovídá: S. Grospič
Termín 29. 6. 2019
6. Podle POZ VČS, OK a KK KSČM zapracovat návrh aktualizovaného programu KSČM a návrh varianty krátkodobého politického programu KSČM.
Zodpovídá: P. Šimůnek
Termín: září 2019
7. Delegátům, kteří podali připomínku k programům návrhové komisi na Programové konferenci KSČM, zaslat tutéž připomínku elektronicky na email: tereza.cechova@kscm.cz pro další práci v rámci Programové skupiny VV ÚV KSČM.
Zodpovídají: delegáti Programové konference KSČM
Termín: 11. 6. 2019
Celostranická programová konference
aneb co v novinách, televizi a na internetu nebylo
Chce-li si někdo udělat úsudek o průběhu a závěrech celostranické programové konference KSČM z veřejných médií, má jen velmi omezené zdroje. Z titulků novinových článků lze usuzovat, že primárním úkolem programové konference bylo vyjádřit podporu vládě Andreje Babiše. Vedlejším produktem pak bylo projednání návrhu programu strany. Z dikce textů je zřejmé, že strana velmi výraznou většinou podpořila současnou vládu a deklarovala jednotu a semknutost kolem svého vedení.
Ono to bylo trochu jinak. V úvodu se předseda KSČM s. Filip, mimo jiné, lehce dotkl příčin volebních debaklů a zaměřil se především na hodnocení vnějších vlivů, tj. vliv kapitálu, který dokázal rehabilitovat pravicové strany, jako prostředek boje za jeho zájmy. KSČM se musí zaměřit na boj proti kapitalistickým výrobním vztahům.
Základní rozpor (kážeme vodu, ale pijeme víno)
S takto deklarovaným názorem s. Filipa lze jen souhlasit, bohužel deklarace a praxe jsou dvě rozdílné věci. V 
navrhovaném Programu je obecně uváděna potřeba boje proti kapitálu a finanční oligarchii, ale v praxi vedení KSČM tuto oligarchii podporuje. Tento základní rozpor nebyl vysvětlen. V zájmu zachování objektivity je potřeba připomenou, že KSČM iniciovala zdanění církevních restitucí nebo prodloužení trestního stíhání restitučních zločinů. Je to ale jen drobná úlitba, na kterou vládnoucí koalice přistoupila, protože ji v zásadě nijak neohrožuje a hezky to vypadá. Pokud by naše požadavky začaly zasahovat do podstaty vlastnických vztahů k výrobním prostředkům nebo posílení regulatorní funkce státu ve prospěch občanů, velmi tvrdě by naši poslanci v parlamentu narazili.
Rozpor mezi tím, co KSČM hlásá a tím, co dělá, se prohlubuje a ve své podstatě má pro nás negativní dopady ve volebních preferencích. Podstatné je to, že politika vedení je vydávána za politiku a názory celé strany. To není pravda a konference to ukázala jasně ve svých závěrech.
Kritika v diskusi
Převážná část diskusních vystoupení byla velmi kritická a vyjadřovala se k nekomunistické politice strany. Chybí marxistický program, analýza předchozího vývoje je nedostatečná. Někteří delegáti upozorňovali na to, že místo hledání řešení se jen rozvíjejí vnitřní rozpory. Někteří diskutující navrhovali novou a otevřenou diskusi mezi názorovými proudy ve straně s cílem sjednotit názory a sjednotit stranu. Chybí třídní pohled na věc a celkový teoretický základ. Byly předkládány i nekonvenční návrhy na uspořádání kulatých stolů, kde by se prodiskutovaly sporné otázky nebo vyhlášení vnitrostranické soutěže o ústřední politické heslo. Bohužel, tyto návrhy nebyly pak v závěrečném hlasování přijaty. Důvodem snad nebyla neochota delegátů, ale nepřipravenost těchto návrhů a někteří delegáti se takovým to novým nápadem mohli cítit zaskočeni.
Podpora navrženého Programu v diskusi je snahou o sjednocení strany
Jen velmi malá část diskutujících vyjádřila podporu předloženému návrhu Programu. Diskutující vyzývali k drobné, ale velice důležité práci mezi členy strany a lidmi. Je potřeba ocenit i moudrost těchto komunistů, kteří se, v poměrně rozjitřené atmosféře, snažili nasměrovat lidi k práci. Neslyšel jsem ale, že by někdo útočil na jiné názory.
Každý předkladatel návrhu musí být informován o tom, co se s jeho návrhem děje
Návrhová komise obdržela více jak třicet návrhů na doplnění Programu strany a návrhů na usnesení. Podstatná část návrhů se týkala doplnění projednávaného Programu a tyto návrhy byly předány pracovní skupině, aby se k nim vyjádřila a případně je zapracovala do Programu.
Aby se zabránilo tomu, že se předloženým návrhem nikdo nebude zabývat a předkladatel nebude mít informaci o tom, co se s jeho návrhem děje, návrhová komise doporučila schválit usnesení, které ukládá pracovní programové komisi informovat předkladatele návrhu, jak je jeho návrh využíván. V případě, že nebude tento návrh přijat, sdělit důvod nepřijetí. Tato informace má být šířena na vnitrostranické úrovni všemi dostupnými prostředky.
Návrh tohoto usnesení delegáti schválili, jde o další výrazný posun vnitrostranické demokracie.
Zrušme spolupráci s Andrejem Babišem.
Jeden z delegátů navrhl zrušení Smlouvy o toleranci vlády ČSSD a Hnutí Ano. Delegáti svým hlasováním tento návrh odmítli. Domnívám se, že skutečností není fakt, že by podstatná část členů strany s touto podporou souhlasila. Pravděpodobně je to naopak, ale návrh byl předložen nenadále a neočekávaně, nebyl diskutován a na tak zásadní obrat nebyli delegáti připraveni. Tento návrh a hlasování proběhlo mimo program a obsah konference, ale média prezentovala tuto skutečnost jako zásadní výsledek konference.
Diskusní kulatý stůl a další doplňující návrhy usnesení
Nebyly přijaty další doplňující návrhy usnesení:
- Série diskusních kulatých stolů k projednání jednotlivých částí programu
- Požadavek na poskytování průběžných pravidelných zpráv o stavu zpracování programu KSČM, které by předkládala pracovní skupina odpovědná za jeho zpracování.
- Vnitrostranická soutěž na ústřední politické heslo.
- Obnova Ideologického oddělení ÚV KSČM.
- Výzva členům KSČM ke zpracování ideologického manifestu KSČM.
Alternativní návrh programu – projev vnitrostranické diskuse na nové vyšší kvalitativní úrovni
Velkou diskusi vyvolal návrh usnesení kde: „Celostranická programová konference KSČM akceptuje možnost zpracování alternativních návrhů programů KSČM, které budou zpracovány do 15.8.2019 a přeloženy a projednány na VČS, OK, KK KSČM a podstoupeny na XI. Sjezd KSČM.“
Proč vlastně vznikl požadavek zpracování alternativních variant programů strany? Předkladatelé vycházeli ze skutečnosti, že existuje několik návrhů alternativních programů, které svou úrovní a rozsahem daleko převyšovaly návrh, který se na konferenci projednával. Tyto návrhy byly předloženy pracovní skupině, ale nebyly akceptovány, ani široká stranická veřejnost neměla možnost se s těmito návrhy seznámit. Aby bylo možné tyto nebo tento alternativní návrh předložit k diskusi, bylo nutné zajistit jeho oficiální akceptování.
Složité problémy nelze řešit jednoduše
Předkládání návrhů ve variantním provedení nebylo dosud v naší stranické práci zvykem. Ano, jde o složitější způsob řešení složitého problému. Na druhé straně tento postup dává možnost oficiální cestou vyjádřit svůj názor lidem, kteří mají odlišný názor a dosud byly jejich názory upozaďovány a omezovány. Jde o projev skutečné diskuse a rovnosti členů strany. Bude jen na zpracovatelích, jak dokážou své názory prezentovat a přesvědčit členy strany.
V praxi si lze představit práci s alternativami tak, že členové KSČM dostanou na VČS, okresních a krajských konferencí a konečně na XI. Sjezdu k projednání dva návrhy, ke kterým se mohou vyjádřit. Konečný příklon k jedné nebo druhé variantě se projeví v hlasování.
Co je tříštění jednoty strany
Předložené usnesení o alternativním programu strany bylo delegáty schváleno. Poté se rozpoutala vzrušená diskuse, kde bylo toto přijaté usnesení kritizováno některými členy strany a s. Vostrá, která řídila hlasování o usnesení opakovaně upozorňovala na možnost toto usnesení revokovat. Ze strany vedení byla patrná snaha nepřipustit toto usnesení. Vedení strany nevidí v alternativách projev vnitrostranické demokracie a diskuse, ale vnímá je jako útok na mocenské postavení a cítilo se tímto usnesením ohroženo. Argumentace vedení byla maskována upozorňováním na to, že se jedná o rozbíjení jednoty strany. Je potřeba si položit otázku, co je to tříštění jednoty strany? Je to možnost diskuse, možnost předkládání různých variant řešení nebo trvání na své jediné pravdě a pokus o umlčení názorových oponentů?
Hlasovalo se dvakrát
Po opakovaném upozornění s. Vostré na možnost zrušit již přijaté usnesení se konečně našel jeden z delegátů, který navrhl přijaté usnesení revokovat. Přes předcházející zdrcující kritiku a dehonestaci i v dalším hlasování konference návrh schválila. Proti přijatému usnesení hlasovalo celé vedení strany, tedy vedení strany hlasovalo proti svým členům – tak kdo odpovídá za rozpor a tříštění jednoty?
Opakované potvrzení delegáty dalo k předložení alternativního návrhu velmi silný mandát. Ukázalo se, že nadpoloviční počet delegátů si přeje diskusi a hledání řešení.
V závěrečném vystoupení s. Filip kritizoval přijaté usnesení. Označil je za projev názorového rozkolu. V závěru svého vystoupení uvedl, že přes nesouhlas bude přijaté usnesení respektovat.
Pro další vývoj se ukazuje, že ve straně se odehrává boj o její charakter. Můžeme dál existovat pod současným vedením, které má zcela odlišné názory než velká část členů, pod vedením, které dlouhodobě vykazuje velmi špatné výsledky a není ochotno připustit jinou pravdu než tu svoji. Své názory vydává za politiku strany a názory svých členů. Nebo můžeme jít cestou dialogu, cestou hledání společných názorů? Lidi, pojďme se mezi sebou bavit a neokopávat si neustále kotníky. Tomu právě mohou sloužit alternativní návrhy a debata o nich. Schválení akceptace variantního řešení a umožnění diskuse zakládá dobré podmínky pro obrodu strany a obnovu jejího skutečného poslání.
Stanislav Dušek, delegát konference
Více na http://www.nasrestart.cz/
(stránky platformy RESTART)
Komunistická strana Čech a Moravy
Vás zve na Setkání pod Blaníkem
v sobotu 6. 7. 2019 v 10 h.
na úpatí Velkého Blaníku u Louňovic.
Účast přislíbili poslanci a krajští zastupitelé.
Občerstvení, hudba a kulturní program,
vstup volný
Doprava autobusem
Týnec nad Sázavou (autobusová st.) 8.15 hod.
Bukovany 8.25 hod.
Benešov – u nemocnice 8.40 hod.
Benešov – ul. Čechova 8.40 hod.
Benešov – Pivovar 8.45 hod.
Vlašim – nádraží 9.10 hod.
Předpokládaný příjezd pod Velký Blaník 9.30 hod.
Předpokládaný odjezd po stejné trase 13.30-14.00 hod.
Hodnocení voleb do Evropského parlamentu 2019 za Středočeský kraj
Všechna hodnocení vyzdvihují aktivní účast vedoucí kandidátky Kateřiny Konečné, která byla tváří volební kampaně. Ve volbách nám uškodilo, že jsme s představováním nových kandidátů začali pozdě. Hodnocení se shodují v tom, že kandidátní listinu je nutné začít sestavovat rok před volbami a začít s prezentací kandidátek a kandidátů, aby vešli ve známost. Všichni se jednoznačně vyjadřují k pokračování projektu „česká levice společně“.
Jasně se ukazuje, že výlep plakátů má dnes malou hodnotu. Jak je patrno z jednotlivých hodnocení, tak i když jsme spousty plakátů vylepili, kýžený výsledek se nedostavil. Dokonce i tehdy, když jsme plakáty měli vylepené jen my. Rovněž byl kritizován rozměr plakátů i jejich barevná vyváženost. Nemá smysl dělat mohutné výlepové akce. Dnešní politická kampaň musí být profesionální a vedená hlavně neustále (permanentně). S tím se pojí i celkový obraz strany ve společnosti, který udává vedení strany a jejich prezentace v médiích. Co stojí za zvážení je, že se musíme více zapojovat na sociálních sítích, kam se přesunula hlavní část volebního boje. Mnoho kandidátek a kandidátů bylo na sociálních sítích aktivních jen sporadicky. Je nutné se nebát diskutovat na stránkách České televize nebo různých deníků. Tato nová média nám nabízejí prostor, jaký tu nikdy nebyl. Rozhodující je totiž každodenní působení na občany. Žijeme totiž v médiích i s médii.
Některé okresy využily roznos volebních novin pomocí služeb České pošty, ale opět s negativní zkušeností. Na mnoha místech totiž noviny nebyly rozneseny.
Kritizována byla také samotná kandidátní listina, kdy dle některých okresů, byla sestavena špatně. Tomu nasvědčuje i počet preferenčních hlasů pro ty kandidátky a kandidáty, kteří byli mimo „čelo“ kandidátky. S tím souvisí i kontroverzní minulost některých kandidátů (Arťom Korjagin).
Z výše uvedeného můžeme nastínit několik základních okruhů, které jsou, dle našeho názoru, důležité pro budoucí vedení volební kampaně.
· S větším časovým odstupem od voleb schvalovat kandidátní listinu. Ukázalo se, že půl roku před volbami je sestavení KL hodně málo. Zejména, když kandidují méně známí lidé.
· Čelo kandidátní listiny musí mísit zkušenost a mládí.
· S mladými kandidáty neustále pracovat, a to jak na jejich známosti v médiích, tak i v členské základně.
· Do budoucna zbytečně netisknout velké množství plakátů. Více se soustředit na jejich velikost (A2, A1). Vylepovat je pouze na oficiálních plochách, protože dnes již nemají relevantní váhu. Volební kampaň se přesunula jinam.
· Zvýšit důraz na placenou inzerci v denících.
· Více se soustředit na internet, sociální sítě, přeposílání e-mailů.
· Být neustále v médiích – internet nám nabízí širokou škálu možností.
· Vyvarovat se těch kandidátek a kandidátů, kteří mají kontroverzní minulost.
· Při roznášení novin a letáků nevyužívat služby České pošty, ale zvážit využití jiné společnosti i za cenu, že služba bude dražší, ale jde o spolehlivost.
· Kontaktní volební kampaň (štafetu) uskutečňovat v době, kdy je nejvyšší koncentrace osob – např. v pozdních odpoledních hodinách nebo ráno.
· Klást důraz na permanentní (neustálou) volební kampaň.
· Postupně dochází ke ztrátě akceschopnosti členské základny, a proto se musí zavést taková opatření, která tomu zamezí, případně zavést nástroje, které tuto situaci budou eliminovat.
Zpracoval: Jan Klán, předseda KVŠ
Ze 7. zasedání ÚV KSČM
V sobotu 29. června se konalo 7. zasedání ÚV KSČM. Na programu mělo úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM, stanovisko k aktuální politické situaci, Návrh POZ VČS ZO KSČM a stranických konferencí 2019/2020, Rámcový 
plán práce VV ÚV KSČM a ÚV KSČM na II. pololetí 2019, Návrh předběžného hodnocení voleb do EP, Hodnocení celostranických konferencí KSČM (Celostranická konference k řešení vnitrostranických otázek KSČM včetně ekonomiky strany, Celostranická konference k aktualizaci programu KSČM), Programové dokumenty (program KSČM i krátkodobý program KSČM), Návrh na řešení ekonomiky strany v dalším období (s dopisem k ekonomickým otázkám) a standardní body - Vyhodnocení diskuse 6. zasedání ÚV KSČM, Zpráva z jednání VV ÚV KSČM od 6. zasedání ÚV KSČM a kontrola plnění usnesení 6. zasedání ÚV KSČM a také personální změnu v ideologické komisi.
V procesních bodech byli zvoleni noví členové ÚV (např. za Rakovník) i VV ÚV (s. Sloup).
V úvodním vystoupení shrnul předseda cíle jednání – hodnocení voleb i zabezpečení výročních schůzí. Mimo podkladový materiál by se k hodnocení již nevracel, ale využil by závěry. Vsadili jsme na mladé, smysl měla i kandidátní listina Česká levice společně; přestože je permanentní kampaň, vždy říkáme, že jsme začali pozdě. Ztratili jsme 2000 hlasů proti volbám do EP 2014. Nové subjekty (jako BOS +2) měly dohromady 4500 hlasů, okresy podcenily návrhy na kandidáty (nejprve jsme měli jen 15 kandidátů v prosinci). Poučíme se do Senátu i do krajských voleb. Mohou přijít ale i mimořádné volby do PS PČR.
Tolerujeme za podmínky programových bodů vládu, ale je to složité. Dnes se tu koná pokus o Majdan řízený ze zahraničí. Aby tu byla vláda poslušná zejména Německu a USA. Kde bychom byli, kdyby tu vládla pravice? Nebyly by vyšší mzdy, důchody aj., ale pravicové programy. Musíme neustále zvýrazňovat vlastní pozici, že máme jasno, nebojujeme mezi sebou, že se nebojíme médií. Musíme umět zaútočit na neschopné členy vlády – proto jsme se zdrželi při hlasování o nedůvěře vlády. Třeba Petříček píše dopisy, aby se Krejčíř měl v base dobře, ale neohradí se proti požadavkům sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Takže děláme dobře – co je pro občany dobré, podpoříme, co ne, od toho se distancujeme. Nemůžeme dnes připustit chaos a pád vlády. Vnitrostranická konference dopadla nijak, nejsme schopni plnit vlastní úkoly, ale programovou konferenci hodnotí pozitivně. Strana se řídí svými usneseními.
Stanovisko KSČM byl postoj k protivládním demonstracím, kde je zmíněna i snaha revidovat Benešovy dekrety. Podána byla informace, že ze 188 pozvaných členů a hostů je přítomno 105, z členů ÚV 69.
S. Šimůnek uvedl hodnocení vnitrostranické konference, s. Konečná hodnocení voleb – shrnula 3 oblasti – vždy pozitiva (např. nasazení Vaculíkové a Švendové) i negativa (malé zapojení kandidátů na sociálních sítích), navrhuje schvalovat kandidátku rok předem a kvůli neúspěchu dala svou funkci k dispozici. S. Filip uvedl hodnocení programové konference.
V diskusi s. Hrůza kritizoval, že pod obranou jednoty neřešíme příčiny porážek a odcházejí nám lidé, vznikají další strany a hnutí.
S. Klimša k eurovolbám dodal, že se stranou to jde z kopce. Musíme znát příčiny, nelakovat věci na růžovo. Zajímavá je analýza Smrt české levice od O. Krejčího.
S. Číž jménem Vysočiny odsoudil platformu Restart. Jsme rozděleni, bylo to vidět v Nymburce.
S. Bohatec diskutoval k politické situaci. Demo na Letné byla dotována i ze zahraničí. Církevní restituce (jejich schválení) byl test na prolomení Benešových dekretů. Připravuje knihu o sudetoněmecké otázce.
S. Vytiska za celou dobu neslyšel tak jednoznačnou kritiku kapitalismu až od Číže, paradoxně v otázce možného soudního sporu s Restartem. Ale potřebujeme to dostat do všech výstupů – jednoznačnost, souvislosti (třeba v oblasti uprchlíků). A hledejme ne vznešené cíle za chováním jedinců, ale jejich zájmy.
S. Kavij uvedl, že první konference byla jen přehlídkou ztraceného času, druhá přinesla aspoň naději, ale věnoval se neúspěšné snaze potlačit alternativní programy na konferenci. Kritizoval stále aktivní působení Mrencové a spol.
Dle S. Sloupa byly volby do EP porážka, ale omladili jsme kandidátku a zapojili další subjekty. Kritizoval malý počet kandidátů na dni v regionu. Hodnocení není v souladu se zaslanou osnovou. Měli bychom aktivněji odmítat požadavky sudetoněmeckého landsmanšaftu.
S. Navrátil je z výsledku voleb zklamán, ale hodnocení s. Konečné je věcné a konkrétní. Odmítá hodnocení jako „propad“.
S. Konečná reagovala na diskusi – hodnocení okresů dle osnovy bude teprve následovat, své hodnocení nezaslaly včas. S. Filip reagoval, že jsme udělali jednoznačné stanovisko k migraci i k sudeťákům.
S. Ort uvedl návrh řešení ekonomiky v dalším období, materiál poslal dále do diskuse 3 varianty s různou mírou centralizace. S. Ambrož chtěl doplnil varianty o způsob hrazení komunálních voleb, úhrada nájemného i co s uspořenými prostředky. S. Šimůnek uvedl politicko-organizační zabezpečení výročních konferencí. S. Grospič uvedl stav programových dokumentů po programové konferenci.
S. Mara přednesl stanovisko z Loun. Další generace k nám nepřijde proto, protože z toho nic mít nebude, musíme vyřešit i otázku minulosti a ocenit lidi, kteří socialismus budovali. Třeba říci, jak se odlišujeme od ČSSD.
S. Varga hovořil k ekonomice – valíme kameny před sebou, chybí tam seznamy, které okresy jsou na tom špatně.
S. Pernica podpořil, že okresní výbory jsou základním kamenem strany, schůdná je varianta prostřední, ale musí se dopracovat systém financování volebních kampaní a systém mezd.
S. Kroča má připomínku, že materiál k ekonomice není podepsaný, nemá datum a verzi. Dostávají se tam i nahodile změny. Chybí tam mzdový řád. A už vyberme variantu a tu rozpracujme.
S. Hrůza by potřeboval analyzovat stav organizací. Jen centralizování nám ale další peníze nevyrobí.
S. Ambrož popsal fungování na OV Praha 3, mají dohody do desítky tisíc (aktuálně na dohodu za 5 tis. Kč), jsou v nájmu, ušetřili cca 2 mil. Kč, ale teď nová radnice zvyšuje nájmy, budou se stěhovat.
S. Grospič uvedl personální změnu v ideologické komisi – místo s. Bulky jde s. Urban. S. Šimůnek uvedl rámcový plán práce i hodnocení poslední diskuse a jednání.
V různém se diskutovalo k dopisu s. Říhy k ekonomice – s. Ort odpoví z pověření VV ÚV KSČM. S.Navrátil pozval členy ÚV KSČM na Dubňany 17. 8.
Další jednání bude 14. září.
Zpracoval: Zdeněk Štefek
Připravujeme výroční členské schůze
Šesté zasedání ústředního výboru schválilo svolání XI. sjezdu KSČM na 18. a 19. duben příštího roku, to sedmé zasedání konkretizovalo harmonogram Výročních členských schůzí a konferencí. Klíč pro volbu delegátů byl schválen 1:120 členům. Pro náš okres to znamená, že si na okresní konferenci zvolíme tři (3) delegáty a náhradníky.
Sjezdu budou předcházet výroční členské schůze a okresní a krajské konference. Jednání zhodnotí svou práci v uplynulém období, shrnou zkušenosti a stanoví reálné úkoly a cíle pro další období.
Hlavním úkolem je naplnit závěry celostranických konferencí KSČM konaných ve dnech 27. dubna v Praze k politicko-organizátorské práci a 8. června v Nymburce k programu strany.
Jedním z úkolů výročních schůzí bude i kádrově zajistit činnost KSČM.
Výroční členské schůze ZO KSČM se uskuteční v termínech od 1. září do 20. listopadu 2019. Měly by vyhodnotit činnost organizace za uplynulé období, práci výboru či stranických skupin. Provést kontrolu plnění úkolů z minulé VČS a okresní konference. Posoudit současný stav členské základny ZO a vlastní možnosti k aktivitě jednotlivých členů. Říci si, zda v práci ZO převládá nahodilost nebo je stanoven pevný plánovitý postup organizace včetně práce se sympatizanty. Vyjádřit se k práci s Haló novinami, posoudit jejich odběr a využití v okruhu své působnosti. Podle konkrétních podmínek ZO KSČM posoudit možnosti práce organizace na veřejnosti (veřejné schůze se zastupiteli, besedy, společensko-zájmové akce apod.). V kádrové přípravě výročních členských schůzí vycházet z možností organizace, usilovat o stabilizaci funkcionářů s možností případného doplnění či jejich nezbytné obměny. Zvolit či potvrdit předsedu a výbor organizace. Zvolit delegáty okresní konference dle klíče stanoveného OV KSČM dne 20. června 2019, a sice:
1.) Každá základní organizace jednoho delegáta – tedy (1)
2.) Každá základní organizace bez ohledu na předcházející bod má právo dále delegovat na okresní konferenci na každých započatých deset evidovaných členů 1 delegáta, pokud má více jak 5 členů (např. tříčlenná ZO má jenom jednoho delegáta. Když má ZO 21 členů jsou tři delegáti navíc, tedy spolu s bodem předcházejícím 1+3=4).
3.) Všichni zvolení funkcionáři minulou okresní konferencí (tedy okresní výbor, člen ÚV, členové KV, členové okresní revizní a okresní rozhodčí komise), kteří nebudou na VČS zvoleni za řádné delegáty, jsou automaticky pozváni na okresní konferenci jako hosté s hlasem poradním.
4.) Další případné hosty s hlasem poradním projedná a schválí okresní výbor na prosincovém jednání OV podle návrhů zaslaných ze základních organizací, svých návrhů (tedy OV) a návrhů vyšších stranických orgánů.
Podle současného stavu členů v základních organizacích vychází podle schváleného klíče následující počet delegátů okresní konference podle ZO:
2006 Brandýs – Popovice 1 delegát
2007 Brandýs nad Labem 5 delegátů
2008 Stará Boleslav 3 delegáty
2011 Čelákovice 6 delegátů
1010 Husinec-Řež 1 delegát
2020 Říčany 3 delegáty
2026 Úvaly 2 delegáty
1014 Kamenice 3 delegáty
1015 Klecany 3 delegáty
1017 Kojetice 3 delegáty
1018 Kostelec u Křížku 1 delegát
1019 Kunice 1 delegát
1022 Máslovice 2 delegáty
1025 Mnichovice 1 delegát
1029 Mukařov 2 delegáty
1030 Nehvizdy 2 delegáty
1034 Odolena Voda 3 delegáty
1039 Postřižín 1 delegát
1047 Sluhy 1 delegát
1051 Sulice 1 delegát
1055 Škvorec 1 delegát
1060 Větrušice 1 delegát
1062 Vyšehořovice 1 delegát
1066 Zvánovice 1 delegát
3106 Řež (závod) 2 delegáty
3001 ZO při OV KSČM 3 delegáty
Celkem vychází delegovat 54 delegáty s hlasem rozhodujícím. Všechny omluvy přijaté do zahájení okresní konference snižují výpočet potřebného kvora pro usnášeníschopnost okresní konference.
Výroční schůze by mimo jiné měly projednat a schválit návrhy zástupců ZO do orgánů okresní organizace (OV, ORK a ORoK), případně navrhnout pro jednání okresní konference funkcionáře do dalších stranických orgánů (krajského a ústředního výboru, krajských a ústředních komisí apod.) a také předložit návrhy na kandidáty do krajského zastupitelstva.
Výroční schůze by také měly posoudit spolupráci s vlasteneckými organizacemi a sdruženími. Posoudit i možnosti spolupráce v rámci projektu Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS).
Základním úkolem výročních členských schůzí (samozřejmě okresních a krajských konferencí) ale zůstává projednání obsahových dokumentů XI. sjezdu KSČM doporučené a projednané celostranickými konferencemi. Většinová stanoviska a náměty k těmto dokumentům postoupí základní organizace k projednání okresním konferencím a její závěry Středočeské krajské konferenci a dále sjezdu.
Základní organizace KSČM nahlásí na okresní výbor do 15. srpna 2019 termíny svých výročních členských schůzí, aby mohl okresní výbor delegovat svého zástupce a mohl napomoci se zajištěním podkladových materiálů.
Každá ZO neprodleně po skončení VČS odevzdá na OV usnesení v plném znění, které je závazné pro další přípravu okresní konference.
Ke snazší orientaci připraví okresní výbor tiskopis, který předá funkcionářům na zářijové poradě - 3. září 2019 (k i po zpracování může být zaslán elektronicky).
Věnujme přípravě a konání výročních členských schůzí patřičnou pozornost. Vraťme svou obětavou prací straně ztracenou autoritu, kterou si naše hnutí zaslouží. Buďme hrdí, že jsme komunisté!
Okresní výbor KSČM Praha-východ
Rozpaky nad 45. pražskou teoreticko-politickou konferencí
45. pražská teoreticko-politická konference (PTPK), pořádaná v Praze 1. června 2019, měla pojednávat „o odkazu V. a IX. sjezdu KSČ pro aktuální činnost komunistů“. Úmyslně píši, že měla pojednávat. Velká část diskutujících se totiž věnovala spíše kritice současné situace v KSČM a někteří o stanovené téma ani slovem nezavadili.
Pravidelné účastníky těchto konferencí mohl zarazit poloprázdný sál už při zahájení, přičemž po přestávce značná část přítomných odešla. Účast byla zřejmě nejnižší za celou mnohaletou éru pořádání PTPK.
Zdá se, že pryč jsou časy, kdy konference budily alespoň v prostředí komunistického hnutí určitou mediální pozornost. Dnes i ohlasů na ně je poskromnu, ať už pozitivních či negativních. Značná část dřívějších účastníků tvrdí, že přítomnost zde je ztrátou času, že se zde povídá stále to samé, ale sami ke zvýšení úrovně konferencí nepřispívají a zpravidla ani nepořádají žádné alternativní akce, které by „měly cenu“. Ačkoli jsou konference stále v širším měřítku chápány jako místo pro „upuštění páry“, kde si přítomní zanadávají, ale stejně nic nezmění, přesto jsou zjevně dosud někomu trnem v oku a původní termín 6. dubna byl jen tři dny předem „kolegiem vedoucích funkcionářů KSČM“ zrušen s poukazem na probíhající rekonstrukci sociálních zařízení, o které se vědělo dlouho předem a sama o sobě nemohla být pro jednání překážkou. Je pravděpodobné, že zrušení původního termínu souviselo se skandalizací akce ze strany antikomunistického europoslance Jaromíra Štětiny a snahou „neprovokovat před volbami“. Ať to bylo jakkoli, KSČM nedosáhla ve volbách do Evropského parlamentu zrovna zářných výsledků ani bez „provokace“ a nízká účast na 45. konferenci stěží souvisela se změnou termínu, spíše byla odrazem celkového úpadku strany a komunistického hnutí. Těžko si namlouvat, že by komunisté hromadně dali 1. června přednost oslavám Mezinárodního dne dětí, už proto, že většina aktivních komunistů má zaprvé děti dávno dospělé, zadruhé jsou skoro všechny ideově úplně mimo pokrokové hnutí, o vnoučatech ani nemluvě… Pro pořádek dodávám, že pražské teoreticko-politické konference nejsou vnitřní záležitostí KSČM, ale k pořadatelům patří i KSČ (zastoupená jedním členem, pokud se nemýlím) a KSM. Účastníky v nedůchodovém věku bylo možné spočítat na prstech u rukou, ale na jiných českých komunistických akcích je to ještě horší.
Domnívám se, že konference by mohla být hodnotná a přínosná i při více než poloprázdném sále, pokud by se řečníci drželi tématu a stanovené délky příspěvku a pokud by jejich projevy byly koordinovány. Nic z toho se ovšem nekonalo, každý si povídal, co chtěl, a souhrnný dojem nemohl být jiný, než že situace českého revolučního hnutí je tragická a nikdo neví, co s tím.
Jednání zahájil tajemník KV KSČM Praha a člen VV ÚV KSČM Viktor Pázler, moderování se jako obvykle ujal hlavní organizátor Pavel Degťar, místopředseda OV KSČM Praha 1. Ničím překvapivým nebyla ani neúčast vedoucích představitelů strany, přičemž jediným přítomným členem výkonného výboru byl právě (jako už tradičně) Viktor Pázler a jediným poslancem (ačkoli poslanci stranu prakticky řídí a ovládají, jak v projevech několikrát trefně zaznělo) místopředseda strany Stanislav Grospič. Jak však v závěru konstatoval Pavel Degťar, i jeho účast byla zcela formální, na výtky k vedení strany nereagoval a k tématu konference nediskutoval.
V úvodu jednání předal předseda Ústecké krajské rady Klubu českého pohraničí Jan Dlouhý čestné uznání Jaromíru Kohlíčkovi za vlastenecký přístup a práci v Evropském parlamentu, kde se schyluje ke konci jeho mandátu.
Hlavní referát k letošním kulatým výročím V. a IX. sjezdu KSČ (1929, 1949) přednesl předseda Marxisticko-leninského odborného klubu Václav Čermák, dřívější člen ÚV KSČ a ÚV KSČM. Kromě obsáhlého zhodnocení okolností, průběhu a závěrů obou sjezdů se věnoval i jejich odkazu pro dnešek a srovnání s nedávnými sjezdy KSČM, kdy například po sérii volebních porážek tato strana zorganizovala jen jednodenní X. sjezd, na kterém antikomunistický prezident republiky zhanobil dějiny strany a sklidil za to potlesk vstoje zdrcující většiny delegátů.
Připomněl, že KSČM už od svého vzniku hanobila bolševizaci jako hrubou deformaci a vynucenou „stalinizaci“ a stala se politickou silou loajální k buržoaznímu státu. K odkazu Klementa Gottwalda se staví odmítavě či přezíravě, přitom v této otázce není možná neutralita. Připomněl, že připomínání památky Klementa Gottwalda bylo hanobeno i některými představiteli KSČM. „Ne“ Gottwaldovi znamená „ne“ svržení kapitalismu, dodal. V závěru vyzval ke zvolení oddaných komunistů do vedení strany na XI. sjezdu v příštím roce. Podobné výzvy se na konferenci opakovaly vícekrát a za sebe musím uvést, že je považuji za zbytečné, protože poměr sil a celková situace v KSČM její změnu v revoluční stranu naprosto vylučují. To není z mé strany rezignace a hledání důvodu, proč nic nedělat (jak mi kritici stále předhazují), nýbrž naopak výzva ke hledání alternativ, ke skutečně smysluplné práci pro socialismus bez ztrácení času přesvědčováním vlka, aby se stal beránkem.
Hned první dva řečníci v diskusi nemínili ani náznakem zavadit o téma konference. Předseda Plzeňského KV KSČM a OV KSČM Klatovy Miroslav Kavij vyzval k přijetí nového marx-leninského programu a zvolení vedení, schopného ho naplnit, na XI. sjezdu, který je k tomu poslední příležitostí. Proč nebylo poslední příležitostí předchozích deset sjezdů a proč nelze takto pokračovat na dalších deseti sjezdech, nevím. Jaromír Kohlíček se věnoval zkušenostem z mezinárodní spolupráce, pohříchu především s reformistickými uskupeními z frakce EP GUE/NGL. Souvislost s V. a IX. sjezdem KSČ zůstala hádankou.
Celkem v diskusi vystoupilo 24 řečníků. Pokud se obtěžovali zabývat se tématem konference, shodovali se na podobných rysech současného vedení KSČM s pravicově oportunistickým Jílkovým vedení poraženým pod vedením Klementa Gottwalda na V. sjezdu KSČ v roce 1929. Případně podotýkali, že současní vládci strany jsou ještě reakčnější, než byl Jílek a jemu podobní. Řečníci vyzývali k třídní analýze dnešní společnosti, nezbytnosti věnovat se možnostem dosažení socialismu v dohledné budoucnosti a odmítnout žvásty o „pluralitě vlastnických forem“. Shodovali se v kritice podpory vlády oligarchického hnutí ANO ze strany KSČM a vícekrát se vymezovali i proti reakčnímu prezidentu republiky. Dlužno s lítostí dodat, že v rámci KSČM a spolupracujících organizací jsou tyto hlasy spíše ojedinělé. Ozvalo se ovšem i odsuzování politických procesů v 50. letech. Nejsem si jist, jestli zrovna to je správná linie pro získávání mas pro věc socialismu.
Z mého pohledu rozporuplné a na zásadní názorové rozdíly i mezi (subjektivně) radikálnějšími komunisty poukazující bylo vystoupení Josefa Skály, obhajujícího spolupráci s nacionalistickým hnutím SPD velkokapitalisty Tomia Okamury. Nesdílím Skálovu náklonnost k údajným vlastencům, nosícím pod vedením rozpolceně rasistického milionáře hákové kříže a hajlující na koncertech nedávného otevřeného neonacisty z kapely „Conflict 88“, hlásící se názvem k pozdravu „Heil Hitler!“
Schvaluji však Skálovu výzvu, že Vojtěch Filip má odejít z politiky, pokud neprokáže své tvrzení, že Skála je placen antikomunisty, aby rozbíjel KSČM. (Při současné situaci KSČM se zdá být nošením dříví do lesa někoho platit, aby ji ještě více rozbíjel…)
Ve vystoupeních zaznívalo mnoho postesku nad současnou situací KSČM a příval iluzí, že se to vše brzy změní k lepšímu. Někdy také obecné fráze těch, kteří nechtějí nazývat věci pravými jmény. Bez příkras popsal stav strany například předseda OV KSČM Praha – východ Pavel Posolda, který uvedl, že 90 % členů strany není už schopno vykonávat žádnou politickou práci a z 10 % zbývajících je 90 % aktivních jen dovnitř strany, tedy v aktivním politickém životě je použitelná jedna setina. Stranu ovládá propletenec dlouholetých funkcionářů, kteří nemají zájem situaci změnit.
Jako také už tradičně na závěr si vzala slovo předsedkyně KV KSČM Praha Marta Semelová, jež shrnula některé problémy, přímo čišící i z jednání konference – stále stejný okruh lidí scházející se na PTPK, protichůdné názory v KSČM na vztah k Babišově vládě, k migraci, k SPD, nejednota ve volbách do Evropského parlamentu. Zdůraznila nezbytnost komunistického programu i jednání strany.
Konference odmítla přijmout výzvu na podporu Josefa Skály proti jeho kritice vznesené Vojtěchem Filipem. Vzhledem k tomu, že v závěru jednání už asi polovina účastníků nebyla přítomna, nebylo by ani důstojné jednat jinak. Především si však musíme uvědomit, že budoucnost revolučního hnutí netkví ve volbě mezi Filipem a Skálou, že ani tisíc výzev nepřiměje Filipa k odstoupení, a i kdyby ano, KSČM se tím k revoluční straně neposune ani o píď. Tak snadno to nejde.
LUKÁŠ VROBEL
Klub zastupitelů KSČM
středočeského kraje
Tiskové prohlášení
Zastupitelé za KSČM považují dlouhodobě důležité téma zadržování vody v krajině, tedy opatření proti suchu. „Jsme rádi, že se daří plnit prioritu podporovat rozvoj infrastruktury i na malých obcích, do vodovodů a kanalizací jde nejvíce prostředků v historii, propojujeme i vodohospodářské soustavy, třeba podél připravované D3 nebo na vytipovaných klíčových místech a na kraji funguje i speciální pracovní komise,“ zahájil téma člen výboru pro životní prostředí a zemědělství Josef Dovolil. Klub tak svou činností navazuje i na parlamentní inciativu komunistických poslanců, kteří navrhli ústavní zákon o ochraně vodních zdrojů. Aktuálně se bude na zastupitelstvu schvalovat zpracování koncepce udržitelného hospodaření s vodou, na které by se mělo pracovat společně s Českou zemědělskou univerzitou a která by se měla projevit i v ZÚR kraje.
Na jednání se bude projednávat také informace k optimalizaci krajské školské soustavy. „Informace je souhrnem výstupů z expertní skupiny zřízené právě k optimalizaci školství. Náš postoj k této otázce je konzistentní. Plně podporujeme aktivity směřující k potřebné optimalizaci krajské školské soustavy. Stále však zdůrazňujeme, že tento proces musí být postaven na jasné koncepci. Nesmí docházet k nekoncepčnímu slučování a rušení škol,“ podotkl člen expertní skupiny pro optimalizaci školství Zbyněk Coufal a doplnil: „Vnímáme i, že expertní skupina směřuje k návrhu omezeného statického souboru kritérií, jimiž mají být I. ekonomická udržitelnost školy, II. oborová optimalizace a III. kvalita výchovně vzdělávacího procesu. Dle našeho názoru stojí před odborem školství a expertní skupinou nelehký úkol tyto soubory kritérií doplnit i o další, řekněme doplňující kritéria, jako je demografický vývoj, potřeba oborů, dostupnost a spádovost školy a podobně. V neposlední řadě se musí koncepční model opírat o novější materiál, než je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2015-2020.“
Zastupitelé za KSČM také kriticky pohlížejí na rizika memoranda s Kyjevskou oblastí. Nemáme nic proti ukrajinskému lidu, mnoho z nich i zahynulo v řadách Rudé armády při osvobozování naší vlasti od fašismu. A máme mezi Ukrajinci i dnes dost přátel. Ale určitě bychom nemohli podpořit, pokud by praktickým výstupem spolupráce byla krajská podpora ministerské iniciativy ČSSD, v rámci, které by měl mít ukrajinský dělník u nás větší plat než dělník náš. Také vnímáme, že Ukrajina je ve složité domácí situaci, jsou tam glorifikováni Banderovci, kterým padlo za oběť i mnoho našich spoluobčanů, mají dokonce status válečných veteránů; ne všechny strany tam mohou kandidovat ve volbách, a tak bychom mohli pokračovat. Náš klub tedy pro memorandum hlasovat nebude, pokud ale praktické kroky kraje posílí mezinárodní tlak proti projevům fašismu na Ukrajině, určitě je podpoříme.
Pozitivními body je ale řada materiálů z oblasti cestovního ruchu. Kraj podporuje výstavbu klíčových cyklostezek, a i jejich nadstavbu, dnes projednáváme Voticko a spolupráci s Prahou právě na rozvoji cykloturistiky. Podporuje destinační managementy, byť bychom měli pomoci i těm začínajícím, které zatím nesplňují přísná pravidla. Turistická informační centra i vodní turistiku, dnes projednáváme Vltavu i podporu spolku Středočeské vodní cesty. Z kultury navyšujeme podporu pověřeným knihovnám na výkon regionálních funkcí knihoven, byť nám ještě do naplnění koncepce schází navýšit prostředky na nákup knižního fondu,“ shrnul body předseda klubu Zdeněk Štefek.
Ze strategických materiálů je důležitý též rozpočtový výhled 2020–2024. „Zastupitelstvo dává výhledem jednoznačně najevo, že i v dalším programovém období chce maximálně čerpat evropské dotace, kde již ale bude mnohem větší podíl vlastního spolufinancování. Jednoznačně dává zelenou investicím do rozvoje kraje,“ doplnil Štefek.
Za klub zastupitelů KSČM ve Středočeském kraji
Ing. Zdeněk Štefek, předseda Klubu
Kam až sahá lidská zloba a nenávist
Na jednání OV 18.5. 2019, jehož se, bohužel, zúčastnili pouze čtyři členové, a tudíž jsme nebyli usnášení schopni a neměli jsme možnost přijímat jakákoliv rozhodnutí nebo závěry, bylo vyřčeno Stanislavem Šrámkem podlé obvinění, že někteří členové našeho OV si nepřejí, aby volby do Evropského parlamentu pro KSČM nedopadly dobře. Když jsem ho vyzval, aby řekl, které členy tím myslel, neodpověděl.
Na dalším jednání OV, kdy jsme byli téměř kompletní, až na Zdeňka Štefka, který byl na dalších stranických akcích, a proto nemohl být přítomen, jsem využil příležitosti a zeptal se jej opětovně, kteří členové OV měli dle jeho názoru zájem na špatném výsledku voleb.
Tentokrát označil předsedu OV Pavla Posoldu a člena KV Milana Havlíčka.
V tu chvíli jsem byl tak ohromen, že jsem ani nestačil přiměřeně zareagovat. Vůbec nechápu, kde se v tom člověku vzalo tolik zloby a drzosti. Ten, který je jedním z bývalých členů OV, který se velkou měrou podílel na jeho destrukci a jehož odborné znalosti, zkušenosti, vědomosti …. nesahají ani po kotníky jím osočených soudruhů?! Podezřívat Pavla Posoldu a zejména Milana Havlíčka, který je skutečným komunistou nejen tím, že je vlastníkem členské legitimace, ale za kterého jednoznačně hovoří jeho rozsáhlá činnost ve straně, ve vydavatelství levicové literatury i ve společenských levicových organizacích, to už opravdu chce velkou dávku drzosti.
Většina z vás Pavla Posoldu i Milana Havlíčka zná osobně, někteří dokonce velmi dlouho, tak vás prosím, zkuste chvilku zapřemýšlet a zamyslit se nad tím, jaká je skutečná pravda.
Děkuji
Vladimír Duník člen OV a MěO KSČM Čelákovice
Vážené soudružky, soudruzi, přátelé,
v červenci oslaví významné životní jubileum soudruzi Pavel Posolda a Jaroslav Hudec,
členové OV KSČM Praha-východ.
Oběma oslavencům přeje do dalších let pevné zdraví, štěstí a pohodu jejich domovská organizace
ZO KSČM Říčany
Soudruzi čtěte!
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz
Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019.