Exekuce znovu začaly silně rezonovat celou společností. Toto téma opět nabírá na obrátkách. A není se čemu divit. Před lety, žel, byla část státní moci privatizována - převedena do soukromých rukou exekutorů. Někteří to považují za „největší porevoluční kšeft“ či „jednu z největších porevolučních chyb“. Lze s nimi jen souhlasit. Podle Ústavního soudu je exekutor podnikatelem s pravomocemi soudů (samozřejmě na poli vymáhání pohledávek). Prostě soukromník vykonávající státní moc. To rozhodně není v pořádku.
KSČM dlouhodobě bojuje za to, aby státní moc vykonával opravdu stát. Nakonec si na to občan - daňový poplatník - platí dost vysoké daně. To znamená výkon rozhodnutí provádět prostřednictvím státních zaměstnanců - soudních exekutorů, nikoli byznysmeny, z nichž někteří parazitují na současném systému. Není totiž možné, aby exekuce fungovaly jako soukromý obchod s lidským neštěstím. I proto KSČM podporuje v poslední době velmi diskutované zavedení tzv. teritoriality, která sama o sobě není řešením, ale rozděluje exekuce podle bydliště dlužníka a jejich přidělení exekutorovi z příslušného kraje. Ale lze to považovat za jeden z mnoha důležitých kroků vedoucích k navrácení výkonu exekučního práva do rukou státu. Pomohlo by to pohledávky sjednotit pod jednoho exekutora, což by zároveň snížilo náklady na vedení exekuce. V oblasti exekucí sice došlo za poslední dobu k určitým změnám, zásadní problém jsme ale nevyřešili, například v mnohých případech nelidské exekuční postupy ze strany právě privátních exekutorů. Exekuce mají sloužit k narovnání vztahu mezi věřitelem a dlužníkem tak, aby byli věřitelé uspokojeni a dlužníci nebyli sraženi na kolena a byli schopni dál efektivně fungovat. V současné době tomu tak rozhodně není. Navíc nás tlačí čas. Musíme si pospíšit. Exekuce je totiž jako pandemie, která se šíří naší společností. Podle posledních údajů Exekutorské komory ČR bylo předloni v exekuci 821 tisíc lidí. Dalších víc než 100 tisíc lidí je v osobním bankrotu