Pouhé dva týdny stačily k tomu, aby se podařilo racionální myšlení jednoho malého národa diametrálně otočit a potlačit zbystření smyslů pro realitu. Netvrdím, že neexistuje více či méně velká skupina lidí, kteří přemýšlejí o tom, proč je kolem epidemie koronaviru tolik mediálního zájmu, proč se už druhý týden stavu nouze začalo hovořit o hospodářské krizi, proč se napříč Evropou rozcházejí názory odborníků.
Nepatřím ani ke skupině zásadních příznivců konspiračních teorií, ani k odpůrcům většiny zavedených opatření. Pouze sleduji ekonomicko-politická dění v Evropě i ve světě a postupně docházím k přesvědčení, že je na mediálně tlačené definici koronavirové epidemie něco shnilého.
Není teď vůbec podstatné, jestli je koronavir uměle vyrobený v laboratoři, jak mnozí tvrdí, či »pouze« dochází k postupnému ekonomickému zneužívání vrůstající pandemie. Faktem zůstává, že stačilo jedenadvacet dní k oslabení české koruny, historickému poklesu indexu PX na pražské burze či poklesu světové ceny ropy na polovinu (nutno dodat, že zde má nemalý podíl i cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem). V médiích se velmi opatrně začínají objevovat informace o nezvratné ekonomické vazbě České republiky na Německu a neschopnosti oživit potravinovou nezávislost.
Proto se přikláním k názorům řady evropských levicových politiků a varuji před snahou ekonomických elit o mohutnou koncentraci kapitálu, která povede k postupné likvidaci (absorpci) středních a malých firem.
Varuji před tvrzením, že je potřeba primárně podporovat německé a nadnárodní společnosti. Varuji před snahou o postupné změny ekonomických systémů vedoucí k úplnému zrušení hotovostních plateb.
Varuji před zneužíváním »zájmů společnosti« vedoucímu k zavedení kontroly pohybu občanů a sledováním stop mobilních telefonů, platebních karet či monitoringu aktivit na internetu.
Varuji před posílením politického vlivu oligarchů a světových elit.
Varuji před jakýmkoliv dalším zneužíváním strachu lidí ve snaze snížit jejich občanská práva v zájmu »zdraví společnosti«.
Jsem si vědom toho, že některé »české jevy« nejsou snahou o ovládnutí ekonomiky, ale pouze neschopností vytvořit spravedlivé prostředí pro všechny podnikatelské subjekty. Přesto považuji za nutné, aby se práce všech levicových stran, hnutí a odborových organizací zaměřila na přísné sledování vývoje v následujícím období a zabránila nezvratným politicko-ekonomickým změnám.
Ono totiž není zase až tak složité vytvořit či zneužít situace, která způsobí dostatečně velkou paniku a vyvolá zájem veřejnosti o její řešení. Poté stačí nabídnout »zaručeně správný postup«. Občané tak získají pocit bezpečí a nejbohatší elity posílí svůj vliv.
Přeji si, aby moje varování bylo za pár let vyhodnoceno jako špatná vize pomýleného komunisty a nenaplnila se slova o tom, že budeme pouhými otroky ve vlastní zemi.
Roman ROUN