Zpravodaj 4/2020

Vážení spoluobčané, soudružky, soudruzi, čtenáři našeho Zpravodaje,

věřte, že věty, které zrovna čtete, se mi píšou velmi těžko. Marně hledám slova, jimiž bych vyjádřil své pocity. Než se nadějeme, na dveře nám klepe květen – měsíc lásky a s ním i neodmyslitelně spojené akce, které naše Městská organizace KSČM Čelákovice pořádá každý rok od převratu 1989.

Šňůru májových akcí začínáme tradičně Setkáním občanů u příležitosti Svátku práce, spojeným               s Májovou veselicí.  Podruhé v polistopadové historii oslava Svátku práce v Čelákovicích nebude. Poprvé to bylo v 90. letech, kdy jsme se zúčastnili hromadné oslavy 1. máje v Praze na Džbánu.

Důvod je naprosto logický. Pandemie infekční nákazy, která během poměrně krátké doby postihla nejen naši vlast, ale i státy všech světadílů. Od doby, kdy svět postihla tzv. španělská chřipka, na jejíž následky umíraly miliony lidí, prožíváme nový neznámý stav, na který jsme nebyli dostatečně připraveni a s nímž se učíme žít.

Během velmi krátké doby jsme si rychle osvojili mnoho hygienických návyků, které by velké části občanů ještě před měsícem připadaly zbytečné, až směšné.

Díky tvrdým, ale účelným opatřením vlády jsme odříznuti od většiny volnočasových aktivit na veřejnosti, sportovních a kulturních akcí, ale i přátel a co je asi nejtěžší, od nejbližších rodinných příslušníků. Velká část občanů tráví současné dny nedobrovolně ve svých domovech. Rouška přes obličej je dnes naprostou samozřejmostí. Spíše nás překvapí, když potkáme člověka bez roušky. Místy až drastická opatření, zejména zastavení velkých průmyslových firem, služeb a dalších institucí budou mít za následek velké ekonomické ztráty, které budou řešit možná ještě další generace.

Ale zdraví občanů je jednoznačnou prioritou a za tato bezpečnostní opatření je třeba vládě poděkovat. Poděkování si bezpochyby zaslouží i armáda pracovníků, kteří v boji s koronavirem stojí v první řadě. Zdravotníci, složky integrovaného záchranného systému, příslušníci armády, policie, prodavačky... Nesmíme zapomenout ani na šičky a distributory roušek i řadu dobrovolníků, kteří se zapojili do boje s tímto zákeřným nepřítelem. Krizová situace však s sebou přinesla i jedno pozitivní zjištění. U velké části občanů se projevila solidarita, upřímná snaha pomoci těm nejpotřebnějším a nejzranitelnějším, lidská soudržnost, faktory, které jsme v minulosti neznali, nebo se objevovaly jen velmi zřídka.

V souvislosti s touto situací musím vzpomenout ještě další tradiční akce májových oslav, pietní akty u příležitosti ukončení nejstrašnější války v lidských dějinách a osvobození naší Československé republiky od nenáviděných nacistických okupantů.

Letos v květnu to bude již dlouhé tři čtvrtiny století. O to více nás mrzí, že nebudeme moci toto významné výročí společně uctít, zejména, když o účast na našich pietních aktech projevili zájem zástupci velvyslanectví Ruské federativní republiky, kteří se našich aktů pravidelně zúčastňují.

Díky nepříznivému vývoji současné krizové situace jsme nuceni tyto akty, pokud se vůbec uskuteční, omezit na minimální počet účastníků a alespoň symbolicky kytičkou uctít památku těch, kteří položili to nejcennější, co člověk má, své životy, abychom my ostatní mohli žít.

Proto bych touto cestou chtěl vyzvat a poprosit Vás ostatní, kteří jste se chtěli pietních aktů zúčastnit, učiňte tak sami, individuálně, vždyť vzpomínka a projev úcty je to poslední, co pro oběti a naše osvoboditele můžeme dnes udělat.

V závěru si dovolím vyslovit neskromné přání. Nepodceňujte, prosím, zákazy a tvrdá nařízení. Dodržujte všechna dostupná hygienická opatření, dávejte na sebe pozor, buďte ohleduplní vůči svým spoluobčanům, nevystavujte se zbytečným rizikům.

Boj se zákeřným nepřítelem může trvat ještě dlouho a bude nás to pravděpodobně stát i mnoho nepříjemných okamžiků. To, co teď napíši, se možná mnohým líbit nebude. Vás, kteří mne lépe znáte, to však nepřekvapí. Radši budu snášet a dodržovat současná tvrdá opatření a nosit roušku co nejdéle, když budu vědět, že výsledkem bude totální konec této zákeřné nemoci, která navždy uzavře jako zlý sen jednu z černých kapitol novodobé historie, než bych podlehl euforii ze zlepšení stavu, následnému zrušení tvrdých opatření a případnému návratu pandemie s ještě horšími následky.

Jsem přesvědčen, že společně tento nelehký boj zvládneme a toto vítězství pak společně oslavíme Setkáním občanů s Májovou veselicí a připomenutím MDŽ třeba na podzim po volbách, pokud se vůbec uskuteční.

K tomu Vám všem přeji dostatek sil, disciplinovanosti a odhodlání v boji     se zákeřným nepřítelem.

 Vladimír Duník,
 člen MěO KSČM Čelákovice a OV Praha-východ                                  

Ze života základních organizací

Mohlo by se říci, prostě MDŽ. V jednom řeznictví k nákupu přidávali červený karafiát.
V Brandýse jsme si jej připomněli 5.3. 2020 v salonku restaurace U Mikeše.

Po úvodním slovu předsedy Dana Kormančíka, který se zabýval hlavně naší okresní konferencí, okresním výborem a spoluprací mezi komunisty všeobecně, jsme se věnovali předání květin a hlavně diskusi.

Snad je zajímavé vypsat několika slovy, čeho se diskuse týkala:

- dodržovat to, co jsme schválili na výroční členské schůzi - tj. podpora stávajícího vedení KSČM;

- jak získávat členy do strany-vytvořit leták nejen pro naši vývěsní skříňku;

- všude jsou lidé, ale musíme s nimi mluvit;

- v letošních volbách do krajských zastupitelstev, ale nejen při volbách, využít i městských listů a našeho předsedy OV KSČM a výlepových ploch;

- prosazovat větší aktivitu a velikost okresního výboru.

Stanislav Šrámek,
ZO KSČM Brandýs n.L.

Přejeme hodně zdraví a jasnou mysl soudružce Marii Klímové z Kojetic, která se v dubnu dožívá životního jubilea.

Z jednání ÚV KSČM

Jednání ÚV KSČM, které bylo plánované na 28. března, se z důvodu pandemie coronaviru nekonalo. Poprvé se však využilo elektronického hlasování na úrovni ÚV KSČM. ÚV KSČM rozhodoval v elektronickém hlasování o čtyřech bodech, které byly akutní a schválil:

1. „Výroční finanční zprávu“
2. Odložil dubnový XI. Sjezdu KSČM na 28.  a 29. listopad 2020.
3. Zmocnil VV ÚV KSČM pro jednání v krizovém období.
4. Zvolil kandidáty do Senátu PČR ve 20 volebních obvodech. 

I nadále platí opatření o provozu budovy ÚV KSČM.Zákaz ubytování (výjimka – zaměstnanci a poslanci).

• Zákaz akcí.
• Kromě zasedací místnosti č. 153 je vše zavřeno, zasedací místnost je k dispozici pro vedení strany a mimořádné porady vedení KSČM.

Místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek poslal okresům dopis, ve kterém navrhuje pro činnost OV KSČM následující:

• zvážit dle situace na okresech práci z domova,
• sledovat informace z ÚV KSČM,
• bohužel nepočítat s akcemi v měsíci dubnu,
• u 1. májů připravit variantu, pokud se neuskuteční, v předstihu připravit a rozdat zpravodaje OV, zvážit reklamu do místních, městských novin. Aktualizovat vývěsní skříňky, tam kde to jde vyvěsit vlajku na OV, případně udělat výzdobu.
• K 75. výročí osvobození – i zde počítat s variantou, že nebudeme moci konat pietní a vzpomínkové akce. Proto musí proběhnout, alespoň položení kytic u pomníků, a to za účasti zpravidla předsedy OV + jednoho člena / jedné členky, aby veřejnost vnímala, že KSČM nezapomíná.

Zdeněk Štefek,
předseda OV KSČM Praha-východ

Z 21. schůze VV ÚV KSČM dne 13. 3. 2020
KSČM respektuje vyhlášení nouzového stavu

Jsme přesvědčeni, že opatření podle zahraničních zkušeností budou účinná, a proto žádáme občany ČR o zachování klidu a rozvahy.

Současně žádáme Vládu ČR, aby opatření na zmírnění dopadů směřovala k nejohroženějším skupinám obyvatel, seniorům, rodinám        s dětmi a drobným živnostníkům. 

KSČM bude prosazovat:

• urychlená řešení mimořádných sociálních opatření, například po skončení tzv. ošetřovného.
• Řešení finanční situace rodin s dětmi a sektoru ekonomiky, které by druhotná platební neschopnost ohrozila.

KSČM zároveň vyzývá Vládu ČR, aby efektivně využívala zákon o cenách a stanovila moratorium na další druhy zboží.

KSČM odsuzuje kybernetický útok na Fakultní nemocnici v Brně i jakákoli jiná strategická zařízení důležitá pro chod státu a žádá co nejpřísnější potrestání viníků.

Lumpárna nejvyššího řádu

Zpráva z dnešních médií: „Praha 6 dnes ráno (3.4.2020) odstranila sochu Koněva.“

Zneužít situace nouzového stavu dokáže jen darebák. Bourání pomníků rudoarmějců, kteří položili svůj život za naši svobodu, je hanebný čin sám o sobě. Ale fakt, že radnice Prahy 6 odstraňuje sochu maršála Koněva v době mimořádné situace, kdy není možno ani vyjádřit protest na veřejném shromáždění, je chování zbabělců, kteří se bojí vlastních občanů.

Starosta Kolář tak ukazuje svou pravou tvář. Namísto toho, aby se v dnešní době staral o obyvatele své městské části, fanaticky se vrhá na ničení pomníku maršála Rudé armády. Pěkný dárek k 75. výročí osvobození! Zatímco se občané semkli k lidské solidaritě, navzájem si pomáhají, starají se o své blízké i o své sousedy, šijí roušky lidem často zcela neznámým a snaží se přiložit ruku k dílu, kde se dá, starosta Kolář ukázal svou bezcharakternost naplno.

Za Krajský výbor KSČM Praha vyjadřuji ostrý protest proti tomuto hanebnému činu!

Marta Semelová,
předsedkyně Krajského výboru KV KSČM Praha

Co vědět o péči o válečné hroby

V souvislosti s připomínáním 75. výročí osvobození od fašismu se

objevují dotazy na péči o válečné hroby a památníky. 

Péči o válečné hroby upravuje zákon 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech. Zákon stanovuje práva a povinnosti             v oblasti péče o válečné hroby a pietní místa (dále jen "válečný hrob") a orgány státní správy a jejich působnost ve věcech válečných hrobů.

Orgánům státní správy zákon ukládá:

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností:

• vést evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu;
• informovat příslušný krajský úřad o počtech a o stavu válečných

     hrobů, které vede v evidenci.

 Krajskému úřadu:

• vést souhrnnou evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu;
• koordinovat péči o válečné hroby v rámci kraje;
• informovat ministerstvo o počtech a o stavu válečných hrobů, které vede v evidenci.

Ministerstvu obrany:

• v případě pochybností rozhodnout o tom, co je válečným hrobem;
• koordinovat péči o válečné hroby v České republice a v zahraničí;
• vést centrální evidenci válečných hrobů;
• poskytovat dotace na péči o válečné hroby jeho vlastníku, pokud není znám, vlastníku nemovitosti;
• poskytovat náhradu za omezení užívání nemovitosti a hradit výdaje za odkoupení nemovitosti nebo její části.

V rámci ministerstva vykonává státní správu v oblasti péče o válečné hroby Odbor pro válečné veterány, spolupracuje se spolky a obecně prospěšnými společnostmi. V rámci něho je Oddělení péče o válečné veterány, které mimo jiné pečuje o dosud žijící válečné veterány 2. světové války a tzv. novodobé válečné veterány, účastníky mezinárodních zahraničních misí po roce 1989 a koordinuje péči o válečné hroby nejen na území České republiky, ale i péči o hroby československých vojáků, kteří padli především v 1. a 2. světové válce na území jiných států. Vede centrální evidenci válečných hrobů.

Připravuje podklady k rozhodnutí o:

• přemístění, zrušení nebo zřízení válečných hrobů a pietních míst,
• tom, zda se jedná o válečný hrob v případě pochybností,

• poskytnutí dotací na péči o válečné hroby v České republice  a peněžních darů do zahraničí,
   
• odnětí dotací na válečné hroby

• poskytnutí náhrady za omezení užívání nemovitosti a na odkoupení nemovitosti nebo její části.

Je důležité si uvědomit, že ne všechny památníky jsou válečnými hroby či pietními místy dle definice zákona. Proto je nutné se nejprve podívat do evidence (http://www.valecnehroby.army.cz/evidence-valecnych-hrobu).

Na stránkách Centrální evidence válečných hrobů jsou prezentovány informace o válečných hrobech a o osobách v nich pohřbených, nebo osobách připomenutých na pietních místech.

Do procesu zpřesňování evidence válečných hrobů se může zapojit každý zájemce o tuto problematiku. Zveřejněné informace lze doplňovat a upravovat prostřednictvím obecních úřadů obcí                   s rozšířenou působností nebo prostřednictvím Ministerstva obrany.

Kontakt na pracovníka odpovědného za aktualizaci zveřejňovaných informací je součástí údajů o aktuálně zobrazeném válečném hrobu.

Ministerstvo obrany vyhlašuje pravidelně také dotační titul pro na zabezpečení péče o válečné hroby.

Více na http://www.valecnehroby.army.cz/dotace

Minimální výše poskytované dotace je 50,0 tis. Kč. Oprávněným žadatelem o dotaci na péči o válečné hroby je vlastník válečného hrobu, a pokud není znám, vlastník nemovité věci, na které je válečný hrob umístěn.

Péče o válečné hroby (dále jen VH) – kontakty:

Řízení péče o VH: Ing. Milan Bachan, 973 225 910, bachanm@army.cz

Koordinace péče o VH v ČR, evidence VH v ČR, administrace přístupových práv do Centrální evidence VH: Ing. Imrich Vetrák, 973 225 913, vetraki@army.cz, valecnehroby@gmail.com

Dotace a finanční dary na péči o VH, finanční náhrady: Bc. Vladimíra Habrová, 973 225 920, 725 182 272, habrovav@army.cz

Adresa:

Ministerstvo obrany České republiky
Odbor pro válečné veterány
Náměstí Svobody 471
160 01 Praha 6 – Dejvice

Zdeněk Štefek,
předseda OV KSČM Praha-východ

Spolupráce s vlasteneckými organizacemi

Usnesením okresní konference bylo uloženo: „Pravidelně hodnotit spolupráci s vlasteneckými organizacemi působícími v rámci okresu Praha-východ a ve Středočeském kraji a navázat úzkou spolupráci s Aliancí národních sil.“  

To patří k poslání KSČM a k povinnostem člena, tedy: „propagovat a objasňovat politiku strany mezi občany, přispívat ke spolupráci levicového hnutí a všech sil usilujících o demokracii a sociální spravedlivost“, jakož i „zabezpečovat lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír“.

Protože naše působnost a organizační struktura vychází z územního principu, spolupráce nám přísluší se spolky, iniciativami či organizacemi – levicovými silami – které ji mají obdobnou, či k takové součinnosti nás zavazují svým usnesením vyšší stranické orgány.

Na úrovni politických stran či hnutí (existuje pouze „bohumínské usnesení ČSSD“!)  vznikla jenom platforma SPaS a „volební spolupráce“ se Stranou demokratického socializmu, což je nyní „nahrazeno“ novými subjekty: „LEVICE“ a „Budoucnost“.

K tomu blíže a více snad až po XI. sjezdu, obdobně jako náš vztah a postup – vztahy ke KSČ-štěpánovci.  Bohužel není konkrétní usnesení ÚV k hnutí BOS (Bezpečnost Odpovědnost Solidarita).

Programově blízká prioritám a programu KSČM je „Aliance národních sil“, která je však více vlasteneckou iniciativou. Nemá však další organizační strukturu, tedy nám potřebnou územní návaznost. V centru, resp. v Praze, bylo 13 spolky opakovaně zaktivizované „Vlastenecké fórum“ s cílem společného postupu a politického boje v oblasti vlastenecké činnosti a obhajoby historické pravdy. Pro letošní rok je vyvíjena snaha větší koordinace jednotlivých aktivit a z ní pak sestavení hlavně časového kalendáře, zejména akcí k 75. výročí osvobození. Jedná se zejména o vlastenecké síly představované: Společnost Julia Fučíka, Slovanský výbor, Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, Unie českých spisovatelů, České mírové fórum, Výbor národní kultury, Společnost Rusko, Komunistický svaz mládeže, NE základnám a další.  Součinnost a vzájemná podpora těchto struktur závisí na osobních kontaktech a na naší přímé účasti jimi organizovaných akcí.  U širší veřejnosti tyto akce nemají oporu ve sdělovacích prostředcích, pokud mezi ně nezařazujeme BIS. Akce se soustřeďují na Prahu a naše okresní organizace (kromě 2-3 akcí v Čelákovicích) se jich prakticky léta neúčastní.

Širokou podporu politiky KSČM lze dokládat zejména činností Okresní rady Klubu českého pohraničí, kde pracuje 17 členů, z toho je 10 členů KSČM. Tento územní spolek je zároveň kolektivním členem Společnosti Ludvíka Svobody, kde v rámci Středočeského kraje (358 členů činných ve 13 radách a klubech) patří k nejaktivnějším. Jeho činnost je plánovitá a koordinovaná s dalšími aktivními vlasteneckými silami. KČP ke své činnosti, i mezi veřejností, využívá dvouměsíčník Hraničář, vydávané knižní publikace či občasný Zpravodaj SLS.  Nejvýznamnější součinnost s orgány KSČM spatřuje v péči o hroby a památníky rudoarmějců v místech, vzpomínka na Mašíny zavražděného strm. Jaroslava Honzátka v Čelákovicích, účast na akcích KČP a SLS zejména na Cínovci, v Hroznatíně či v místech působení ochránců státních hranic – příslušníků PS.  Nyní OR KČP připravila účelovou publikaci k 75.výročí osvobození a porážky fašizmu: „Jak přicházela svoboda v okrese Praha východ – NEZAPOMENEME“, kterou chceme nabídnout do našich škol, resp. obcím/městům, která jsou na okrese jejich zřizovateli. Tato „účelovka“ by mohla být i pro stranický aktiv – forma přílohy Zpravodaje OV, zejména pro všechny ZO. OR KČP do své činnosti převzala i program a záměry vlasteneckých spolků dnes již zaniklých. Jedná se o Volnou myšlenku a zejména o spolek VDĚČNOST. Jsme jejich důstojným pokračovatelem při obhajobě historické pravdy.

Programově blízkými vlasteneckými spolky působícími na území našeho okresu jsou:

Český svaz bojovníků za svobodu – má v našem kraji své organizační jednotky v Berouně, Benešově, v Příbrami, v Lidicích, i na Praze východ. Zde ovšem jsme bez součinnosti a dalších kontaktů. Není sledován a využíván jejich tisk Národní osvobození, což je asi chyba.

Levicový klub žen sdružuje ženy s levicovým smýšlením a má v ČR 72 klubů, z toho 15 jich je činných ve Středočeském kraji. Na našem okrese jsou velmi aktivní členky, ale bez klubu. Spolupracuje s Českým svazem žen a s dalšími ženskými organizacemi. Společně bojují za rovnoprávné postavení žen s muži, tedy o rovnost příležitostí. Důkazem je rozmanitost činnosti, zejména akce LIDICE a společná MDŽ atd.

Společnost česko-kubánského přátelství má v ČR 27 poboček a v našem kraji působí v okresech Beroun, Benešov, Mladá Boleslav, Nymburk, Kladno a Příbram. Dříve vydávala i zpravodaj VENCEREMOS a to díky s. M. Havlíčkovi z našeho okresu, kde jsou ve spolku „činní“ pouze někteří jednotlivci.

Česko ruská společnost – byť právní nástupce tradic a historie SČSP, se zaměřuje na propagaci ruské slovanské kultury, humanitárních aktivit, rozšiřování ruského jazyka, organizuje celostátní soutěž „Ras poetika-Puškinův památník“ a další rusistické aktivity.  V našem kraji má své organizační jednotky pouze v Příbrami, Čáslavi, v Roztokách u Prahy a v Čelákovicích. Aktivně spolupracuje s kulturním střediskem Ruské federace a se Slovenským domem v Praze.

V sekretariátě OV jsou k dispozici (včetně možnosti prodeje) kromě našeho Zpravodaje i tiskoviny vlasteneckých spolků (Hraničář, Zpravodaj SLS, Slovanská vzájemnost, byl i Venceremos, Lípa a další). Pro příchozí – a nejen sympatizanty – to byla a je dobrá služba. V tom je třeba pokračovat.

V tomto volebním období nemá KSČM v našem okrese – snad POPRVÉ! – na úrovni komunální politiky žádného zastupitele. OV však nemá ani přehled, resp. informaci od ZO, o počtu zapojených našich členů (případně ani sympatizantů z řad vlasteneckých spolků) ve výborech či v komisích obecních či městských zastupitelstev. Tomu se, bohužel, VČS, ani Okresní konference nevěnovaly. Sledovat pouze účast našich zástupců v okrskových volebních komisích, (kde se však volby nevyhrávají!), je skutečně velmi málo.

V našem Zpravodaji by měla být pravidelná rubrika s včasnou informací o termínech konání dostupných a žádoucích akcí vlasteneckých sil. O činnosti těchto spolků jsou v něm, byť nepravidelně, zprávy o činnosti publikovány. Méně pozornosti bylo věnováno ocenění této dobrovolné činnosti nejen ve vlasteneckých spolcích, (týká se to i oblasti vědy, kultury a sportu,) a to alespoň při „kulatých“ osobních výročí našich členů či sympatizantů.

Zpracoval Václav Kuchta,
člen OV

Před 150 lety

se 22. dubna 1870 v Simbirsku (carském Rusku) narodil jeden z největších vůdců komunistického a dělnického hnutí – Vladimír Iljič Uljanov.

Od mládí se Lenin účastnil revolučního boje. Jeho starší bratr byl popraven za pokus o atentát na cara Alexandra III (1887). V roce 1891 Lenin ukončil studium práv a hned poté začal pracovat v Samaře. Po přechodu do Petrohradu v roce 1893 ho jeho zkušenosti s útiskem rolnictva v Rusku společně s revolučním učením Plechanova přivedly k revolučním skupinám.

V dubnu 1895 vycestoval do zahraničí, aby se seznámil s revolučním hnutím v Evropě a zvláště, aby se setkal se skupinou Osvobození práce vedenou Plechanovem. Po pěti měsících v zahraničí naplněných cestováním ze Švýcarska do Francie a Německa, prací                    v knihovnách a s novinami na cestách, se Lenin vrátil do Ruska a přivezl s sebou aktovku s dvojitým dnem plnou marxistické literatury.

Po návratu do Ruska spolu   s Martovem založil Svaz boje za osvobození dělnické třídy, sdružující tehdejší petrohradské marxistické kroužky. Tato skupina podporovala stávky a odborářskou činnost, rozšiřovala marxistickou literaturu a vyučovala v dělnických vzdělávacích kroužcích. V Petrohradě se seznámil s Naděždou Krupskou.

8. prosince 1895 byl zatčen a odsouzen k 15 měsícům vězení. V roce 1897, po vypršení trestu vězení, mu přidalo samoděržaví další tři roky za pokračující psaní a organizační činnost za pobytu ve vězení. Lenin byl poslán do vyhnanství do vesnice Šušenskoje na Sibiři. Brzo byla pro svoji revoluční činnost do vyhnanství poslána i Krupská. Zde pak společně pracovali na organizování strany, na monumentálním díle Rozvoj kapitalismu v Rusku a na překladu díla Sydney a Beatrice Webových Průmyslová demokracie.

Po uplynutí vyhnanství emigroval Lenin do Mnichova s cílem sjednotit Ruskou sociálně demokratickou dělnickou stranu, která byla po policejní perzekuci po prvním kongresu strany v roce 1898 rozehnána. Založil revoluční noviny Jiskru.

V roce 1917 přivedl sověty dělnických, rolnických a vojenských zástupců k moci. V roce 1919 založil celosvětovou Komunistickou internacionálu. V roce 1921 zavedl Novou ekonomickou politiku (NEP).

Až do roku 1922 byl předsedou sovětské vlády – Rady lidových komisařů RSFSR. Během roku 1922 prodělal řadu záchvatů, které mu zabránily aktivně pracovat ve vládě.

Následně v důsledku špatného zdraví (především v důsledku atentátu, kdy byl 30. srpna 1918 těžce zraněn,) odstoupil do pozadí.

Na konci svého života – koncem roku 1922 a v roce 1923 napsal Lenin svoje poslední práce, ve kterých shrnul program boje proti byrokratizaci komunistické strany a sovětského státu. Tyto práce jsou známé pod shrnujícím názvem Leninova závěť.

Lenin za svůj krátký život (54 let) napsal neuvěřitelné množství prací. Sebrané spisy tvoří tisíce stran ve více jak 50 svazcích. Byly přeloženy téměř do všech jazyků světa.

K nejznámějším dílům jen namátkou patří: Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (vyšla v červnu 1920); Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu (napsaná v červnu 1916 a poprvé zveřejněna o rok později); Kdo jsou „přátelé lidu“ a jak bojují proti sociálním demokratům (napsal na jaře 1894); Levičáctví - dětská nemoc komunismu (napsal v květnu 1920, jedna z prací, které by měli znát funkcionáři KSČM právě i dnes!); Stát a revoluce (napsáno v září 1918); Tři zdroje a tři součásti marxismu (práci napsal Lenin k třicátému výročí úmrtí Karla Marxe); Úkoly proletariátu v naší revoluci (napsáno v dubnu 1917); Dubnové teze (spis, který napsal roku 1917, je rozpracováním stranické taktiky pro přechod politického vývoje v Rusku od revoluce buržoazně demokratické             k revoluci socialistické); Co dělat? (napsal na přelomu let 1901 a 1902.      V této práci Lenin vyzývá k vytvoření revoluční jednotné avantgardní strany pracujících, která bude hájit zájmy dělnické třídy vytvořením diktatury proletariátu).

Ve všech Leninových dílech tvoří politický základ nového spravedlivého uspořádání světa – úplné odbourání soukromého vlastnictví výrobních prostředků a kolektivizace zemědělství a drobné výroby.

Lenin zemřel 21. ledna 1924.

Rozsah Leninova díla je tak obrovský, že jej asi v současnosti u nás mnoho lidí nezná, i když skýtá nejen studnici objektivně správných názorů a metodu poznání, ale po boku Marxe a Engelse a dalších, zůstává i 150 let po jeho smrti největší osobností dělnického revolučního hnutí v historii lidstva.

MiHav

Nové levicové subjekty – Strana Levice a hnutí Budoucnost

V České republice vyrůstají nové levicové subjekty. Po hnutí s názvem Budoucnost vznikla sloučením iniciativy Skutečná levice a Strany demokratického socialismu strana, která se jmenuje přímo Levice.

V sobotu 25. ledna 2020 proběhl v Praze sjezd Strany demokratického socialismu a iniciativy Skutečná levice, který byl zároveň slučovacím sjezdem. Byl zvolen nový celostátní výbor a schválen program, stanovy, logo a název strany: Levice.

V úterý (28. ledna) večer se konalo zasedání celostátního výboru nově vzniklé politické strany, na kterém byl zvolen kolektivní statutární orgán – předsednictvo ve složení: Milan Neubert, Petr Pávek, Vladimír Farana, Markéta Juřicová, Lubomír Ledl, Vojtěch Roček, Andrej Bóna a Mikuláš Falber. Ke sloučení došlo, aby strana a iniciativa ukázaly, že levice se dokáže spolu spojit. V rámci strany vytvořili názorovou platformu i členové celoevropského hnutí DiEM 25. Levice stále vyjednává i s ostatními levicovými subjekty a ráda s nimi bude spolupracovat, ať už ve volbách nebo v ulicích. Nelze opomenout, že část členů členské základny a vedení strany se staví rezervovaně, až odmítavě ke KSČM a netají se záměrem jít do voleb samostatně či s jinými politickými subjekty. Nelze rovněž pominout, že někteří noví členové se dříve v různých formách angažovali v KSČM či přímo, například při posledních evropských volbách za KSČM kandidovali.

Levice chce poukázat na to, že za problémy společnosti může hrstka nejbohatších. Chce řešit zásadní chyby tohoto systému: příliš nízké mzdy, předražené bydlení, vysoké ceny za mobilní tarify, nekalé praktiky exekutorů, firmy, které vydělávají na ničení přírody, a přemrštěné výdaje na zbrojení. Levice zveřejnila 11 bodů, bez kterých to nepůjde. Jedná se o minimální mzdu 20 218 Kč a razantní zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru. Žádá, aby v pracovních inzerátech byla povinně uvedena mzda. Chce snížit platy poslanců a omezit poslanecké náhrady. Statisícové odměny pro ředitele státních podniků musí dle ní skončit. Chce zrušit exekutorskou mafii a zastavit staré nespravedlivé exekuce. Požaduje konec předraženému bydlení, chce stanovit maximální výši nájemného za byt. Požaduje, aby firmy, které ničí životní prostředí, zaplatily novou daň. Z výnosů se pak zaplatí přechod na čistou a levnou elektřinu. Požaduje zastavení zvyšování cen za vodu. Chce vrátit vodohospodářskou síť do veřejných rukou.

Požaduje zastavení zavírání nemocnic a pohotovostí. Chce, aby bílé zubní plomby byly pro pacienty zdarma.

Požaduje stop drahým mobilním tarifům a zavedení stropu na ceny. Razantně chce omezit výdaje na zbrojení. Finance chce využít ve školství a sociálních službách. Požaduje zvýšení důchodů. Chce snížit daně běžným lidem, a naopak razantně zdanit velké firmy.

Budoucnost jde podobným směrem. Prosazuje zrušení soukromých exekutorů, chce nastartovat výstavbu obecních a družstevních bytů a zastropovat nájmy. Řešení klimatické krize by podle ní měli zaplatit ti, kdo ji způsobili, tedy "korporace vydělávající na fosilních palivech". Daně by se měly snížit pracujícím, a naopak by se měl více zdanit kapitál, spekulace, velký majetek a extrémně vysoké příjmy, oligarchové by měli být odstaveni od moci a důchody by se měly zvýšit.

Tam, kde se Budoucnost vymezuje proti úzké vrstvě nejbohatších nebo proti oligarchům, brojí Levice pro změnu proti nejbohatšímu procentu či miliardářům. Od jejích představitelů tak zaznívají věty jako "chceme Česko pro miliony lidí, ne pro miliardáře", případně že jde o stranu, která se "nenechá koupit miliardáři ze zahraničí, ani těmi českými". Také při porovnání programových bodů není mezi Levicí a Budoucností větší rozdíl.

Tím, jak se prezentují a co zdůrazňují, se Levice a Budoucnost velmi podobají, z čehož plyne, že se budou ucházet o voliče stejného typu. Jejich politické cíle jsou velice populistické. Cílí na některé skutečně problémové sociální společenské problémy, viz výše uvedené v textu, aniž však hovoří o odstranění jejích podstaty a kapitalistického výrobního způsobu, tedy kapitalistické společnosti jako takové. Zaměřují se rovněž na problémy, které jsou společenským problémem, ale nikoliv rozhodujícím a tím zřejmě chtějí zacílit na určitou skupinu mladých na straně jedné a na straně druhé až na extrémně naladěné skupiny obyvatel.

Pokud se natolik programově blízké skupiny lidí nebyly schopné dát dohromady ještě předtím, než se oficiálně ustanovily a svůj vznik veřejně oznámily, těžko se budou asi slučovat v této fázi. Budoucnost a Levice cílí na mladé voliče a aktivisty. KSČM, jako levicové straně, by mohl hrozit odliv mladých voličů. KSČM ale více cílí svým programem na střední a starší generaci. Odliv voličů lze tedy spíše očekávat u ČSSD a Zelených. Budoucí vývoj může přinést obě uskupení do konfrontace jak s komunistickou levicí, tak se přiblížit politicky i krajní pravici.

Zpracovalo Oddělení pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci

Slovo komunisty

Předseda ÚV KS Číny Si Ťin-pching promluvil 26.3.2020 v Pekingu na videokonferenci – mimořádném summitu představitelů států G 20, zaměřeném na boj proti koronaviru. Název projevu:

„Společný boj s epidemií a překonání problémů společnými sílami.“

Milé soudružky, vážení soudruzi, dubnová porada funkcionářů se důvodů zákazu akcí v budově ÚV KSČM nekoná.

SRP A KLADIVO NA KORONAVIRUS

Koronavirus v mnoha zemích nastolil bezprecedentní situaci, ve které nelze uplatnit minulé metody a stereotypy. Poučení z něj budeme čerpat za pochodu ještě dlouho, stejně tak přijímat významná opatření reagující na překotně se formující nové podmínky. Svět už nikdy nebude jako dřív, a ještě vůbec nevíme, jaký vlastně bude a kdy se v nových podmínkách ustálí, zejména pokud se epidemie bude vracet ve vlnách. Čím dříve na to budeme adekvátně reagovat, tím lépe pro nás, občany.

Dosavadní vývoj potvrzuje následující závěry:

1. LIDSKÝ ŽIVOT JE NEJVYŠŠÍ HODNOTA. Cena lidského života je jedinou nevyčíslitelnou a nekonečnou hodnotou. Jakákoliv snaha určovat "cenu" lidského života je vrcholem nemravnosti a naprostého cynismu. A všechny podobně uvažující ekonomy odkazujeme           k úvaze, za jakou částku by se vzdali života vlastního, či někoho ze svých nejbližších, neboť pak snad pochopí absolutní hodnotovou nepřijatelnost takových úvah.
2. NEREGULOVANÝ TRH NEFUNGUJE. Volný trh je pro regulaci klíčových statků či služeb nepoužitelný. Kupř. ceny roušek a respirátorů by se vyšplhaly do tisíců, protože by je skoupili spekulanti. Stačí se podívat, kolik dnes stojí 100 ks jednorázových rukavic. Čím vyšší je morální imperativ nárokové distribuce určitého statku, tím méně je možné ji ponechat neregulovanému trhu, neboť jeho hnacím motorem není morálka, ale sobectví.
3. CHYBÍ NÁM HOSPODÁŘSKÁ SOBĚSTAČNOST. Koronavirus potvrdil, jak naléhavá je potřeba obnovy hospodářské soběstačnosti ČR. Závislost na dovozu nezbytných komodit je zatížena řadou rizik i          v době míru, přičemž v době nynější světové krize je doslova hazardem se zdravím a životy našich občanů.
4. POTŘEBUJEME PŘEDEVŠÍM ZDRAVÍ. Zdraví obyvatel musí být absolutní společenskou prioritou. Chceme-li mít kvalitní a kapacitní zdravotnictví, je nevyhnutelné na to vynakládat odpovídající prostředky, což nejde bez vysokých příjmů z přímých progresivních daní.

Lidé budu mít méně zlatých šperků a značkových svetrů, ale když dojde ke krizové situaci, bude mít každý roušky, respirátory, nemocnice a patřičně ohodnocené zdravotníky, kteří to budou schopni kapacitně zvládnout. Zdravotníci za nás nyní nasazují životy denně. Nevíme ale kupř. o žádném královsky placeném finančníkovi, který by činil totéž. Proč jsou tedy lékaři dlouhodobě na zlomcích příjmů oproti řadě jiných neexistenciálních profesí, a společnosti to nijak výrazněji nevadí?

1. SELHÁNÍ EU.  Nynější krize odhalila absolutní nefunkčnost, a především nesolidaritu EU v současné krizi, kdy dlouho nedocházelo k žádné organizované pomoci nejpostiženějším státům a doposud fungující pravidla jednotné evropské politiky jsou spíš v boji proti pandemii na obtíž (Schengen apod). V době klidu se všichni plácají po ramenou. Ale když vznikl skutečný problém, Itálie zůstala tváří v tvář apokalypse úplně sama. Tedy pokud jde o její unijní "spojence", kteří se teprve teď začínají nesměle probouzet za situace, kdy již dávno lékařské týmy do Itálie poslalo Rusko, Čína nebo Kuba. Snad to po skončení pandemie nezůstane zapomenuto.
2. ADAPTACE SPOLEČNOSTI NA NOVÉ PODMÍNKY.  Společnost nynější situaci zvládne tím lépe, čím rychleji, přesněji a efektivněji se její hospodářská činnost adaptuje na nové podmínky. Stát coby garant uspokojení základních lidských potřeb (život, zdraví, lidsky důstojné životní podmínky, bezpečnost atd) by měl proto podporovat vytváření podmínek pro tuto adaptaci nezbytných. Je zřejmé, že společnost a ekonomiku čekají naprosto zásadní změny – některá odvětví se utlumí na minimum, jiná se výrazně promění, některá nová vzniknou. Státní podpora by měla směřovat primárně do těch odvětví, která budou pokrývat společenskou poptávku v nově se formujících podmínkách a reagující na nové společenské potřeby.
3. SOLIDARITA. Na zmírnění koronavirových škod bude potřeba obrovské množství peněz. Nelze ale brát tomu, kdo nic nemá, tj. těžiště státních příjmů musí zajistit vysokopříjmové skupiny, a nikoliv škrty na nezbytných sociálních výdajích – ty naopak nepochybně vzrostou, neboť jedním z dalších hlavních úkolů státu bude ochránit občany ohrožené za této situace absolutní chudobou. Chceme-li zachovat společenský konsensus, musíme zachovávat i společenskou solidaritu, jako jeden z jeho klíčových předpokladů. Omezit se proto musí především zbytné potřeby a oželet zbytné prostředky, aby bylo na financování nezbytných potřeb pro všechny. Uskromnit se budeme muset všichni, avšak s vymezením nedotknutelného minima zaručující každému lidsky důstojný život – kdo má 10 koláčů, může jich snadno dát několik do společných prostředků. Kdo však má jen jeden, nemůže dát nic, jinak už by neměl co jíst.
4. EKONOMIKA MUSÍ BÝT PŘEDEVŠÍM BEZPEČNÁ. Nelze ztotožňovat úspěšnost ekonomiky s růstem či poklesem HDP. HDP není posvátná kráva. Ekonomika musí především zajistit kupní sílu obyvatel, jistotu důstojného života a rezervy pro krize všeho druhu.

Naše cíle jsou jednoznačné:

• aby východiskem z krize, tak jako mnohokrát v historii, nebyla válka.
• Aby výsledkem krize, tak jako mnohokrát v historii, nebylo, že bohatí budou ještě bohatší a zaplatí to ti nejchudší spolu se středními vrstvami.
• Aby stát místo ekonomiky nekonečné akumulace kapitálu garantoval bezpečnou ekonomiku, chránil životy a zdraví svých občanů a lidsky důstojnou kvalitu života.

Co nesnese odklad:

• Kde ušetřit – ani „kačka“ věčným darmožroutům, ani „kačka“ na zbytné potřeby:

1. Zrušit dotace politickým neziskovkám!

Ponechme dotaze spolkům, které mají hmotné výstupy v oblasti sociální, sportovní, životního prostředí, kulturní …..

1. Stop nákupům zbytečné vojenské techniky!

Kolik tanků, vrtulníků, stíhaček potřebujeme na zvládnutí koronaviru a ekonomický restart?

1. Zmrazit odměny ve státní správě, příjmy omezit na třínásobek

průměrné mzdy!

Jdeme do období, kdy si dolních 10 milionů bude muset sakra utáhnout opasek. Milionové platy a statisícové odměny ve státní správě jsou přinejmenším nemravné.

Poslanci, senátoři, ministři a náměstci, ředitelé státních organizací by mohli jít příkladem a snížit si platy dobrovolně.

• Kde získat okamžité peníze – ať platí bohatí:

1. Dočasný zákaz vyplácení dividend a majetkových transferů do zahraničí!

Hotové peníze jsou v ekonomice lepší než ty z rotačky státní banky. Průmysloví giganti nezchudnou, pokud po dvaceti letech tučných budou rok nebo dva solidární s ostatními.

1. Jednorázové zdanění bank a pojišťoven

Matkám českých dcer se nic nestane, slepičky místo zlatých vajec snesou ta obyčejná bílá vajíčka.

1. Zřídit státní příspěvkový fond pro dary od obyvatel a podniků.

Dejme šanci českým miliardářům a milionářům, aby dobrovolně přispěli na posílení státních hmotných rezerv.

• Podaná ruka dolním 10 milionům

1. 100 % garantovaného příjmu zaměstnancům v době nouzového stavu do výše dvojnásobku minimální mzdy.

Jako podmínku stanovit zákaz propouštění zaměstnanců.

1. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení progresivní daně z příjmu

Je nepřípustné to, co navrhuje vláda – se zrušením superhrubé mzdy zvýšit daň z příjmu na 19 %.

1. Příspěvek „na hlavu“ provozovnám a živnostníkům, kterým nařídil uzavření stát.

Podporujeme opatření vlády na příspěvek 25.000, - Kč živnostníkům

Kam SMĚŘOVAT – BEZPEČNÁ EKONOMIKA:

1. Klíčové suroviny i podniky ve vlastnictví státu

Státní podniky můžou být dobrými podniky i v kapitalizmu. Státní lesy jsou ziskové, ČEZ je ziskový, ziskový je i BUDVAR. Je to o lidech. Kdo tvrdí, že stát je špatný hospodář, dokazuje, že sám neumí nebo že je zloděj.

1. Potravinová soběstačnost.

Pokud denně musí přejet hranice tisíc kamionů, aby byly supermarkety plné zboží, není tady bezpečno.

1. Obnovit systém civilní ochrany obyvatel.

Vrátit brannou výchovou do škol, posílit státní hmotné rezervy a povinné rezervy nemocnic, obnovit prapory civilní ochrany v armádě, definovat výrobní kapacity pro civilní ochranu a podřídit je kontrole státu.

1. Finanční pomoc korporacím z veřejných rozpočtů pouze výměnou za akcie.

Zatím jsme měli politiku privatizace zisků a zestátnění ztrát. Je načase to obrátit!

1. Založit státní komerční banku, s výhledem prodeje části akcií obcím a občanům.

Státní komerční banka je forma ochrany státu. Vlastnictví akcií ČEZu se vyplácí a ne že ne. Proč by to nemohlo fungovat u státní komerční banky? Dividendy nepotečou do zahraničí, ale do domácích kapes.

1. Progresivní zdanění příjmu a nemovitostí.

Progresivní daně z příjmu jsme měli a nijak to neomezovalo rozvoj ekonomiky. Progresivní daň z nemovitostí uvítá každý starosta.

1. Zrušit nevymahatelné exekuce a exekuce z bagatelních dluhů.

Exekuční výkon převést zpět do gesce státu.

Milé soudružky, vážení soudruzi, 

Chápejte, prosím, návrh textu SRP A KLADIVO NA KORONAVIRUS jako minimalistický, jako např. linux nebo wikipedii, text může být doplňován a upravován podle vývoje nemoci COVID 19 a společenských a ekonomických následků. Některé požadavky překotný vývoj překoná, nové se narodí.

Dvě poznámky k věci.

Navrhovaný text je jednoduchý – každý požadavek je samostatná odrážka. Mělo by to tak i zůstat – text asi poroste do délky, ale s tím se nedá nic dělat. Měl by být doprovázen, a to přímo i nepřímo, rozborovými materiály, které nás poučí a pomohou nám proměnit se ze začátečníků na schopné politické matadory. Prostě odbornost bychom měli mít v zádech a uloženou na místě, kam můžeme sahat. 

Navrhovaný program je krátkodobý, maximálně s plynulým přechodem do volebního programu krajských a parlamentních voleb. To je důvod, proč v něm nejsou trvalé a veřejnosti všeobecně známé požadavky (např. vystoupit z NATO).

Okresní výbor KSČM Praha – východ,
jednomyslně per rollam 07.04.2020

Výzva všem Okresním výborům:

Soudružky a soudruzi, pokud se Vám náš návrh líbí, podpořte nás a přidejte se. Napište nám na ovpv@kscm.cz

Pokud máte zájem pracovat na dokumentu SRP A KLADIVO NA KORONAVIRUS, ale zejména na doplňkových rozborových a analytických podkladech, jmenujte za Váš okres zástupce, nejlépe ty, kdo jsou komunisty srdcem,        v oboru odborníky a mluví, jak jim „zobák“ narostl.

Protože ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme moc.

Naším snem je mít zhruba k termínu ukončení nouzového stavu ucelený, kompaktní dokument, kterým můžeme mávat v každé hospodě, protože každou odrážku budeme mít stokrát prodiskutovanou napříč celou republikou a ke každé odrážce budeme mít opravdu lidový výklad a zdůvodnění.

Bude to dřina.

Vnitrostranická demokracie je hezká věc, ale abychom se dobrali cíle, musíme naslouchat jeden druhému.

Musíme se naučit přečíst si veškerou korespondenci, než odpovíme všem, jinak v tom bude „bordel“.

Musíme v sobě najít disciplínu zachovat si myšlení Marxe a Lenina, ale nemluvit soudobým korektním politickým „jetřebismem“.

Pak nám veřejnost bude naslouchat.