Jedni pomáhají nezištně a druzí si mastí kapsu­?

17. 4. 2020

Je více než jasné, že některé obchody, v nichž Ministerstvo zdravotnictví ČR nakupovalo medicínský materiál pro zvládnutí koronavirové epidemie, budí velké pochybnosti. Dle médií jde například o nákupy, které ministerstvu v Číně zprostředkovala firma La Factory z Lanškrouna. Firma, která ještě před měsícem nevěděla o respirátorech a rouškách téměř nic a nakupovala v Číně elektronické součástky, dodala zdravotnictví materiál za ceny mnohem vyšší, než za jaké nakoupilo ministerstvo vnitra. Od poloviny března to byly respirátory za více než 1,2 miliardy korun. Sám majitel společnosti přiznal, že má marži dvacet procent a zisk mezi 6 a 8 procenty. Což představuje na jedné zakázce zisk 9 – 12 milionů! Tak trochu plivnutí do tváře těm tisícům dobrovolníků, kteří již celé týdny pomáhají nezištně.

Jednu z prvních objednávek na respirátory uzavřelo ministerstvo se společností Batist Medical z Červeného Kostelce, i když ani tato je sama nevyrábí. Musela využít prostředníků a výsledkem byla mnohem vyšší cena. Konkrétně, dle údajů z tisku, za masku FFP2 zaplatilo MZ 866 Kč bez DPH. Kraji následně účtoval „jen“ 300 Kč za kus. Cena za rychlost, která se také počítá. Nestandardní nákupy obhajuje ministr nouzovým stavem a tím, že již zavedené české firmy, které z Číny dodávají léta ochranné pomůcky do nemocnic, nakonec selhaly a nebyly schopny zboží dodat. To se prý nakonec ukázalo i u kauzy s kamiony s respirátory, které uvázly v Rotterdamu. Znamená to, že za cenu rychlého dodání získá zakázku firma, o níž můžeme mít pochybnosti a která v některých případech dodá státu ochranné pomůcky někdy ne zcela kvalitní za vysoké ceny? Pan ministr souhlasí. Vysvětluje to „vyhladovělým“ trhem a tím, že to není nelegální.

Nyní již údajně došlo k dostatečnému zásobení a ministerstvo chce centrální nákup utlumit. Neměla by však zapadnout fakta. Proč vlastně obchodní týmy obou nakupujících ministerstev spolu nespolupracují? Vždyť jde o společný zájem? Ministr Vojtěch dokonce přiznává, že při obchodování s Čínou hrají významnou roli „dobré kontakty“ a ty má p. Hamáček a p. Tvrdík. Otázkou je, zda se vyplácí některé neuvážené kroky zahraniční politiky České republiky.

Hůře se ale vysvětluje, proč MV od začátku zveřejňovalo údaje o nákupech a smlouvách a MZ nikoliv. Obě ministerstva například nakupovala  medicínské masky, jež jsou v obou případech certifikované podle čínského medicínského standardu GB19083-2010.Obě dodávky masek byly nakoupeny ve druhé polovině března v Číně. Obě přicestovaly do České republiky leteckým mostem ze Šanghaje. Obě vyhodnotil český Výzkumný ústav bezpečnosti práce jako tzv. FFP2. Vnitro však v přepočtu za jednu masku zaplatilo 2,79 dolaru, za druhou Ministerstvo zdravotnictví minimálně 5,7 dolaru (nákup milionu kusů přes již zmiňovanou La Factory). KSČM proto nyní prosazuje, aby byly všechny nákupy ochranných pomůcek v nouzovém stavu podrobně v Poslanecké sněmovně ČR vysvětleny a pokud se prokáží závažná pochybení, je třeba požadovat i vyvození odpovědnosti, včetně případného odstoupení ministra zdravotnictví a jeho týmu.

Autor: 
Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM