Soudružky a soudruzi, začal nám nový rok, rok 2021.
V něm si připomeneme jak 100 let od vzniku komunistické strany v naší zemi, tak mnoho dalších významných výročí. Proběhnou v něm také volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Termín již prezident vyhlásil na 8. - 9. října 2021.
Nevíme, do kdy bude platit nouzový stav. Zatím stále platí a dle stupnice PES se aktuálně nacházíme v nejvyšším, tedy 5.stupni, který neumožňuje řádná jednání a schůzování, na která jsme zvyklí. Naše strana nespí, ale je značně paralyzována omezeními i špatnými volebními výsledky a neřešenými problémy.
Jistě jste vnímali mediální zájem o KSČM v souvislosti s projednáváním rozpočtu. A určitě také víte, jak to nakonec dopadlo. Ve Zpravodaji jste také četli o vnitrostranickém životě – o snaze co nejdříve svolat jednání ÚV KSČM, které by řešilo do sjezdu i personální otázky, a pak svolat i sjezd. Tyto úkoly si stanovil ostatně i VV ÚV KSČM.
Členové ÚV KSČM se v prosinci nesešli. Hlasovali alespoň formou per rollam. K termínu konání XI. sjezdu KSČM 27. - 28. 3. 2021 hlasovalo celkem 72 členek a členů ÚV KSČM. Pro navržený termín hlasovalo 71 soudružek a soudruhů, 1 byl proti. Z toho vyplývá, že na tento termín je objednáno opět Brno. Uvidíme, jak to dopadne s pandemií.
Dále se hlasovalo ke státnímu rozpočtu (dále jen SR) ČR na rok 2021: v per rollam hlasování – dvě možnosti:
- V případě, že nedojde k přesunu 10 mld. Kč (z Ministerstva obrany do rezervy) nepodpořit státní rozpočet 2021 s vědomím toho, že nastane s největší pravděpodobností rozpočtové provizorium, tzn. že nebude žádný pozměňovací návrh (nebude program pro malé obce, nedojde k posílení soc. služeb. Nedojde k navýšení platu učitelů a nepedagogů atd.), každé ministerstvo a státní úřad bude moci čerpat max. 1/12 svého rozpočtu roku 2020 do doby, než bude schválen nový rozpočet).
- Doporučit schválit SR na rok 2021 za předpokladu, že projdou všechny pozměňovací návrhy s výjimkou MO s tím, že před závěrečným hlasování bude dojednáno a veřejně deklarováno a na tiskové konferenci panem ministrem obrany potvrzeno, případně jinými členy vlády, že dojde k navýšení podpory českých firem při zadávání podmínek výběrových řízení na nákupy a opravy vojenské techniky, (zaměstnanost, finanční prostředky zpět do české ekonomiky), a připraví návrh na zavedení vojsk záchranných sborů, tj. bývalých útvarů civilní obrany (možnost využití v krizových případech ). Změna výstavby AČR z expedičních sborů ve svazcích NATO na armádu organizovanou ve prospěch obrany a pomoci občanům ČR.
Hlasovalo celkem 75 soudružek a soudruhů, z toho pro první variantu 46 hlasujících a pro druhou variantu 28, jeden hlasující nedal hlas žádné variantě.
Debata následně probíhala ještě na poslaneckém klubu, kde se sešel v neusnášeníschopném počtu i VV ÚV KSČM…
Jak jistě víte, nakonec prošel v Poslanecké sněmovně náš pozměňovací návrh o přesunu 10 mld. Kč do rezervy a státní rozpočet tak i s podporou KSČM prošel. Zda to nebylo Pyrrhovo vítězství, ukáže již ale leden.
Čeká nás „horký“ rok. Na začátku ledna se bude rozhodovat, jakou formou proběhne jednání ÚV KSČM. Po jednání VV ÚV KSČM 8. ledna by mělo být jasno. Zda fyzicky, rozdrobeně nebo dokonce videokonferenčně. Ve hře je několik variant.
Bude se také rozhodovat, jak, jako strana, půjdeme do důležitých voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a s kým. Svedeme důležitý zápas o postavení naší strany ve společnosti.
V lednu mají probíhat výroční členské schůze. Měly by přinést zejména návrhy na kandidátku do Poslanecké sněmovny. Urgentně. Jenomže pandemie nám k vysokému věku přidala další omezení.
Proto jsme připravili korespondenční formu členské schůze, kde se mohou členové vyjádřit, podat návrhy na kandidáty, ale i návrh na delegáty na okresní konferenci. A každá základní organizace pak může výsledné náměty členů sumarizovat a poslat na OV, aby bylo z čeho vycházet.
Únorová okresní nominační konference je ale ve hvězdách také. Proto již v listopadu zaznělo v dopise místopředsedy Petra Šimůnka, abychom nečekali na výroční schůze a konference a začali možné kandidáty navrhovat i dříve, abychom s nimi začali pracovat a „dostávat“ je do médií. To vše ostatně budeme probírat také na krajské úrovni, kdy se logicky místo celého KV KSČM schází také jen VV KV KSČM a uvidíme, jak to dopadne s termíny jednání v lednu a únoru.
Jak vidíte, čas chvátá, doba je hektická a situace na bojišti se mění každým okamžikem… Teď něco píši, ale zítra to může být všechno jinak… Ufff.
Soudružky a soudruzi, užijte si nový rok.
Klid, štěstí a pevné nervy, a hlavně zdraví do nového roku 2021 Vám přeje
Zdeněk Štefek, předseda OV KSČM Praha východ
Z jednání OV KSČM 5. ledna 2021
OV KSČM se první lednové úterý sešel z epidemiologických důvodů opět videokonferenčně. Probírala se mediální tabulka, která měla být hotova již v polovině minulého roku a zahrnovat možnosti využití obecních zpravodajů, nástěnek, výlepových ploch, sociálních sítí a skupin a podobně v jednotlivých částech okresu, ale podklady od okrskářů nebyly úplné. Nyní se na ní intenzivně pracuje, abychom byli schopni rychle využívat různé kanály pro šíření klíčových informací. Kontrolovaly se i další úkoly – zjišťuje se např., jaké formy připomenutí výročí vzniku strany chystá vedení KSČM, abychom mohli využít třeba centrální letáky.
Podána byla informace o jednání vyšších stranických orgánů. V prosinci proběhlo jednání VV ÚV KSČM, pak mělo být další jednání VV ÚV KSČM v poslaneckém klubu, ale nebylo usnášeníschopné. ÚV KSČM řešil jen per rollam termín sjezdu a jednání ÚV KSČM a také stanovisko ke státnímu rozpočtu (10 mld. Kč z rozpočtu MO do rezervy jako podmínku). VV ÚV KSČM by měl jednat v pátek 8.1.2021 a rozhodnout o způsobu jednání ÚV (možná 16.1.). VV KV KSČM se sešel 7. prosince. Pracovat by se mělo už s možnými kandidáty do PS PČR, vznikla odborná skupina pro kraj, která se bude zabývat činností Středočeského kraje, protože nemáme žádného zastupitele za KSČM. Budou v ní zastoupeni bývalí krajští zastupitelé a kandidáti z podzimní krajské kandidátky (do 24.místa). Plán práce KV obsahuje lednový termín jednání VV KV i KV, kde by se např. mělo probírat vydání Třešničky, příprava parlamentních voleb a situace na jednotlivých OV. OV Praha-východ bude projednáván 4.2.2021.
OV KSČM projednával také přípravu výročních schůzí a okresní nominační konference. Okresní nominační konferenci mají předcházet členské schůze, které lze nyní z důvodů Covid-19 konat pouze korespondenční formou. K tomu je zpracován dotazník pro jednotlivé členy, z nichž výbor ZO vypracuje sumář a pošle na OV nejpozději do 31. 1. 2021. Zjednodušená verze návrhu dotazníku na 1 stránku a úvodník jako metodický návod je zveřejněn v tomto Zpravodaji. Původně plánovaný termín okresní nominační konference byl 20.2.2021, ale do toho padají termíny jarních prázdnin. OV schválil změnu termínu na 13.2.2021. Vzhledem ke Covid-19 není jasné, jakým způsobem a zda vůbec bude možné konferenci konat. Debatovali jsme o delegátech konference, máme již tabulku dle stavu členské základny, kolik by která ZO mohla mít delegátů, pokud je zvolí.
Probírali jsme v návaznosti na mediální tabulku i mediální plán na první pololetí, jako hlavní témata jsme schválili MDŽ, 1.máj, osvobození a 100. výročí založení KSČ a samozřejmě přípravu parlamentních voleb. Vyhlášením voleb ve Sbírce zákonů musí být veškeré akce konané pod jménem a logem KSČM financovány přes transparentní účet. Zjišťujeme, jak je to tedy s veškerými náklady letošní činnosti, zda musí projít transparentním účtem – např. tisk Zpravodaje atd. I jak je to se zpravodaji vydávanými obcemi nebo na obecními plakátovacími plochami.
Řešili jsme i další možnosti předvolební propagace, cílíme na zpravodaje, výlepové plochy, České dráhy-ceny ve vlacích a na nádražích Českých drah zjišťujeme. Okresní volební štáb pro parlamentní volby bude ustaven na únorovém zasedání OV.
Vzhledem k aktuální situaci jsme probrali i možnosti připomenutí MDŽ. Shodli jsme se na přáníčkách, možnost rozdávání květin bude zvážena dle situace i podmínek, fyzická oslava nebude asi reálná.
Probrali jsme Zpravodaj i poradu funkcionářů, která opět z epidemiologických důvodů být nemůže, přesto bude sekretariát otevřený. V různém byla poskytnuta informace o stavu členské základny – statistika. V příštím Zpravodaji o ní napíšeme podrobněji. Bavili jsme se o probíhající inventarizaci, o stavu organizace v Kamenicích.
Zdeněk Štefek
Výroční členské schůze a okresní nominační konference
Vážené soudružky, soudruzi, členové ZO okresu Praha-východ,
v úvodním textu prosincového čísla našeho okresního zpravodaje jste se dočetli, mimo jiné, o problémech spojených s pořádáním výročních členských schůzí ve většině organizací našeho okresu.
Protože se situace způsobená virovou epidemií COVID-19 nezlepšila, je jisté, že nebudeme mít možnost se sejít do konce ledna 2021 na klasických výročních členských schůzích.
Z tohoto důvodu vám předkládáme tento dotazník, který má umožnit i jistou korespondenční formu členské schůze. Můžete ho jako inspiraci využít a vyplnění. Na jednotlivé body můžete odpovídat libovolně.
Vyplněné dotazníky budou členy výborů ZO vyhodnoceny a jejich výsledek bude tvořit jádro činnosti jednotlivých ZO a OV a bude výchozím materiálem pro přípravu okresní nominační konference, pokud se tato bude moci sejít 13. 2. 2021 v Praze.
Přiložený dotazník na další straně je vzorový a zkrácený, k dispozici je i oboustranná samostatná verze, můžeme zaslat i mailem.
DOTAZNÍK - Korespondenční forma členské schůze ZO KSČM
Zkrácená verze
ZO KSČM číslo: ____________Obec/Město:_______________________
Zvolte typ této zprávy:
- Souhrn za ZO KSČM
- Námět od člena ZO KSČM pro schůzi ZO
Návrhy na delegáty okresní nominační konference z řad ZO (v případě
souhrnu od ZO již delegáti za ZO) –únor 2021:
(členové OV a předsedové ORK a ORoK automaticky, dále 1 delegát na
každých započatých 10 členů ZO)
_______________________________(+email a telefon)
Návrhy na delegáty krajské nominační konference:
___________________________________________________________
Návrhy na kandidáty do PS PČR (volby 2021) :
___________________________________________________________
Poznatky ke krajským volbám 2020 (včetně vyhodnocení vlastního přínosu):
___________________________________________________________
Náměty k volbám do PS PČR (včetně úkolů pro ZO a zhodnocení činnosti
poslanců):
___________________________________________________________
Náměty k činnosti ZO KSČM:
__________________________________________________________
Náměty k činnosti OV KSČM:
___________________________________________________________
Další:
___________________________________________________________
___________________________________________________________
V_________ Dne_________ Podpis__________
Z došlé pošty
Čelákovická Městská organizace KSČM každý rok organizuje 9. května tradiční pietní akty v rámci májových oslav v našem městě, u příležitosti ukončení 2. světové války a osvobození Československé republiky od nacistických okupantů.
Zároveň dlouhá léta jezdím na pietní akty do Milovic, kde jsem se díky kamarádovi a krajskému zastupiteli Zdeňku Milatovi seznámil s tajemníkem Ruské federativní republiky a pozval jej k nám na náš pietní akt do Parku Rudé armády v Záluží.
Od té doby se pravidelně našich oslav v Sedlčánkách a Záluží zúčastňují kromě tradičních hostů, Standy Grospiče, Zdeňka Štefka, Zdeňka Milaty a dalších vzácných hostů i zástupci Ruské ambasády v Praze.
Vyjímkou nebyl ani loňský rok 2020, kdy jsme si připomínali 75. výročí osvobození. I přes tvrdá bezpečnostní opatření kvůli pandemii COVID 19 se nám tyto tradiční pietní akty podařilo uskutečnit a uctít tak památku obětí a 75. výročí ukončení 2. světové války. Navíc jsme počet pietních míst ještě rozšířili o sousední obce Nehvizdy a Lázně Toušeň.
Mé pozvání přijala tajemnice ambasády Karina Sultanova, s níž jsem se před rokem seznámil v Milovicích. Absolvovala s námi položení květin v Sedlčánkách, Záluží i u pomníku v Nehvizdech, kde se paní tajemnice omluvila s tím, že ještě musí stihnout centrální pietní akt v Praze na Olšanských hřbitovech. Společně s ní odejeli i přátelé z Prahy, kteří v dobových uniformách vojáků Československé a Rudé armády stáli čestnou stráž u pamětních míst.
V následném e-mailu jsem od ní obdržel poděkování za pozvání na naše pietní akty a důstojné uctění 75. výročí ukončení nejstrašnější války v lidských dějinách.
V samém závěru loňského roku jsem v poštovní schránce našel dopis z Ruské ambasády s přáním k Novému roku 2021 (S novym godom), jehož si nesmírně vážím.
O tento hezký zážitek jsem se s vámi chtěl podělit.
Vladimír Duník, Městská organizace KSČM Čelákovice
Zeptali jsme se na několik otázek…
…předsedy OV KSČM Zdeňka Štefka
V organizaci se opakuje některá kritika, jedna na počet členů OV KSČM.
Ano, jedna z kritických připomínek je, že náš okresní výbor má malý počet členů, jen 9, dříve to bývalo i přes 20. Že tedy nejsou zastoupeny všechny organizace a OV tak není schopen větší činnosti. Je pravdou, že má menší počet členů, ale není nikde stanoveno, že by musel mít počet členů stejný jako je např. počet ZO. Každý okres to má jinak. U nás tak rozhodla opakovaně konference, tak to respektujme. Orgány tvoříme demokraticky hlasováním na základě návrhů od spodu. Tak to platí i k vyšším orgánům. A ty orgány nás pak zastupují, informují a měly by dávat samozřejmě i na zpětnou vazbu. To platí nejen pro OV KSČM, ale i pro KV KSČM, pro UV KSČM, pro VV UV KSČM, vedení strany, poslanecký klub, zastupitele.
Nechme si tedy kritiku na vyhodnocení činnosti okresní organizace a můžeme to samozřejmě na další konferenci změnit. V posledním roce poznamenaném pandemií se ale náš okres scházel pravidelně každý měsíc, většinou tedy emailově nebo videokonferenčně, ale scházel. To se v jiných okresech nestávalo – většinou organizaci řídil jen VV OV KSČM, který bývá často ještě menší.
Druhý dotaz směřuje na sjezd, kdo nás tam bude zastupovat.
Také tento dotaz několikrát zazněl, ale my máme rozhodnutí okresní konference z roku 2020, kde byli zvoleni delegáti sjezdu i náhradníci. Pravda, termín sjezdu se posouval a posouvá, ale to nic nemění na tom, že volba je platná, pokud orgán nerozhodne jinak. Příprava sjezdu je v plném proudu, také o tom informujeme, situace v naší straně je napjatá. A diskuse uvnitř je bohatá a někdy i vyostřená. Delegovaný orgán, tedy OV KSČM, musí reagovat často rychle, zda správně nebo ne, o tom zase rozhodne okresní organizace při hodnocení. Tak to ostatně funguje v naší straně opět na všech úrovních.
Do třetice se opakuje kritika, že členská základna je málo informovaná a že okresní výbor názory základny nereprezentuje, že Zpravodaj má mouchy.
To chápu, že to tak může vypadat, protože ať děláme, co děláme, klasické porady, schůze a osobní kontakt technikou nahradit zcela neumíme. Pandemie nám prostě dává zabrat, stejně tak máme i vysoké věkové složení. Ale informační možnosti rozšiřujeme, zabývali jsme se tím opakovaně na jednáních OV KSČM. Posíláme e-maily všem, co mail mají a poskytli ho, posíláme SMS. Poskytujeme Zpravodaj, dáváme informace na web. Kdo chce, informace si najde, nebo se může i zeptat, funguje e-mail i mobil, reaguji kdekoliv a okamžitě, jsou úřední hodiny a k dispozici jsem i mimo ně. Zpravodaj? Zpravodaj je takový, jací jsme my, když budeme více psát, bude lepší i on. Rozhodně se dalším a lepším textům nebráníme.
Placení členských příspěvků bankovním převodem
Číslo bankovního účtu KSČM Praha – východ je: 4039201/0100 – Komerční banka.
Při zadání platby uveďte:
- Jako variabilní symbol (VS) číslo základní organizace
- Jako konstantní symbol (KS) číslo 0308
- Do pole Zpráva pro příjemce napište text např.: členské příspěvky
Čelákovice II. pololetí
Zároveň na adresu okresního výboru napište e-mail, ve kterém informujte Okresní výbor, že posíláte členské příspěvky:
- v jaké výši
- za jaké období
- a případně kolik členů ZO zaplatilo členské příspěvky.
Pokud posíláte menší částku, protože jste z příjmu za členské příspěvky platili výdaje, napište v tomto mailu vyúčtování – jmenovitě po položkách např. květiny 200,- Kč, novoročenky 500,- Kč a podobně.
Upozorňuji, že ve výdajích nemůže být alkohol.
Jako dárek k jubileu může být bonboniéra, keramika nebo jiný dárkový předmět.
Pokladní doklady musíte doručit na okresní výbor nejpozději do konce měsíce, ve kterém jste provedli platbu členských příspěvků
Pokud posíláte členské příspěvky jako osoba za sebe, jako VS uveďte číslo ZO a do textu pro příjemce napište členské příspěvky a své jméno.
Pavel Posolda
VOLBY 2021
Prezident republiky Miloš Zeman vyhlásil ve svém vánočním projevu volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na dny 8. a 9.října 2021 s tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň.
Volby vyhlásil 9 měsíců před jejich konáním, čímž se výrazně odlišil od stávající praxe. Poslední sněmovní volby se konaly 20.-21.října 2017.
Předpokládá se, že kampaň bude trochu jiná kvůli nemoci Covid-19. Strany se budou muset více spoléhat na technické prostředky než na osobní kontakt s voliči.
Podle Ústavy se volby do obou komor parlamentu konají ve lhůtě, která začíná 30 dnů před uplynutím volebního období a končí dnem, kdy volební období uplyne.
Mandát poslanců vzniká zvolením.
Kandidátní listiny se budou předkládat do 3.srpna 2021 na krajské úřady.
Krajské úřady rozhodnout do 20.srpna, která uskupení se voleb mohou účastnit. 24.srpna se budou losovat volební čísla. Český rozhlas a Česká televize budou moci vysílat volební spoty kandidujících stran od 22.9.-6.10.2021.
Od 5.října se již nebudou moci zveřejňovat předvolební průzkumy.
Vyhlášením voleb ve Sbírce zákonů započne oficiální volební kampaň s povinnostmi pro kandidující uskupení, které se týkají transparentnosti financování kampaně.
Elektronická prezentace okresní organizace KSČM Praha-východ
Okresní výbor KSČM Praha-východ má i své webové stránky pod názvem „Třešnička“.
Vlastní elektronický odkaz tresnicka.kscm.cz je na konci každého tištěného „Zpravodaje OV“.
Přesný název webu je: https://tresnicka.kscm.cz/cs nebo jen https://tresnicka.kscm.cz
Na tomto webu jsou všechny „Zpravodaje“ a i jiné převzaté články.
Rád bych upozornil na článek v části Publikace „Josef Skála: Fraška, to bude mít následky...“ a na video „Rozhovory s: PhDr. Josef Skála, CSc. - na prahu nového roku“. Malá ukázka z něj je i v tomto čísle Zpravodaje.
Vladislav Zima
Vybrali jsme z rozhovoru Josefa Skály v Parlamentních listech
„…Teď se na tváře změny pasují i lidé, kteří ji dosud blokovali. My ji razíme od dob, kdy měla oporu i v Mílovi Ransdorfovi a Jardovi Kohlíčkovi. Strana se ale skládá ze dvou názorových proudů – a logicky i z více generací. Vítěz, co „bere vše“, si nevidí na špičku nosu. Zvlášť pokud vyhrál 51: 49, tak jako na posledních sjezdech.
Stát se to i tentokrát, strana se rozštěpí. Nebo se její půlka naštve natolik, že už nebude dělat vůbec nic.
To proto navrhujeme dohodu, vedoucí k rovnému zastoupení obou názorových proudů i generací.
V budoucnu klidně i formou dvou spolupředsedů. Mají je německá Die Linke a některé jiné partnerské strany. Jenže to je možné teprve na sjezdu, který upraví stanovy. Ten se však může konat až příliš pozdě na to, aby se změna stačila projevit včas před říjnovými volbami.“
Josef Skála
Informace z jednání Středočeského krajského zastupitelstva 14.12.2020 - zrušení projektu Středočeské jízdné
Zastupitelstvo kraje rozhodlo na svém 2. zasedání 14. prosince 2020 o zrušení projektu Středočeského jízdného – tedy proplácení jízdenek žákům, učňům a středoškolákům na cesty do škol a seniorům od 65 let na cestování po celém kraji, 47 hlasy pro, 1 hlas proti, 6 se zdrželo, a to od ledna 2021.
Nebylo to nic nečekaného. S jízdným zdarma pro vybrané kategorie cestujících je to v kraji jako na houpačce. Již ve volebním období 2008-12 zastupitelé KSČM a ČSSD prosadili tzv. Žákovské jízdné. Tehdy se cestování zdarma do škol týkalo »jen« žáků, učňů a středoškoláků. Motivem bylo přispět k větší rovnosti podmínek přístupu ke vzdělání, jinými slovy podpořit především nízkopříjmové rodiny.
Bezprostředně po volbách v roce 2016 však žákovské jízdné zrušila nově vzniklá koalice ANO, ODS, STAN a jakési odnože TOP 09. Zmíněná koalice se však do roka dokázala natolik rozkmotřit, že se opět otevřel prostor pro sociálnější politiku. Jednou z hlavních podmínek KSČM pro podporu nově vzniklé koalice ANO a ČSSD bylo znovuzavedení Žákovského jízdného. Tato podmínka byla nakonec splněna na více než sto procent. Přidanou hodnotou v rámci Středočeského jízdného bylo i jízdné zdarma pro seniory od 65 let.
Po podzimních krajských volbách se však karta opět otočila. Na kraji začala úřadovat nová koalice složená ze STAN, ODS, Pirátů a Spojenců pro Středočeský kraj, které tvoří TOP 09, Hlas a Zelení.
Hlavním důvodem pro zrušení Středočeského jízdného jsou, podle vyjádření krajského radního pro veřejnou dopravu Petra Boreckého (STAN), úspory kvůli propadu daňových příjmů. Pokud jde ale o to, není od věci připomenout, že kraj v r.2019 proplatil jízdenky za přibližně osm milionů korun. Po zavedení 75procentních státních slev totiž nejde o nijak velké částky. V rámci zhruba dvacetimiliardového rozpočtu toho tedy kraj opravdu moc neušetří. Konec konců, sám Borecký přiznal, že nová koalice by žákovské a seniorské jízdné zřejmě zrušila i za lepší ekonomické situace. Případ Středočeského jízdného se tak stává jakýmsi barometrem, který celkem spolehlivě ukazuje, kdo chce něco dělat pro lidi, zejména ty s nižšími příjmy, kdo skutečně hodlá hmatatelně pomoci rodinám s dětmi a seniorům, a nejenom se jejich podporou ohánět při každém svém rétorickém cvičení před veřejností, a naopak, komu jdou takovéto zcela konkrétní kroky podpory proti srsti.
Ivan Cinka
ANALÝZA – Proč chtějí Piráti a STAN uzavřít předvolební koalici?
Nejdříve STAN a následně i Piráti se vyjádřili ke společnému postupu před volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021. Jde o reakci na memorandum o spolupráci mezi ODS, KDU-ČSL a TOP09. Ve své podrobné analýze rozebrali Piráti proč jít do koalice právě se STAN, na jejím základě pak Piráti souhlasili s tím, aby začala jednání o předvolební koalici pro volby do Sněmovny v příštím roce s hnutím STAN. Pro v jejich internetovém hlasování dostalo 695 z 858 hlasů. Výsledek hlasování potom komentoval předseda Pirátů Ivan Bartoš těmito slovy: „Výsledek hlasování vnímám jako jasný signál, že deklarovaná spolupráce s hnutím STAN má smysl“.
Podle analýzy Pirátů i dalších vyjádření představitelů obou stran by lídrem kandidátky měl být celostátní lídr Pirátů pro parlamentní volby v roce 2021. Tím byl po čtyřdenním hlasování zvolen 1. 12 2020 předseda strany Ivan Bartoš, který získal zhruba 95 % odevzdaných hlasů (530 z 556). K získání pozice lídra byla třeba podpora více než 50 % hlasujících.
Povolební strategie by měla být společná, stanovená již před volbami, povolební vyjednávání by mělo probíhat rovněž společně. Kandidátem koalice na premiéra by měl být lídr Pirátů, tedy již Piráty potvrzený Ivan Bartoš a kandidátem na místopředsedu vlády celostátní lídr STAN. Piráti by pak měli vést kandidátku v 11 krajích a zástupci STAN ve 3 krajích (patrně Liberecký, Olomoucký a Zlínský kraj).
Výchozí pozicí pro případné jednání je, že každá strana bude mít v Poslanecké sněmovně PČR vlastní klub.
V pondělí 30. 11. 2020 se sešly vyjednávací týmy Pirátů a STAN, aby zahájily jednání o podobě koaliční smlouvy. Její finální návrh měl být hotov do 23. 12. 2020, následně bude předložen členům obou uskupení. Vyjednávací týmy představily harmonogram vyjednávání i složení dílčích vyjednávacích týmů, ty budou řešit hlavně programové priority, personální otázky, financování a další pravidla možné koalice.
V čem Piráti vidí možné silné a slabé stránky spolupráce se STAN a její výhody a hrozby?
Silné stránky:
Prvním pádným důvodem pro vytvoření volební koalice, stejně jako v případě možného spojení ODS, KDU-ČSL a TOP09, je větší šance vyhrát volby, resp. získat více mandátů díky D’Hondtově metodě. Na jeden mandát díky lepšímu absolutnímu výsledku kandidátky bude potřeba méně hlasů. Zatímco ANO ve sněmovních volbách 2017 potřebovalo 19 tisíc hlasů na jeden mandát, Piráti potřebovali 25 tisíc a STAN dokonce 44 tisíc hlasů. V případě předvolební spolupráce se STAN by získala koalice za předpokladu získání 26 % 59 mandátů, přitom Piráti na základě průzkumů počítají se ziskem až 30 % hlasů pro koalici Pirátů a STAN. Pro Piráty by to znamenalo získání minimálně 11 mandátů navíc.
Dalším důvodem pro je shoda se společenskou poptávkou, kdy velké množství novinářů, komentátorů, médií i influencerů hovoří v souvislosti s možným lepším výsledkem ve volbách o potřebě spojení rozdrobených sil opozice do silnějších celků. Stejně tak je vidět velmi kladný přístup dle provedených průzkumů k možné koalici u voličů Pirátů a jen o trochu nižší u voličů STAN.
Možnou koaliční spoluprací chtějí rovněž Piráti i STAN eliminovat vzájemný souboj o voliče, protože vzájemný překryv jejich voličů je poměrně velký. Tím se obě strany nebudou vyčerpávat vzájemným přetahováním voličů a mohou využít omezenou energii na oslovování voličů nových. Piráti vidí i další podstatný důvod pro spolupráci. Tím je nepropadnutí hlasů voličů STAN, jelikož v případě spolupráce se STAN je dle současných průzkumů takřka jisté, že hlasy voličů STAN nepropadnou. Pokud by se ale STAN nedohodlo s Piráty a následně se nedostalo do Sněmovny, propadly by hlasy voličů, kteří jsou Pirátům blízcí. To by snížilo možnost sestavení vlády, které by mohli být Piráti členy, a mohli tak realizovat svůj program.
Výhodou rovněž je, že lídři stran se mohou soustředit na témata, kde mají komparativní výhodu (např. Piráti – digitalizace, STAN – regionální rozvoj), a oslovit tak více voličů. Rozdělením témat a výstupů se tak ušetří kapacity hlavních tváří stran, které tak budou mít čas na efektivnější formu kampaně. Stejně tak koalice jako celek bude mít podle Pirátů potenciál ušetřit čas krajským týmům během kampaně a resortním týmům po volbách. Krajské týmy tak budou moci zintenzivnit svou kampaň a resortní týmy se věnovat více proaktivní agendě.
Co se týká již probíhající spolupráce Pirátů a STAN, ukázalo se, že na komunální úrovni převažují pozitivní zkušenosti a ve Sněmovně dobré zkušenosti dominují. To je způsobeno i výrazným souladem v programech. Výsledek analýzy programové kompatibility Pirátů konstatoval, že se STAN mají ze 70 % shodu. Odborné týmy Pirátů identifikovaly 103 důležitých témat, kde nalezly programovou shodu mezi Piráty a STAN a vedle toho 23 témat, kde nalezly neshodu.
Lze shrnout, že v základních hodnotových a politických otázkách se velmi často Piráti a STAN shodují (zejména zahraniční politika a vztah k EU, snížení zdanění práce, digitalizace státu, modernizace ekonomiky, zdravotnictví, transparence, subsidiarita samospráv, význam kultury a jejího financování, rozvoj venkova, financování sociálních služeb, život seniorů, kyberbezpečnost státu, platy učitelů a hodnota vzdělání, problematika migrace, řešení exekucí a insolvencí, nezávislost justice, zrychlení řízení a kvalita, přístup k řešení pandemie, zemědělství a ochrana životního prostředí).
Část odlišností vychází z charakteru STAN jako hnutí, kde vždy hrají významnou roli lokální zájmy konkrétní obce či jejího starosty (např. plavební stupně, rozhodování obce o památkové péči, majetková přiznání starostů, kumulace funkcí, přesun trestání z úřadů na soudy, účast veřejnosti na rozhodování ve stavebním řízení). Druhá část odlišností vyplývá z toho, že Piráti jsou „progresivnější“ než STAN (např. aktualizace autorského zákona, moderní regulace návykového chování, manželství pro osoby stejného pohlaví, podpora inovací ve školství). Z rozpočtových priorit pak jde zejména o odlišný vztah k rozpočtu na obranu a o princip sektorové daně, kde STAN zastává postoje blízké TOP09 a ODS.
Slabé stránky:
Ke slabým stránkám řadí Piráti v prvé řadě oslabení nadšení u části členů. Půjde, dle jejich názoru, především o ty, kteří se spoluprací se STAN souhlasit nebudou. Dále může jít o rozpory na regionální úrovni. Průzkumy Pirátů ukázaly, že např. v městských částech Prahy jsou občas vyhrocené vztahy a stejně tak některé krajské organizace uváděly, že pro ně hnutí STAN není předvídatelné.
Piráti a STAN počítají se sestavováním svých kandidátních listin v tom duchu, aby co nejvíce omezili možnost přeskočení. Chtějí tento systém nastavit tak, aby kandidáty, u nichž se předpokládá, že by mohli „skákat“, dají na čelní místa. Zároveň v rámci koaliční dohody chtějí ošetřit to, aby jednotliví kandidáti či strany koalice nevedly kroužkovací kampaně. I tak sestavení kandidátek nemusí uspokojit všechny aktéry obou stran. Výsledky voleb pak také mohou, navzdory případným mechanismům v koaliční smlouvě, znamenat přeskočení některých kandidátů preferenčním hlasováním, což vytvoří živnou půdu pro budoucí rozpory. Výrazným problémem je to pro Piráty však pouze v několika krajích.
Nevýhodu vidí Piráti i ve sdíleném mediálním prostoru, protože všechny verze spolupráce počítají se společnou mediální prezentací (například střídání se v debatách v dohodnutém poměru). Piráti přijdou o část prostoru pro prezentaci širšího vedení a resortních expertů. Na druhou stranu to podle Pirátů může být vyváženo větším zájmem médií o větší, a tedy potenciálně ve volbách úspěšnější subjekt, takže slabá stránka menšího zastoupení v předem jasně rozpočítaných debatách může být na druhé straně vyvážena větším prostorem v médiích celkově.
Jak již bylo konstatováno, je programový překryv obou dvou stran zhruba na 70 %, přesto je však možné mluvit i o třecích plochách. Ty byly nastíněny již výše, a jak již bylo řečeno, vycházejí z odlišného základního nastavení obou stran (STAN je více postaven na regionálních tématech spojených s fungováním na pozicích starostů) a určité větší „progresivnosti“ Pirátů (např. v oblastech aktualizace autorského zákona, moderní regulace návykového chování). Tato slabá stránka bude přetrvávat, když nebude řešena, ale může být také postupně zmenšena dalšími jednáními o těchto třecích plochách.
Problém je z pohledu Pirátů i v odlišných standardech v transparentnosti (například zveřejňování dárců). Krajské organizace Pirátů vnímají tento bod jako důležitý problém. STAN je ochotno se přidat ke kodexu dárcovství Pirátů, ale některé konkrétní zkušenosti naznačují možné hlubší rozpory. Transparentnost Piráti považují za jednu ze svých základních priorit a případná neochota STAN se přiblížit ke standardům Pirátů by mohla dlouhodobě vyvolávat svár.
Výhody spojení:
Hlavní silnou stránkou spolupráce se STAN, jak již bylo řečeno, je podle Pirátů šance získat více mandátů v Poslanecké sněmovně kvůli D’Hondtově přepočtu. Příležitostí koalice je zaujmout navíc i nové voliče a získat jejich důvěru a hlasy. Dobře představená dohoda, během kampaně průkazně kvalitní spolupráce, inspirující osobnosti a společný program mohou oslovit nové voliče, kteří uvidí ve společné koalici možnost pozitivní změny pro Česko. Koalicí lze tedy oslovit i voliče, kteří by samotné Piráty či samotné STAN nevolili.
Doplňkem k příležitosti předchozí je pro koalici profilování se jako hlavní opoziční subjekt. Vysoká relevance znamená také větší mediální prostor a větší sílu ve vyjednávání povolební koalice, zejména u témat příznačných právě pro Piráty. Taková image může oslovit další skupinu voličů, kterým záleží hlavně na silné opozici vůči Andreji Babišovi. Možnost oslovení takových voličů ale závisí dle Pirátů i na postupu ODS, TOP09 a KDU–ČSL. Pokud vytvoří koalici rychleji či ji budou lépe komunikovat, mohou naopak oni začít fungovat jako sjednocující prvek proti vládnoucím stranám.
Piráty stále dost lidí vnímá jako něco, o čem se vůbec neuvažuje. Spolupráce se STAN by jim mohla pomoci tuto chronickou nálepku odstranit, a přivést voliče k tomu, aby se alespoň začal kriticky zajímat o program strany; pomohlo by to dlouhodobému kreditu Pirátů jako šířeji akceptovatelné možnosti volby. Díky odlišným kompetencím Pirátů a STAN je sdílení zkušeností při oboustranně pozitivním přístupu ke spolupráci jednoznačně velkou příležitostí. Obě strany (jejich zástupci) se mohou od sebe navzájem hodně naučit v oblasti například praktických zkušeností z různých úrovní politiky, tvorbě strategických dokumentů či práci s lidmi.
Piráti předpokládají, že po volbách lze ve spolupráci pokračovat, ať už snazším koaličním vyjednáváním o vládě nebo sdílením analytických kapacit ve Sněmovně v případě, že skončí obě strany v opozici.
Hrozby spojení:
Je logické, že schválení dohody o koalici se STAN vyvolalo či vyvolá po uzavření konkrétní koaliční smlouvy u Pirátů emoční napětí. Možná eskalace tohoto napětí, a především její nezvládnutí může být hlavní hrozbou této koalice. Z minulých zkušeností některých politických stran z evropských zemí vyplývá, že možnost vážných rozkolů ve straně je způsobena především buď změnou hodnot, nebo změnou počtu mandátů (v případě Pirátů strachem z nenaplnění volebního potenciálu).
Možnou hrozbou určitě je, že se případné konflikty a rozpory mezi STAN a Piráty (programové, personální, volební) nepodaří uřídit ani s mediátorem a dobrou vůlí předsedů. To může vyústit až v rozpad koalice.
Detailní dohoda o formátu předvolební kampaně zatím není projednána. Pokud však bude obsahovat nějaké oboustranně přijaté omezující podmínky pro konání jednotlivých kandidátů v rámci kampaně, existuje hrozba jejich porušení. To by v daném kraji následně mohlo přerůst ve větší a mediálně nebezpečný konflikt. Případný politický, mediální nebo korupční exces STAN poškodí celou koalici.
Oddělení pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci ÚV KSČM
Během měsíce prosince 2020 obdržel náš okresní výbor několik
dalších dopisů od jiných okresních výborů. Níže je uvádíme.
OVKSČM Jindřichův Hradec, 5.12.2020
Vážené soudružky a soudruzi,
podobně jako další okresní a krajské výbory KSČM, jsme obdrželi různé otevřené dopisy a výzvy, které korespondují se stanoviskem našeho OV KSČM z října 2020.
Po jednání našeho VV OV KSČM dne 30.11.2020, na kterém jsme projednali dopisy a výzvy, vyslovujeme souhlas s požadavkem svolat v co nejbližším možném termínu jednání ÚV KSČM, na něm potvrdit okresními konferencemi nově zvolené členy ÚV z okresů a dát do programu jednání volbu nově navrhovaných členů VV ÚV KSČM z krajských organizací KSČM.
Rovněž požadujeme svolání v co nejkratším termínu jednání XI. sjezdu KSČM.
Z pověření VV OV KSČM Jindřichův Hradec
Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM
Otevřený dopis VV ÚV KSČM 7. 12. 2020
Vážené soudružky a soudruzi,
VV OV KSČM v Třebíči dnes rozhodl o opětovné výzvě vedení KSČM.
Velmi podrobně jsme se zabývali situací ve straně, důkladně zvážili výzvy, žádosti a stanoviska mimo jiné: Výzvu MěV Ostrava 27.10., stanovisko MěV Brno 29.10., stanovisko OV Praha 1 – 9.11., OV Klatovy 11.11., MěV Brno 18.11., výzvy OV Most 19.11., VV OV Frýdek-Místek 19.11., MěV Ostrava 24.11., OV Praha 9 26.11., dopis delegátům XI. sjezdu MěO Ostrava 30.11., stanovisko OV Třebíč, usnesení OV Praha-východ, dopis delegátům XI. sjezdu od některých soudruhů z Restartu a některými názory, kritikami, případně návrhy východisek ze současné krizové situace ve straně.
Na základě těchto dokumentů, názorů velké většiny členů strany a sympatizantů i lidí kolem nás, VV OV Třebíč sestavil tuto výzvu (dopis) Výkonnému výboru ÚV KSČM, jež odsouhlasil per rollam Okresním výbor Třebíč a Výkonný výbor Kraje Vysočina a vyzývá VV ÚV KSČM:
1) Svolat do konce roku 2020 zasedání ÚV KSČM a to třeba videokonferencí.
2) Na tomto zasedání vyřešit personální otázky – potvrdit ve funkcích členy ÚV
KSČM a VV ÚV KSČM zvolené na okresních a krajských konferencích,
odvolat předsedu a místopředsedy ÚV KSČM.
3) Zvolit nové vedení KSČM, které dovede stranu ke konání XI. sjezdu v co
nejbližším termínu, nejlépe do konce března.
4) Zaúkolovat nové vedení přípravou sjezdu po stránce politické, ekonomické a
nově řízení strany i pro volby do PS PČR.
5) Sjednotit stranu, tedy zvolit nové vedení strany, skýtající záruku, že KSČM
vyvede z krize a že také stranu názorově ani generačně nerozštěpí.
Jsme plně přesvědčeni, že jedině tato opatření jsou zárukou znovu nabytí důvěry voličů ke KSČM.
Za KV KSČM Kraje Vysočina VV KV, OV Třebíč a další okresy kraje:
Předseda Ondrušek Roman, místopředsedové Nevoral Marek a
Vejvoda Kamil, členové Dvořák Karel a Josef Číž
ZASEDÁNÍ VV OV KSČM PRAHA 6 DNE 10. prosince 2020
VV OV KSČM Praha 6:
- na základě připomínek z členské základny OV KSČM Praha 6 dlouhodobě prosazuje programovou, organizační a personální obrodu KSČM, a proto se ztotožňuje s dopisy: MěV KSČM Ostrava, MěV KSČM Brno, OV KSČM Praha-východ, OV KSČM Praha 1, OV KSČM Klatovy, OV KSČM v Mostě, VV OV KSČM Frýdek – Místek, OV KSČM Praha 9;
- požaduje neodkladné svolání ÚV KSČM, které přijme rezignaci stávajícího vedení KSČM, které dalo svoje funkce k dispozici, a provede obměnu ÚV a VV ÚV KSČM dle závěru OK a KK KSČM konaných na přelomu roku 2019/2020;
- připojuje se k doporučení a návrhu OV KSČM Praha – východ zvolit místopředsedkyní s. K. Konečnou a místopředsedou s. J. Skálu, kteří povedenou stranu do XI. sjezdu s požadavkem svolat sjezd v nejbližším možném termínu.
- ukládá rozeslat schválené usnesení stranickým orgánům, tj. VV a ÚV KSČM, KV KSČM a OV KSČM) a společně s usnesením rozeslat jako přílohu dopis OV KSČM Praha 6 adresovaný ÚV KSČM již v prosinci 2016.
Josef Gottwald, předseda OV KSČM Praha 6
V Nymburce dne 14. 12. 2020.
Vážení soudruzi,
OV KSČM Nymburk se po projednání ve výkonném výboru připojuje k otevřené výzvě ke svolání XI. sjezdu KSČM a dle článku 67 Stanov strany žádá svolání sjezdu po dosažení 1/3 žádajících OV KSČM.
Žádáme všechny OV KSČM o sdělení svých stanovisek vedení strany, zda si uvedený sjezd přeje minimálně 1/3 všech OV KSČM v republice.
Současně žádáme o výměnu vedení Středočeského krajského výboru, které nese plnou odpovědnost za průběh a výsledek posledních krajských voleb. Takže žádáme, aby nadcházející krajská konference byla konferencí volební. Doporučujeme změnit způsob voleb. Jedním z možných řešení by byly krajské primární volby kandidátů pro volby.
Prosím berte naši výzvu ke svolání sjezdu dosažením 1/3 OV KSČM jako vnitrostranickou informaci. Do doby dosažení potřebného počtu ke svolání sjezdu se zdržte vytváření senzací a šíření nepodložených informací mimo rámec strany. Cílem je překonání kritického stavu, ne rozvrat strany.
Děkujeme.
Projednáno a schváleno ve Výkonném výboru OV KSČM Nymburk.
Miroslav Červinka, předseda OV KSČM Nymburk
ANALÝZA – Kam směřuje Turecko – Erdoganova politika
Již několik let znepokojuje nejen Evropu rozpínavá politika současného tureckého prezidenta Erdogana. Ten se veze na vlně vzepjatého nacionalismu, vzpomíná na osmanskou říši a snaží se z Turecka vytvořit hráče globálního významu, strážce zájmů islámského světa i hegemona v oblasti.
Nejde jen o nedávnou angažovanost Turecka v konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, kde se aktivně zapojilo do bojů prostřednictví islamistických žoldáků, které přivezli z jím okupovaných území v Sýrii, na straně Ázerbájdžánu, ale i silnou angažovanost v Libyi, kde vojensky podporuje vládu uznávanou OSN. Potřeba je zmínit se o Sýrii, kde se od počátku konfliktu Turecko silně angažuje, vytvořilo zde i jím okupované území, podporuje a financuje zde islámské bojovníky, a to bez souhlasu legální syrské vlády či OSN. To vše pod záminkou boje proti Kurdům, resp. Kurdské straně pracujících (PKK). Při jejich pronásledování neváhá porušovat nejen územní integritu Sýrie, ale ani sousedního Iráku. Turečtí vojáci nyní také působí v devíti zahraničních misích.
Svou sílu ukázalo Turecko již na počátku uprchlické krize do Evropy, kdy začalo doslova vydírat Evropu a požadovat finanční kompenzace za to, že do Evropy nepustí uprchlíky nejen ze Sýrie a Iráku, ale i z mnoha dalších zemí. EU tomuto tlaku vyhověla, ale i přesto si dělá turecký prezident Erdogan, co chce, a nadále EU vydírá. Své o tom ví i Řecko, partner Turecka v NATO, kdy tyto dvě země jsou permanentně na pokraji možného vojenského střetu. V posledním období pak Erdogan tyto vztahy ještě více hrotí vysláním tureckých výzkumných lodí hledajících nerostné suroviny do řeckých výsostných vod či angažovaností v prezidentských volbách na Severním Kypru, loutkovém státu, který s výjimkou Turků nikdo neuznává. Erdogan podporuje tamního nacionalistického kandidáta, který porušuje smlouvy OSN.
Erdoganova anabáze začala sporem s Izraelem, se kterým měl vojenskou spolupráci. Podporoval ale palestinskou věc tak hlasitě, až spolupráce skončila. USA rozčililo Turecko jako člen NATO nákupem ruského protivzdušného systému S-400, EU plánovaným převážením imigrantů k řeckým hranicím. Po bojích v Náhorním Karabachu to vypadá na konec vzájemné tolerance s Moskvou. Ačkoli vše je proměnlivé, vojenská spolupráce s Izraelem sice skončila, ale právě boje v Náhorním Karabachu a turecká angažovanost na straně Ázerbájdžánu ukázala, že vztahy mezi Tureckem a Izraelem i nadále minimálně na vojenské úrovni probíhají. V případě Moskvy nejde jen o Náhorní Karabach, ale i vojenskou angažovanost Turecka v Sýrii, kde Turecko stojí proti prezidentu Asadovi, kterého podporuje Moskva. Stejné je to i v Libyi, kde Turecko podporuje vládu uznávanou OSN a Rusko v konfliktu stojí na straně generála Haftara. Pro EU pak bude Turecko vždy důležitým partnerem, neboť její snahou je omezit migrační vlnu do Evropy, a to i navzdory skutečnosti, že jí to stojí miliardy eur a Erdogan je nespolehlivým partnerem. V neposlední řadě NATO, pro něj bude Turecko vždy důležitým členem, neboť je jeho nejvýchodnější výspou v regionu, kde Spojené státy potřebují mít svůj vliv, je branou na Kavkaz i na Blízký východ. Toho všeho si je Erdogan dobře vědomý, stejně tak slabosti lídrů EU a vlažného postoje USA k NATO.
„Doufám, že se Francie brzy zbaví prezidenta Macrona, je pro ni přítěží“, prohlásil v pátek 5. 12. 2020 Erdogan – a znovu tak oživil válku slov, která od podzimu zuří mezi Ankarou a Paříží, potažmo Evropou. Spouštěčem byla razie v berlínské mešitě, kam policisté vyšetřující zneužití státní koronavirové finanční pomoci vkročili přímo během ranní modlitby. A především pak reakce Macrona na teroristický útok na francouzského učitele Patyho, jenž byl zavražděn džihádistickým mladíkem.
Erdogan začal vyzývat k bojkotu francouzského zboží, mluví o údajném útisku islámu na Západě – a krom vnitropolitických bodů tím chce podle všeho nabrat i sympatie muslimů na celém světě a posílit své mocenské ambice. Erdogan upřímně věří v hlubokou rozdílnost mezi Evropou a “muslimstvím”, protože vzešel z ideologických kruhů, kde je taková rozdílnost považovaná za samozřejmost a nikdo ji nezpochybňuje. Na druhou stranu považuje Evropu za snadný terč na rozdíl od Ruska, USA nebo Číny, protože je z jeho pohledu slabá, rozdělená a tamní muslimové hledají svého mluvčího. Využívá tak situaci k tomu, aby se prezentoval jako ochránce “utlačovaných” muslimů v Evropě. Erdogan je v současné době jednou z nejvlivnějších osobností muslimského světa počínaje Pákistánem a konče kontinentální Evropou.
Jeho vliv započal na ekonomickém summitu v Davosu v roce 2009, kde se Erdogan tehdy kvůli vojenské operaci v Gaze veřejně pohádal s tehdejším izraelským prezidentem Peresem, a opustil panelovou debatu.
Po roce 2011 Erdogan snil o tom, že se stane muslimským lídrem Blízkého východu, neboť počítal s tím, že Muslimské bratrstvo převezme vládu v Tunisku, Libyi, Egyptě i Sýrii a on se stane velkým bratrem muslimských bratří. Ten plán ale zcela selhal. Nedovolilo to Rusko (skrze podporu Asada v Sýrii), Írán (v Sýrii a Iráku), USA (skrze Saúdskou Arábii a Izrael), ani EU (hlavně Francie skrze své kroky v Tunisku a Libyi).
Z tohoto důvodu nyní Erdogan změnil taktiku a snaží se vsadit na muslimské obyvatele Evropy, neboť předměstí evropských metropolí západní Evropy jsou plná mladých muslimů, kteří se narodili, vyrostli a dostali vzdělání v kontinentální Evropě. Zároveň však ve své většině žijí odstrčeni, dá se říci na okraji společnosti, mnoho z nich je nezaměstnaných, má zkušenosti s kriminalitou, nestarají se o ně ani jejich rodné země – tedy Francie, Rakousko, Belgie, Německo či Nizozemí, ale ani země jejich předků – Maroko, Alžírsko, Tunisko nebo Senegal. Z tohoto důvodu hledají někoho, v kom naleznou zastání, někoho, kdo jim pomůže v jejich víře a obraně Proroka. Erdogan tak získává svůj momentální, nikoli organizovaný, vliv v těchto komunitách, nikoli však mezi současnými migranty, kteří jsou stále pevně svázáni se svými mateřskými zeměmi.
Je však třeba konstatovat, že turecký islám nepřispívá ve své většině k radikalizaci muslimských komunit v Evropě. Turecký islám je patrně nejvíce kontrolovaným a politicky korektním islámem v Evropě. Je potřeba si uvědomit, že právě až do nástupu Erdogana, nejdříve jako tureckého premiéra a nyní prezidenta, bylo Turecko přísně sekularizované a na tento stav dohlížela armáda. Na druhou stranu však není žádným tajemstvím, že Turecko využívá přítomnosti radikálně islamistických militantů na Blízkém východě a používá je jako žoldáky v již zmíněné Libyi, v Sýrii nebo v Ázerbájdžánu. A funguje to.
Není pochyb o tom, že Erdogan je opravdu pro mnoho muslimů jakýmsi politickým vzorem. Platí za výjimečný příklad “silného” lídra nezápadního světa. V tom smyslu je inspirací – a je pravda, že posiluje islamistickou, konzervativní, nesvobodnou společnost. Naopak někteří náboženští fanatikové považují Erdogana za příliš pozápadněného a sekulárního, tedy za nepřítele. Jiní si myslí, že to je jen strategie a je skutečně ochráncem islámu. Působí zde již zmíněný paradox: Turecko svou vlastní diasporu staví proti násilné radikalizaci a současně využívá zahraniční radikální bojovníky k prosazování svých zájmů a vyhrožování Západu.
Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že skutečným problémem Evropy je především v posledních letech značná islamofobie, a zvláště fobie z muslimů. Turecko tuto diskriminaci využívá jako štít k odrážení jakékoli kritické debaty o islámu. Muslimové v Evropě takový štít vítají a také směšují islamofobii (tedy kritiku, vtipy, analýzy, kde by měla panovat naprostá svoboda) a muslimofobii – diskriminaci, která už je zločinem. Erdogan je mistrem ve vytváření tohoto zmatku a cíleně se staví proti kritickým debatám o islámu v Evropě. Bohužel však evropští lídři mu v tom značně nahrávají, především již zmíněný francouzský prezident Macron. „(Paty) byl zavražděn proto, že islamisté nám chtějí ukrást budoucnost. Ale to se jim díky našim hrdinům (i Patymu) nepodaří. Francie nebude bránit zveřejňování karikatur proroka Mohameda. (…) Chtějí naši smrt, budeme s nimi bojovat. Francie je milá dívka, ale nenechá se znásilnit.“
Tato slova vyslovil Macron po popravě francouzského učitele Patyho čečenským džihádistou. Bohužel však naprosto ukázal, že ani jako hlava státu nedokáže hovořit tak, aby se nedotkl milionů řadových muslimů, kteří tento ohavný čin odsuzují, ale naopak v nich zasel další z mnoha zrn nedůvěry v současný systém. Jednak použitý výraz „islamisté“ se dá přeložit i jako „věřící v islám“, což také okamžitě muslimské země udělaly, jednak o prorokově zobrazování by vysoký francouzský státní činitel vůbec mluvit neměl, aby nevytvořil dojem, že pohrdá muslimskou menšinou, jež v zemi žije.
Francouzský prezident tak na extremismus odpovídá extremismem. Ve Francii žije na šest milionů muslimů. Většina z nich se v zemi narodila, takže mají volební právo. Momentálně jejich představitelé hovoří o „pocitu ohrožení“, který se komunitou šíří. Většina muslimů žijících ve Francii nenavštěvuje mešity, nepraktikuje víru, ale váží si své vlastní důstojnosti a tradic. A takto je to ve většině evropských zemí, kde je silná muslimská menšina.
Oddělení pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci ÚV KSČM
100 let od vzniku KSČ
Před 100 lety se u nás vyhrocoval zápas o novou revoluční levici
Rozkol v největší vládní straně Československé sociálnědemokratické straně dělnické nastal v 2.polovině roku 1920. Ve straně se nesmiřitelně vyhrotily rozpory mezi umírněným demokratickým křídlem, představovaným většinou stranického vedení, a radikálním levicovým směrem, který podporovala větší část členstva. 14.9.1920 podal premiér Tusar demisi a byla jmenována úřednická vláda Jana Černého.
Sjezd soc.dem. se měl konat koncem září. Většina delegátů byla levicově orientována, proto pravicová část chtěla sjezd konat později a zvolit nové delegáty. V původním termínu - 26. září 1920 uspořádala marxistická levice sjezd sociálnědemokratické strany a ustavila se na něm jako samostatná strana: Československá sociálnědemokratická strana dělnická-levice. Lidový dům převzalo spolu s dalšími institucemi sociálně demokratické strany do správy vedení zvolené na zářijovém sjezdu. V Lidovém domě byla tiskárna Rudého práva, nového orgánu levice, které poprvé vyšlo 21.9.1920. Stát totiž po 15.9. úředně odebral levici novinový titul Právo lidu. I titul Staré Právo lidu byl státem zakázán.
Listopadový sjezd pravicové části strany rozhodl vést boj s levicovou většinou. I z tohoto důvodu dostala tiskárna Rudého práva oficiální výpověď. Pražský Lidový dům, majetek dělnictva, byl po tvrdých střetech 9.12.1920 vrácen za policejní asistence pravicovému vedení sociálnědemokratické strany. Zapečetilo tiskárnu, vyřadilo z činnosti redakci Rudého práva i sekretariát strany.
Výkonný výbor levice na to reagoval výzvou ke generální stávce, která. zazněla z Lidového domu o den později, 10.12. Tento den proběhly ve velkých městech pouliční demonstrace. Stávka se konala od 10.-17.12., a i když se nestala všeobecnou, zúčastnilo se jí na 1 000 000 dělníků a na mnoha místech nabyla podoby přímého boje o moc. Až vyhlášením stanného práva se podařilo stávku zlomit. V době stávky si násilí vyžádalo i oběti na životech: v Praze, Mostě a ve Vráblích na Slovensku (14.12.1920 – 4 oběti) bylo zastřeleno celkem 14 dělníků.
Jen v Praze a na Kladensku bylo zatčeno na 1 800 lidí. Celkem bylo uvězněno více než 3 000 osob. Stávka tím získala širší politický a hospodářský význam. Prosincové události urychlily formování levice a o necelý půlrok později vedly k založení komunistické strany.
Zpracováno z denního tisku
V Praze se uskutečnil 14. sjezd Komunistického svazu mládeže
V sobotu 19. prosince 2020 se v Praze uskutečnil 14. sjezd Komunistického svazu mládeže, z.s (KSM). Zasedání nejvyššího orgánu KSM se uskutečnilo opět po dvou letech za mimořádných opatření týkajících se epidemie Covid-19. Sjezd se vzhledem k této skutečnosti uskutečnil v omezeném rozsahu s částečnou online účastí členů. Okolnosti si vynutily, že jednání proběhlo bez přítomnosti hostů a sympatizantů. Mladí komunisté ovšem na sjezdu dali najevo své odhodlání nadále pokračovat a prohlubovat svou práci i za současných ztížených podmínek.
Dokument o současné situaci přijatý na sjezdu konstatuje rozvíjení všech rozporů kapitalismu v posledním období, což bylo umocněno současnou epidemií, stejně jako dlouhodobé tendence imperialistického řádu ohrožující životy milionů lidí a světový mír. S úmyslem potlačit pokrokový odpor vůči tomuto nebezpečnému vývoji roste i v Evropské unii tlak na komunistické hnutí k podřízení se. Roste antikomunismus i historický revizionismus vzhledem k pokrokovým a antifašistickým dějinám. Tato iniciativa je "zesílena hanebným rozhodnutím přijatým na úrovni EU, které obvinilo z rozpoutání 2. světové války mimo nacistického Německa i Sovětský svaz. To fakticky částečně ospravedlňuje nacismus a dodalo to novou energii pro historický revizionismus a antikomunismus, které se projevily v ČR například strháváním antifašistických pomníků." Právě nyní, kdy dochází k útokům na živobytí širokých vrstev obyvatel, je však třeba komunistických organizací, stojících v čele sociálních a protiválečných bojů. Sjezd vyjadřuje přesvědčení, že KSM je složkou zárodku "komunistického hnutí, které bude schopno vyvést společnost z rozbouřených vod globální kapitalistické krize a doplout do lepších zítřků, které představuje rázné ukončení kapitalistického barbarství a vybudování nové moci pracujících – socialismu."
Mladí komunisté také vyjádřili solidaritu s Komunistickou stranou Polska (KPP), která čelí ve své zemi represi. Sjezd zaslal Velvyslanectví Polské republiky dopis protestující proti pokusům o zákaz KPP a postihování jejích členů.
V příštím roce si Komunistický svaz mládeže připomene 100. výročí od svého založení, a tedy století existence organizované komunistické mládeže. I k této skutečnosti se sjezd vyjádřil v samostatném prohlášení a mladí komunisté si připomněli jednotlivé etapy svého boje – období boje proti krizi, fašismu, zapojení mladých lidí do budování socialismu i důraz na pokračování zápasu za socialistické východisko ze současné krize.
Sjezd také projednal a zvolil nové vedení KSM: Ústřední radu a její předsednictvo. Schválil i nové složení redakční rady časopisu mladých komunistů Mladá pravda.
Malé zastavení
William Shakespeare žil v letech 1564-1616. Napsal kromě mnoha divadelních her také 154 sonetů. Jeho 66. sonet velmi trefně charakterizuje i současnost.
6.12.2020 opustil řady KSČM po statečném boji se zákeřnou nemocí ve věku nedožitých 68 let
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc.,
český politik, člen Komunistické strany Čech a Moravy, v letech 1998 až 2004 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2004 až 2014 a opět v letech 2016 až 2019 poslanec Evropského parlamentu, v roce 2020 byl krátce zastupitelem Ústeckého kraje. Od r.1998-2020 byl zastupitelem města Teplice.
Vystudoval obor sklo. Čest jeho památce!
Společenská kronika
Významná životní výročí v lednu 2021 oslavují:
Jan Podsklan 80 let Odolena Voda
Jaromír Dočekal 90 let Klecany
Drahomíra Ralková 85 let Kunice
Jiří Anděl 75 let Čelákovice
Všem jubilantům blahopřejeme, přejeme především zdraví, štěstí, pohodu a spoustu energie a děkujeme za veškerou odvedenou práci!
Významná výročí v prosinci a lednu
- 9.12. 1895 - se narodila Dolores Ibárruri Goméz, generální tajemnice Komunistické strany Španělska od března 1942 – 3.6.1960, známá pod jménem La Pasionaria
- 10. - 17. 12.1920 – prosincová generální stávka, boj o Lidový dům
- leden 1933–1938 – vycházely původní Haló noviny
- 1. leden – státní svátek
- 1. leden 1993 - vznik České a Slovenské republiky
- 1. leden1959 – vítězství Kubánské revoluce
- 10. leden 1913 se narodil JUDr. Gustáv Husák, 8. prezident ČSSR (29.5.1975- 10.12.1989)
- 21. leden 1924 - zemřel Vladimír Iljič LENIN (*22. 4. 1870)
- 27. leden 1944 - po 900 dnech skončila blokáda Leningradu
- 27. leden 1945 - Rudá armáda osvobodila koncentrační tábor Osvětim – DEN PAMÁTKY OBĚTÍ HOLOCAUSTU
Příští porada funkcionářů OV Praha-východ by se měla konat v úterý 9. února 2021
v zasedací místnosti 116, tradičně od 8:30 hodin.
Pokud to tedy situace s Covid -19 dovolí.
Budete informováni mailem a SMS
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019.