Zpravodaj 3/2021

„Láska je mocnější síla než kterákoli jiná.

Je neviditelná – nemůže být spatřena ani změřena – a přece je dost silná na to, aby vás v okamžiku proměnila a poskytla vám víc štěstí než jakékoli materiální vlastnictví.“

Milá děvčata, dívky, ženy, maminky, tety, babičky, kamarádky, přítelkyně, soudružky, krásný Mezinárodní den žen! 
Přejeme hodně štěstí, pohody, dobré nálady, spoustu energie, a především zdraví a lásky. Máme vás rádi.           

     Mezinárodní den žen  patří u nás od r. 2004 mezi celostátně významné dny.  Má za sebou již dlouhou historii.

Souvisí   s  mezinárodním   dělnickým    hnutím,      a      s industrializací společnosti na přelomu 18. a 19. století, které zahrnovalo řadu akcí a programů ke zlepšení pracovních podmínek a k spravedlivějšímu odměňování práce. Zpočátku se hnutí projevovalo živelně, od poloviny 19. stol. organizovaně. Postupně  se k němu přidalo  i ženské dělnické hnutí. Na popud socialistů  se o nedělích koncem zimy v roce 1908 scházely  na manifestacích  v New Yorku  švadlenky, dělnice oděvního průmyslu za prosazení volebního práva a za  lepší pracovní podmínky a odměňování  práce.

     Dne 8. března vyvrcholily jejich manifestace velkým veřejným  shromážděním.  Akce získala živý ohlas a na  podporu solidarity  s účastnicemi  navrhla tento den jako den boje za ženská práva  známá socialistická revolucionářka Klára Zetkinová v r. 1910. Uvedený den se  veřejně slavil již r. 1911 v Německu, v Rakousku-Uhersku, ve Švýcarsku a v Dánsku. V Rusku se  manifestační ženský svátek  konal po prvé r. 1913. Mimořádný význam získal  v Petrohradě, kde  r.1917 otevřel vlastně únorovou revoluci V porevolučních letech  v SSSR byl MDŽ příležitostí ke konání přehlídky úspěchů sovětských žen při budování  nového řádu,  za druhé světové  války pak i příležitostí ukázat podíl žen na heroickém vítězství nad fašismem.   
     Mezinárodní ustavení MDŽ vyhlásila  OSN r. 1975.

Antikomunismus a ženská otázka

Ve veřejném prostoru jsme denně svědky ideologické tendence v zájmu  vlivu a moci. Strategie nových mocenských elit po každém  převratu  vede       k negativnímu  posuzování  minulosti. Popírá minulost do r.1989 nejen pro její nedostatky, ale znehodnocuje  i její kladné  ideály, vzory a tradice. Usiluje přepsat  paměť národa. Jen opak tradovaných dějin  je podle ní  jedině správný, pravdivý a lepší. To se týká  celé české minulosti  i s národním  obrozením a vznikem  Československa. Nejsoustavnějším terčem kritiky je ovšem  předchozí režim.  Na období státního socialismu nenacházejí přepisovači dějin nit suchou. To se přirozeně  týká  i interpretace Mezinárodního dne žen.  

    MDŽ byl  po r. 1989  mediálně často zmiňován a degradován ve svém významu  na pouhou  záminka pro mužskou pijatiku. Prý stačilo dát ženám kytku karafiátů a pak je „oslavovat“ pitím alkoholu bez zábran a v neomezeném množství. A ten karafiát byl neodmyslitelně ztotožněn s MDŽ, haněn, tupen, posmíván.  A  přece je to  prastará „Diova květina“ z čeledi hvozdíků, květina  nádherných barev, vůní a otužilosti. Kytice ve váze dlouho vydrží, nevadne a neopadává. Karafiát si  rozhodně nezaslouží, aby  si na něm nepřátelé socialismu vylévali své pohrdání a nenávist.

    Vzpomínám na MDŽ na svém někdejším pracovišti.  Po každé jsem dostala miniaturní džbáneček moravské ručně malované folklorní keramiky. Mám jich celou řadu, tolik, kolik MDŽ jsem tam slavila.

Tehdy jsme měli vychovávat budovatele společnosti.

Po převratu se stal cílem podnikatel a jeho soukromý úspěch.

Pamatuji se, jak školačky, dcerušky ze zámožných rodin, snily o tom, že budou dojičkami a traktoristkami.  Po převratu chtěly být modelkami a celebritami.

    Představitelé převratu 1989 veleli zapomenout všechen pokrok minulosti překreslit a přepsat ho. Zrušit jesle a mateřské školky, vrátit ženy do soukromí domova. Ty bohatší s chůvami a služkami, ty ostatní samotné nebo                  s babičkami. Neboť v tom prý spočívá svébytnost ženy a její svobodná nezávislost na společnosti. (O závislosti na muži se mluvit nebude.) 

    Má generace usilovala o rovnost žen s muži při studiích, v profesích, ve funkcích. O rovnost sociální, ekonomickou, politickou.  Dbaly jsme o obecně lidské  znalosti, schopnosti a vlastnosti, v nichž jsme nechtěly zůstávat pozadu. V žádném případě jsme nechtěly upozorňovat na svou ženskost nebo jí dokonce účelově využívat.

     Po převratu  1989 nastal protichůdný proces. V ženském světě se přestaly pěstovat přednosti ducha. Do popředí vystoupily přednosti těla. Jeho atraktivnost, svůdnost. Co pozornosti se na internetu věnuje výstřihům a rozparkům na odění  modelek a celebrit, kolik se jich ukazuje v „sexy prádélku“, v bikinách i bez nich. Nepřehlédnutelné množství  vnad a svůdnosti. A to má být ta dříve sledovaná rovnoprávnost? Intelektuální, sociální, profesní? Nestala se žena zase jen vybraným a vyzývavým pamlskem pro muže?

Závěr

    Podle antropologie se lidská bytost realizuje ve dvou modech: v mužském a ženském. Oba k sobě neodvolatelně patří, oba nezrušitelně vytvářejí lidskou podstatu. Člověk se vyskytuje v jednom nebo druhém modu, jejich spojení  tvoří jeho celek. Každý z obou modů má kromě toho společného základu svá specifika. podstatné znaky, především biologické. Biologické znaky jsou trvalé a neproměnné. K nim přistupují specifika získaná v historii, data kulturně politická, charakteristiky společenské. Tato specifika jsou proměnlivá.

 Boj za rovnost a rovnoprávnost se týká obecného lidství, člověčství. Oba mody jsou si rovny jako lidské bytosti. Podílejí se na jejích obecných povinnostech a právech. Nemá opodstatnění a smysl hledat rovnost, pokud jde o specifika. Něco jiného je mužskost, něco jiného je ženskost. Ale to společné, co stojí výše a v čem jsou si oba mody rovny – je lidskost. Humanita.

     Stanislava Kučerová (REDAKČNĚ ZKRÁCENO)

Jednání OV KSČM se konalo videokonferenčně a předcházely mu 2 videokonferenční porady. Situace na bojišti se totiž mění skutečně každým okamžikem, a i teď je již mnohé jinak. V kontrole úkolů jsme řešili stále se finalizující mediální plán. Jinak jsou úkoly ale plněny, inventarizace byla odevzdána, Zpráva ORK dodána a vzata na vědomí. Plakáty k armádě byly vytištěny a distribuovány v Brandýse. V Říčanech se nepodařilo kontaktovat lepiče. Přáníčka k MDŽ byla podepsána, orazítkována a distribuována. Zabývali jsme se výstupy z výročních schůzí, souhrn je v samostatném článku.

Členové OV byli elektronicky seznámeni s dopisy předsedy ÚV (týdenní, chodí i emailem na všechny adresy v okrese), dopisy 1. místopředsedy ÚV ke sjezdu, s jednáním VV ÚV KSČM 5.2. a 16.2., který řešil témata jako nouzový stav a rozpočet. Probírala se též jednání Středočeského VV KV KSČM 15. 2. a 1. 3. Schváleno bylo stanovisko ke zdražování a omezování dopravy ve Středočeském kraji i stanovisko ke zrušení učňovských stipendií. Začíná slučování a rušení škol. Připravovaná Třešnička je obsahově hotova, probíhají práce na grafice.

Připravovali jsme se na krajskou konferenci. Původně měli zvolení volitelé dle klíče 4+1:150 jet odvolit do Prahy v sobotu 6. března. Předložen byl i volební řád, který kopíroval poslední volební řád.

Okresní výbor navrhl, aby volitelé krajské konference byli všichni členové OV KSČM ze všech středočeských okresních organizací KSČM. Žádal, aby o tomto návrhu neprodleně hlasoval KV per rollam.

Pokud by neprošel návrh 1., schválil OV KSČM Praha-východ volitele dle klíče navrhovaného VV KV, a to delegáty poslední krajské konference zvolené na okresní konferenci 18.01.2020 - ss. Štefek, Posolda, Havlíček, Duník, Grygarová, Hajleková a doplnil náhradníky Hádek, Zima, Pokorný, Kuchta.

Navrhl upravit volební řád krajské konference tak, že se bude volit            v jednom kole z jednoho hlasovacího lístku, kde budou kandidáti ze všech okresů seřazeni abecedně. Žádal, aby tento návrh úpravy volebního řádu byl předložen ke schválení volitelům.

Navrhl, aby každý volitel měl povinnost vybrat křížkem 5 kandidátů (jinak bude hlasovací lístek neplatný), ti budou pak seřazeni do výsledného pořadí podle počtu křížků od největšího počtu k nejmenšímu. V případě rovnosti rozhoduje o pořadí KV či VV KV. Žádal, aby tento návrh úpravy volebního řádu byl předložen ke schválení volitelům.

Dále schválil přes elektronické hlasování v Google forms pořadí kandidátů za okres:

ss. Štefek, Posolda, Grygarová, Havlíček, Hajleková, Duník, Hádek, Zima.

V době jednání OV KSČM jsme již věděli závěr z jednání VV KV KSČM 1. 3., dle kterého nedojde v sobotu 6. 3. 2021 k volbě kandidátní listiny. Ve středu 3. 3. měli dostat členové KV podklady (přehled kandidátů) a ve čtvrtek 4. 3. od 9 do 14 hodin mělo proběhnout per rollam hlasování o volebním řádu a volba kandidátní listiny. O výsledcích budeme informovat v dalším Zpravodaji nebo aktuálně e-mailem.

Zabývali jsme se přípravou voleb do PS. KV KSČM zajistí reklamu na nádražích v Čelákovicích a Říčanech, my jsme vybrali měsíční reklamu na nádraží v Úvalech a Strančicích, v předstihu chceme i objednat u firmy Rengl plochy na celé září a 1. týden v říjnu a také výlepy plakátů k 1. a 9. květnu.

Nevíme, jaká bude situace v květnu, určitě ale můžeme zrealizovat pietní akty v režimu posledního roku „ani pomníček bez kytičky“. OV KSČM žádá ZO k zaslání seznamu míst, kde se budou konat pietní akce k výročí.

Zabývali jsme se připomenutím 100. výročí vzniku komunistické strany. Zajistíme blahopřání k 100. výročí strany pro všechny členy.

Diskutovali jsme březnový zpravodaj. Březnovou poradu funkcionářů jsme zrušili z důvodů epidemické situace. Objednali jsme kalendáře ro rok 2022:

20 klasických kalendářů a 20 kravat.

Zdeněk Štefek

3. a 4. informace   
- zaslány v aktuální dobu elektronicky

5. informace           
22. 2. - 26. 2. 2021

Vážené soudružky a soudruzi,

pokračuji v informaci o současné situaci, která neměla být dramatická, vzhledem k tomu, že středopravá opozice byla uspokojena nejen přijatým tzv. Pandemickým zákonem, ale i z části úspěšnou obstrukční blokací zákona o nízkouhlíkové energetice. Opak je pravdou. S jídlem roste chuť a začaly se množit komentáře, že vláda nemá jistou většinu, když KSČM nehlasuje pro vládní návrhy a že je možné vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry.

Jak se dalo očekávat, pravicové strany slibovaly nesplnitelné, tedy že pandemický zákon projde bez problémů Senátem a že po podpisu prezidenta bude stačit neústavně vyhlášený nouzový stav do soboty k tomu, aby po skončení starého nouzového stavu začal platit stav pandemický a část povinností se přenesla do krajů. Už v úterý ale ohlásili senátoři, že musí zákon změnit, a byla svolána videokonference předsedů politických stran se členy vlády. Konference nic nepřinesla a přes její pokračování ve středu bylo zřejmé, že vláda požádá o další prodloužení nouzového stavu, přestože bylo zřejmé, že neústavní krok nelze zhojit a bude nutné jednat o novém rozhodnutí. Oslovil jsem členy VV ÚV KSČM, aby bylo jasné, jaké jsou názory členské základny při rostoucích problémech se šířením pandemie, zejména nových mutací a nejednotného vývoje v regionech, a jak bude reagovat KSČM na novou situaci, kdy už je části obyvatel jasné, že přes velkohubé řeči opozice, hejtmani odpovědnost převzít nechtějí a situace se může ještě vyhrotit. Vláda se ve středu neshodla a její jednání o dalších omezeních pokračovala ve čtvrtek. Na nouzový stav je dál v členské základně rozdílný názor, ale výrazně sílí požadavek na zajištění zdraví a životů lidí a snížení míry rizika, tedy nouzový stav podpořit, ale urychlit skutečná řešení, např. zajištěním vakcíny Sputnik V nebo čínské vakcíny, aby se mohli lidé po očkování vrátit k normálnímu životu. Nakonec po diskusích a osobním jednání s předsedou vlády, jsem ho ve čtvrtek večer přesvědčil, že KSČM nechce v žádném případě podporovat neústavní řešení, která by mohla vést k žalobám na stát, ale že se budeme jako poslanecký klub podílet na tom, aby nikdo z opozice nerozporoval, že tady existují nové skutečnosti a že je potřebné, aby vláda nově rozhodla. To se nakonec ráno podařilo, ale vládní koalice na nátlak ČSSD preferovala návrh usnesení Pirátů, i když náš návrh byl jednodušší a mohl být také přijat. Je nutné, abychom na příště svůj návrh formulovali do medií, aby při soustředěném boji ČSSD proti KSČM, když jde o aktivitu T. Petříčka, který nevynechá jedinou příležitost, jak na naše zájmy zaútočit nebo je eliminovat. Nakonec tedy samotný nový nouzový stav je čistě rozhodnutím vlády a nám se podařilo to, že předseda vlády už souhlasí s prezidentem, že SÚKL musí registrovat vakcínu Sputnik V z RF a další vakcíny registrované ve světě z ČLR, když SÚKL potvrdil, že o jejich registraci bylo požádáno 19.2.2021.

Ve čtvrtek se konalo velké zasedání v Senátu, kde se zástupci politických stran a vedení obou komor mělo dohodnout na podobě volebního zákona. K úplné dohodě zatím nedošlo, ale rýsuje se dohoda na zachování 14 volebních krajů, snížení vstupní bariéry pro koalice na 7 až 10 % místo 15 %. A sčítání v prvém a druhém skrutiniu, jak bylo platné do roku 2000. Tady děkuji St. Grospičovi za perfektní přípravu na jednání.

Nakonec všechna zásadní rozhodnutí padla až v pátek večer, tedy přijetí pandemického zákona ve verzi Senátu, který KSČM nepodpořila. Neschválení rozhodnutí o prodloužení nouzového stavu, ale uvolnění cesty pro vládu, aby nově vyhlásila, ve své pravomoci také bylo rozhodnuto až téměř před koncem jednacího dne. Ještě prošel návrh na řešení kompenzací při omezení života občanů, ale neprošel návrh na řešení náhrad při karanténě, pro neochotu některých poslanců hnutí ANO.

Na poslanecký týden, který měl být věnován návštěvám regionů, to byla výrazná změna programu. Žel od 2.3. začíná další schůze, a navíc omezení cestování, které nám znemožní návštěvy alespoň VV OV KSČM a kontakt se členskou základnou. O tom, ale příští týden.

     Pokud jde o stranickou práci, v uplynulém týdnu se konala různá jednání až po zasedání KV KSČM v některých krajích, která rozhodovala o složení kandidátních listin (KL). Výsledky jednání bude sumarizovat oddělení 1. místopředsedy a budeme ho projednávat nejdříve na kolegiu volených funkcionářů a potom 5.3. na jednání VV ÚV KSČM. Znovu upozorňuji, že základním kritériem pro úspěch ve volbách bude sestavení kvalitní kandidátní listiny, která musí obsahovat jak výrazné osobnosti KSČM z obcí, měst, krajské samosprávy a poslaneckého klubu, který svá doporučení dal. Ale také musí obsahovat kandidáty, které nám doporučí spolupracující organizace, aby naši spoluobčané měli důvod se nad naší KL zamyslet a vybrat si tam skutečné osobnosti, pro které se rozhodnout volit právě KSČM. Nemůže to být jen dohoda OV KSČM, to by nestačilo. Zásadní je, že po návrzích z krajů bude probíhat až do zasedání ÚV KSČM, které bude předcházet 3. 8.2021, tedy termínu pro předložení kandidátních listin jednání mezi centrem a kraji o tom, jak nakonec kandidátní listiny schválit, aby odpovídaly nárokům současné doby.

Určeno členkám a členům ÚV KSČM, VV ÚV KSČM,
předsedkyním a předsedům OV a KV KSČM

Vážená soudružko, vážený soudruhu,
dnes proběhlo jednání vedení KSČM (kolegium) se závěrem k pandemické situace v ČR:
vedení KSČM v pátek doporučí VV ÚV KSČM odložení březnového sjezdu.
ruší jednání XI. zasedání ÚV KSČM plánované na 13. 3. 2021.

XI. zasedání ÚV KSČM připravit na původní termín sjezdu, tedy sobotu 27. 3. 2021 do Nymburka. Na tomto jednání s programem řešení ekonomických bodů (Výroční finanční zpráva a rozpočty KSČM a OJ ÚV KSČM) a dále možnou volbou nového vedení KSČM. O všem rozhodne VV ÚV KSČM.

Z důležitých věcí byla dále projednána současná situace s vyhlášením nouzového stavu:

ve čtvrtek obdrželi zaměstnanci KSČM potvrzení od zaměstnavatele pro cestu do práce (zaměstnanci ÚV KSČM). V úterý bylo elektronicky rozesláno potvrzení i členům W ÚV KSČM s povolením cest do Prahy, s výjimkou poslanců, ti mají svoje průkazy. Pro zaměstnance na OV a KV KSČM sdělujeme, že v případě potřeby potvrzení se obracejte na s. Tuháčkovou (personální oddělení) tel: 222 897 420.

Nejbližší jednání VV ÚV KSČM se koná tento pátek 5. 3. 2021 ve 14.00 hodin. Dále potom v pátek 19. 3. 2021. Chraňte si své zdraví, v případě potřeby mi volejte na telefon: 728 483 164 

                                                                                Petr Šimůnek

OV KSČM se zabýval i náměty z výročních členských schůzí. Ty doplňovaly totiž návrhy na kandidáty do PS PČR.

Z 25 našich ZO jich 11 svá rozhodnutí/stanoviska zaslalo na OV na základě jednotné osnovy pro distanční způsob projednávání výročních členských schůzí v rámci omezujících vládních opatření. 

Vypořádání souboru sdělení, námětů, názorů je následné:
- přípravě kandidátů nebyla dlouhodobě celokrajsky věnována potřebná
  příprava (odbornost a mladší kandidáti, byť z našeho okresu nejméně 3
  kvalitní návrhy jsme připravili)
- sloučení formálních ZO (málopočetných, rozptýlenost věkově  "věrných"
  členů) pod centrální ZO při OV
- udržování a další vylepšování informačního (zejména elektronického)
  systému OV členům i sympatizantům (mobil, SMS, email, Zpravodaj atd.)
- roznos/výlep aktuálních letáčků dle možností míst a členů, případně
  výlepové služby v městech Říčany a Brandýs-Stará Boleslav: 4- 6x ročně,  
  příp. aktuálně, pokud  naše ústředí nespí
- finanční podpora KSČM nad stanovenou výši je závislá i na osobních
  možnostech některých členů, byť za dosavadní podporu snižující se
  členské základny je třeba poděkovat
- požadavek jednotného vystupování na veřejnosti z centra, tedy našeho
  vedení a klubu – trvá. Rozdílnosti je třeba si vyřešit vnitrostranicky a bez
  škodlivých emocí
- podpora vládní koalice snížila naši autoritu u veřejnosti. Došlo i ke zneužití
  KSČM  k prosazení jejich (pravicových) zájmů. Nebyli jsme jednoznační
  celostátně, propadáme mnohde i místně "neaktivitou".
  Osobní příklady nestačí – viz počet zastupitelů či členů výborů/komisí  (ne
  okrskových volebních) obcí, měst, kraje
- rozšířit počet členů OV o zástupce všech ZO dle jejich doporučení
  Na vysvětlenou: to však odporuje usnesení poslední OK!
- neuspějeme starými způsoby agitace. Nyní rozhoduje kapitál, výhody a
  strach o existenci, neochota se organizovat a zejména s členstvím v naší
  straně. "Vítězstvím" je anonymní sympatie, zejména při  
  celostátních/krajských volbách. (To jsme však hodnotili po výsledku voleb  do kraje.)
- získat nové mladé členy a příznivce je sice nutnost, ale ONI tu potřebu
  necítí a sami to musí nejdříve pochopit.

 Václav Kuchta

Dopis Milana Havlíčka členům Středočeského KV KSČM

Vážení i nevážení členové Středočeského krajského výboru KSČM!
Vzhledem k tomu, že:
  1. neznám volební program strany;
  2. neznám volební hesla strany, pod kterými půjdeme do voleb;
  3. neznám akční program KSČM na záchranu strany;
  4. neznám, pod jakým vedením půjde strana do voleb a dál k záchraně  strany;
  5. kandidáti neznají, jakým způsobem se ubírat v celospolečenské práci;
  6. neznám názory většiny kandidujících, jak stranu vyvést z krize;
  7. neuznávám navržený volební řád za demokratický;
  8. sestavení a způsob voleb za demokratický;
  9. dlouhodobě kritizuji absenci systematické práce s předními kandidáty;
10. politická nevzdělanost mnohých kandidátů je zarážející;
11. nenechal VV KV ani o jednotlivých protinávrzích rozhodnout per rollam členy KV;
12. nefunguje krajský volební štáb a jeho propojení na okresy a okresní volební štáby;
13. že o mnohém rozhodují lidé, kteří přivedli stranu k fatálním koncům;
14. chybí základní atributy stranické práce, jako je dem. centralismus, kritika,  sebekritika…
15. není znám platný volební zákon s předpokladem odsunutí voleb i o několik měsíců
16. termín neplatného zákona o volbách do PS P ČR pro odevzdání kand. listin je 3. srpna
17. téměř rok trvající nedemokratický systém práce ÚV, který kandidátní listiny  jen potvrdí
18. jsme v dané společenské situaci nevyužili nejen všech navrhovaných
      kandidátů, ale neoslovili ostatní vlastenecké organizace o podporu a neměli
      ani snahu vytvořit jednotnou národní frontu vlasteneckých sil proti
      sjednocujícím se antihumánním, rusofobii a válku podporujícím silám v naší  zemi

nemohu zodpovědně s vědomím podpory všech čestných komunistů, hlasovat jinak, než vhodit do virtuální volební schránky prázdný hlasovací lístek!

V Divišově, 3. března 2021

Milan Havlíček

Z redakční pošty

Vážení členové Okresního volebního štábu, 
      stále jsem se ještě nesmířila s úpadkem KSČM a doufám, že změna
k záchraně je možná, ovšem jen za předpokladu, že práce strany nebude pokračovat ve vyjetých kolejích.

Proto, abych nepatřila pouze k pasivním kritikům, snažím se sledovat vše, co se kolem nás děje, a to, pokud možno z různých informačních zdrojů. Abych i  v případě nějaké naléhavé situace pomohla. Velmi bych si přála, aby KSČM opět zaujala ve sněmovně a obecně mezi lidmi důstojné místo.

      Moje malá připomínka:

      Dozvěděla jsem se, že náš OVŠ už započal pracovat na volební kampani a v této chvíli bych chtěla něco připodotknout k problému plakátu, který prý snad zvažujete slepovat, aby vyšel levněji. Myslím, že už právě toto samo o sobě je nedůstojné. Předpokládám, že je okres stále dostatečně finančně zajištěn, jako býval. Pokud vím, nějaké akce za mimořádně velké náklady nedělal.

      K volebnímu programu jsem se vyjádřila jinde.   
      S pozdravem "Kéž je zde KSČM opět s lidmi pro lidi"
 Marie Princová (Vaše Majka)

Svědomí je ošemetná věc.
Zvláště svědomí těch, kteří si hrají na jakoby komunisty, chtějí prý socialismus, a přitom o něm nic nevědí, nebo spíše vědět nechtějí, a to jen proto, aby se podíleli na rozvoji současného kapitalismu.  Jak je jinak možné, aby se KSČM zcela distancovala od únorových událostí roku 1948 a socialistického  vývoje do roku 1989?

Mají vůbec svědomí před svými členy a sympatizanty takto vystupovat?
Mají vůbec před lidem a sami před sebou svědomí? 

Pochybuji. Únor 1948 byl, je a zůstane navždy zapsán do dějin Komunistické strany Československa  jakožto jedna z nejvýznamnějších historických událostí, a proto si tuto  událost připomeňme.

     Součástí revolučního  úsilí od vyhlášení Košického vládního programu v dubnu 1945  byl nejen boj o získání mas pro politiku Komunistické strany Československa, ale i boj o vytlačení  buržoasie z těch státně-mocenských pozic, které ji zbyly a ve kterých se udržovala jen na základě toho, že forma Národní fronty již neodpovídala jejímu obsahu a že svou kontrarevoluční politikou maskovala formálně deklarovaným souhlasem  s vládním programem a se zahraniční politikou státu.

     Buržoasie spoléhala na to, že vyvolá vládní krizi, pak řešením bude buď vytvoření parlamentní  vlády bez vlády komunistů anebo spoléhali na to, že komunisté poprosí ministry, kteří odstoupili, aby se do vlády zpět vrátili. Tímto svým postupem a strategickým plánem buržoasie projevila nejen otevřeně kontrarevoluční politický postoj, ale také svůj politický diletantismus a taktickou neschopnost.    Vývoj krize a boje o její řešení však stále více zvyšoval  úlohu sil KSČ a revoluce a znehodnocoval vliv těch, od kterých si reakce slibovala úspěch. Jestliže pak reakce využila zbývajících státně mocenských pozic k vyvolání politické krize, pak tím jen odhalila svou skutečnou slabost, protože rozhodující orgány státní moci a rozhodující síly státního aparátu již sloužily lidu a revoluci.  Rozhodující, klíčovou a nezastupitelnou úlohu zde sehrál,  jakožto předseda vlády, soudruh Klement Gottwald.  A proto musel ustoupit i prezident Dr. Edvard Beneš a demisi  protilidově a reakčně smýšlejících ministrů podepsat.  Krize byla tedy řešena nejen pokojnou cestou, ale i             s respektováním  všech ústavních norem. 

     V každé revoluci je rozhodující otázka moci, tedy to, jakou moc odstraňuje a jakou ustanovuje. Únor 1948 spolu s celým vývojem od května 1945 změnil kvalitativně státní moc tím, že změnil třídní náplň lidově-demokratického státu. Lidově-demokratický stát, který vznikl  jako výsledek národní a demokratické revoluce, současně poskytoval dostatečný prostor pro hluboké a zásadní změny svého třídního obsahu, tedy to, že plní všechny funkce socialistického státu, státu diktatury proletariátu.

     Charakter, průběh a vyvrcholení únorových událostí z roku 1948 je poučením, nástrojem a trvalým příkladem vývoje  společnosti. Skuteční  komunisté, hodni toho označení, budou s úctou tyto události  vysvětlovat, připomínat je a  nepřipustí, aby je kdokoli  špinil, pomlouval a zkresloval.  Mnozí jakoby komunisté, soustředěni zejména v takzvané Komunistické straně Čech a Moravy události v únoru 1948 nejenže pravdivě nepřipomínají, ale tyto události dokonce zkreslují. Právě tím nahrávají reakci a nikdy pod jejich vedením tak nemohou socialismus vybudovat. Stav současné společnosti před prahem nové sociální, resp. socialistické revoluce.

      Současný vývoj událostí je velmi rychlý, až překotný, a pochopit jej a vysvětlit, je možné pouze na základě zkušeností s třídním zápasem z historie, tedy i února 1948.

Komunisté se nemají za co stydět, mají svědomí čisté.  

23. února 2021,  Adam  Chvalinský

     Vítězný únor, vítězství pracujícího lidu, od tohoto dne se začaly psát nejvýznamnější události naší novodobé historie. Všem těm, kteří tehdy chtěli zastavit kolo dějin a likvidovat lidově demokratické zřízení, obnovit panství kapitálu, plány nevyšly.

Chtěli vyvolat třídní nenávist, pohrdali pracujícími a nedocenili touhu a vůli po skutečné svobodě bez vykořisťovatelů a utiskovatelů.

Musím konstatovat, že naprosto podcenili úlohu Komunistické strany Československa, kdy skuteční komunisté vedení Klementem Gottwaldem, prokázali vysokou morální sílu a nebojme se říct, že to dnes mnoha členům strany schází.

Ano, ryba smrdí od hlavy. V KSČM, jak se denně dozvídáme, dochází zřejmě ke změnám. Většina  jejích členů se nebojí hrdě prohlásit, že jsou komunisté, že jejich místo není v takovéto straně neboli pod vedením těchto pánů.

Vraťme se k únoru, kde šlo o osud národní a demokratické revoluce, o to, zda bude uskutečněn Košický vládní program Národní fronty Čechů a Slováků.

Jak víme, Košickým vládním programem byly položeny základy lidově demokratického Československa.

Dnes je víc jak jindy nutné si tyto události připomínat. Současný pravicový tisk nezveřejní Únorovu pravdu, jen to, co udělali chartisté a jak se chtěli vypořádat s nitkami, které sahaly do dnešní doby, od února 1948.

Síla strany vydržela, ale  v některých bitvách cítila porážku, kterou ji připravili vlastní lidé, kteří byli pouze u komunistů.

Poučme se z minulost. Je nutné navázat na to, co v ni bylo veliké, zdravé, dokonalé a revoluční.  Jen tak se můžeme vyhnout porážkám. Jak již dobře víme, revoluce má cenu tehdy, dovedeme-li ji dostatečně uhájit.

Vítězný únor se stal nejen odrazovým můstkem k zahájení velkolepé socialistické výstavby, ale také nemalým impulsem k sjednocení všech zemí lidové demokracie a k formování světové soustavy socialismu s jejím přirozeným  hegemonem, jedinou velmoci, byť citelně poškozenou válkou, schopnou čelit expanzi  amerického imperialismu s jeho satelity.

Nám komunistům se snaží říkat všichni ti, kteří ještě nedávno šli s námi po boku, že jsme příliš zahledění do minulosti. Tak my odpovídáme. Nikoliv, nejsme nostalgici, učíme  se z minulosti a hájíme vše, nač musíme navázat, chceme-li se zmocnit dneška k tomu mimo jiné patří chránit revoluční odkaz Vítězného února.

25. únor 2021, Josef  Seichter, Opavské Slezsko

Slavíme 100.výročí založení KSČ         
100.výročí založení Komunistického svazu mládeže (KSM)

 Komsomol – organizace komunistické mládeže                  v Československu, byla založená v únoru roku 1921, ještě před založením KSČ, jako sekce Komunistické internacionály mládeže (KIM). Činnost Komsomolu byla podřízena Komunistické internacionále mládeže a Komunistické straně Československa,

 Základním úkolem Komsomolu bylo seznamovat mládež   s učením marxismu-leninismu a vychovávat ji v jeho duchu. Od roku 1922 vedl komunistickou dětskou organizaci Mladí průkopníci. V roce 1936 se Komunistický svaz mládeže Československa vzdal své samostatné činnosti.    K jeho funkcionářům patřili J. Šverma, K. Aksamit, E. Hršel, O. a V. Synkové, J. Zika, J. Černý, M. Krásný aj.

Tiskovými orgány byly postupně časopisy Mladý komunista, Komunistická mládež, Pravda mládeže a Mladá garda.

      Nově vznikl po listopadu 1989. „Komsomol“, jak jsme první i naší polistopadové organizaci mladých komunistů říkávali, byl určitou školou života. Pro nás byl zejména ten prvorepublikový nekonečnou studnicí inspirací.

     Sám jsem do KSM vstoupil v únoru roku 1996. O rok dříve jsem vstoupil do KSČM, ale pořád mi něco scházelo. Vrstevníci, akce, přímočarost, elán. Náhodou jsem narazil na pozvánku na demonstraci k 25.únoru a pak na následnou besedu. A dostal jsem se tak mezi mladé, pro které politika nebyla kariérou, ale přirozenou součástí touhy změnit svět. Pro které socialismus a komunismus byl cílem jejich snažení, i když často mnohé vědomosti nahrazovali pracovitostí, nadšením a upřímností. Ale i to k mládeži prostě patří a já nebyl jiný. Zapojil jsem se do činnosti tak, až mi byl „Komsomol“ v podstatě druhou rodinou. Prošel jsem různými pozicemi, místopředsedou pro zahraniční styky, tajemníkem, byl jsem i předsedou. Až věk mi v podstatě znemožnil         v práci v organizaci pokračovat.

     Zažil jsem krize, největší tlak jsme cítili asi v době zákazu KSM, ale i období růstu, kdy bylo po republice několik desítek aktivních klubů. Hodně nás naučily kampaně. Těch byla celá řada, některé probíhaly ve spolupráci s KSČM, některé jsme dělali sami, u některých jsme měli za partnery další mládežnické organizace. Pamatuji na kampaň proti česko-německé deklaraci, desítky petičních stánků a demonstrace. Stejně tak na kampaň proti americkému radaru v Brdech. Obecně na řadu protiválečných aktivit, protestů proti NATO. Součástí byla i SAMN, Socialistická akce mládeže proti NATO, v jejímž rámci jsme protestovali proti NATO třeba při přísaze vojáků na Pražském hradě. Na řadu akcí proti zdražování, podporu odborářských manifestací. Na kampaň proti zdražování jízdného a za bezplatnou hromadnou dopravu v Praze a         v Brně.

     Hodně jsem byl zapojen i do úspěšné inciativy SOS student, která vedla kampaň proti plánovanému zavedení školného na vysokých školách, ale zabývala se např. i otázkou kolejného. Petiční stánky proti školnému se podařilo stavět po celé republice a dosáhli jsme i do mediálního prostoru. Poučné byly společné kampaně řady organizací jako Iniciativa proti rasismu nebo Prevence místo represe.

     A zahraničního ohlasu i podpory se dočkaly i aktivity pod hlavičkou např. STOP MMF! (mezinárodní měnový fond), které vrcholily vlastním mezinárodním pochodem Prahou a konferencí v době zasedání MMF. Internacionalismus byl vždy naší součástí. A důraz na něj jsme kladli i my. Zapojili jsme se do dění ve Světové federaci demokratické mládeže, včetně aktivní účasti na Světových festivalech mládeže a studentstva, do porad komunistických mládežnických organizací Evropy i světa. Byli jsme i solidární tam, kde to bylo potřeba.

     Ale nejen politikou živ je člověk. A my jsme byli dobrá parta a snažili se pracovat i s mladší generací. Spolupořádali jsem dětské tábory. Sám jsem byl jako vedoucí na táborech ve Vlkově a pak v Trhanově. A sami jsme po celé republice s kytarou a smíchem na rtech pořádali společné srazy vázané zejména na akce KSČM.

     Časopis KSM Mladá Pravda se začal také měnit. Občasník byl nahrazen měsíčníkem, byl zaregistrován a počet výtisků se šplhal každý měsíc do stovek, rostl i počet odběratelů. Zároveň byly vydávány brožury, základní knihovnička nebo i autorské publikace či překlady. Prostor dostávaly i další propagační materiály – třeba trička nebo samolepky. A precizovaly se i programové výstupy organizace. Od propracovanějšího programu KSM přes tiskové zprávy a stanoviska až po třeba Rudozelený manifest.

     Jak jsem začal, tak i končím – věděli jsme, jak je důležité vzdělávání – podporovali jsme různé vzdělávací cykly, které pořádala KSČM (Univerzita 2000), zavedli jsme i některé vlastní výukové pokusy (Rudá univerzita). Ale největší školou byla vlastní aktivita. Školou, kterou prošly za mého působení stovky lidí. Mnozí zůstali věrni, působí třeba v komunistické straně. Mnozí se odmlčeli, mnozí odešli. To se stává, to je život. Ale to razítko si s sebou poneseme jistě všichni i nadále.

Zdeněk Štefek

Nedávno jsem při úklidu narazil na svůj starý čtenářský deník. Počáteční stránky popisovaly mé první zkušenosti se čtením. Se zaujetím jsem studoval, jak jsem před lety hodnotil dětské knihy. Jak po vyprávění přišel popis, charakteristika a další útvary. Jak jsem postupně přešel od pohádek a bajek k pověstem, k životopisům, beletrii i populární vědě, jak byl časově čtením pokryt celý základní stupeň vzdělávací soustavy. I přes technické zaměření mé střední školy pak v další části čtenářského deníku navazovaly poznámky a postřehy z dalších přečtených knih.

 Hned mě napadla kniha Panenství od Marie Majerové, jediná kniha, kterou na druhém stupni četl nedávno můj syn. Titulek si vybral z několika nabídek, asi tušíte, proč. Ačkoliv obsah nebyl přesně tím, co mladý „puberťák“ čekal, knihu přečetl, pak shlédl i film a mohl porovnat a poznatky paní učitelce napsat… Nedivte se. Na prvním stupni sice měli ještě nějakou povinnou četbu, postupně však povinnosti zanikaly, vždyť i úkoly byly přece jen neúměrným zatěžováním žáků. A když se synkem ve volné chvíli učím, uvědomil jsem si, že za zatěžování je dnes považováno i snad samo učení. A nejen to, syn neměl dokonce ani povinný lyžařský kurs a neměl ani plavání. Dílny a laboratoře? Ty se objevily až v posledních letech, ale v nedostatečném rozsahu...

Jako žáci jsme se také ptali, k čemu nám bude znát konkrétní zákon, matematiku nad rámec sčítání a násobení, češtinu a literaturu, když chceme dělat něco jiného. Ale dospělí měli tehdy rozum, že si význam všeobecného vzdělání uvědomovali.

Dnes je situace zřejmě skutečně jiná. A bude horší. Plánuje se další omezení vzdělávání – Ministerstvo školství se chystá vydat nový obsah rámcových vzdělávacích plánů, kde chybí mimo jiné třeba Newtonovy zákony, prý pro přílišnou obtížnost. Zato přibývá třeba multikulturní výchova.

Úděsné. Je to snad cíl? Mít z většiny budoucího pokolení poslušné ovečky, které nebudou mít širší základ a budou tak snadněji manévrovatelní? Ovečky, které budou na vědu hledět jako na náboženství?

Další mí synové půjdou do školy za zhruba pět let. A já z nich ovečky mít rozhodně nechci!

z HaNo dne 1.3.2021 Zdeněk Štefek

Středočeská KR KČP má stále veřejnosti co sdělit a nabídnout

   Svou činností a přesvědčením členů a sympatizantů ve všech 12 radách a klubech českého pohraničí (KČP) naplňujeme Prohlášení účastníků V. sněmu KČP ze dne 28.4.2018. Obrátili jsme se i na spoluobčany o jejich podporu         v našem úsilí bránit historickou pravdu a československé tradice.

K 25.výročí založení Klubu českého pohraničí jako spolku byl vydán Almanach naší činnosti ve Středočeském kraji. Důstojně jsme se podíleli na připomenutí 75. výročí konce 2.světové války a osvobození Československa Rudou armádou a dalšími spojeneckými armádami od fašistické poroby porážkou německého fašizmu v Evropě. Ne náhodou to byla Praha a Střední Čechy, kde byly svedeny poslední boje hrůzného období 1939–1945, na něž nelze zapomenout. Dokládá to i mj. např. i publikace OR KČP Praha východ "Jak přicházelo osvobození v souvislostech“...

   Nastupující nebezpečí falzifikace dějinných událostí v Evropě i u nás varuje, protože mění hodnoty, vyjádřené tézí "Vlastnosti jako čest a hrdost padlé vojáky provázely válečným peklem a my nikdy nesmíme zapomenout na jejich oběti". Ano, máme dobrou paměť a nezapomínáme se u jejich hrobů a památníků zastavit a s pokorou se poklonit a poděkovat. Na tom je však nehorázné, když tuto tézi zneužívají a dnes "hlásají noví mladí" za vrahy, kteří  - dle nich - "bojovali za svůj národ (německé Říše)  až do konce"! Proč tehdy utíkali pod americkou ochranu?

Takové tendence zásadně odmítáme ve jménu statisíců našich československých obětí a desítek milionů z celého světa, zejména genocidy Slovanů a Židů, proti těmto „novým Mladým nacionalistům", pohrobkům německých obyvatel někdejšího československého pohraničí čili nacionalisté němečtí!

   V naší činnosti nadále naplňujeme Brněnskou deklaraci z 27.8.2020 a nadále požadujeme od státních orgánů České republiky správně rozlišovat politickou Česko-německou deklaraci od platných zákonných norem ČR. Cílem je zamezit dalším mediálním lžím a nepravdám, včetně "nového" výkladu a výuky dějepisu ve školách. K tomu nás zavazuje historie Neveklovska a vše kolem prostoru Brd jak před válkou, tak v nedávné minulosti a v současnosti.

   V roce 2010 k 60.výročí přijetí Zákona o ochraně státních hranic  (OSH) jsme z iniciativy OR  Rakovník přijali výzvu k aktivitám v oblasti práce s mládeží (např. Partyzánský samopal atd.). Trvalou formou aktivity ji i dnes naplňují        v Příbrami a ojediněle i Berounsko. Síly nám – bohužel – ubývají a současná omezovací opatření k aktivitě nejsou vůbec vstřícná i pro spolupráci  se spolky sdruženými ve Vlasteneckém fóru.

KČP není spolkem především bývalých pohraničníků, ale i mnoha sympatizantů a vlastenců, chápajících problematiku československého pohraničí (byť Sudet zejména) od počátku a jako celku. Proto nemůžeme ani letos zapomenout připomínat 70.výročí přijetí zákona OSH. Nejen památníkem na Cínovci, ale i touto cestou chceme  poděkovat všem, kteří naplňovali danou přísahu a plněním svých povinností při ochraně státní hranice, aby pro občany Československa zabezpečovali mírové podmínky. Svět byl po válce rozdělen a ani po roce 1990 se výrazně nesjednotil. Historickou pravdu však je třeba i dnes hájit a mladým generacím správně  předkládat.

Václav Kuchta, místopředseda KR

Dle zákona č. 332/2020 Sb., o sčítání, lidu, domů a bytů v roce 2021 bude rozhodným okamžikem je  půlnoc z pátku 26.března 2021 na sobotu 27. března. Sčítání je primárně navrženo jako online, tedy bez kontaktu s dalšími osobami. Sčítání podléhá:

1. Každá fyzická osoba, která má v rozhodný okamžik na území ČR trvalý  pobyt ….
2. Každá další fyzická osoba, která je na území ČR v rozhodný okamžik  přítomna
3. Každý dům (i neobydlený) a každý byt (i neobydlený).

Za sčítání je zodpovědná povinná osoba, což je každá plně svéprávná fyzická osoba podléhající sčítání.
Povinná osoba poskytne údaje jejich zápisem do sčítacího formuláře buď elektronicky v období od 27.3.- 9.4.2021 na www.scitani.cz
nebo následně při terénním došetřování od 17.4.-11.5.2021 v listinné podobě. K tomu bude zřízena infolinka: 840 30 40 50.

Vyplněné formuláře bude možné v předtištěné obálce odeslat prostřednictvím schránek České pošty zdarma nebo odevzdat na kontaktních místech.

Brandýs n. L.          Riegrova 630/2                                             954 225 001
Stará Boleslav        Boleslavská 1391                                         954 225 002
Líbeznice                Mělnická 275                                                954 225 065
Odolena Voda        Velkoveská 34                                              954 225 070
Úvaly                       nám. Svobody 1452                                     954 225 082
Čelákovice              Stankovského 1650                                      954 225 088
Říčany u Prahy       Masarykovo nám. 62/32                               954 225 101
Mukařov                  Příčná 11                                                      954 225 162
Mnichovice             Tyršova 194                                                   954 225 164
Kamenice               Jednosměrná 316, Nová Hospoda                954 225 168
Velké Popovice       Masarykova 15                                              954 225 169

Doprava ve Středočeském kraji

Soudružky a soudruzi,

Středočeský kraj připravuje zdražení a patrně i omezování veřejné dopravy. Není to jen ve stádiu úvah, které zveřejnila již i různá média (některé texty níže přikládáme), od radního pro dopravu  již šel dopis starostům i starostkám, který tyto kroky avizuje.

     Už jsou známy i první projevy odporu proti tomuto kroku. Dostala se k nám informace, že v Neratovicích, i za podpory naší zastupitelky, se město ozvalo dokonce usnesením Zastupitelstva.

Odkaz na výstup z jednání je možné přečíst třeba zde:  https://neratoviny.cz/zastupitelstvo/vyzvu-kraji-k-nezdrazovani-verejne-dopravy-na-navrh-budoucnosti-pro-neratovice-schvalilo-zastupitelstvo/ 

Prosím, přepošlete tuto informaci našim starostům a zastupitelům ve svém okrese, projednali jsme se s. Grospičem, že by bylo vhodné, aby o tom naši zastupitelé věděli, mohli realizovat obdobný postup a abychom se mohli koordinovaně připravit na protiofenzivu.

Zdeněk Štefek

PS: Na pozoru se mějme ve svých okresech i v oblasti školství – třeba

       v Příbrami chystá kraj slučování dvou gymnázií: https://www.pribram.cz/clanek/konvalinka-vyzval-jsem-vedeni-kraje-aby-vice-naslouchalo-hlasum-pribramskych-obcanu-kteri-nesouhlasi-se-slucovanim-gymnazii/18712/

Za jízdenky v autobusech a regionálních vlacích si cestující ve středních Čechách asi připlatí. Hrozí, že kraj bude i omezovat nebo rušit spoje.
Případné zdražení by mělo platit od 1. července. Za jízdenky by si lidé připlatili až o čtvrtinu víc.

Podle radního pro dopravu Boreckého (STAN) „není dlouhodobě udržitelné, aby kraj dával takřka 40 % svých volných rozpočtových peněz na veřejnou dopravu a dalších 20 % na silniční síť – to je celkem 60 % disponibilního rozpočtu. Kraj je odpovědný i za školství, zdravotnictví, životní prostředí, sociální služby a další. Budeme muset jít cestou kombinace více opatření. Jako první nutný krok vidím zdražení jízdného v řádu desítek procent. Tarif se naposledy měnil v roce 2011, od té doby se spoustě cestujících jízdné zlevnilo, protože došlo k integraci. Jen inflace za toto období činí 21 %, platy se za tu dobu zvedly o třetinu.“

Velkou neznámou pro Středočeský kraj je možná změna chování cestujících. Není jisté, zda ještě budou tak často jezdit do Prahy za prací.
Kraj bude také jednat s Prahou, protože máme propojený tarif Pražské integrované dopravy a je potřeba, aby jízdné zvýšila i Praha.
Dopravci v kraji ročně vyberou na jízdném 900 000 000Kč za rok. Propad za rok 2020 činil 500 000 000 Kč.

Zdražení výpadek příjmů nezachrání, je prý potřeba hledat i další řešení, např. zapojením radnic do ekonomiky linek, aby věděly, za co si platí, proč připlácí a na základě jakého klíče, novými standardy dopravní obslužnosti. Zapojení obcí s jejich vazbou na přímou ekonomiku linek povede prý „k optimalizaci“. Nemělo by jít ale prý o zásadní redukce spojení. Ve Středočeském kraji je zhruba 300 obcí a měst, které na krajský systém dopravy vůbec nepřiplácejí. Kraj má v autobusové dopravě aktuálně smlouvy do roku 2024. Aby bylo možné soutěž další vypsat, musí být nejprve zavedené standardy dopravní obslužnosti a zároveň technické standardy PID sladěné s Prahou, protože kraj a Praha budou vypisovat soutěž společně. První tendry by mohly proběhnout už na konci letošního roku.

Asociace krajů přišla s nápadem, že by stát mohl pomoci krajům penězi, které ušetřil za výplatu kompenzací na slevy pro děti, studenty a seniory. Pro státní rozpočet se jedná o desetinu procenta státního rozpočtu, zatímco pro kraje jde o velké peníze. Pokud v tom vláda dopravce a kraje nechá, tak to povede k razantnímu omezování spojů a zastavení modernizace veřejné dopravy. Od roku 2025 by měla být 1/5 výkonů v autobusové dopravě  bezemisní-elektrobus nebo autobus na vodík je ale na pořízení třikrát až šestkrát dražší. Řeší se i úprava technických standardů, které budou spočívat v prodloužení tolerovaného stáří autobusů.

   Na železnici musí dopravci investovat do ETCS a změny napájecí soustavy. Jedná se o obrovské částky. to vše se projeví v nákladech. I u vlaků se řeší pořízení nových vozidel, podle předběžných propočtů částka kolem 27 miliard. Bude muset dojít určitě k obnově regionov. V elektrické trakci řešíme, co          s elefanty a jejich náhradu na některých příměstských tratích za jednotky EMU 400 – soupravy s kapacitou cestujících vyšší o cca 25 %. Všechny musí projít výbavou na ETCS a možná i změnou napájecího systému.

Smlouva s Českými drahami je do roku 2029.

V kraji je v provozu i řada lokálek s velmi slabým provozem. Pokud se provoz zastaví, trať zmizí definitivně a pak bude těžké se k provozu vracet.                

Od 7. března 2021 dojde k omezení frekvence spojů veřejné dopravy o cca 10 %, což je omezení, které je schopno přinést reálné úspory, ale ještě výrazně nezasáhne komfort dostupnosti veřejné dopravy ve Středočeském kraji.

      Středočeský kraj ruší k 30. červnu 2021 stipendia pro vybrané obory učňovského školství.

Stipendia byla od roku 2009 součástí krajské Strategie podpory odborného vzdělávání, která se snažila v koordinaci se zaměstnavateli, školami i odboráři systémově řešit nedostatek absolventů dělnických profesí. Cílem bylo zvýšit zájem žáků o obory, které jsou požadovány trhem práce.

     V rámci stipendií dostávali učni 37 vybraných oborů finanční podporu od 300,- do 500,- Kč měsíčně. Za vyznamenání v každém pololetí navíc od 1000,- do 3000,- Kč. Mezi vybranými obory byly např. klempíř, elektrikář, pokrývač, tesař, zedník, ale i dnes více než jindy potřebné obory jako praktická sestra, ošetřovatel nebo zdravotnický asistent.

KSČM se zrušením stipendií zásadně nesouhlasí. Tento krok bude mít dlouhodobý dopad na již tak krizovou situaci v učňovském školství, kdy musíme mistry patřičných profesí i „dovážet“. „Zlaté české ručičky“ se pomalu stávají jen vzpomínkou a ztrácíme tak další oblast, ve které jsme byli kdysi soběstační.

       Středočeský kraj tímto krokem zároveň dává další ránu rozpočtům mnoha rodin s dětmi, které po zrušení tzv. středočeského jízdného již nemohou cestovat za vzděláním zdarma.

 VV StčKV KSČM, 1. 3. 2021

     Dějiny lidstva po tisíce let doprovázel hlad. Podstatná část lidstva žila na hranici chudoby, podvýživa a smrt hladem byla trvale přítomna. Stačila drobná chyba nebo nešťastná náhoda a celé rodiny, vesnice a města umírala hladem. Přišlo-li krupobití nebo zloděj dobytka, následoval hladomor.

     Přelom třetího tisíciletí přináší pro lidstvo nevídanou změnu. Stačilo pár desítek let a hladomor prakticky vymizel. Dokážeme v celosvětovém měřítku vyrobit potřebné množství potravin a zvládli jsme  uchovávat dostatečné množství potravin do příští sklizně. Poprvé v dějinách umírá v důsledku obezity více lidí než na podvýživu.

     Tato zdánlivě uspokojivá situace je však tancem nad propastí. Dle údajů FAO (1) bylo v roce 2014 na světě 850 milionů lidí podvyživených a 2,1 miliardy lidí trpící nadváhou.

Je velmi obtížné v současném blahobytu vysvětlovat nebezpečí, které může vzniknout výpadkem zásobování potravinami. Nikdo ze současné generace nezažil stav, kdy by neměl co jíst. Nikdy jsme se nedostali do situace, kdy bychom měli hlad trvalý, bezvýchodný, a to i za situace, kdy se podstatná část potravin do naší země dováží.

     Předpokládané dopady koronavirové pandemie by nás měly poučit. Potravinová soběstačnost je důležitější než kdy jindy. Podíváme-li se do historie, vidíme, že morové epidemie doprovázely hladomory způsobené přírodními katastrofami, rabováním nebo neúrodou. Máme jistotu, že se           k takovému stavu dnešní společnost neblíží?

     Dne 20. 1. 2021 Poslanecká sněmovna schválila novelu Zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Od roku 2021 mají maloobchodní prodejny o velikosti nad 400 m2 prodejní plochy nabízet u vyjmenovaných potravin minimálně 55 % zboží z domácí produkce. Tento objem českých potravin se bude každoročně zvyšovat o 3 %, až na 73 % v roce 2028.

V seznamu jsou potraviny, které si dokážeme vyrobit doma, a není důvod je dovážet ze zahraničí.

Naše země je potravinově nesoběstačná. Znamená to, že v případě krizové situace, při omezení propustnosti hranic, v případě válečného konfliktu, přírodní katastrofy mající plošné důsledky nebo pandemie je naše populace vystavena riziku hladu. Dovážíme podstatnou část zeleniny, máme nadprodukci mléka, ale téměř 50 % mléčných výrobků dovážíme. Nejsme soběstační ve výrobě masa a každé čtvrté vejce je z dovozu, což se po zákazu klecového odchovu nosnic ještě zhorší.

Zavřou-li se z jakéhokoliv důvodu naše hranice na tři dny, máme problém.

     V Evropě je potravinově nezávislá Francie a vyjma produkce vína i Polsko. Bohužel ČR společně se Slovenskem se řadí v rámci EU k nejvíce potravinově závislým zemím.

V případě jakékoliv krize je tento stav dlouhodobě neudržitelný. Nelze očekávat, že budeme potravinově nezávislí absolutně. To není ani technicky možné.

Cílem by však měla být produkce dostatečného množství potravin            v sortimentu odpovídajícímu středoevropského klimatu, bez nutnosti tyto základní potraviny dovážet.

     Liberální institut v reakci na záměr zavedení potravinových kvót vypracoval „vědeckou“ studii, kde uvádí, že potravinová bezpečnost je nebezpečný nápad. Dle něj to znamená konec inovací v zemědělství, zhoršení kvality potravin        s tvrzením, že naše kvalitní potraviny půjdou na export, šmejd zůstane doma a nebude jej možno nahradit dovozem kvalitních potravin.

      Dle tvrzení Liberálního institutu jsou obavy z nedostatku potravin liché. Je prý pošetilé se obávat, že zítra nebudou brambory.

Tato „skvělá“ dedukce spoluautora citované vědecké práce p. Jiřího Nohejla, hlavního ekonoma Liberálního institutu, „uklidňuje“.

     Svůj nesouhlas s navrženou novelou zákona o potravinách vyjádřily různé osobnosti od eurokomisařky p. Jourové, přes předsedu Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzu nebo ekonoma Lukáše Kovandy.

Všichni se shodují, že zavedení kvót na potraviny v obchodních řetězcích povede ke zdražení potravin a jejich nedostupnosti. Novela zákona o potravinách je dle nich údajně v rozporu s normami EU. Podíváte-li se na vyjádření těchto expertů podrobněji, zjistíte, že novelu kritizují, ale nesděluji důvody, proč je všechno tak špatně.

     Zemědělec p. Jaroslav Kopista z Chrudimi se vyjádřil tak, že současné opoziční strany svým nesouhlasem vyslaly českým sedlákům jednoznačný vzkaz: „Český sedláku, drž hubu a krok.“

Zavedení kvót by mohlo mít dopady na obchodní řetězce, které v naší zemi ovládají trh s potravinami a jejich působení vedlo k rozvratu struktury zemědělské výroby a zpracovatelských kapacit.

     Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR, uvádí: „Zákon a diskusi o něm beru především jako signál vůči veřejnosti, zemědělcům a potravinářům, a především vůči samotným řetězcům. Ačkoliv se mohou povinné podíly zdát jako extrémní řešení, někdy zkrátka platí „na hrubý pytel, hrubá záplata“. Jakékoliv méně kontroverzní návrhy, se kterými zemědělci a potravináři           v minulosti přicházeli, byly totiž vždy smeteny ze stolu. Řetězce se tady za posledních 30 let chovaly jako na „divokém východě“ a výsledkem je situace, kdy se Česká republika stala popelnicí Evropy.

1. Vliv obchodních řetězců

Obecně lze říct, že obchodní řetězce deformují trh potravin nákupem dotovaného zahraničního zboží. Zneužívají svého dominantního postavení a diktují českým producentům vražedné cenové a dodavatelské podmínky.

Český zemědělec, na rozdíl od zemědělců v okolních státech, má výrazně menší dotační podpory, a to jak z evropských, tak z národních zdrojů. Proto není v řadě případů schopen cenově konkurovat zahraniční, silně dotované produkci.

1. Schopnost naší zemědělské a potravinářské produkce

Vlivem devastační zemědělské politiky předcházejících vlád a umocněné špatně vyjednanými podmínkami pro naše zemědělce došlo k likvidaci podstatné části živočišné produkce, cukrovarnictví nebo drožďárenství. Pozvolný nárůst českých potravin v maloobchodní síti by umožnil postupnou obnovu zemědělské a potravinářské výroby. Zákonnou garanci odbytu produkce musí doprovázet dotační podpora jak z evropských, tak z národních zdrojů v takové výši, která by byla srovnatelná s ostatními státy EU.

     Potravinová nesoběstačnost je bezpečnostní problém a naše země je závislá a vydíratelná. Osm velvyslanců zemí EU se okamžitě obrátilo dopisem na předsedu Zemědělského výboru Sněmovny a vyjádřilo nesouhlas s tím, že jde údajně o diskriminaci zahraničních výrobků na jednotném trhu. Diskriminace našich sedláků jim nevadí.  Ve stávajícím systému jednotné zemědělské politiky EU politici EU nepřipustí naše snahy o emancipaci zemědělství a v zárodku je budou potlačovat za aktivní pomoci různých zaprodanců.

      Novela zákona není ideální řešení. Proti potravinovým kvótám se rozpoutala i v našich médiích dezinformační kampaň, která má za úkol ovlivnit veřejné mínění. Neočekávám, že Senát tento zákon potvrdí, a mám velké obavy, že neprojde podruhé ani v Poslanecké sněmovně.

                                                                        STANISLAV DUŠEK, NEBANICE

      Všichni pili, jen František Nepil. Všichni ryli, jen Bohumil Hrabal. Všichni použili kleště, jenom Zdeněk Svěrák. Každý byl mokrý, jen Jiří Suchý. Všichni jsou cizinci, jen Svatopluk Čech. Všichni sbírají jedlý houby, jen Zdeněk Nejedlý. Všichni uchopili celé roucho, jen Stanislaw Lem. Všichni měli oštěpy dřevěné, jenom Jan Železný. Všichni hráli zvolna, jenom Tomáš Pospíchal. Já sbíral lipový květ a Karel Heřmánek. Všichni dali sprint, jen Tomáš Klus. Všichni si vyslechli osvobozující rozsudek, jen Tomáš Ortel. Všichni byli svěží, jenom Michal Malátný. Všichni jsou opálení, jenom Petr Spálený. Všichni mrazili, jen Milan Chladil. Všichni byli vzhůru, jenom Jaromír Spal. Každé otevřené dveře Jiří Zavřel. Kdo nechtěl, tak ho Miroslav Donutil. 

Významná výročí – březen

  2.3.1978     vzlétl do vesmíru 1. československý kosmonaut Vladimír  Remek, první po kosmonautech
                     SSSR a USA, 87. kosmonaut  na světě v kosmu, v letech 2004-2013 poslanec EP za KSČM 

 5.3.1953      zemřel Josif Vissarionovič Stalin

 8.3.1912      akce amerických švadlenek za 8 hod pracovní dobu a
                     odpovídající mzdu – Mezinárodní den žen

 9.3.1945      2. světová válka: během náletu na Tokio rozpoutaly americké
                     bombardéry B-29 ohnivou bouři, které padlo za oběť více než   100 000 lidí

12.3.1999     Česko se společně s Maďarskem a Polskem stalo členským
                     státem NATO. Bohužel!

14.3.1883     zemřel německý ekonom, filosof, vědec Karel MARX,
                     zakladatel vědeckého komunismu, myslitel tisíciletí (*5.5.1818)

14.3.1939     vznikl Slovenský (fašistický) štát odtržením od ČSR

14.3.1953     zemřel Klement Gottwald, první dělnický prezident ČSR

15.3.1939     začátek okupace hitlerovským nacistickým Německem

18.3.1871     ustanovení Pařížské Komuny

21.3.1919     vznik Maďarské republiky rad

23.3.1932     počátek velké Mostecké stávky (ukončena 19. dubna 1932)

25.3.1945     400 amerických bombardérů provedlo nálet na Prahu

28.3.1592     narodil se Jan Amos Komenský – Den učitelů                

28.3.1939     fašisté vedení Franciskem Frankem dobyli Madrid za
                     Španělské občanské války (1936-1939).  

28.3.1946     byly schváleny BENEŠOVY DEKRETY (Ústavní zákon č. 57)

31.3.1870     četníci a vojsko potlačili bodáky a palbou z pušek pokojnou    
                     svárovskou stávku, kterou textilní dělníci reagovali na snížení
                     mezd. Zemřelo 7 lidí.

31.3.1990     založena Komunistická strana Čech a Moravy

„Test“ na Coronavirusv
Krok 1: Nalej si skleničku rumu a zkus si přivonět.
Krok 2: Pokud cítíš vůni rumu, zkus se napít a zjistit, zda máš chuť.
Krok 3: Pokud cítíš vůni a chuť rumu, máš potvrzeno, že nemáš Coronavirus.
Včera večer jsem se testovala 9x a všechny testy byly, naštěstí, negativní. Dnes večer se budu muset otestovat znovu.
Ráno jsem se probudila, bolela mě hlava a cítila jsem, že na mě něco „leze“.

Společenská kronika
Naše řady opustili:

Ve věku 91 let zemřel 12.2.2021 Zdeněk Hoření, novinář, bývalý šéfredaktor Rudého práva a někdejší poslanec. Téměř celý jeho novinářský život byl spojený s Rudým právem, kde pracoval od roku 1954.  Od r.1962–1968 byl jeho moskevským zpravodajem, do r.1983 zástupcem šéfredaktora a v letech 1983–1989 byl šéfredaktorem Rudého práva a zároveň i členem ÚV KSČ.
Devět let (1972–1983) předsedal Ústřednímu výboru Čs. svazu novinářů.
Byl nositelem Čs. novinářské ceny  (1970) a Řádu republiky (1980).
Do důchodu odešel počátkem r.1990. Poté ještě publikoval v sovětském listu Pravda a také v deníku KSČM Haló noviny.

Ve věku 91 let nás navždy opustila po dlouhé nemoci nejstarší členka organizace Čelákovice s. Jaroslava Kolářová ze Sedlčánek.

26.2.2021 zemřela dlouholetá členka ZO Říčany s. Věra Burianová. Čest její památce!

Společenská kronika
Významné životní výročí v březnu 2021 oslavuje:

Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web  stránky: tresnicka.kscm.cz
Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz; Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019.