V květnu tohoto roku si připomínáme sté výročí od založení Komunistické strany Československa. Jen těžko v našich dějinách hledat politickou stranu, která tak významně ovlivnila tento stát a jeho obyvatelstvo.
Text se však zaměří na události, které založení KSČ předcházely, s přihlédnutím k dění ve středočeském městě Čelákovicích. Problematika je provázána s postavením a činností dělnictva, levicových politických stran a odborů. O prvním výraznějším vystoupení dělníků máme zprávu už z roku 1873, kdy jich asi 40 stávkovalo na stavbě železnice mezi Mstěticemi a Čelákovicemi za vyšší mzdy.
V budově Tvrze, kde byl dříve hostinec a dnes v ní sídlí Městské muzeum, pořádala od roku 1897 své schůze řemeslnická a dělnická beseda Pokrok (zal. 1893) a o rok později se tu slavil 1. máj, ale byl zakázán průvod a nošení vlajek a hesel. Po vzniku místní sociální demokracie v roce 1903 se tu konaly její schůze.
Velká vlna stávek vypukla o dva roky později, kdy se Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická (zal. 1878) postavila do jejich čela ve snaze za prosazení všeobecného hlasovacího práva a nutno říci, že byla úspěšná. Manifestovalo se i v Čelákovicích. V lednu 1906 se tu konala manifestace asi 200 lidí s prapory na oslavu výročí ruské revoluce, za což byl její pořadatel V. Janoušek zatčen.
První volby konané na základě všeobecného hlasovacího práva v květnu 1907 dopadly v okrese, kam náležely i Čelákovice, ve prospěch mladočeského politika a ministra J. Fořta, druhý skončil štukatérský dělník F. Pavel ze sociální demokracie. Připomeňme, že v Čelákovicích měla svojí organizaci i Česká strana národně-socialistická, levicová strana nemarxistického zaměření, v době monarchie velmi radikální.
Už před první světovou válkou byly ve městě založeny průmyslové podniky Červinka a Čihák (1903), Stabenow (1905) a J. Volman (1910). V prvních dvou se za první světové války a krátce po ní konalo několik stávek a staly se centrem dělnického hnutí ve městě.
Po vzniku republiky bylo mezi značnou částí obyvatel rozšířené přesvědčení o potřebě socializace, znárodňování nebylo sprostým slovem, ale politickým programem. Vůli k socializaci vyjadřovaly ve svých prohlášeních i zástupci pravicových stran. Sociální demokracie a národní socialisté vstoupili do vlády, očekávání byla veliká. V sociální demokracii se ale začínala projevovat od roku 1919 krize – radikálové žádali splnění socializačních slibů z období převratu, vedení strany bylo vázáno koaličními dohodami. První skupina nabývala na významu a stala se záhy většinou. Krize vyvrcholila tzv. bojem o Lidový dům, sídlem strany v Hybernské ulici v Praze. Na protest levicové křídlo uspořádalo v prosinci 1920 generální stávku. V Čelákovicích stávkovalo několik stovek dělníků. Obecně stávka úspěch neměla (žádala splnění slibů z programu sociální demokracie), ale ukázala na sílu levice. Byl to jen předstupeň ke vzniku komunistické strany. Ta vznikala v roce 1921 od periferií: v lednu na Slovensku, v březnu v českých pohraničních oblastech s německým osídlením a ve dnech 14. a 15. května 1921 se konal ustavující sjezd KSČ v Praze. Na přelomu října a listopadu se potom konal slučovací sjezd. Mezi přední postavy KSČ patřil v tomto období B. Šmeral, K. Kreibich nebo A. Zápotocký.
KSČ byla silná tam, kde bylo nejchudší obyvatelstvo - na Podkarpatské Rusi a Slovensku. Za velké štěstí lze považovat, že Československo bylo natolik bohaté, že se zde neprosadil autoritářský režim a strana nebyla zakázaná. Síla komunistů také pramenila v jejím zakotvení u všech národnostní meziválečné republiky, pro které prosazovala autonomii až do odtržení.
O poválečných politických náladách v Čelákovicích vypovídají výsledky obecních voleb v červnu 1919. Zvítězila sociální demokracie (711 hl.) následovaná československými socialisty (510 hl.), agrárníky kandidujícími s lidovou stranou (184 hl.) a národní demokracií (183 hl.) Pro levici se tak vyslovila většina voličů a starostou se stal sociální demokrat František Kašák. Ten stál i u vzniku místní organizace KSČ. A jak vlastně organizace vznikaly? Na členských schůzích sociální demokracie se hlasovalo o tom, kdo souhlasí s 21 podmínkami Komunistické internacionály. To byla organizace založená V. I. Leninen v roce 1919 v Moskvě, která měla za úkol koordinovat činnost komunistů ve světě. Tehdy se věřilo, že bude „generálním štábem světové revoluce.“
Pokud se většina členů vyslovila pro podmínky, vznikla organizace KSČ, sociálně demokratické organizace často zanikly. V Československu z půl milionu členů sociální demokracie přestoupilo asi 350 000 do nově vzniklé strany. V Čelákovicích se taková schůze konala 1. července 1921 v budově Tvrze, kde vystoupil jako host poslanec František Houser. Podle vzpomínek účastníka schůze se 90% přítomných vyslovilo pro založení KSČ. Následující léta měla ukázat, že se na politické scéně objevil velmi významný hráč, prosazující práva především těch nejchudších obyvatel.
PhDr. Martin Dolejský
Kurátor Městského muzea v Čelákovicích