Od mimořádného vystoupení předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) a místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) k údajnému zapojení ruské vojenské rozvědky* GRU*/GU* do výbuchů ve Vrběticích uplynuly už více než čtyři měsíce, avšak Policie ČR, respektive jeden z jejích útvarů s názvem Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), který kauzu řeší, v této věci dosud nezahájil trestní stíhání*. To ale vládě, přesněji Babišovi a Hamáčkovi vůbec nevadilo a s největší servilitou k západní mocnosti prosazovanou prostřednictvím ředitele BIS* Michala Koudelky předběhli veškerý vývoj v kauze, když bez zahájení trestního stíhání a s tím i bez oficiálního obvinění kohokoli ihned vyhostili 18 ruských diplomatů.
Příznivci Andreje Babiše tvrdí, že premiér neměl jinou možnost a že byl pod tlakem. To je však charakteristické myšlení těch, kteří si předpojatým způsobem nepřipouštějí pochybení u jejich dlouhodobě oblíbeného politika. V reálu existuje vždycky jiná možnost, a to i když je politik pod tlakem. Příznivci takového politika by se měli ptát, co je to vlastně za tlak, který na politika působí, a proč ho na sebe nechává působit. Buď politik jedná v souladu s platnými zákony ve prospěch své země, kterou ve své vrcholné politické funkci zastupuje, anebo se kvůli vlastnímu prospěchu a pro zachování své politické funkce podřizuje jinému subjektu (např. cizí mocnosti, vlivové skupině apod.), což už ale není jednání podle nejlepšího vědomí a svědomí, a často ani v souladu s platnými zákony.
Babiš s Hamáčkem přece mohli ve svém veřejném vystoupení sdělit, jaké podezření ze strany BIS a NCOZ panuje, ale zároveň mohli a měli zdůraznit, že opatření vlády budou následovat až přinejmenším po zahájení trestního stíhání a obvinění konkrétních osob. Ale dosud nebylo žádné trestní stíhání zahájeno, natož pak vypracována obžaloba a na jejím základě zahájen soudní proces. Jak je vůbec možné, že Babiš s Hamáčkem za podpory ostatních členů vlády, ale i za podpory politické opozice takto spěšně a unáhleně jednali? Pokud neslouží nebo se nepodřizují cizí mocnosti či jiné vlivové skupině osob, pak k tomu neměli žádný důvod.
Politická opozice prostřednictvím sněmovních výborů a komisí začala ihned přijímat svá usnesení, aby údajný trestný čin* ruských rozvědčíků* odsoudila (viz produkt 11160). Stejně jako vládě, tak ani opozici nevadilo, že v kauze chybí relevantní důkazy*, pro jejichž absenci NCOZ nemohla a stále nemůže zahájit trestní stíhání. Zkrátka rozhodujícím kritériem bylo, že to směřovalo proti Rusku, a tak poslanci nelenili a okamžitě to využili k tomu, aby se začali předvádět, kdo je tím největším oponentem té ruské „říše zla“. A ani zástupci z poslaneckého klubu SPD nejednali odlišně, ale překvapivě se v jednom z usnesení připojili k ostatním politickým subjektům (to důkazně doložíme v jednom z následujících produktů). Poslanci z hnutí SPD nejsou tak rozhodní (odhodlaní), jak si jejich voliči myslí.
Kauza „Vrbětice“ s údajným zapojením Rusů je rozsáhlým trestním proviněním a morálním selháním funkcionářů BIS a NCOZ (včetně zapojených státních zástupců), k nimž můžeme přičíst i celou řadu politiků (viz produkt 11158 s odkazy na související výstupy uvnitř dokumentu). Nyní je hlavní břemeno na příslušnících NCOZ a dozorujícím státním zástupci (Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka Zlín), kteří budou muset nově nastavenou kauzu „Vrbětice“ někam dovést.
V následující části zpravodajského produktu* předložíme, jaké mají NCOZ a státní zastupitelství možnosti a co bude muset následovat, aby se autoři (BIS) a spoluautoři (NCOZ + stát. zastupitelství) tohoto bezprecedentního komplotu neznemožnili ještě více. K tomu je však nutné doplnit, že už to, jak byla celá kauza přes všechny ty dubnové „přesvědčivé“ řeči ředitele NCOZ Jiřího Mazánka a tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana (viz produkt 11158) prezentována, aniž by bylo zahájeno trestní stíhání, je známkou výrazné diskreditace zapojených bezpečnostních složek a angažovaných politiků.
NCOZ v nově vymezené kauze „Vrbětice“ sice zahájila trestní řízení*, ale v tomto řízení je stále ve fázi prověřování, neboť NCOZ nemá v rukou nic (to přiznal i ředitel NCOZ), co by jí umožnilo postoupit dále a zahájit trestní stíhání (podrobněji k trestnímu řízení v této kauze i k vyjádření ředitele NCOZ viz produkt 11158). Fázi prověřování však nelze protahovat donekonečna.
Novodobě definovaná kauza „Vrbětice“ spadá pod Krajské státní zastupitelství v Brně, které je dozorujícím orgánem. To rovněž znamená, že řízení v prvním stupni koná krajský soud. Podle trestního řádu krajský soud koná řízení v prvním stupni o těch trestných činech, na které zákon stanoví takový trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. Pak jsou v trestním řádu přesně vymezeny trestné činy, které i přesto, že je jejich dolní hranice trestu odnětí svobody nižší než pět let, přísluší v prvním stupni krajskému soudu.
Pokud kauza náleží v prvním stupni do příslušnosti krajského soudu, je policejní orgán povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, do šesti měsíců od jejich přijetí. Pokud budeme vycházet z toho, že NCOZ skutečnosti v kauze „Vrbětice“ prověřuje od počátku dubna 2021, pak by prověřování mělo skončit do září 2021. Existují jen tři možnosti, jak může kauza „Vrbětice“ po této šestiměsíční lhůtě čili od října 2021 pokračovat. Tyto možnosti jsou následující:
1) Bude zahájeno trestní stíhání.
2) Zahájení trestního stíhání bude dočasně odloženo.
3) Celá věc (kauza) bude úplně odložena.
Jestliže NCOZ po téměř pěti měsících prověřování nedisponuje takovými důkazy, aby mohla zahájit trestní stíhání, pak těmito důkazy nebude disponovat ani za měsíc, tedy na konci září 2021. Pokud s tím, s čím přišla BIS, není možné zahájit trestní stíhání, pak bude nutné trestní stíhání dočasně odložit.
Policejní orgán dočasně odloží zahájení trestního stíhání se souhlasem státního zástupce za situace, kdy policisté potřebují více času k objasnění toho, že byl spáchán trestný čin, anebo ke zjištění pachatelů trestného činu. Má-li být zahájeno trestní stíhání, pak musí policisté jednoznačně doložit, že byl trestný čin spáchán a že byl spáchán konkrétními osobami, vůči kterým v rámci trestního stíhání vznesou obvinění.
Zahájení trestního stíhání je možné odložit na nezbytně nutnou dobu, avšak nejdéle o dva měsíce. Háček je v tom, že státní zástupce může na návrh policejního orgánu tuto lhůtu opakovaně prodlužovat (vždy maximálně o dva měsíce). Zahájení trestního stíhání tak může být odloženo až o dva měsíce a poté může být zase odloženo až o dva měsíce a tak dále. Pro NCOZ a státní zastupitelství ale není výhodné, aby zahájení trestního stíhání opakovaně odkládali, protože tím budou za čím dál větší diletanty, a především za pleticháře, kteří se prostřednictvím falešných důkazů snažili ovlivnit politické dění v zemi a vztahy České republiky se zahraniční zemí, přesněji s Ruskou federací.
Poznámka: Ředitel NCOZ nesmyslně a účelově pro Český rozhlas tvrdil, že trestní řízení ve fázi prověřování je v této věci vedeno už od ledna 2020. To by ale fáze prověřování musela skončit nejpozději v červenci 2020. A jelikož nebylo stále zahájeno trestní stíhání, pak by musela být fáze prověřování již nejméně 6x prodloužena neboli by nejméně 6x muselo být dočasně odloženo zahájení trestního stíhání (doba prodloužení či odložení mohla být i kratší, proto uvádíme, že by to bylo nejméně 6x). Problém je však v tom, že nikdo o žádném odložení (prodloužení) nic neví a ani v médiích se nic neobjevilo (více viz produkt 11158).
Třetí možnost čili úplné odložení věci nebude možné uskutečnit, poněvadž odložení věci (kauzy) by se v tomto případě provedlo jen tehdy, pokud by se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Jinými slovy by to znamenalo, že NCOZ nezjistila, že byl z ruské strany spáchán trestný čin, nebo že se NCOZ nepodařilo určit pachatele trestného činu. Kdyby byla věc odložena, čímž by nebylo ani zahájeno trestní stíhání, tak by vyšlo najevo, že celý rozruch ohledně ruského zapojení do výbuchů ve Vrběticích byl jen smyšleným příběhem BIS za přispění zahraničního partnera a za spoluúčasti NCOZ a státního zastupitelství (nelze zapomínat ani na spoluúčast vlády). Je sice nutné doplnit, že pominou-li důvody pro odložení věci, je trestní stíhání zahájeno. To by se stalo za předpokladu, že by byly objeveny nové a relevantní důkazy. Jenže jakmile by byla kauza jednou odložena, tak by to už byla taková blamáž zapojených osob, že by pozdější obnovení kauzy na této blamáži nic nezměnilo. Navíc by bylo pozdější obnovení kauzy velmi podezřelé. Státním orgánům tak nezbývá nic jiného než v kauze pokračovat a zahájit trestní stíhání.
Můžeme předpokládat, že se dočkáme jednoho nebo dvou dočasných odložení, ale policejním orgánům nakonec nezbyde nic jiného než zahájit trestní stíhání, a to proto, aby ze své strany potvrdily, že na kauze se zapojením Rusů nebylo nic vykonstruovaného. A tak nejpozději s počátkem příštího roku 2022 se zřejmě dozvíme, že bylo v dané věci přistoupeno k trestnímu stíhání. Pro zapojené politiky, NCOZ a BIS by bylo samozřejmě výhodnější, aby bylo trestní stíhání zahájeno co nejdříve (na podzim 2021 nebo nejpozději do konce roku 2021), což by pomohlo udržovat „světlo“ nad uměle vytvořenou kauzou a tlačit ji v požadovaném směru. Je rovněž velmi pravděpodobné, že NCOZ vyčkává na další „vylepšené“ důkazy od BIS, přičemž BIS zase čeká, až jí tyto důkazy doručí její zahraniční partner, jenž se skrze BIS a další české bezpečnostní a politické orgány snažil ovlivnit politiku české vlády v tendru na rozšíření (dostavbu) jaderné elektrárny Dukovany (blíže viz produkt 11158).
NCOZ a státní zastupitelství nyní hrají hru na zdrženou a radí se, co dál. Jenže hra na zdrženou se jim hraje těžce, když je čas proti nim. Je jim jasné, že trestní stíhání budou muset zahájit, a to už jenom proto, aby vytvořenou historku o ruských pachatelích udržely „na hladině“ a zabránily jejímu „potopení“. Potíž je však v tom, že jakmile bude trestní stíhání zahájeno, ocitne se policejní orgán se státním zastupitelstvím opět před volbou několika ošemetných možností. Možnosti jsou v tomto případě čtyři a jsou následující:
1) Trestní stíhání bude dovedeno do podání obžaloby k soudu (do fáze trestního stíhání před soudem).
2) Trestní stíhání ve fázi vyšetřování bude prodlužováno i po lhůtě stanovené pro vyšetřování.
3) Trestní stíhání bude zastaveno.
4) Trestní stíhání bude přerušeno.
Vypracování a podání obžaloby k soudu je zapeklitá věc, protože u soudu musí být projednáno vše, a to i v širších souvislostech. Pro NCOZ a státní zastupitelství je zde velké riziko, že by se při soudním řízení ukázalo, že předložené důkazy nevycházejí z reálných základů a že se ve vyšetřování* nacházejí značné mezery. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že dozorový státní zástupce se bude chtít soudnímu projednávání vyhnout (samozřejmě je možné, aby byl do komplotu vtažen i soudce / předseda senátu, čímž by byl soudní proces veden požadovaným směrem).
Jelikož kauza „Vrbětice“ patří v prvním stupni řízení pod krajský soud, je policejní orgán povinen skončit vyšetřování nejpozději do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání (jedná se o stejnou lhůtu jako pro fázi prověřování před zahájením trestního stíhání). Pokud není vyšetřování do stanovené lhůty skončeno, je policejní orgán povinen státnímu zástupci písemně zdůvodnit, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě vyšetřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude vyšetřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má vyšetřování ještě trvat. Trestní stíhání ve fázi vyšetřování je tak možné opakovaně prodlužovat, přičemž zde již nejsou stanoveny maximální lhůty pro jeho prodlužování. Vše je na dozorujícím státním zástupci, případně na dohledovém státním zástupci z vyššího stupně státního zastupitelství. Prodlužování vyšetřování je pravděpodobné, ale ani to nelze provádět donekonečna.
Zahájené trestní stíhání je možné zastavit, avšak v této kauze bude možné stíhání zastavit jen z jediného důvodu. Tím důvodem pro zastavení trestního stíhání by bylo, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede. Jinými slovy by to znamenalo, že Rusové nebyli zapojeni do výbuchů ve Vrběticích, a proto nemohl být spáchán popisovaný trestný čin. Tuto možnost tedy nemůže státní zástupce v žádném případě zvolit, protože by tím připustil, že všechno bylo vykonstruované.
Poslední čtvrtá možnost se po zahájení trestního stíhání jeví jako nejpravděpodobnější. Státní zástupce může trestní stíhání obecně přerušit z několika důvodů, ale pro tuto kauzu se hodí jen jeden důvod. Tím důvodem je situace, kdy není možné pro nepřítomnost obviněných osob věc náležitě objasnit. Problém je však v tom, že stíhání lze z tohoto důvodu jen přerušit, nikoli úplně zastavit. Během doby přerušení trestního stíhání trvá zajišťování věcí důležitých pro celkové trestní řízení a pomine-li důvod pro přerušení stíhání, státní zástupce rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje.
Nejpozději do konce září 2021 se jistě dozvíme, jak bude kauza „Vrbětice“ pokračovat. Už v říjnu 2021 by mohlo být zahájeno trestní stíhání, které bude následně přerušeno, případně bude prodlužována fáze vyšetřování a teprve poté bude stíhání přerušeno. Pravděpodobnější ale je, že zahájení trestního stíhání bude alespoň jednou odloženo. NCOZ a státní zastupitelství nejsou v lehké situaci. Na druhou stranu je dobře, že nejsou v lehké situaci, neboť se sami provinili. Otázkou je, zda vůbec někoho v České republice provinění těchto orgánů a s nimi i vedoucích funkcionářů BIS zajímá a zda proti tomu vůbec někdo v rovině právní vystoupí. Očekávali bychom to od zákonodárců, ale ti včetně poslanců SPD mlčí a nezdá se, že by chtěli nějak konat. Nezávaznou a neobratnou rétoriku do opravdového konání započítat nemůžeme.
Zpravodajský produkt 11162
Specifické hodnocení a předpověď
© 2021 Agentura EXANPRO
ZDE zkrácená verze: