S Andrejem Babišem jsem nespolupracoval jako s miliardářem, prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS končící předseda KSČM Vojtěch Filip a dodal, že to bylo složité, ale bojoval kvůli občanům. Babiše přirovnal k Bedřichu Engelsovi a hovořil i o tom, proč musí komunistická strana směřovat cestou marxismu. Levice je podle něj v českém národě silně zakořeněná už od Jana Husa a rozhodně její pokračování nevidí v Pirátech, kteří řeší marginálie a nemají tah na branku.
Dostanete se podle vás do Poslanecké Sněmovny?
Ano.
Kolik získáte procent?
Věřím, že to bude více než v roce 2017. Tedy více než 7,8.
Kdo by byl podle vás lepším premiérem – Ivan Bartoš, nebo Petr Fiala?
Nestrašte.
Zkuste.
To po mně nechtějte. Myslím, že Petr Fiala je vysokoškolský učitel a praktická politika není politologie. Ivan Bartoš je určitě dobrý ve svém oboru, ale pokud jde o řízení kolektivu, tak bych mu nevěřil.
Co pro vás znamená komunismus?
Nejen beztřídní společnost, ale skutečně společnost lidí, kteří jsou si rovni a jsou schopni spolu komunikovat a solidárně sdílet nelehký osud lidstva.
Šel byste do vlády, v níž by byla SPD?
Nemyslím, že jde o otázku pro letošní volby. Programově je to velmi složité, mnohem složitější, než byla naše dohoda o toleranci s hnutím ANO. Programový průnik s SPD je mnohem složitější než s ČSSD.
Z jak vysokého důchodu byste vyžil, pokud byste jiné peníze neměl.
Průměrný důchod je nyní nízký. Nejméně by to mělo být 20 tisíc korun
Pojďme si vaše rychlé odpovědi trochu více rozebrat. Na základě čeho věříte, že se do Sněmovny dostanete? Průzkumy vám ukazují kolem pěti procent. Proč by vás měli volit?
Protože máme reálný a realistický program. Přes léto jsme měli jen tradiční akce plánované dopředu jako slavnost Mistra Jana Husa nebo výstup na Sněžku a ostrou kampaň jsme začali jako již tradičně ve Svojšicích.
Neztratili jste jako KSČM za poslední čtyři roky trochu svou tvář? Od roku 1990 jste přece jen byli řekněme protestní stranou a v posledních čtyřech letech se podílíte na vládnutí – tolerujete vládu. Vědí vaši voliči, kde stojíte?
Myslím, že jsme je přesvědčili tím, že jsme donutili vládní strany ANO a ČSSD, aby začaly plnit, co lidem slíbily. Nebyli jsme vládní stranou, těch protestních je ale velmi mnoho a v balastu takových stran bychom se také mohli ztratit. Kromě protestních hlasů musíme hledat i hlasy programové. A to děláme.
Přesto vám klesají preference. Čím to?
Myslím, že trend se zastavil a všechny poslední průzkumy nám ukazují lepší výhled.
Takže jste spokojený s tím, co se podařilo?
Ne, spokojení nejsme. Já jsem tedy trvale nespokojený, ale jen podotýkám, že ze sedmi základních bodů nebylo splněno jen to, že se nespojily pojišťovny ministerstva vnitra a ministerstva obrany. Druhá věc, která se nepodařila, je založení banky v rukou státu, což se aktuálně zdá jako složité, protože některé banky přestaly financovat naše podniky.
- Záznam rohovoru: https://cnn.iprima.cz/filip-34154
Vaše působení tolerance vládě hodnotíte tedy jako úspěšné?
Naše požadavky byly z více než 70 procent splněny a 30 procent těch nesplněných jde na vrub hnutí ANO, které je nechtělo akceptovat
Pokud byste o vládě vyjednávali i po těchto volbách, požadovali byste už ministerská křesla?
Tolerance a vláda je něco jiného. Nedokážu si představit vládu, která by nebyla programová. Určitě bychom narazili na fakt, že nejsme schopni najít společnou řeč v oblasti zahraniční politiky. Přestože EU a NATO dostaly obrovský výprask v Afghánistánu, politické strany zatím nemluví o tom, že je potřeba reorganizovat starý bezpečnostní systém – tedy zapojení do NATO a v rámci OBSE.
Řekl jste, že průnik s SPD by byl složitý, ale právě na tomto se zrovna shodnete.
Ale neříká to ANO. S SPD třeba tento bod máme stejný. Jsem přesvědčen, že systém kolektivní bezpečnosti na základě Helsinské dohody je na konci své životnosti a potřebujeme novou bezpečností konferenci pro Evropu, která musí mít vlastní cíle. Nemůžeme pořád blábolit o euroatlantické vazbě, protože nesmíme být závislí na USA. Oni mají jiné zájmy.
Na koho bychom podle vás měli být navázáni?
Potřebujeme spolupráci v Evropě na mezivládní platformě, ne nadvládní. Proto více respektuji Radu Evropy než byrokratickou Evropskou unii.
Jako předseda KSČM po těchto volbách končíte. Kdo by vás měl vystřídat?
Řeknu to delegátům sjezdu. Kandidátů bude určitě víc. Hovoří se o Kateřině Konečné, Leo Luzarovi, Stanislavu Gropsičovi, Danielu Pavlasovi, Miloslavě Vostré nebo Janě Aulické. Uvidíme, kdo nakonec bude navržen. Nezlobte se na mě, ale jméno vám teď neřeknu, to se nedělá.
Řekněte mi tedy alespoň, kam by komunistická strana měla podle vás do budoucna směřovat. Progresivnější radikální, nebo umírněná levice? Jaká témata by měla KSČM akcentovat?
Když se podíváme na výsledek norských voleb, kde naši přirození partneři, radikální levicová strana, vyjednává o vládě, tak to je přesně ten styl. Nejdeme nikam dozadu, opíráme se o základy dialektického materialismu, ale máme program pro 21. století. Jde o radikálně levicový postup, který prezentuje solidární lidskou společnost odmítající divoký individualismus a neoliberalismus.
Měla by tématy být třeba rovnost žen a mužů nebo LGBT+ komunita a její práva?
Myslím, že to není o menšinách, naopak o majoritní společnosti. Rozdíl mezi neomarxismem a marxismem vysvětluji stále. Neomarxismus je o menšinách, ale v marxismu jde o vůli většiny, která se tvoří demokratickým způsobem, a o to nám jde.
Existuje podle vás většina, která chce marxistické pojetí, když máte sotva pět procent?
Ta se hledá. Člověk musí mít své individuální zájmy sladěné se zájmem komunity – rodiny, obce, regionu, státu, případně sdílet společné hodnoty v širším společenství, ale nemůže mu to být vnucováno jako třeba ze strany EU. Ona nám může přikázat něco, co si český občan nepřeje.
Jaká jsou ta témata, která by komunisté měli pod novým vedením akcentovat?
Je potřeba se postarat o mladé lidi větší výstavbou bytů. Cena bydlení je tak katastrofálně vysoká, že v poměru k příjmům rodiny neodpovídá podílu, jaký existuje v Rakousku nebo v Německu. Stát musí vytvořit podmínky pro obecní a družstevní bytovou výstavbu. Dále je nutné se postarat o důstojný život lidí, kteří celý život pracovali – chceme průměrný důchod nejméně 20 tisíc korun. Zároveň požadujeme i zaručený důchod. Je rovněž třeba zajistit růst mezd a dostatek dobře placené práce, aby pracující lidé nemuseli dostávat sociální dávky.
Levice prochází nějakou transformací a zdá se, že levice a komunisté jako takoví nejsou úplně vítáni.
Možná není komunismus vítán, ale je potřebný. Ve společenském životě jde vždy o to, že některá schémata ukazují hranici svých možností. Nejsme ale pro nic zkostnatělého. Víme, že z vývoje zůstává jen něco. Můžeme ve vlastní ideologii říct, že už se něco přežilo, a musíme to revidovat.
Co třeba?
Třeba to, že musí být vše státní. Mluvím o veřejném sektoru.
Takže „všechno všech“ už u komunistů neplatí?
My přece preferujeme rovnost vlastnických forem. KSČM je jedinou stranou, která říká, že není možné, abychom privatizovali jen proto, že je něco státní. Nebo pokud se o to může obec, kraj nebo občan postarat. Řeči, že stát tu není od toho, aby vařil pivo atd., jsou hloupé. Jiné státy se chlubí tím, že mají vlastní lihovar či pivovar nebo spoluvlastní automobilku. Musíme respektovat různé vlastnické formy.
Pojďme zpět k proměně levice. Hodně levicových témat i v jiných zemích přebírají Piráti. Jsou podle vás novou levicí?
Nejsou, protože mají zmatený program. Když si ho čtu, nevěřím vlastním očím. Není konzistentní.
Řada politologů naopak hodnotí program Pirátů a STAN jako jeden z nejpropracovanějších.
Dobrá, ale bavme se o politickém programu, kde rozpory jsou. Ideově prostě nejsou ukotvení. Podle mého soudu se soustředí na marginální problémy, ale tah na braku nemají a nejsou schopní řešit hlavní problémy ve společnosti.
Kdyby tady nebyla KSČM ani ČSSD, volil byste je?
Nevolil. Myslím, že v České republice a politice nikdy nevymizí skutečné levicové strany. Český národ je od Husa a Komenského opravdu spíš nalevo. Když si vezmete hodnoty lidí, které vyznávají, tak naše česká historie dává zapravdu tomu, že jsme spíše více solidaristický národ než ti ostatní.
Pane předsedo, bavíme se o komunismu a vy říkáte, že se cítíte být komunistou. Přečtu vám citaci komunisty a příslušníka StB Ludvíka Zifčáka z listopadu 2019: „Ti Filipové a další, to nejsou žádní komunisté, to jsou byznysmeni. Oni svou politickou činnost pojali jako firmu, stranu mají jako značku a jsou schopni se zaprodat komukoli jen za funkce. Proto jsou dnes také na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny.“ Jak se vám taková slova od bývalého člena KSČ i spolupracovníka StB, kterým byl stejně jako vy, poslouchají?
A kdo se zaprodal? On nebo já? On ze sebe udělal mrtvého studenta. On zaprodal svůj život, aby v podstatě vytvořil prostředí, na které nebyl minulý režim schopen reagovat. Já jsem se ničemu nezaprodal. Já jsem své myšlenky nikdy nezaprodal.
Nejste skutečně spíše politickým pragmatikem než komunistou? A nehodíte občas komunistické ideje za hlavu proto, abyste dosáhl politické shody?
Nikdy jsem politický program KSČM za hlavu nehodil. To, že musím jednat s těmi, ktěří byli zvoleni, je realita. A že mám pragmatické postupy, to je život. Nemohu stavět vzdušné zámky a potom se divit, že se něco nesplnilo. Kdybych pragmaticky nešel za splněním cíle, neexistovalo by sedm podmínek pro vládu a nezvýšily by se mzdy a důchody.
Není trochu paradoxní vaše spolupráce jako lídra KSČM s jedním z nejbohatších Čechů a velkopodnikatelem Andrejem Babišem?
S Andrejem Babišem jsem nespolupracoval jako s miliardářem, ale jako s předsedou hnutí ANO, které vyhrálo volby. Bedřich Engels byl také velký kapitalista, který platil Karla Marxe. Že se komunisté spřáhli s velkopodnikatelem, říkají hlupáci, kteří o skutečném marxismu neví nic.
Jaká byla spolupráce s Andrejem Babišem?
Velmi těžká…
V čem?
Protože on je člověk, který sleduje primárně svůj cíl, tedy cíl hnutí ANO. Spolupracoval jsem s ním pouze na těch sedmi věcech, které byly součástí programového prohlášení vlády a naší toleranční smlouvy. Bylo jasné, že KSČM bude postupovat samostatně a některá hlasování nebyla jen s KSČM. Spolupráce byla těžká, ale myslím, že byla ku prospěchu občanů této republiky a že jsme to vybojovali.
Šel byste do toho znovu?
Nevím, jak dopadnou volby, ale v každém případě chci, abychom prosadili část programu KSČM.
Jak byste zhodnotil svých 16 let ve vedení strany?
Myslím, že jsem straně odevzdal velký kus života, své zkušenosti, vychoval jsem řadu mladých politiků. Co se mi podařilo? Určitě to, že jsme v roce 2013 měli nejvíce poslanců, ovšem nedokázal jsem třeba udržet kraje. Svou chybu vidím v tom, že se nepodařilo přijmout více nových mladých členů.