Josef Skála: Toto nám chystají. A takto čelit nenažrancům. Dávám ruku vlastencům. Podpořte KSČM, já vás nezklamu

8. 10. 2021

Spolupráci se všemi vlastenci, státní bytovou výstavbu, obnovu českého výrobního sektoru a renesanci české levice slibuje historik a několikanásobný kandidát na šéfa KSČM Josef Skála. Komunisty čeká dva týdny po volbách volební sjezd a Skála bude kandidátem na předsedu. V rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz prosí voliče o hlas KSČM prostřednictvím osobního slibu i rozkrytím, o co jde ve 'velkém resetu'.

Komunistická strana podpořila Babišovu vládu pod podmínkou sedmi priorit. Co z toho bylo splněno a co ne?

Vše, co vláda zčásti vylepšila, mělo přirozeně i plnou podporu KSČM. Voličům se to ovšem dá 'prodat' jen s mizivým účinkem. A nejen proto, že ANO má na PR mnohem větší zdroje. Na růstu starobních důchodů a minimální mzdy závisí i odbyt potravinářského konglomerátu, který premiérovi spravují svěřenské fondy. Teď na trh potravin i jiných komodit, bez nichž se nelze obejít, navíc vtrhla skandální drahota. Reálné příjmy většiny seniorů klesají. Nižší je i kupní síla minimální mzdy. Pozornější čtenář si spočítá i to, že státní kasa utrží jen asi třetinu výnosu z českého lithia. Mám pokračovat? 

Nás volič odmění za to, oč povedeme veřejný střet. I když ho nevyhrajeme, uvidí nás na správné straně. Ne cestou zbožných přání, na něž nedojde, ale návrhů a požadavků, jejichž sabotáž se nevyplácí. Bez zábran a omezení je to jen v silách strany, nemající k dnešnímu systému žádné závazky. My máme mimořádný sjezd už dva týdny po volbách. Zvolí nové vedení strany. Od něj se čeká obrat k politice, odpovídající nárokům krize a sílících rizik. Uděláme pro něj maximum. Chci to slíbit i lidem, jejichž důvěra k nám slábne. Bez parlamentní strany, která kapitalismu neupsala duši, bude většině lidí ještě hůř. Kdo nám dá hlas přesto, že už to neměl v plánu, bude to něco jako záloha v dobré víře. Dostaneme-li tu šanci, slibuji veřejně, že ji nezpronevěříme.           

V našich osobních rozhovorech jste dal najevo, že byste Babišovu vládu chtěl mnohem více držet ,,za koule” zleva. Dostala-li by KSČM tuto možnost podruhé, jak přesně by to dle Vás měla prakticky dělat?

Porcujeme medvěda, co zatím běhá po lese. Byl by přijatelnější, než všechny jiné varianty, které jsou momentálně reálné. Za vlády pravicových rivalů ANO nás čeká děsivá spoušť. Bude-li řešení, které je k moci nepustí, záviset na tom, že vznik vlády podpoří poslanci za KSČM, máme snad na vybranou? ANO však, nechce-li skončit v opozici, může vzít do party například ODS. Tam se na to už leckdo tetelí jako batole na stromeček. Tomu my užitečné idioty dělat nesmíme. 

Bude-li šance takovému slepenci předejít, proč kvůli tomu uzavírat 'toleranční patent'? My si musíme zachovat naprostou nezávislost. Volné ruce. Podpořit vždy jen to, čím vláda vyjde naproti levicové a celé vlastenecké veřejnosti. A vyhnout se naopak oběma léčkám, které nám jinak hrozí. Tedy jak roli tichého partnera, ne-li advokáta věcí, které by lidé s komunisty neměli spojovat. Tak podezření, že jde o kšeft za pár voňavých postů. Bude-li vláda záviset na hlasech našich poslanců, musí se dostat pod tím rozhodnější tlak. Jak radikálně zleva, tak na obranu elementárních národních zájmů. Včetně těch, na nichž je zainteresován i Agrofert. Tím vynalézavější tah na branku to chce.         

Babiš se důsledně drží členství v NATO a EU. Vystoupit nemíní. S účastí KSČM v příští vládě, jak by strana mohla premiéra ovlivnit?

Nekompromisní NE válkám a demagogii, která je připravuje, je rodinným stříbrem našeho hnutí. Závisí na něm i podpora lidí, s nimiž se v lecčem jiném neshodneme. Cokoli jiného se pokaždé krutě vymstí. Naši italští či francouzští kolegové toho hořce litují dodnes. Ve vládě, sevřené 'atlantickými závazky', nemáme co pohledávat. Jejich drábem a hlídacím pitbulem je i 'eurokracie', a ne že ne. Českou bezpečnost ohrožuje i v jiných sférách. Naše místo je na hrotu boje proti všemu, co bere mezinárodní právo a český národní zájem pod krkem. 

Zaklínadla naší 'západní orientace', bez níž se zboří svět, nám nutí masochismus. Vnucují ho i miliónům lidí, jimž se ta úchylka protiví. Teď abychom se klepali strachy, zda utáhneme účty za proud a topení. Čeká nás snad i studený odchov? Nehrozil ani krátce po nacistické okupaci. Hybridní válka, plná lhaní a provokací, běží i z Prahy proti velmoci, která nás zachránila před genocidou. Leckdo v ní zkouší trumfovat i pobaltské režimy, pořádající procesí esesáckých vyvrhelů a jejich politických i genetických pohrobků. Čím vším to hrozí, už začíná docházet lidem napříč skoro celým spektrem. Kdo jiný se má stát jeho mluvčím, než právě my? Ne ve 'splendid isolation', ale spolu s každým, kdo se nebalíkuje kramářskou kolaborací. Jedině to dostane do kleští, z nichž nebude úniku, i vládu, ať už v ní zasedne kdokoli.       

Bytová výstavba. Jedna z podmínek komunistické podpory Babišově vládě. Bylo-li by to na Vás, co byste závazně požadoval?

Obecní a družstevní výstavbu slíbí i liberál, klerikál nebo pirát. Ani se nezačervená. Prázdným slibem to však i skončí. My jsme tu od toho, abychom razili skutečné průlomy. Živit iluze sluší jen našim soupeřům. Právo na civilizované bydlení zakotvily už dokumenty OSN těsně po válce. U nás na ně dosáhlo už několik generací. Teď o něm většina té nejmladší smí jen snít. Tunelářskému převratu to tiskne děsivé vysvědčení. Samoděržaví lichvy porazí jen reálná konkurence. Tak masivní a dostupná, že srazí z hrušky i zavilé šajloky. Klobouk k zemi před každou obecní radou, jež riskne stavět byty na vlastní triko. Závisí na soukromých dodavatelích, jaké si najímají developeři. Mizivý prostor tu má i 'úspora díky rozsahu'. Nových obecních bytů se staví zoufale málo. Dostupné bydlení nabízí, jen dosáhnou-li na větší dotační tituly. Jdou k tíži daňových poplatníků. Družstevní projekty měly masovou šanci, jen dokud je štědře podporoval socialistický stát. Teď se nic podobného nerýsuje ani v zárodku. 

Řešením je jen masivní státní výstavba. Na pozemcích ve veřejném vlastnictví, a ne nakupovaných od nenažranců. Výstavba ve státní režii, která vyloučí parazitní zisk. A zkrátí čas i náklady propracovanou standardizací výrobních, montážních i projekčních a dalších vstupů. Ztrátový podnik to nebude, i když ho financují komerčními úvěry. Nabízí se však i ještě lepší varianta. Teď máme úspory v českých filiálkách zahraničních bank. Tady ztrácejí hodnotu každý den. Těm samým bankám nesou několikrát větší míru zisku, než u nich doma. Na vlastní kapitál to leckdy dělá až ke 20 procentům. 

Proč potom nežádat alternativu i v tomto směru? V podobě státního investičního fondu, jenž bude financovat státní bytovou výstavbu? Ne gumového projektu, který vyrabuje kdejaký 'šmejd'. Ale přísně účelového fondu pod státní zárukou a za betonovou hrází, již neprorazí žádný 'tunelář'. Lidé z branže vám potvrdí, že metr standardního bytu lze i dnes postavit za cca 30 tisíc korun. O výměře, která je pro mnohé luxusem, by tak stál do dvou miliónů. Takový byt lze pronajímat za zlomek tržního nájemného. A ještě všem, kdo vloží peníze do státního účelového fondu, vyplácet úrok o procento či dvě vyšší než aktuální inflace. Harpagoni by si vzteky ukousali nehty. Jak ti na bytovém trhu, tak šéfové a akcionáři cizích bank, pakujících z českých 'dcer'. Ti všichni mají své lidi i ve špičkách české exekutivy. Tím víc to narazí na odpor i jezuitské výmluvy. Lze se však opřít o statisíce lidí, kterým se právo na důstojné soukromí upírá. Jde hlavně o ročníky na životním startu. Těm o nás, komunistech, perou mozky už od školních lavic. Realitní lichva přitom dusí i kupní sílu, na níž závisí podnikatelský sektor, produkující reálné artikly, a ne finanční švindl a zločin. Alianci, schopné propojit i tyto zájmy, bude stát muset nakonec vyjít vstříc. Nám, kdo budeme její štikou, to ponese body už cestou k cíli.                       

Hovoříme-li o zdanění dividend zahraničních korporací, zaznívá argument, že zde bylo investováno a firmy mají nyní na dividendy nárok. Není tomu tak?

Ta otázka sahá do šíře i hloubky, které se do pár odstavců nevejdou. Tak aspoň to hlavní. Cizí kapitál nás vyvlastnil za skandální zlomek hodnoty všeho, co mu spadlo do klína. Dividendy jsou jen částí sumy, již mu ta kořist vynáší. O stovky miliard ročně přicházíme i díky 'transfer pricing', reexportům a jiným chamtivým vychytávkám. Cizí kapitál zpracovává, distribuuje a prodává i většinu toho, co produkuje naše zemědělská prvovýroba. Kdy se najde odvaha spočítat, kolik dělá jen tato děsivá ztráta? Na 'strategické spojence' si nemohla vyskakovat ani první republika. Zákon o povinné nostrifikaci firem, působících na našem území, však přijala jako jeden z prvních. 'Postkomunismus' má za svatokrádež i to.  

To nejsou pozitivní, ale brutálně negativní synergie. Čím víc jsme cizím krmelcem, tím menší je i vůle zdanit cizí kapitál aspoň tak, jak je zdaněn doma. Jsem ten poslední, kdo by vyzýval k rezignaci. Bojovat třeba o každou píď. Svébytný rozvoj země však už nepřinese ani sebespravedlivější zdanění. V pasti 'neudržitelného nerozvoje' vězíme už skoro třetinu století. Ten bonmot vymyslel Honza Skalický, kolega z horního patra dopravních expertů. Politicky mu přitom srdce bije napravo. Chce to 'gründera' nových oborů a kapacit. Jen ty nás vrátí do extraligy suverénních hráčů na světových trzích. Cizí kapitál má přesně opačný motiv. Ten domácí na to má jen velmi omezenou měrou. A většinou to nemá ani v plánu. Průlomy dopředu, nabízející důstojnou obživu lidem, jimž schází nebo je to čeká, jsou jen v silách státu. Jedině ten už je s to soustředit lidské, investiční a komerční zdroje, bez nichž se to neobejde. 

Nemusí kvůli tomu utrácet ani za drahý cizí copyright. Obdivuhodné inovace se doma rodí i dnes. V nanotechnologiích, robotice, umělé inteligenci a dalších branžích, jimž patří budoucnost. Jsou dílem velkých talentů ve výzkumných ústavech a na vysokoškolských katedrách. Jejich provoz financuje stát, pokroky výzkumu a vývoje však vydává napospas cizině. Skoncovat s tím je nejvyšší čas. Nás, komunisty, je v módě pomlouvat, že chceme lidem cosi brát. V tom lámou rekordy právě ti, kdo z nás udělali dojnou krávu ciziny. Naším cílem je rozvoj, jenž bude lidem znovu štědře dávat. Má-li šanci hlavně ve veřejném vlastnictví, i z jeho výnosů musí profitovat úplně všichni. V ekonomicky aktivním věku i na zaslouženém odpočinku. Jen znásobení suverénních zdrojů republiky totiž umožní i seriózní důchodovou reformu. Tedy takovou, co nebude ani škudlit na seniorech, ani zatěžovat budoucí generace.        

Někteří voliči, kteří chtějí přerozdělení od bohatších k chudším, cítí, že je lepší jít ke 'kováři' Babišovi než ke 'kováříčkovi' KSČM. Co jim na to řeknete?

Andrej Babiš je sociální pragmatik. Tím byl i Václav Klaus starší. V lecčem i sociálně vstřícnější. Například cenu bydlení držel na uzdě mnohem víc. Naše voliče nezlanařil ani tím. Přebíhají až k dnešnímu 'kováři'. Čertit se na ně, že jsou 'vedle jak ta jedle', přinese to pramálo. Změnit se musí naše politika a celkový obraz. Počínaje tím vůbec nejzákladnějším. Kdy jsme lidem řekli naposled, proč jsme komunisty? Ne kdesi v mlhavém bezčasí. Ale teď, v XXI. století. Odpověď dlužíme trestuhodně. Tkví v pravdě o dnešním kapitalismu, hlubší než povrchní lamentace. Právě ta ovšem zoufale schází i z jiných akutních důvodů. Mrákoty, že 'bude líp', jsou po sezóně. Teď bude mnohem hůř. Většině to už dochází. Tím víc bzučí intrikánské vosy. Jedny viní ze všeho Covid. Druhé šíří horory o vakcínách, vraždících milionkrát víc, než plynové komory. I jiné chytlavé pikantérie, z nichž se vyklubou ptákoviny. Kdo a proč ty habaďůry aranžuje, netuší jen naivka. Cílem je zasít nedůvěru ke každé alternativní zprávě. Včetně těch, co obnažují zákulisí samotné nákazy a všech darebáctví, která ji provázejí. 

Randál, hecující slepou paniku, řídí dvojí zadání. Odvést pozornost od obludné pasti kapitalismu - a posvětit zvrhlý plán, jímž se z ní dere její viník, jako vynález nebetyčné spásy. Cestu mu zkříží jen politika, jež kapitalismu vidí skutečně pod kůži. A je tak s to obnažit i slepou ulici, v níž se zmítá rekordní 'nadvýroba kapitálu' (řečeno s autorem Kapitálu). Kupní síla všech, z jejichž práce pochází, z něj dokáže zhodnotit jen stále menší díl. Tím víc se ho množí finančním švindlem. Ten žádné hodnoty nerodí. Všem, kdo v tom kasinu neberou bank, 'znárodňuje' jen mamutí dluhy. Tady se 'podniká' i zády k lidským potřebám. Ani zisk už tu není odměnou za riziko podnikání. Zcepeněl v parazitní rentu, 'znárodňující' i všechna rizika. Je to perverzní obludárium. Kdy začne praskat ve švech, bylo jen otázkou času. 'Už je to tady'. 

Pravdivý audit na světlo denní nesmí. 'Elity', okupující zdroje planety, by musely na kolena. 'Vrátit nakradené' a dekovat se kanalizací. Chtějí nám poroučet i teď. Postaru to už nepůjde. Startuje 'velký reset'. Slibuje 'inkluzivní kapitalismus'. V tom, do nějž nás 'přesazuje' doopravdy ('to reset'), má být exkluzívní výsadou i většina toho, co máme za banální samozřejmost. Jak co do spotřebního koše, tak svobod a práv. S odkrytým hledím na jít nemohou. Jdou na to směskou proradných hysterií a práskaných intrik. Kolem pandemie, změn klimatu i jiných strašáků. Pud sebezáchovy terorizují všechny. Skutečná rizika balí do tun lží. Terčem jsou pilíře moderní civilizace. Slabší nátury raději mhouří oči. Silnější dráždí přemnožení psychopatů. Dokud se neví, co je plodí, budí jen slepé vášně. A iluze, že stačí pár 'nových košťat' a bude hej. 

Psychiatrie však rozumí až následkům. Samoděržaví deviantů má ekonomické příčiny. Jedině ty jsou i klíčem k tajemství všeho, co budí dojem čirého šílenství. Pouze jejich poznání založí politiku, která psychopaty demaskuje a nakonec i zkrotí. Teprve ta nás zbaví i cejchu 'kováříčka'. Včera bylo pozdě.  

Dvakrát jste těsně prohrál s Vojtěchem Filipem boj o post předsedy KSČM. Nyní kandidujete do Sněmovny na pražské kandidátce. Jste členem strany od roku 1970. Půjdete do boje potřetí?

Chtějí to po mně nejen tisíce komunistů, ale i širší levicová a vlastenecká veřejnost. Argumentují důvody, 'které se nedají odmítnout'b. Potřeba změny, jíž razím, už bije do očí. Naše parta ji prosazuje  od poloviny minulé dekády. Až donedávna jako jediná. Tajemstvím není ani naše programová koncepce. Skutečnou změnu nabízí zatím také jen ona. A tím i přidanou hodnotu, na níž závisí všechny průlomy, mající trestuhodné zpoždění. K miliónům lidí, s nimiž se doba nemazlí, dnešní nabídka KSČM jim však nic neříká. Do množiny opozičních výhonků, jež slibně sílí počtem i razancí, k nám však cestu nehledá. I do intelektuální arény, pronikající k jádru dnešních výzev a hrozeb. 

Ty druhé škodí drtivé většině už dnes. Brzy to pocítí ještě víc. Dvojnásob v zemi, která je cizím krmelcem a vazalem. Chce to co nejširší blok, čelící prodejné kolaboraci. Je to pimprle pod cizím velením. Na oltář cizího mamonu nás tlačí do civilizační sebevraždy. Víc demokracie a lidských práv bude až v mnohem suverénnější zemi. Teprve ta uvolní prostor i sociálnímu pokroku. O to víc stojíme o spolupráci se všemi vlastenci. Korektní a férovou. Bez předsudků a arbitrárních podmínek. I idiotského okopávání kotníků.        

K renesanci české levice to vede jen tudy. My se o ni zasadíme ze všech sil. Pokud náš plán mluví z duše i Vám, podpořte nás, prosím, už v těchto volbách.   

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Josef-Skala-Toto-nam-chy...

 

Zdroj: 
Parlamentnilisty.cz