Jsou to již více jak dva roky a stále neumíme vyléčit COVID-19. Velkou nadějí jsou monoklonální protilátky, ač ještě nemáme dostačující množství dat, abychom mohli mluvit o zázraku v boji proti covidu. Proto stále platí, že je lepší věnovat se především prevenci než léčbě.
Vakcíny, na rozdíl právě od monoklonálních protilátek, jsou ověřenou a schválenou látkou, která prošla mnoha studiemi, a dat z jejich použití je mnohem více, a navíc můžeme čerpat informace od »vakcinačních velmocí«, jakými jsou Izrael nebo třeba Arabské emiráty. O tom, jaké vakcíny zde máme a jaké ne, jsem psala již dříve, a samozřejmě, že výběr je jasným politickým rozhodnutím, se kterým nesouhlasím. Nicméně neznamená to, že by nebyly účinné. Ano, stoprocentní nejsou, ale to není téměř nic. Nyní jsou u nás nejvíce využívány zejména mRNA vakcíny, Moderna a Comirnaty. U obou se uvádí účinnost přes 90 %! Což je úžasné! Tedy jen cca kolem 5-6 % máme šanci chytit covid a čím více lidí bude naočkováno, tím menší tato pravděpodobnost bude. Především pro těchto několik málo nešťastníků se využívají k léčbě covidu monoklonální protilátky. A to velmi úspěšně. Pacienti, kteří jsou k této léčbě indikováni, musí splňovat určitá kritéria. Abych to zjednodušila - tyto látky se podávají lidem, u kterých hrozí významné zhoršení stavu vlivem již existujícího chronického onemocnění po onemocnění covidem nebo starým lidem. Podle zkušenosti z infekčního oddělení, kde tyto látky aplikují, u indikovaných pacientů tyto protilátky včas podané skutečně zabraňují potřebě hospitalizace (podobně jako u profylaktického podání nedojde k rozvoji nemoci). Podávají se jak očkovaným, tak i neočkovaným. Právě u očkovaných je obvykle průběh nákazy lehký. Když je pacient již v kritickém stavu, na přístrojích, využít se nemohou.
V poslední době ke mně přicházejí neočkovaní lidé, kteří žádají, aby jim bylo umožněno si nechat vstříknout monoklonální protilátky, které je mají ochránit před těžkým průběhem onemocnění. Přitom jim vůbec nevadí, že tyto látky jsou také zatím jen zkoušeným experimentem, a to dokonce méně vyzkoušeným než současné vakcíny, které využíváme. Argument, s nímž odmítají tito lidé se nechat očkovat, tedy že neprošly klinickými studiemi, a tudíž mohou být nebezpečné pro organismus, je tak postaven zcela na hlavu. A tito »antivaxeři« jsou mnohdy velmi urputní. Neustále se zvyšující agrese těch, kteří odmítají se podřídit nařízením vlády a doporučením epidemiologů, nabývá již takových rysů, že se začínáme bát nejen o své zdraví, ale také o své rodiny. Dokonce i v televizi, která ještě před tři čtvrtě rokem ve svém zájmu co nejvíce ublížit Babišově vládě propagovala odpor proti přijímaným opatřením, se objevují svědectví o agresi některých zfanatizovaných jedinců či skupin, o napadání zdravotníků a těch, kteří se řídí vládními nařízeními.
Korunu všemu nasadily útoky na rychlou zdravotní službu, pokus napadnout premiéra Babiše, výhrůžky smrtí ministru zdravotnictví anebo našemu panu prezidentovi - MUDr. Kubkovi, kterého si velmi vážím. Patří sem však také shromáždění několika tisíc antirouškařů a odpíračů očkování z Letenské pláně, při němž nejen že nebyla dodržována potřebná zdravotní opatření, ale došlo i k napadení těch, kteří přišli do nedalekého »očkovacího centra« se nechat očkovat.
Také já mám své zkušenosti s odpůrci vládních nařízení. Musím ošetřovat i ty, kteří odmítli očkování, a ohrožují tak nejen sebe, své rodiny a spolupracovníky, ale i nás lékaře a zdravotnický personál. Také my máme své rodiny a děláme vše pro jejich zdraví.
Je pravdou, že mnohému se v době koronaviru učíme »za pochodu«, což se týká i léčebných metod. Už roušky a další omezující opatření v předminulém zimním období zabránily však šíření pandemie, následné uvolnění nás posunulo na přední místo v počtu nakažených. Tlak na vládu podporovaný těmi, kteří nyní ji budou přebírat, způsobil, že jsme se dostali na opačnou příčku.
Jde mi však o dnešek. Nezodpovědnost mnohých z nás způsobuje, že nemoc se dále šíří. Jedním z mnoha směšných argumentů, který slýchávám od neočkovaných, je, že oni se onemocnění nebojí, věří svému tělu, že se s tím lehce vyrovná. Kromě toho, že jde o naprostý nesmysl a neskutečnou sobeckost, tak nechápu, když tuto »rýmičku« chytnou, proč se domáhají podání oněch léčebných látek? Nejraději bych napsala, že by monoklonální protilátky měly být použity pouze pro řádně očkované, ale to jako člověk a především lékař říci nemohu. Lékaři bojují a budou bojovat za každý lidský život, tím jsem si jista! Ono nám je jich i tak trochu líto, protože svým způsobem za to nemohou, jsou jen hloupí.