Zpravodaj 11/2016

13. 11. 2016

Listopad 2016

VÝSLEDKY VOLEB

     Skončily volby do krajských zastupitelstev a Senátu. Co nám ukázaly? Naši věrní přišli, ale to je málo. Přesto, že jsme uskutečnili deset setkání s voliči na veřejnosti: Brandýs, Čelákovice, Říčany, Vyšehořovice, Zeleneč, na kterých se nejvíce podíleli ss. Štefek, Posolda, Grygarová, Duník a Šrámek. Vylepily se desítky plakátů, rozdalo mnoho propagačních předmětů, zaplatili jsme za inzerci v regionálních zpravodajích (Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice, Říčany, Úvaly, Čelákovice, Brandýs nad Labem). Výsledky tomu neodpovídají.

      Myslím si, že více v propagaci by měl odvést i náš tisk. Co to znamená? Musíme se chtít dostat ke každému členu, sympatizantovi nejen před volbami, využít členských schůzí před nominační konferencí, uložit jednotlivým funkci- onářům, pokud tak již nečiní, návštěvu ZO ve své působnosti, místních zastupitelstev a všech akcí v bydlišti. Musíme se snažit o oslovení všech generací naší společnosti třeba pomocí stálé placené reklamy.

Výsledky nejsou katastrofální, ale čekali jsme určitě lepší.

     Patří sem také veliké poděkování kandidátům za náš okres: Zdeňku Štefkovi, Pavlu Posoldovi, Lence Grygarové, Vladimíru Duníkovi, Vladislavu Zimovi a Janu Hádkovi.

Přehled výsledků (z 20) nejsilnějších stran ve volbách do krajského zastupitelstva v okrese Praha – východ v procentech:

  1. STAN               21,49
  2. ODS                19,26
  3. ANO 2011        18,31
  4. TOP 09              8,97
  5. ČSSD                8,87
  6. KSČM                6,07

 

Přehled výsledků voleb do Senátu     

Novým senátorem v našem obvodě byl zvolen p. Petr Holeček – STAN.
Náš zástupce, Zdeněk Štefek, obsadil 5. místo.

                                                                        Stanislav Šrámek, člen OV KSČM

volby2.jpg

Soudružky a soudruzi,

první pocit po oznámení výsledku voleb bylo zklamání. Čtyři roky plné práce sedm dní v týdnu na kraji bylo úplně na houby. Prostředky z centra, krajů, okresů a nasazení lidí v týmu, opravdu viditelně větší než v předchozích kampaních, také přišly vniveč.

Proč?

1.         Dostali jsme přes ústa tam, kde jsme vládli s hejtmanem, i tam, kde jsme byli v koalici, ale i kde jsme byli v jiné formě podpory, i kde jsme byli v opozici. Všude zhruba stejně. To znamená, že hlavní důvody byly jinde než na krajích.

2.         Přes pusu dostala i ČSSD a také ODS, pokud to počítáme k předchozím krajským volbám.

3.         Většina lidí vůbec k volbám nepřišla. Zřejmě nepochopila význam krajů.

 

Je jasné, že tedy těžiště problému bude v celostátní politice:

1.         Růst ANO a jejich jednoduchá rétorika a úloha osobnosti Babiše

2.         Dlouhodobé vystupování a výstupy KSČM, které nedokázaly voliče a zejména nevoliče oslovit (témata, forma, obsah).

3.         Alternativou se stala i „nepolitika“ – u nás v kraji Starostové, a také posílila kupodivu KDU-ČSL. Má věrné voliče.

Otázkou je, zda se dalo na úrovni krajů více vybočit z průměru a posílit pozice.

1.         Je třeba umět prodat svou práci v krajích – politický PR.

2.         Nestačí umět spravovat kraj, podporovat naše starosty, ale je třeba koncepční přístup, pokusit se o novou, vyšší úroveň řízení.

3.         Snažit se najít efektivnější systém komunikace mezi zastupiteli, orgány KSČM, sympatizanty, veřejností.

Co s tím?

1.         Naučit se dělat kampaně a PR – už jsme mnohokrát mluvili o vzorové kampani. Mohli jsme to použít již při kampani proti NATO…. Volební kampaň je třeba dělat centrálně a moderně – jednotná grafika všeho formou soutěže        v různých typech, témata. To, co jsme se zatím naučili od ostatních stran, je, bohužel, vyřizovat se vnitřní spory přes média…

2.         Racionalita ve vynaloženém úsilí – vytipovat předem místa, kde má smysl dělat akce, apod. Vést kampaň cíleně, vybrat vhodné metody.

3.         Práce s kádry, mladými, ženami. Kandidáty do senátu volit dva roky před termínem voleb, dlouhodobě pracovat se sympatizanty (i mezi volbami).

A jaký obsah? To není možné v rozsahu příspěvku rozebrat. Témat je spousta. Jen je zvednout – důstojné mzdy místo sociálních dávek, bezpečí a NATO, korupce a privatizace služeb, ale i doprava apod.

a)         Jít ke kořenu problému, bez pardonu, pojmenovat viníky a příčiny.

b)         Říci stručně a jednoznačně krátkodobé řešení - nepřijímat dělení na levici – pravici. To je umělé. My chceme jinou kvalitu vztahů. Mzdy místo dávek je téma levicové nebo pravicové? Nebo nepustit soukromý subjekt na železnici je levicové nebo pravicové téma?

c)         Říci dlouhodobé alternativní řešení.

Na okrese Praha východ jsme konstatovali zatím pouze ve VV OV několik bodů. Voliči, kteří nás volili v roce 2012, odešli ke Starostům a ANO. Volební debakl ovlivnily faktory, které se v diskusi objevovaly:

c.1.      Kádrová nouze jako výsledek dlouholetého vývoje strany.

c. 2.     Absence centrální volební kampaně. Všichni vedli centrální volební kampaň, pouze KSČM ne.

c. 3.     Politicky „korektní“ chování KSČM na celostátní úrovni.

c. 4.     Oportunistická politika na kraji v oblasti financí, rozpočtu, fondů a dotací, zdravotnictví, dopravních staveb, veřejných zakázek a správy majetku.

Je to skutečně velké téma k diskusi, zanalyzovat příčiny neúspěchu a najít řešení. Nevím, zda na to stačí jen příští zasedání ÚV KSČM. Zda to není na celostranickou konferenci…

Závěrem mi dovolte trochu optimismu:

1.         Další volby, parlamentní, jsou jiné než krajské. Lidé se rozhodují podle něčeho jiného. Mají o parlamentní volby větší zájem.

2.         Práce na krajích nebyla marná. Jen se neprojevila v těchto volbách. Získali jsme spoustu dalších osobností.

3.         Práce i v opozici, při respektu ke spirále vývoje, bude na kvalitativně vyšší úrovni a může přinést úspěch v dalších volbách.

Takže pojďme do toho!

                                        Zdeněk Štefek – vystoupení na mimořádném zasedání ÚV KSČM 22. 10. 2016

 

  Státní svátek 28. 9. 2016 v Čelákovicích

     28. září 2016 uplynulo dlouhých 65 let od tragické události, která postihla občany našeho města. Toho dne byl násilně ukončen život mladého člověka, štábního strážmistra Jaroslava Honzátka, kterého brutálním, nelidským způsobem zavraždili při výkonu služby členové teroristické skupiny bratří Mašínů.

     Pietního aktu k uctění jeho památky se zúčastnilo asi dvě stě občanů          z různých koutů naší vlasti. Měli jsme čest přivítat u nás vzácné hosty: nejbližší příbuzné oběti, delegace Klubů českého pohraničí (KČP), poslance PČR M. Semelovou, S. Grospiče, M. Vostrou, J. Klána a S. Humla, krajské zastupitele Z. Štefka, J. Hálu, Z. Coufala, P. Posoldu a senátora J. Doubravu. I když jsme pozvánku poslali všem zastupitelům města, aktu se zúčastnila pouze L. Grygarová, zastupitelka za KSČM. K pamětní desce s čestnou stráží příslušníků SNB v dobových uniformách hosté položili věnce a kytice a vzdali tak čest zavražděnému příslušníkovi.
celak1.jpg

     Po Československé státní hymně a krátké básni, přednesené A. Novotnou,      promluvil k účastníkům předseda NR KČP M. Richter, vedoucí kandidát pro volby do krajského zastupitelstva Z. Štefek a senátor J. Doubrava. Slavnostního odhalení desky se zhostil poslanec PČR  a předseda KV KSČM Středočeského kraje S. Grospič. Závěr aktu provedl předseda KR KČP Středočeského kraje J. Pokorný.

     Poté se část hostů přesunula na hřbitov do nedalekých Záp, kde položili věnce a kytice k rodinnému hrobu oběti. Zástupci Unie bezpečnostních sborů při té příležitosti předali pamětní medaili in memoriam, neteři J. Honzátka, paní Ježkové.

     Díky pořadatelům akce, Městské organizaci KSČM Čelákovice, předsedovi OV KSČM Praha - východ  a KR KČP Středočeského kraje se po dlouhých 22. letech deska opět vrátila na budovu bývalé strážnice SNB.

     Největší dík však patří manželům Boreckým, kteří ochotně souhlasili s umístěním desky na svém objektu prodejně Elektro - Borecký.

Potud informace o průběhu úspěšné akce. Jak je obvyklé u většiny podobných případů, vždy se musí najít tzv. tahouni, kteří akci vymyslí, připraví, zabezpečí…

     Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Nápad pokusit se o navrácení pamětní desky u příležitosti 65. výročí zavraždění J. Honzátka se zrodil loni na podzim ve výboru naší MěO. K nápadu se ihned připojil i předseda našeho OV KSČM a potažmo i OR KČP Prahy – východ. Projednali jsme předběžný souhlas majitele objektu a zařadili tuto akci do plánu práce naší organizace jako klíčovou. Na jaře letošního roku jsem se zúčastnil jednání NR, KR a OR KČP, jehož jedním z nejdůležitějších projednávaných bodů byla příprava a zajištění tohoto pietního aktu. Byly rozděleny a odsouhlaseny úkoly, kdo co zajistí. To bylo ze strany spoluorganizátorů asi vše. Naivně jsme se domnívali, že realizace akce za podpory zmíněných orgánů proběhne v pohodě, bez jakýchkoliv komplikací.  Od té doby, prakticky až téměř do termínu aktu se zmínění pořadatelé ani neozvali. Jako předseda organizace jsem si chvílemi připadal až trapně, když jsem se většinou po jednání našeho MěV dotazoval předsedy OV KSČM, jak pokračuje příprava naší společné akce. Někdy koncem července jsme dokonce reálně uvažovali, že odhalení desky budeme muset oželet, jelikož žádnou nemáme. K obratu došlo na jednání našeho VV OV KSČM. Protože se nepodařilo zajistit desku podle původního návrhu, tak jsem si vypůjčil originál z Městského muzea a podle něj nechal předseda našeho OV vyrobit věrnou kopii. Závěrem lze konstatovat, že nebýt dotěrných dotazů a aktivity několika členů a sympatizantů čelákovické organizace a předsedy OV KSČM Prahy – východ, tak jsme mohli pietní akt jednoduše „zabalit“. O tom, že tímto způsobem nelze zajišťovat podobné akce, svědčí následující fakta. 

     Přesně týden před aktem jsem obdržel e-mail, v němž se jeden ze spolupořadatelů dotazuje na podrobnosti předpokládaného průběhu aktu. Nevěřil jsem svým očím, když vím, že před měsícem všichni pořadatelé obdrželi POZ akce.

     Teprve 26. září, tj. dva dny před konáním, byla podepsána smlouva o umístění desky mezi KR KČP Středočeského kraje a majiteli objektu. Důvod byl jediný. I když máme ve svých řadách řadu odborníků s právním vzděláním, smlouvu jsme do té doby neměli k dispozici a tak opět za záchrannou brzdu musel zatáhnout, kdo jiný, než předseda OV Praha-východ.
celak2.jpg

     Vím, že některým členům a čtenářům se nebude můj příspěvek líbit. Ale považoval jsem za svou povinnost vůči těm několika málo skutečným pořadatelům pietního aktu tyto nepříjemné zkušenosti připomenout. Nechť je takový případ „spolupráce“ vážným varováním do budoucna. Zároveň velmi děkuji za pomoc všem, kteří se na přípravě a průběhu, tohoto vskutku důstojného, aktu podíleli.

                                            Jménem pořadatelů  Vladimír  Duník

 

PŘIPOMÍNKA 120. VÝROČÍ NAROZENÍ K. GOTTWALDA  

K letošnímu 120. výročí narození Klementa Gottwalda jsem pomohl přiblížit některé myšlenky, teze a články tohoto vůdce KSČ a československého proletariátu, a po únorovém vítězství i prezidenta ČSR.

    Nikdy jsem Gottwaldův životopis podrobně nestudoval a zajímal jsem se více o jeho politické teze a závěry. Rozhodl jsem se proto materiály rozebrat a našim čtenářům přiblížit referát ze 7. sjezdu KSČ (11. dubna 1936). Mnozí  namítnou, že to bylo dávno, že třicátá léta jsou pro dnešní společnost mrtvou historii, která nám nemá co říci. Opak je pravdou, a proto je i smyslem mého článku toto dokázat a přiblížit paralely společensko-ekonomického a politického vývoje ČSR ve třicátých letech a dnešní společnosti na prahu dvacátých let 21. století.

    Nyní již do hloubky. Smyslem Gottwaldova referátu, který jako první zaznamenal nebezpečí vzestupu fašismu v Evropě, jmenovitě v Německu a      v Itálii, byly tři páteřní teze. Na ně se budu odvolávat v celém.

  1. zlepšit postavení dělníků, pracujících rolníků, živnostníků a inteligence,
  2. udeřit proti vnitřnímu fašismu,
  3. zabezpečit obranu republiky proti fašistickému nebezpečí.

Budu přímo citovat soudruha Gottwalda k jeho první tezi: „Soudruzi, úkolem našeho sjezdu je, aby dal odpověď na otázky, které dnes visí na rtech statisíců a statisíců. Na otázku, zda je možno udržet mír a obhájit lid a republiku před fašistickým útočníkem, zda je možno vybojovati a docíliti zlepšení sociálního postavení lidu, náš sjezd musí dát odpověď: Ano! Je to možné za předpokladu, že bude překonán rozkol dělnické třídy, vytvořena jednotná fronta dělnických stran a organizací. Je to možné, když bude překonána odborová roztříštěnost a vytvořena jednotná odborová organizace. Je to možné, když bude překonaná izolovanost dělnické třídy, zejména od rolnických mas a ostatních středních vrstev, a když bude vytvořena široká lidová fronta. Je to konečně možné, když politika dělnické třídy nebude určována zájmem buržoazie, když nebude těmto zájmům podřizována, nýbrž když dělnická třída prosadí svou samostatnou třídní politiku“. Konce citace.

    Položme si nyní otázku, jakým způsobem chtěl soudruh Gottwald, potažmo KSČ, tohoto zlepšení dosáhnout. A jsme u druhé teze, kterou jsem trochu upravil. KSČ chtěla vládu lidové moci, která by kapitalistům, bankéřům a velkostatkářům skutečně šlapala na paty, napařila jim pořádné daně a zavedla v jejich podnicích dělnickou kontrolu výroby, která by nemilosrdně sáhla do kapes boháčů, aby lidu mohla být zaopatřena práce a chleba, která by pracujícím rolníkům a živnostníkům pomohla na účet velkokapitalistů a velkostatkářů, která by pracujícímu lidu německému, slovenskému, maďarskému, ukrajinskému a polskému dala práci, chleba, rovnoprávnost a svobodu, aby se tyto národnostní menšiny v Československu cítily skutečně doma. A právě tomuto bodu se chci v druhé části svého článku věnovat –           nutnost boje proti vnitřnímu fašistickému nebezpečí. Je nutné vytvořit vládu Lidové fronty, po vzoru Francie a Španělska, která by proti fašistům skutečně bojovala, vypudila fašistické živly ze státního aparátu a armády, odzbrojila a rozpustila fašistické organizace, dala vojákům všechna občanská práva, dala všem antifašistickým organizacím plnou svobodu a ozbrojila antifašisty, aby nemilosrdně zatočila se všemi, kdo se paktovali s fašistickým Německem, chtěli Československo dostat do područí fašistického Berlína a do služeb jeho loupežné válečně politiky, která by utvořila co nejtěsnější svazek se Sovětským svazem a spolu s ním na mezinárodní aréně bojovala za udržení míru.

A jsme u třetí teze Gottwaldova vystoupení na sjezdu. Cituji: „Za druhé svobodu, větší demokratická práva, demokracii celého režimu, neboť jak je možné bránit republiku, proměňuje-li se v kriminály. Za třetí je třeba dát lidu nacionální práva, nacionální zrovnoprávnění všech národů Československa. Jak je možné bránit republiku… (cenzura). Za čtvrté demokratizaci armády, očistění armády …(cenzura)“.

    Je vidět, jak se Benešův cenzorský a správní aparát činil, aby se slova poslance parlamentu ČSR Gottwalda na stranickém (!) sjezdu nedostala na veřejnost a neusvědčila maloměšťáckou a zkostnatělou republiku                     z neschopnosti elementární sebeobrany před nastupující tmou v podobě hitlerovského fašismu. Ale abychom předválečnou republiku jen nehanili.  Připomínám, že v prosinci 1935 prohrál všeobecné volby tzv. prosincový blok    v čele s doktorem Němcem. To byl slepenec českých fašistů, slovenských luďáků, reakčních agrárníků a kleriků, který chtěl legálně v ČSR převzít moc a postupně fašizovat republiku. Gottwald volební vítězství komentoval jako neschopnost a slabost české ultrapravice v prosazování svých reakčních piklů. Zároveň ale varoval před neutuchajícími snahami hitlerovského fašismu a československých kolaborantů o podmanění národů Československa a pro loupežnou válku proti SSSR.

    Co to znamená pro dnešek? Budete se divit, ale více, než si dokážeme představit. K prvnímu bodu, tedy ke zlepšení sociální situace pracujících mas na účet velkokapitalistů a velkostatkářů. Ti první jsou tu opět, ti druzí vymřeli (myslím tím poctivé předsedy JZD a státních statků) díky neuvěřitelné antizemědělské politice pánů Havlů, Klausů, Luxů, ale i Zemanů, která nemá     v zemích EU obdoby. Proti všem zbohatlíkům typu Zdeňka Bakaly, Vladimíra Stehlíka, Viktora Koženého, ale i lobbistům typu Marka Dalíka či Romana Janouška, je třeba vést nemilosrdný politický i právní boj za zmrazení a konfiskaci jejich kont i majetků a jejich předání do správy lidu a jeho volených zástupců. A to nemluvím o restitucích církevního a šlechtického majetku,  překračujících restituční tečku 25. 2. 1948.

    Již v předminulém článku jsem psal o nutnosti zrušení Exekutorské komory, „mafie po Česku“, která nyní může každého českého občana „klepnutím“ do počítače legálně obrat (!) o veškerý jeho poctivě získaný majetek. Rozpustit Exekutorskou komoru a její prezidentku Pavlu Fučíkovou postavit před soud!     

     Ke druhému bodu, tedy k obraně republiky před domácím fašismem. Český národ má jednu moc hezkou vlastnost – antifašismus. Ve své polistopadové historii se dokázal vyrovnat se Sládkovými republikány i s ním samotným,         s rasovými fanatiky z Dělnické strany i s jejich „generálem“ Vandasem, generálem bez vojska, protože jeho Dělnická strana byla soudně rozpuštěna a její následovnice, tedy Dělnická strana sociální spravedlnosti, se                       v parlamentních volbách nedostala ani přes jedno procento. Hurá! A neuspěl   v politice ani úhlavní a slizký  klerofašista Jiří Čunek, který nejenže již není předsedou KDU-ČSL, ale navíc musí čelit řadě žalob za podněcování rasové nenávisti a pobuřování.

    Ovšem třetí bod, tedy obrana zájmů a práv českého národa na mezinárodní scéně, je ošidnější. Předválečná ČSR se opírala o těsný vojenskopolitický svazek se SSSR, ale dnešní ČR plně funguje v establishmentu NATO, který vede nevyhlášenou válku proti Ruské federaci. Tady by měla KSČM upozornit naší vládu na nestoudný avanturismus západních velmocí a dát podnět            k vyhlášení referenda o našem vystoupení z NATO. Dnešní západní imperialisté se chovají k Ruské federaci stejně jako jejich meziváleční pradědečkové k SSSR. Tenkrát se to dalo odůvodnit (!) tvrdým ideologickým střetem, ale čím se to dá ospravedlnit dnes?

    Myšlenky soudruha Gottwalda i jeho entuziasmus a zapálenost pro dobrou věc jsou pro nás, pro dnešní české i internacionální komunisty stále povzbuzující a příkladné. Je pravda, že situace se za posledních 80 let mnohokrát z gruntu změnila. Dnešní ČR není předválečná ČSR. Československo sice bylo roku 1992 rozbito velezrádnou politikou pánů Havla, Mečiara a Klause, ale fyzický zánik národům Čechů a Slováků opravdu i nehrozí.

    A co vláda Lidové fronty, tato akční jednota antifašistů a socialistů z třicátých let? No dnešní Sobotkův kabinet si na ni hraje a někdy i dost úspěšně. Zvedá minimální mzdu, přidává důchodcům, pomáhá horníkům z OKD a SHR, přidává na dovolených i na mateřských příspěvcích a dokonce má osm krajských zastupitelstev s KSČM. Odchovanec SSM a premiér Bohuslav Sobotka na své mládí asi zapomněl. Ale před soudruhem Gottwaldem z 30. let by neuspěl. Ten především žádal přátelství s národy východu a odchod kompradorských, reakčních a profašistických živlů z vlády. A co je slizký Pavel Bělobrádek než toto vyjmenované? A co pravolevý prezident Zeman?

P. S. Pane premiére, je krásné sedět na dvou židlích?

Dan Bierónski   

 

 

Připomínáme, že 7. 11. 1917 se v Rusku ujali vlády bolševici.

OSLAVÍME 99. VÝROČÍ VŘSR.

 

Připomínka 25 let od úmrtí Gustava Husáka 18. 11. 1991

Je co si připomínat?

Domnívám se, že ano. Soudruh Husák toho zažil mnoho. Mohlo by se psát o jeho účasti v SNP, sboru povereníků, letech věznění, o roku 1968 a dalším. Vzhledem k tomu, že jsem za jeho činnosti, ať již ve funkci generálního tajemníka KSČ nebo prezidenta ČSSR, prožil většinu svého života, se domnívám, že je co si připomínat. Představitelé našeho státu, kteří přišli po něm, zničili, co on budoval. Čest jeho památce!

                                                                   Stanislav Šrámek, člen OV KSČM

 

Klub SNB a Klub majora Zemana uspořádal v Praze na Náplavce setkání k 40. výročí natáčení seriálu 30 případů majora Zemana.  Zúčastnilo se ho na 150 osob. Mezi milými hosty byli herci – představitelé hlavních rolí – Brabec, Jelínek, Srstka a Niedrle. Celkový dojem byl potěšující. Více takových akcí.

                                    Jaroslav HUDEC, člen OV KSČM

 

Globální selhání kapitalismu v číslech:

lidé v extrémní chudobě: 1,4 miliardy (o 64 milionů víc než v roce 2010)

lidé s chronickým hladem: 925 milionů (o 110 milionů víc než v r. 1990)

děti trpící chronickou podvýživou: 170 milionů

děti, které umírají hladem: 2,6 milionů ročně, 5 každou minutu

děti, které umírají do 5 let věku: 9 milionů ročně, 17 za minutu

děti, které nemají žádnou školu: 69 milionů

negramotní dospělí: 860 milionů, 2/3 z nich jsou ženy

lidé, kteří nemají pitnou vodu: 783 milionů

lidé, kteří nemají odpovídající hygienická zařízení: 2,5 miliardy

                                                                                  HaNo 27. 10. 2016

K petici za referendum o NATO

My, Češi, jsme národ hrdý za Žižku i Švejka. Na prvého proto, jak nás bránil proti cizákům. Na druhého, jak se postavil k vraždění v cizím zájmu.

To, co se po nás chce dnes, není o Žižkovi, ale o poručíku Dubovi a kadetu Bieglerovi. Spousty zmařených životů to stálo už tenkrát. Ve světě, přecpaném jadernými zbraněmi, je to šílený hazard.

Proto jsem podepsal petici, která tomu chce zabránit, dokud je čas. Teď to chce koalici proti terorismu, širokou, jako byla ta proti Hitlerovi. A ne harašit zbraněmi proti jaderné velmoci, která se s teroristy nepaktuje, ale bojuje proti nim.                                                               Zdeněk Troška, režisér, člen petičního výboru

 

Budeme nadále vydávat Zpravodaj OV? Ano či ne?

    Zpravodaj OV je interním měsíčníkem okresního výboru KSČM Praha-východ určeným k informování členů základních organizací o dění ve straně     s důrazem na činnost okresní organizace. Musí plnit nejen předpoklad ideově výchovného působení, ale i požadavek informovanosti členů s přihlédnutím      k jejich potřebám a zájmům. Je třeba, aby jeho koncepce vycházela nejen z cílů, které sleduje, ale také z toho, komu je určen.

    Většina členů se již nezúčastňuje aktivně stranického života, nečte Haló noviny a tudíž má omezené informace o dění ve straně, společnosti a činnost okresní organizace zejména. Tomu by měl také odpovídat nejen výběr témat, ale také forma a způsob sdělení.

     Postupem času docházelo a stále více dochází k úbytku členů okresní organizace ochotných do Zpravodaje psát. Významně se snižuje i počet článků od dosud pravidelných přispěvatelů. Proto okresní výbor, mimo jiné, v lednu 2013 přijal usnesení, že každý člen OV minimálně jedenkrát ročně připraví článek do Zpravodaje. Bohužel, toto vlastní a trvale platné usnesení nebylo a dodnes není většinou členů OV plněno.

     V současné době obsah jednotlivých čísel Zpravodaje zdaleka nenaplňuje jeho koncepci předpokládající např. pravidelné informování o obsahu a výsledcích jednání okresního výboru, ale také zcela chybí informace o zasedáních krajského výboru KSČM. Je opomíjeno publikování teoretických statí (např. dostupných autorů z Klubu společenských věd) či rozhovorů           s významnými osobnostmi. Rezignace většiny členů okresní organizace na možnost výměny názorů ve Zpravodaji, týkající se různých vnitrostranických či celospolečenských problémů, se projevuje v absenci kritických či polemických příspěvků. A pokud se objeví, je to zpravidla namísto věcné diskuse v rovině osobních invektiv. Objektivně posuzováno, náš Zpravodaj přináší daleko více informací z dění ve Středočeském krajském zastupitelstvu, zejména z oblasti kultury a památkové péče, než z činnosti okresní organizace KSČM či okresních či krajských stranických orgánů.

     Za úvahu by stálo vrátit se k léty ověřené struktuře Zpravodaje, tj. úvodník, teoretická stať, informace z vyšších stranických orgánů, informace z okresní organizace, názory, kritika, polemika a různé. K tomu je ovšem zapotřebí orgán zajišťující vydávání Zpravodaje, protože s obtížemi to může zvládat jednotlivec. Jenže takového funkcionáře, který by byl ochoten to dělat, vlastně nemáme. Byla sice ustavena Redakční rada Zpravodaje OV, která se však omezovala jen na posuzování a dílčí připomínky k jednotlivým příspěvkům, namísto aktivního usměrňování obsahu a naplnění Zpravodaje a získávání přispěvatelů z řad členů okresní organizace, případně i jiných. Takže nakonec došlo k tomu, že nedostatek článků je postupně nahrazován často zbytečnými statěmi           z internetu. Nehledě k tomu, že Redakční rada se nakonec dopracovala           k zániku. 

     Nyní stojíme před rozhodnutím, jak dál.  Jestli Zpravodaj OV nadále zachovat, a jestliže ano, tak jaká organizační opatření přijmout, aby byla zajištěna jeho potřebná úroveň a zabezpečen dostatek kvalitních příspěvků. Musíme mít také na paměti, že je to jeden z mála prostředků zachování kontaktů se základními organizacemi. V řadě případů prakticky jediný.

     Tímto problémem se má zabývat okresní výbor na svém říjnovém zasedání. Bohužel bude rozhodovat bez znalosti názorů ze základních organizací, týkajících se jak potřebnosti Zpravodaje jako takového, tak jeho obsahu           z hlediska stranické práce a informovanosti jejich funkcionářů i členů. Snad       k tomu alespoň z části přispějí poznatky vedoucích okrsků. 

     Rozhodnutí o další existenci Zpravodaje OV, a v případě jeho zachování o nezbytnosti zvýšit jeho obsahovou úroveň, vyžaduje objektivní posouzení všech okolností a odpovědný přístup všech funkcionářů. Jsem přesvědčen, že zachování Zpravodaje OV je nezbytné, protože, znovu zdůrazňuji, je to             v mnoha případech jediný prostředek spojení s většinou základních organizací.

     Není od věci také připomenout, že finanční náklady na vydávání Zpravodaje činí ročně 42.000 Kč, což není částka zanedbatelná. O to více nás zavazuje věnovat jeho vydávání, přesněji řečeno, jeho obsahu a úrovni pozornost. Neplýtvat penězi tím, že budeme tisknout zbytečnosti, které čtenářům a tím i celé okresní organizaci nepřinesou žádný užitek. To je také hlavní důvod, proč se nyní problémy kolem okresního Zpravodaje zabýváme.

     Okresní výbor musí urychleně posoudit, jak dál se Zpravodajem.

                                                                                  Jaromír Dočekal

 

Usnesení z 6. zasedání OV konané dne 26. 10. 2016

1/ OV schvaluje:

a)  složení návrhové komise: ss. Zima, Charvát, Bieronský,

b) usnesení OV z 24. 8. 2016,

c)  přeložení návrhu rozpočtu na prosincové zasedání OV,

d) hodnocení voleb 2016 na okrese Praha-východ. Hodnocení bude předáno Krajskému volebnímu štábu.

e)  OVŠ ve stávajícím složení. OVŠ bude pracovat dál, pro volby 2017.

f)  Inventarizační komisi ve složení ss.Atassi, Charvát, Novotná.

g) Klíč pro okresní nominační konferenci:

1.      Delegáty jsou všichni členové volených orgánů.

2.      Každá ZO, která nemá člena ve voleném orgánu, nominuje jednoho delegáta.

3.      Všechny ZO mají právo nad 1 delegáta vyslat i jiné delegáty, pokud dojdou k závěru, že budou přínosem pro politickou práci,

h)  pro celostátní konferenci Klubu společenských věd jednorázový příspěvek 1000,- Kč na občerstvení,

i)   doporučení upravit nominační řád pro krajskou konferenci tak, aby na volitelných místech byl kandidát jen pro dvě období po sobě jdoucí a o každém pořadí se hlasovalo jednotlivě a tajnou volbou,

j)   osnovu zabezpečení hodnotících členských schůzí ZO a nominační konference OV, která proběhne 28. 1. 2017 v zasedací místnosti 153 ve III. patře,

k)  přeložení bodu Hodnocení ideologické práce okresu na únor 2017

l)   vypuštění bodu Hodnocení Zpravodaje

m) tabulka doporučení našich členů a sympatizantů do komisí a výborů nového krajského zastupitelstva (dodatečně předloženo).

 

2/ OV bere na vědomí:

a)  informaci z jednání KV KSČM,

b) přednesené diskuzní příspěvky,

c)  stanoviska ORK: k přehledu čerpání rozpočtu, k čerpání rozpočtu a revizní zprávu ORK OV KSČM Praha-východ ze dne 26. 10. 2016,

 

3/ OV ukládá:

a)         výkonnému výboru rozpracovat závěry politicko-organizátorské práce (se jmenovitou zodpovědností za řešení) do plánu práce a činnosti okr. organizace pro rok 2017

T: do konce roku 2016                                            Z: př. OV

b)         členům OV a předsedům ZO seznámit se ze závěry politicko-organizátorské práce a podílet se na zlepšení stavu pol. org. práce v okrese

T: do konce roku 2016 a dále průběžně           Z: čl. OV a př. ZO

 

c)         výkonnému výboru informovat ZO a připravit POZ pro okresní nominační konferenci

T: do konce roku 2016                                     Z: př. OV

 

d)         s. Šrámkovi dokončit realizaci všech doporučení ORK

T: neprodleně                                       Z: s. Šrámek

 

e)         výkonnému výboru závěry z jednání KV a ÚV rozpracovat do činnosti OV

T: prosinec 2016                                  Z: př. OV         

 

 

Příprava hodnotících členských schůzí ZO a nominační okresní konference

1) V souladu s usnesením ÚV KSČM se budou v závěru letošního roku 2016 konat členské schůze ZO KSČM a na počátku příštího roku okresní a dále krajské nominační konference.

V rozpracování tohoto usnesení VV a OV KSČM Praha-východ doporučují:

všechny členské schůze ZO KSČM konat letošního roku se zaměřením na:

-        zhodnocení své činnosti za uplynulé období

-        vyhodnocení plnění usnesení z poslední výroční členské schůze

-        posouzení práce výboru

-        vyhodnocení spolupráce s okresním výborem

-        vyhodnocení spolupráce s poslanci a krajskými i místními zastupiteli

-        projednání akceschopnosti členské základny i přijímání nových členů

-        vyhodnocení podílu na předvolební agitaci při volbách 2016

-        vyhodnocení hospodaření ZO a placení členských příspěvků

-        stanovení konkrétních úkolů s ohledem na závěry IX. sjezdu KSČM a vlastní reálné možnosti

-        návrhy na osobnosti: kandidáti pro okresní nominační konferenci ze své ZO i z celého kraje, resp. celé strany

-        stanovení úkolů k volbám 2017

-        schválení delegátů na okresní nominační konferenci

-        hodnocení, návrhy, usnesení i výsledky hospodaření odevzdat stručně písemně na OV.

        Termín: do 31. 12. 2017                            Zodpovídají: př. ZO KSČM

 

2) Okresní nominační konferenci KSČM Praha - východ konat v souladu s usnesením ÚV KSČM v sobotu 28. ledna 2017 se zaměřením na:

- zhodnocení činnosti okresní stranické organizace od poslední konference

- rozpracování závěrů IX. sjezdu KSČM na rok 2017

- zhodnocení voleb 2016 a příprava voleb 2017

- projednání stavu členské základny a hospodaření

- volba delegátů na krajskou konferenci

- schválení návrhu kandidátů z okresu pro volbu do PS P ČR

Termín: do 28. 01. 2017 Zodpovídají: př. OV, VV a OV KSČM

 

Porady funkcionářů

     Pravidelné porady funkcionářů na okrese Praha-východ se konají každou první středu v měsíci. Bylo to tak „odedávna“ – tak je pamatuji i já od r. 1997. Důraz byl vždy kladen právě na to, aby byli funkcionáři okresu informování       z první ruky o dění a úkolech strany, aby si vyměnili zkušenosti z činnosti v ZO, aby probrali domácí i zahraniční politiku, ale hlavně, aby se poradili, jak dál, obzvláště před volbami.  

     V květnu se konal IX. sjezd KSČM. Jsem přesvědčená, že na závěry jeho jednání čekalo mnoho lidí. Členové strany, sympatizanti, lidé nesympatizující, ale i média připravená masírovat nám mozky, ať už sjezd dopadne tak, že bude nové vedení strany nebo vše zůstane postaru. Také jsem byla zvědavá a chtěla jsem o průběhu jednání vědět přímo od účastníků sjezdu. Kde jinde se to dozvědět, než na PF v červnu. Domluvila jsem se tedy s Alenkou Novotnou, které to právě zdravotní stav dovoloval, že pojedeme spolu. Domluvila jsem se i s Rosťou Mrázem, že bude príma příležitost zase se jednou potkat a přitom se něco užitečného dozvědět. Pokud vím, z tohoto důvodu tam přijeli i Jarda Roman s Jendou Novotným.

     A tak jsme slyšeli od našich delegátů ss. Havlíčka, Štefka, Zimy (s. Posolda  přítomen nebyl) z různých úhlů pohledu jak sjezd probíhal, nějakou tu perličku a také, jak delegáti plnili své úkoly, kterými je pověřila okresní konference. Co se do porady nevešlo, na to jsme dostali odkazy na okresní Zpravodaj a na další tiskoviny. Poté, když se všichni na všechno vyptali a byl vyčerpán ostatní program porady, a nezdálo se, že by byl nějaký problém, s. Dočekal problém nastolil. Dosavadní jednání porady bylo „shozeno ze stolu“ a byly nastoleny otázky, které už vlastně byly v průběhu jednání zodpovězeny. Čímž vzniklo nečekané napětí, a pokud měli být účastníci PF těmito emocemi otráveni, jistě se to u některých s. Dočekalovi povedlo.

     Rozhodla jsem se podívat se i na červencovou poradu. Opět jsme jely spolu s A. Novotnou.

Věděla jsem, že se budou probírat volby a já jsem slíbila čelákovickým soudruhům, že s kampaní pomohu. Jet na tuto PF tedy bylo více než dobré. Skutečně se probíralo především téma VOLBY. Jaké budou materiály, hesla, tabla, co je třeba kdy pohlídat, nahlásit na okres, apel na nahlášení lidí do okrskových volebních komisí, atd., atd. Vše, co bylo nejasné, bylo vysvětleno, probráno. Podle sebe jsem soudila, že přítomní mohli být i dobře motivováni pustit se s chutí do práce. Jistě si i někteří již chystali nějaký plán, když na závěr vystoupil s. Dočekal. A co udělal? Svým příspěvkem opět „shodil vše ze stolu“ - a tím i veškerý elán, který se podařilo jednáním vybudit. Skutečně nechutným až odpudivým způsobem. Hlavní téma porady bylo udělat vše pro dobrý výsledek nastávajících voleb, avšak s. Dočekal do závěru jednání vnesl zcela jiná témata. Zdá se, že i ryze osobní, která je jistě možno řešit jinde, třeba na zasedání VV, OV, případně mezi čtyřma očima. Nemohla jsem si při té příležitosti nevzpomenout na to, jak byla celá léta s. Dočekalem dehonestována práce čelákovických soudruhů otázkou, jaké výsledky to přineslo, když dělali Dětský sportovní den, MDŽ, Májovou veselici apod. Musí vědět, že taková práce se nedá „spočítat“. Kdo může vědět, o kolik méně voličů KSČM by v Čelákovicích bylo, kdyby tam soudruzi vůbec celá ta léta nic nedělali? Nemohla jsem si nevzpomenout na mnohá jednání, kterých se s. Dočekal účastnil jako funkcionář ještě z dob, kdy jsem na okrese pracovala. Dělal to tak prakticky stále. Nechal účastníky, aby se připravili na úkoly, které doba přinášela, a na závěr všechno zkritizoval takovým způsobem, že mnozí asi litovali, že vůbec přijeli. S. Dočekal se stále ptá na výsledky. Možná by bylo na čase zeptat se s. Dočekala na jeho výsledky práce, na jeho viditelný, spočítatelný přínos pro okres. Jistěže nelze pominout jeho letitou mravenčí práci na okresním Zpravodaji, za kterou je před ním třeba smeknout, ale já stále myslím na tu ideovou, vůdčí práci. V tomto ohledu totiž jeho působení vidím jako pochmurné nic nikam k něčemu pozitivnímu nesměřující. A i kdyby se možná někdy s některou z jeho kritik dalo souhlasit, převládne – alespoň ve mně – smutek nad tím, kolik energie bylo vyplýtváno na negaci práce jiných, kterým ještě zbyly nějaké ideály a elán tyto ideály prosazovat. Nemyslím nyní jen na čelákovické soudruhy.

A já bych si tolik přála, (když to řeknu poněkud omšele), aby právě komunisté byli tím světlem na konci tmavého tunelu, ve kterém se naše nebohá domovina nyní nachází.

     Mám ještě jednu malou poznámku směrem k s. Václavu Novákovi. Možná, že by bylo napříště vhodnější seznámit se dopředu se skutečností, než nactiutrhat letitým soudruhům konspirativními výmysly o tom, proč se zúčastnili porady funkcionářů, a ještě tím navíc urážet svého předsedu. Na jednu stranu jsou i na PF kritizována média, (nejednou i s. Novákem), jak lžou a vymývají mozky, na druhou stranu hle, i ve Zpravodaji lze číst takové „hodnověrné soudy“. (Zpravodaj 7/16)

     Měla jsem chvíli představu, že „se na všechno vykašlu“ poté, co jsem na obou poradách viděla a slyšela (nejen od s. Dočekala), ale pak jsem si řekla, že flintu hned tak do žita nehodím, a na pivo půjdu až po volbách ať už dopadnou jakkoli, ne jako s. Dočekal, který se při výběru tří možností jak se zapojit do předvolební práce, kloní k názoru, že na pivo je lepší jít hned a volbami se nezabývat. Viz PF v červenci.

Dovětek:

     S. Dočekal o mém postoji k jeho způsobu kritiky už ví dávno. Hovořili jsme o tom, ještě když byl předsedou OV s. Honusek. Nyní jsem se odhodlala napsat do Zpravodaje proto, že jako „pozorovatel zvenčí“ možná lépe vidím, jak porada funkcionářů o jejich směřování a konkrétních stranických úkolech         v okrese je mařena a namísto porady s následným odhodláním „ tak jdeme na to“, se jedná o poradu s koncem tak pro bulvár. Nehledě na to, že kritiku způsobu přípravy krajské kandidátky bylo třeba zavčasu směrovat na krajskou radu. A i zde – co pamatuji -  právě náš okres, především s. Havlíček, na všech možných kompetentních místech byl vždy proti stávajícímu způsobu. Proč s. Dočekal nepomohl docílit změnu při tvorbě krajské kandidátky už dávno a  nebombardoval krajskou radu, krajský volební štáb ap. - takhle se jeho kritika až nyní - na PF - dva měsíce před volbami, jeví jako účelová, s cílem za každou cenu zhatit jednání funkcionářů okresu.

      Nyní je hlavním úkolem okresu, potažmo kraje, obstát co nejlépe                v nastávajících volbách. Proto doufejme, že se funkcionáři okresu nenechají s. Dočekalem zviklat a do předvolebních prací se pustí s plným nasazením.!

Marie Princová, 26. 7. 2016

 

 

Z internetu

*Je vědecky dokázáno, že kouření zkracuje vaši cigaretu.

   

*Kroužek na klíče je starý vynález, který nám umožňuje ztratit všecky klíče najednou.

 

*Hodnocení vývoje po listopadu 1989 :

  Bylo zjištěno, že systém blbé totality vystřídal systém totální blbosti.

 

*Jaký je rozdíl mezi současným zřízením a tím, které tu bylo před rokem 1989?

 Tehdy to brali politici vážně a lidé si dělali srandu. Teď to lidé berou vážně a        

 srandu si dělají politici.

 

*Proč se český politik nejlíp cítí na toaletě?

 Protože jen tam dokáže vyjádřit svůj skutečný vztah k národu.

 

*Jaký je rozdíl mezi Japonskem a Českem? Japonsko je země úsměvů a my

  jsme zemí k úsměvu.

 

*Co musí v životě udělat muž? Zasadit strom, postavit dům a zplodit syna.

 Co musí v životě udělat žena? Zalívat strom, uklízet dům a starat se o ty dva

 pitomce.

 

Výňatek z korespondence

 

Pokud jde o poradu, svědčí z informace, že tam převládla neupřímnost, čímž dostala na frak čestnost.

Co k tomu jinak říci? Moc mě mrzí, že ani taková samozřejmost se snadným uzavřením omluvou, zůstala trčet ve vzduchu. To by se řídícímu porady nemělo stávat.

Vážnější je, co mají ti kritici skutečně za lubem. Do příští porady je na Milanovi, pokud se k tomu vrátí, a měl by, jakou rétoriku zvolí, aby „vyčistil“ vzduch. Na říjnovou poradu, pokud mi zdraví dovolí, mám zájem přijít a věcně vystoupit     s podivem, že pouhá moje účast, kterou protokol porady povoluje každému straníkovi, vzbuzuje u spolustraníka nevoli, až k zveřejnění v okresním Zpravodaji, a budu rád, když mi ten úlet vysvětlí i s případnou omluvou, abych nemusel mít pocit osoby nežádoucí. A nejenom já. To není zdaleka případ        k opomenutí. Zavádí totiž nežádoucí styl, který především předseda má povinnost rázně odmítnout.

OKRESNÍ PORADA JE PŘÍSTUPNÁ VŠEM ČLENŮM STRANY I JEJÍM SYMPATIZANTŮM.

Rostislav Mráz

 

 PŘÍŠTÍ PORADA FUNKCIONÁŘŮ dne 7. 12. 2016 v 8:30

- informace z vyšších stranických orgánů
- průběh a příprava členských schůzí
- příprava nominační konference
- členská evidence a příspěvky

 

Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky:  tresnicka.kscm.cz .
Elektronická pošta ov.prvych@kscm.cz. Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019.