Soudružky a soudruzi,
komunistické hnutí zažívá nejtěžší chvíle od konce 2. světové války. Nejsme ve Sněmovně, těžko se dostáváme do médií, jsme pod obrovským tlakem. Ale máme východiska ze současné krize, pracujeme. Aktuálně máme kampaň 
proti chudobě, zdražování, chceme obnovit potravinovou soběstačnost. V otázce konfliktu na Ukrajině jsme si jako jediní zachovali tvář strany hájící mír. Jediní upozorňujeme i na řadu problémů, které s Ukrajinou souvisí, jak uvedla naše předsedkyně. Není důvod zapojovat se do konfliktu Ruska s USA na úkor našich občanů. Konflikt na Ukrajině se nedatuje rokem 2022, ale rokem 2014. Kde byli tehdy ochránci lidských práv? Kde byli, když byl napaden Irák nebo Jugoslávie? Kde jsou ochránci lidských práv nyní, když v Etiopii aktuálně probíhá genocida, umírají lidé v Jemenu? Předsedkyně uvedla i další problematické okruhy – dodávky zbraní do místa konfliktu. Požár se přece nedá řešit přiléváním oleje do ohně. Dezinformace a cenzura. Princip kolektivní viny…
Sami to jistě vnímáte ve svém okolí, ve sdělovacích prostředcích. Každý kritický názor k oficiálnímu proudu i každá otázka jsou ostrakizovány. Obdobnou atmosféru už svět zažil, že by se historie opakovala?
5. dubna se konalo jednání další OV KSČM. Vyhodnotili jsme úkoly z posledního jednání – poděkovali jsme za akci k 15. 3. 1939 v Čelákovicích, kdy jsme si připomněli oběti nacistického běsnění z řad komunistů, shrnuli informaci o oslavách Mezinárodního dne žen, které byly završeny vylepením tematických plakátů, které dodnes právě v Čelákovicích ještě visí.
Přešli jsme pak na informace z vyšších orgánů, zasedal ÚV KSČM, kterému předcházela jednání VV ÚV KSČM. Podrobné informace jsou uvnitř tohoto čísla Zpravodaje.
Mimo centrálních orgánů se sešly i orgány krajské (schválily např. stanovisko proti zdražování dopravy od 1. dubna). Ty připravovaly zejména krajskou konferenci, která proběhla v sobotu 2. dubna a potvrdila členy KV KSČM (za nás ss. Štefek a Havlíček), doporučila člena VV ÚV KSČM za Středočeský kraj (s. Štefek), schválila celou řadu úkolů i k okresním výborům a zvolila mimo členů krajské rozhodčí a revizní komise i nového šéfa krajské organizace – Jana Klána, současného předsedu OV KSČM Kutná Hora, tajemníka Institutu české levice a bývalého poslance PS PČR. Podrobnější informace z krajské konference přineseme příště.
Jan Klán, |
Na OV KSČM jsme dále hodnotili diskusi na naší okresní konferenci. Podněty budou rozpracovány do plánu práce a postupně bude obsah diskuse zveřejňován ve Zpravodaji.
Podrobně jsme rozebrali májové aktivity. Distribuováno bude přes výlepové služby 151 plakátů A2 k 1. a 9. květnu. V okrese realizujeme při příležitosti výročí konce 2. světové války tradiční pietní akty „Ani pomník bez kytičky“. Žádáme jednotlivé organizace, aby jako každý rok nahlásily včas jednotlivé drobné akce a nezapomněly na fotečku a drobný text. Ohledně 1. máje jsme doporučili podpořit akci KSČM na Střeleckém ostrově v Praze. Pošleme pak pozvánku.
Shrnuli jsme též přípravu komunálních voleb, OV KSČM mě zvolil osobou oprávněnou jednat ve věci voleb do obecních zastupitelstev. Debatovali jsme o sestavování vlastních či spíše společných a nezávislých kandidátek.
Prezident vyhlásil volby do obecních zastupitelstev a Senátu PČR na 23. a 24. září 2022
Ohledně konkrétní podpory prezidentské kampaně jsme navrhli samostatné petiční akce. Klidně již v průběhu dubna a pak štafetu přes Říčany, Čelákovice, Brandýs někdy v červnu. Určitě chceme pozvat s. Skálu v září na Honzátka…
Probrali jsme dubnový Zpravodaj a jeho obsah a připomněli poradu funkcionářů 12. dubna. Na ní, ale pak i v celé organizaci, chceme řešit další podobu porad funkcionářů, zda zůstat u současného modelu, pořádat něco podobného před jednáním OV nebo schůzky sloučit.
V různém jsme reflektovali změnu v ORK dle usnesení okresní konference. Místo s. Novákové nastupuje zvolená náhradnice s. Volfová.
A zahájili jsme debatu o okrskářích – jasní jsou zatím jen někteří okrskáři, celý seznam poskytneme příště.
V závěru jsme si rozebrali plakáty a samolepky proti zdražování i proti zvyšování cen veřejné dopravy, budou k dispozici též na poradě i na dalších akcích, stejně jako materiály na podporu našeho prezidentského kandidáta.
Zdeněk Štefek, předseda OV KSČM Praha východ
Porady Praha-východ:
Jednání OV KSČM Praha východ: úterý 3. 5. 2022 od 16:00 hod
v zasedací místnosti 153, 3. patro
Porada aktivu Praha-východ: úterý 10. 5. 2022 od 8:30 hod,
taktéž v zasedací místnosti 153, 3. patro
Kandidatura Josefa Skály na prezidenta
Vážení členové základních organizací našeho okresu,
nejdůležitějším úkolem přijatým delegáty letošní okresní konference je, bezesporu, zajištění podpisů na peticích potřebných k registraci Dr. Josefa Skály, našeho stranického kandidáta na prezidenta ČR.
Velmi pozitivně jsem přivítal skutečnost, že podruhé v polistopadové historii jsme se odhodlali postavit vlastního kandidáta na prezidenta republiky, člena KSČM. (Prvním byl v r. 1998 vědec – astrofyzik Stanislav Fischer z našeho okresu). Potěšující je i skutečnost, že jej navrhla předsedkyně ÚV Kateřina Konečná a že byl ve volbě se svým protikandidátem, bývalým předsedou Vojtěchem Filipem, zvolen nadpoloviční většinou členů ÚV už v prvém kole.
Osoba s. Skály nám zaručuje, že pro nastávající prezidentské volby jsme vybrali kvalitního kandidáta, skutečného demokrata, vlastence a bojovníka za světový mír, který může být dobrou alternativou i pro nečleny, nebo váhající, nerozhodnuté voliče.
Někteří také jistě dobře víte, že zejména díky Skálovým pravidelným video besedám jeho obliba a popularita stále stoupá, zvláště mezi nečleny a sympatizanty. A protože po loňském debaklu v parlamentních volbách už nemáme žádné poslance, a tudíž ani možnost navrhnout kandidáta jako ostatní strany ve sněmovně zastoupené, musíme pro jeho kandidaturu zajistit minimálně 50 000 podpisů spoluobčanů, aby mohl být řádně zaregistrován. Není to sice mnoho ale ani málo. Zejména v současné, nepříznivé situaci, kdy probíhá ozbrojený konflikt mezi Ruskem a USA, NATO a evropskými státy na území Ukrajiny, jsou pro nás, komunisty, podmínky pro získávání podpisů značně ztížené.
Vezmeme – li v potaz, že v republice máme dle stranické organizační struktury 86 okresů (76 okresů +10 obvodů v Praze), tak na každý okres připadá získat alespoň 650–700 podpisů na petičních arších včetně případné rezervy, když by některé údaje byly při kontrole shledány neplatnými. Pro okres Praha-východ to znamená, že by teoreticky na každého člena strany připadlo zajistit 4 podpisy, včetně svých.
Bylo by naší prohrou, kdybychom požadované množství podpisů pro kandidaturu Josefa Skály nedokázali zajistit.
Velmi dobře si uvědomuji, jaký je současný stav členské základny, kdy vysoký věkový průměr a zdravotní stav většiny členů prakticky znemožňuje jakoukoliv aktivitu. Budeme-li předpokládat, že ¾ členů již nejsou schopné pomoci, tak tíha tohoto úkolu prakticky spočívá na zbývajících 50 členech, jejichž zdravotní stav a možnosti umožňují pohyb na veřejnosti, v zaměstnání, mezi spoluobčany. To tedy znamená, že by každý z těchto členů měl zajistit alespoň 14 podpisů. Každý z nás má zcela jistě ve svém nejbližším okolí slušné rodinné příslušníky, sousedy, spolupracovníky, přátele, které by mohli oslovit a požádat je o podporu našeho kandidáta.
Aby se nám to podařilo, obracím se na vás s touto výzvou a prosbou o pomoc. Bez vaší pomoci bude naše sebevětší snaha marná.
Z důvodů výše uvedených (stav a možnosti členské základny), se s touto prosbou o pomoc obracím nejen na členy, ale i na sympatizanty a čtenáře Zpravodaje OV.
Děkuji vám všem za pochopení, solidaritu a pomoc. Udělejme, prosím, vše, co je v možnostech a silách každého z nás, abychom spoluobčanům mohli nabídnout poctivého a slušného kandidáta na prezidenta, jehož hlavními prioritami jsou občané ČR, jejich zájmy a potřeby a mírový život všech obyvatel naší modré planety.
Vladimír Duník, MěO KSČM Čelákovice
Z výročních členských schůzí
Výroční členské schůze se v našem okrese konaly v různé kvalitě i v různém rozsahu. Od fyzického schůzování přes schůzi výboru ZO až třeba po korespondenční formu. Písemné výstupy přišly ale jen z poloviny ZO.
VČS navrhly kandidáty do různých funkcí a většinou potvrdily vedení svých organizací.
V debatách se hodnotila ještě volební porážka. Např. dle Čelákovic ovlivnila výsledek voleb do Parlamentu ČR vysoká volební účast, převážně střední generace a mladých a přetrvávající obava z Covidu zejména u seniorů. A také nevýrazné vystupování našich představitelů a kandidátů v médiích a na veřejnosti. Nebylo nás vidět ani na protestních akcích ostatních organizací, nepřesvědčili jsme voliče. Neměli jsem výraznou osobnost (Řež). K tomu i mediálně tichá podpora vlády, kdy jsme nedokázali voličům důrazně vysvětlit, že pozitivní věci, které se docílily v jejich prospěch, vznikly díky podpoře KSČM. Takže volili Babiše (Vyšehořovice). K tomu se přidala krizová situace ve straně, ubývání členů a jejich zdravotní stav, věk i absence ideologické práce. Nedokázali jsme se zastat nejohroženějších skupin občanů. Ve volební kampani pak jeli všichni proti Babišovi a lidé byli i obelháni koaličními slepenci. Přesun voličů k protestním stranám SPD, Přísaha, Trikolora, které bylo alespoň vidět i slyšet (Okamura) a když byl volič nerozhodnutý… Propadlo tak více než 1 milion protestních hlasů. Nebylo by od věci sjednocovat levicové síly, zapojit i nestraníky, registrované sympatizanty? Mít ve městech vlastní občasné noviny distribuované do schránek?
K aktuální situaci byla vyjádřena podpora s. Josefa Skály na kandidáta prezidenta ČR, zdůrazněna nutnost spolupráce předsedkyně ÚV KSČM s. Konečné se zkušenými soudruhy i nutnost mimo konstatování stavu vládní politiky realizovat výzvy, být akční, konkrétně pomáhat. Strana má navázat kontakty s protestními organizacemi a stát se spolupořadateli protestních akcí nebo se jich alespoň aktivně zúčastnit. Důležité je být vidět, fotit se, zveřejňovat videa, youtube, na sociálních sítích.
Některé ZO schůze využily i k plánování aktivit na rok 2022 (Čelákovice, Odolena Voda).
Přes informační systém, rozesílání Zpravodaje a emailů či SMS chybí mnoha členům informace např. o akcích. Ty ostatně chybějí i na webu strany, kde jsou i jiné staré informace. Všude se probíral, samozřejmě, stav organizací, omezená schopnost se scházet, vysoký věk, kdy často jediný způsob informování je měsíčně přes Zpravodaj (např. Klecany, Kojetice).
Často je zmiňován i vývoj struktury obyvatel v okrese Praha východ – původní obyvatele nahrazují noví uživatelé satelitů, pravicoví, bohatší.
Čas byl věnován i přípravě sjezdu. Mukařov třeba projednal programové směřování strany, že by mělo být rozpracováno formou projektů na konkrétní cílové skupiny – např. matky samoživitelky, seniory, drobné živnostníky a zemědělce či ostatní zranitelné skupiny.
Některé ZO se zabývaly i faktickým zánikem klasické dělnické třídy. Většina občanů se živí stále vlastní prací, ale má jiné zájmy, nežijí již většinou od výplaty k výplatě. Nemůžeme oslovovat všechny, to bylo špatné, musíme zacílit na ty nejvíce zranitelné (zmiňované samoživitelky nebo seniory).
Na přetřes přišly i již systémové případy přepisování dějin, vedené zejména proti socialismu, roli Rudé armády v 2. světové válce. Vyzvána byla KSČM, aby učinila vše pro důstojné umístění pomníku maršála Koněva.
Debatovalo se i o covidu. Za uplynulé dva roky lži spojené s COVID způsobily nevratné škody a problémy zejména mezi dětmi a mládeží. Děti v prvních ročnících neumí číst a psát, bojí se a neumí komunikovat se svými vrstevníky, kamarády. Musíme být aktivní i tady, např. proti pandemickému zákonu.
Diskutovalo se i o Halo novinách a nutnosti zvýšit jejich odběr.
Pro volby do zastupitelstva obcí a měst se řešila konkrétní témata. v Čelákovicích např. ostudný chodník podél silnice do sídliště V Prokopě, využití travnaté plochy v ulici Na Stráni pro volný čas a relaxaci (minigolf, pétanque…), Zkvalitnění zdravotní služby ve městě, kdy např. odběry krve pro celé město dělá pouze jedna sestra, potřeba kina, bytové výstavby, parkování – více míst pro invalidní řidiče, zajištění provozu letního tábora v Miličíně, téma vnitroměstské dopravy. V Kojeticích zase třeba dokončení rekonstrukce silnic a cest, podpora sportovního klubu a zahrádkářů. Řada ZO ale nemá sílu ani postavit kandidátku (např. Kunice) a je schopna jen se informovat o dění ve straně, doma i ve světě. Mukařov zase řeší komunální problémy přes místní hasiče.
Každopádně všechny ZO, co odpovídaly, se pozitivně vyjadřují k základní povinnosti platit členské příspěvky, byť není vůle k jejich navýšení. Některé ZO je vybírají čtvrtletně (např. Klecany), jinde dokonce měsíčně.
Na přetřes přišly i porady funkcionářů, ZO by uvítaly častěji zástupce z vyšších orgánů (Kojetice).
Zdeněk Štefek
15. březen 2022 v Čelákovicích
V úterý v podvečer si členové naší Městské organizace KSČM Čelákovice připomněli jeden z nejsmutnějších dnů historie Československé republiky, den, kdy nacistická vojska, na základě Mnichovské zrady tehdejších spojenců, vtrhla na naše území a na dlouhých 6 let jej neopustila. Zanechala za sebou jen utrpení a strádání českých občanů, ale především velké množství nevinných obětí.
Pověšením kytičky rudých růží na pamětní desku obětem války na budově Sokolovny na Masarykově ulici jsme zahájili tento malý pietní akt. Jménem pořadatelů, MěO KSČM Čelákovice a okresního výboru Prahy – východ přítomné členy a sympatizanty přivítal Vladimír Duník, člen výboru místní organizace a OV KSČM Praha – východ.
V několika následujících minutách jsme si připomněli historická fakta této, pro občany Československa, zlé a těžké doby.
Bezprostředně po obsazení republiky začala hromadná zatýkání českých občanů na základě informací získaných od četnictva. Ze 183 zatčených z našeho okresu bylo i 8 komunistů z Čelákovic.
Mé pozvání přijal Zdeněk Milata, nově zvolený předseda KSČM sousedního okresu Nymburk. Pozval jsem i dva potomky zatčených, kteří dodnes žijí v našem městě a jednoho z nich jsem mezi námi velmi rád přivítal. S lítostí jsem omluvil členku naší organizace, dceru poválečného předsedy MěNV, která nemohla přijít z důvodů vážné nemoci.
Na závěr jsem poděkoval všem zúčastněným, kteří si přišli připomenout 15.březen 1939 a přišli uctít památku nevinných obětí nacistické okupace.
Jménem pořadatelů Vladimír Duník
Bez obalu s K. Konečnou 13. týden 2022 (28. 3. 2022 – 3. 4. 2022)
Máme za sebou další událostmi nabitý týden a bohužel musím konstatovat, že při pouhém pohledu na novinové titulky 13. týdne roku 2022 se nedivím, že čím dál více lidí propadá skepsi a budoucnost České republiky přestávají vidět růžově i ti největší optimisté.
Nejsmutnější na celé věci je ale reakce Fialovy vlády, která se na zdražování úplně všeho rozhodla reagovat zdvojnásobením cen jízdného pro studenty a důchodce. Jedná se o ukázkový příklad toho, proč je přídomek "asociální" pro stávající vládu tak trefný. Místo posvícení si na daňové úniky v podání nejbohatších nebo zavedení progresivní daně, považuje Petr Fiala a spol. za nejjednodušší znovu sáhnout na peníze mladým lidem a důchodcům, aby pro mladé byly hypotéky ještě nedostupnější a senioři se strachovali, zda jim po zaplacení energií ještě zbydou prostředky na jídlo. Jako by si vláda neuvědomovala, že studenti ani důchodci, na rozdíl od hnutí STAN, nedisponují žádnými záhadnými kyperskými sponzory, a tak je pro vládu možná obtížné si představit, že svým krokem ještě více komplikuje život téměř třetině populace. Ale co, občanům se dá přeci dál nalhávat, že s inflací nejde nic dělat a vláda ji neovlivní. A kdyby si náhodou někdo dovolil napsat pravdu o tom, že jsme na tom ve všech ukazatelích hůře než naši sousedi, máme po ruce přeci nový úřad cenzora. Z toho vážně až mrazí. Jen pro srovnání – v Německu, kde inflace dosahuje pouhých 5 % oproti našim 11 % – schválili v uplynulém týdnu balíček opatření za účelem zmírnění dopadů nárůstu cen energií, benzinu a nafty. Jednorázový příspěvek ve výši 7500 korun pro všechny pracující, daň z pohonných hmot na evropském minimu a MHD v přepočtu za 225 korun na měsíc. Na to všechno se mohou Němci těšit v boji s inflací. U nás? Zdražení jízdného na dvojnásobek.
Když už jsem naťukla téma STANu, asi vás už ani nepřekvapí, že ani další týden se neobešel bez nové kauzy dalšího z členů tohoto hnutí. Již v únoru tiskem proběhly zprávy o policejním vyšetřování hospodářských deliktů pražského náměstka Hlubučka. Ten dle nových zjištění vlastní například byt v hodnotě deseti milionů korun ve Španělsku. Majetkové přiznání přitom ale odmítá zveřejnit s tím, že nemá čas se dotazům od novinářů věnovat. K celé věci si ještě připočtěte Hlubučkovu vazbu na lidi z bezprostředního okolí Radovana Krejčíře. A co na to největší čeští bojovníci za transparentnost a koaliční partneři STANu, Piráti? Dle očekávání mlčí. Ono hodně hladových krků ve straně přeci jen dokáže udělat s dodržováním vlastních morálních zásad divy.
A tak Pirátům podle všeho nevadí ani porušení zákona o střetu zájmů v podání Petra Gazdíka, který přes to všechno vymýšlení asociálních návrhů dočista zapomněl na to, že vlastní podíl ve firmě a že jako ministr disponuje povinností do třiceti dnů od nabytí funkce ukončit veškeré podnikatelské aktivity. Pan ministr Gazdík se tak rozhodl jít zjevně už tak dost frustrovaným lidem příkladem, jen bohužel, obyčejným lidem by zřejmě při porušení zákona podobná argumentace ve stylu „zapomněl jsem“ neprošla. Zdá se mi, že u STANu mají všichni s tou pamětí nějaké problémy, když zapomínají na své studijní pobyty, staré známé na Kypru, nemovitosti nebo podíly ve firmách. Jestli za tou kolektivní ztrátou paměti nebude spíš něco jiného, ale to snad zhodnotí voliči STANu při příštích volbách. Věřím totiž, že voliči na rozdíl od členů hnutí STAN s pamětí problémy nemají.
Velice zajímavé okolnosti se objevily také v souvislosti se synem amerického prezidenta Bidena, Hunterem Bidenem. Již v minulosti vyplavaly na povrch zprávy o tom, že Biden mladší pomáhal svými soukromými aktivitami financovat na Ukrajině vývoj biologických zbraní. Ačkoliv byly dříve tyto zprávy označovány jako propaganda, nyní je potvrdil i britský tisk, který zveřejnil maily uniklé z Bidenova počítače. Podle nich měl Biden pro společnost Metabiota zajistit částku v řádech milionů dolarů. O účelu Bidenova konání mají nyní po zveřejnění mailů pochybnosti i vysoce postavení důstojníci CIA. A já se tak oklikou ještě vrátím k tématu boje proti dezinformacím. Představme si situaci, kdy by zprávu o Bidenovi přinesl web, který byl považovaný za proruský a na základě této zprávy došlo k jeho odstřihnutí. Tu stejnou zprávu poté ale o měsíc později přinesou mainstreamová média, která mají to štěstí, že nejsou na černé listině novodobých cenzorů. Co se stane potom? Dojde k obnovení původně zablokovaných webů v případě, že se ukáže, že byly vypnuty na základě zprávy, která se následně potvrdila? O tom upřímně dost pochybuji a za celou věcí vidím nebezpečný precedens, kdy vyhodnocování pravdy bude probíhat pouze na základě toho, co se vládám daných států v daný okamžik zrovna bude hodit do krámu. A to zhruba v tom duchu, v jakém média i politici v uplynulém týdnu upozadili zprávu o tom, že díky dodávce jaderného paliva z Ruska mají nyní obě naše jaderné elektrárny zásobu paliva na více než dva roky provozu…
A nyní krátce do zahraničí: Pracovníci na italském letišti v Pise odmítli naložit bedny se zbraněmi, municí a výbušninami určenými pro Ukrajinu. Zaměstnanci uvedli, že jim bylo řečeno, že budou nakládat „humanitární pomoc“. Když se ocitli před bednami obsahujícími válečný materiál, rozhodli se příkaz nevykonat. Odborový svaz dělníky podpořil a odsoudil snahy vydávat dodávky zbraní za humanitární pomoc. Odbory také apelovaly na pracovníky řízení letového provozu letiště, aby okamžitě zastavili jakékoli podobné lety. A vyzvaly pracovníky, aby „i nadále odmítali nakládat zbraně a výbušniny, které rozdmýchávají válečnou spirálu“. Podobně také železničáři v Řecku odmítají přepravit obrněná vozidla USA a NATO k hranicím Ukrajiny. I v tomto případě se za pracující postavily místní odbory.
Jsem nesmírně ráda, že řečtí i italští pracující chápou, že cesta k míru nevede přes další zbrojení a nekonečné posílání zbraní a výbušnin do zóny konfliktu. Je to stejně absurdní, jako hasit oheň benzínem, ale to stále nikdo moc nechce slyšet.
Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=yy1H6fDOaDY
Zde jsou mé články, které vyšly v uplynulém týdnu:
https://www.ihano.cz/komentare/vi-vlada-a-pan-rakusan/
Posílám rovněž rozhovor s prezidentským kandidátem KSČM J. Skálou: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vlada-neresi-ani-drsne-kalamity-Vetsinu-oskubou-i-o-polovinu-jmeni-V-miru-to-nema-obdoby-po-cely-novovek-varuje-kandidat-ceskych-vlastencu-na-Hrad-698069
Kateřina Konečná
STANOVISKA – NE zdražování veřejné dopravy!
Středočeský kraj připravuje další zdražování vlakové a autobusové dopravy. Po zrušení Středočeského jízdného, v rámci, kterého mohli cestovat žáci, studenti a senioři nad 65 let zdarma, po zdražení tarifů v roce 2021 o průměrných 20 % a po škrtech zejména na železničních lokálních tratích chce dát kraj veřejné dopravě další ránu v podobě zdražení jízdného vybraným cílovým skupinám.
Dětem od 6 let a studentům má stoupnout od 1. dubna jízdné o 100 %, stejně tak i seniorům nad 65 let. Nově zaplatí 25% základní sazby v autobusech PID i držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, ti v nich dosud cestovali bezplatně. Senioři nad 70 let, kteří dosud jezdili zdarma, si zaplatí od 12. června polovinu základní sazby.
KSČM se zdražováním veřejné dopravy nikdy nesouhlasila a nesouhlasí ani nyní. Je to krok asociální, neekologický, který bude znamenat další bariéru na trhu práce, bariéru v dostupnosti vzdělávacích a sportovních institucí i třeba turistických cílů. Dopady zdražování se projeví nepochybně i v růstu individuální automobilové dopravy, v souvisejícím dopravním chaosu i na stavu silniční sítě.
Komunisté vidí klíčovou budoucnost v masivní podpoře veřejné hromadné dopravy, zejména železniční, v její dostupnosti pro každého občana, a to včetně odpovídající cenové politiky.
Středočeský VV KV KSČM, 24. 3. 2022
STANOVISKA – Nečinnost vlády musí skončit!
Vláda Petra Fialy stále neřeší dramatické zdražování v ČR, zejména prudký růst cen potravin a energií. KSČM požaduje okamžité zásahy, chránící zájmy občanů ČR. Nejrychlejším krokem je využití zákona o cenách, zejména ustanovení o cenovém moratoriu. V ČR by měly být především zastropovány ceny pohonných hmot ve státním podniku ČEPRO, který vlastní čerpací stanice EuroOil. Tím se vytvoří konkurenční prostředí pro pumpaře, kteří spekulativně ženou ceny paliv nahoru. Toto řešení podpoří jak průmysl, tak i velmi rychle pomůže občanům. Dalším krokem je srovnání nepřímých daní na pohonné hmoty s okolními zeměmi. Efekt je ovšem zpožděný a nemusí se celý promítnout do cen. Snížení by však vyžadovalo výjimku z pravidel EU a velký výpadek ve státním rozpočtu.
Prvořadým úkolem vlády by mělo být maximální urychlení dostavby jaderných elektráren a prodloužení, po dobu energetické krize, životnosti našich tradičních elektráren a zachování těžby uhlí. KSČM navrhuje okamžité zastavení evropského Green Dealu!
Dalšími požadavky KSČM jsou: nulová sazba DPH u základních potravin, narovnání dotační politiky, podpora českých výrobců a potravinová soběstačnost, včetně vyjednání výjimky u EU. Zavést důslednou kontrolu vedoucí k zastavení růstu konečných cen pro spotřebitele a tím zamezit možnost jejich zneužívání spekulanty a obchodními řetězci. KSČM odmítá řešit výpadek výběru daní ve státním rozpočtu dalšími asociálními škrty.
Z koncepčních kroků pak KSČM požaduje:
konec obchodování s emisními povolenkami = dlouhodobé snížení cen energií!
Snížení DPH u energií = krátkodobé snížení cen energií!
Zastropování cen pohonných hmot = stabilita a předvídatelnost na trhu!
Nulová sazba DPH u základních potravin = pomoc nejpotřebnějším občanům!
Efektivní využití zákona o cenách = konec šoků v peněženkách občanů!
ÚV KSČM, 26. 3. 2022
Ze 4. jednání ÚV KSČM
26. března 2022 se konalo po dlouhé době prezenční jednání ÚV KSČM. Přítomno bylo 70 z 91 členů. Po procesních bodech byl schválen program, Úvodní slovo předsedkyně ÚV KSČM, Vystoupení kandidáta na prezidenta ČR, Stanovisko k aktuální politické situaci, Návrh programu a časového harmonogramu XI. sjezdu KSČM, Návrh jednacího řádu XI. sjezdu KSČM, Návrh volebního řádu XI. sjezdu KSČM, Návrh kandidátů do Senátu PČR 2022, Návrh hesla pro volby 2022, možnost působení KSČM a jejích členů v odborovém hnutí, Vyhodnocení diskuse z 3. zasedání ÚV KSČM, Kontrola aktuálních úkolů z jednání VV ÚV a ÚV KSČM, Informace o stavu členské základny k 31. 12. 2021, v druhém bloku Informace o a.s. Futura, ve třetím bloku Návrh rozpočtu organizační jednotky ÚV KSČM pro rok 2022, Stanovisko ÚRK KSČM k rozpočtu organizační jednotky ÚV KSČM pro rok 2022, Návrh rozpočtu KSČM pro rok 2022, Stanovisko ÚRK KSČM k rozpočtu KSČM pro rok 2022, Vyhodnocení hospodaření organizační jednotky ÚV KSČM za rok 2021, Stanovisko ÚRK KSČM k vyhodnocení hospodaření organizační jednotky ÚV KSČM za rok 2021 a Výroční finanční zpráva KSČM.
V úvodním vystoupení Kateřina Konečná uvedla aktuální úkoly. Tlak na KSČM je enormní, nejen Jurečkův návrh na snížení důchodů, ale i petice k zákazu KSČM či komunistických symbolů. Máme bohatý program. Volby, stanovisko včetně plakátů a grafiky. Hospodaření strany a situace ve Futuře.
Kandidát na prezidenta Josef Skála poděkoval za důvěru. Představil letáček, který je distribuován. Co se dá udělat pro jeho podporu? Působení v kyberprostoru. Třeba TV Bureš má přes 27000 registrovaných fanoušků. Je web, fb, skupina Přátelé Josefa Skály. Nebo udělat veřejná setkání s voliči. Pomoci sbírat podpisy.
Místopředseda Leo Luzar uvedl návrh stanoviska – Ne zdražování, ano potravinové soběstačnosti. Místopředseda Petr Šimůnek prezentoval další body – ke sjezdu návrh programu, časového harmonogramu, jednacího i volebního řádu. A body k volbám (zatím máme 9 kandidátů do Senátu, máme i heslo: Máme řešení, tady a teď – pro komunální volby) i ke stavu členské základny (je nás 25882 členů, o 2833 méně než před rokem).
Místopředseda Milan Krajča přednesl úvodní slovo k dokumentu k odborům, který navrhuje řadu úkolů i pro kraje a okresy.
Diskusi jsem zahájil já (o členské základně), pak s. Klimša, který ocenil, že materiály pro jednání přišly včas, kladnou odezvu mají pravidelné informace od předsedkyně. Pak zkritizoval vystoupení s. Dolejše v Právu či názory komise mládeže k Josefu Skálovi.
S. Roun kritizoval volební hesla, že neřešíme, jak je přijme veřejnost. Vybrala se snad nejhorší varianta. „Tady a teď“ má totiž zaregistrované Česká televize. S. Švarc poděkoval s. Konečné za vystoupení od 24. února. Válka na Ukrajině je válka v kapitalistickém světě. Doufá, že dořešíme příště kauzu výtahů a autoprovozu. S. Kroča byl pověřen KV přednést 2 připomínky – k ozvučení sjezdu (aby bylo vzadu slyšet) a zasedacímu pořádku.
S. Navrátil je kritický k navrhovanému heslu. U nich je téma bydlení a zdravotnictví. Některé okresní organizace již nejsou schopny z členských příspěvků zajistit fungování. Znehodnoceno je i působení v ÚV KSČM, kde mají malé okresy stejné zastoupení jako velké. S. Snopek chce kandidátům do vedení strany uložit, aby předložili své vize. S. Pešek se zabýval petičními archy, jsou tam občas chyby při vyplňování, jak to řešit? Data o členské základně ukazují, že na ÚV KSČM chybí analytik. Vyplývá z toho např., že máme utopených 56 mil. Kč. S. Dolejš měl poznámky: nejbližší prioritou bude řešení dopadů válečné situace na lidi. Začne se hroutit v podstatě státní rozpočet. Tématem je i likvidace drobných střádalů. Jak reagovat na válku? Agresorem je Putin, Rusko je imperialistické. Je rozdíl mezi patriotem a obskurním nacionalistou.
S. Říha upozornil, že nastal hon na čarodějnice a devastace sociálního státu. Čeká nás opět migrační krize, protože Rusko a Ukrajina nebudou vyvážet obilí do Afriky. Nedostatek potravin způsobí i snižování životní úrovně.
S. Pázler podporuje úvodní vystoupení i stanovisko VV ÚV KSČM k Ukrajině. Ale kritizuje programovou přípravu sjezdu, chce vypustit z jeho jednání „programové směřování KSČM“.
S. Kvit se zamyslel, proč máme jen 93 nových přijatých členů. A proč máme někde tak malé členské příspěvky? To by tam mělo taky být…S. Horák přednesl, že z 91 členů ÚV je přítomno 69, předloženo bylo 64 příspěvkových karet, které byly zkontrolovány.
S. Konečná shrnula: máme snad málo starostí, aby okresní výbor přijímal nesouhlas s rozhodnutím ÚV KSČM? Takhle to nevyhrajeme, chovejme se k sobě soudružsky. S. Šimůnek reagoval, že vznikly 2 materiály – kádrové rezervy a práce s mladými. Nové vedení má větší intenzitu práce. Dnes nebudeme řešit tedy heslo kampaně.
S. Luzar se věnoval přípravě programových dokumentů sjezdu. Je 21 bodů programu, které má organizační komise. Dále bude Manifest – 11 bodů XI. sjezdu. A provolání sjezdu ke společnosti.
S. Krajča reagoval, že předsedkyně Komise mládeže bude pozvána na jednání příštího VV ÚV KSČM, aby se diskutovalo o stanovisku Komise mládeže.
V bloku ekonomiky se probírala situace v a. s. Futura. Úvodní informaci a kroky nového vedení za poslední 3 měsíce přednesl předseda představenstva Futura s. Nadběrežný. Nedaří se získávat inzerci, jako když jsme byli parlamentní strana. Každý měsíc je Futura v minusu 1,2-1,5 mil. Kč. Dá se buď ukončit vydávání novin, nebo přejít na týdeník. Informaci doplnila místopředsedkyně Marie Pěnčíková. VV UV KSČM se situaci věnoval každé jednání, nyní je čas rozhodnout. S. Říha upozornil, že čísla mluví jasně, přimlouvá se za ukončení vydávání Halo novin. S. Klimša avizoval, že deník bude chybět, ale sklízíme plody minulosti. Týdeník je nutné postavit na kvalitě. Má podporu celého Moravskoslezského kraje.
S. Roun kritizoval některé aspekty Halo novin na základě analýz. Prodejnost je 6000 ks denně. Deník musí být ukončen, týdeník ano, ale za určitých podmínek. Musí být funkční levicový portál, a k němu týdeník jako doplněk. Úderný musí být název týdeníku.
S. Moučková by ráda měla týdeník, který bude vydávat taky Futura a měla by hlavního akcionáře KSČM. S. Honsová uvedla, že musíme dělat to, na co máme. Dobré je, že by první číslo mohlo být na 1. máje. S. Šlahúnková podotkla, že změna loga a struktury od ledna avizovala čtenářům, že se něco děje. Na návrhu týdeníku se bude muset pořádně zapracovat, chybějí tam třeba ženy. S. Štěpán chce mít jako akcionář Futury své rozhodnutí požehnané svým okresem. S. Švarc upozornil, že je třeba problémům předcházet. Na VIII. sjezdu předložil návrh usnesení, který byl přijat, ale realizace byla zametena pod koberec. Potřebujeme se dostat k nepřesvědčeným, vrhněme prostředky do kyberprostoru, do agitace. Není ani pro týdeník. S. Semelová podpořila potřebu mít deník, ale ekonomika je neúprosná, týdeník je kompromis. S. Grospič také hlasoval pro deník. Teď je situace jiná, ale změny je nutné diskutovat i s odbory. Týdeník může být jen dočasně, při lepší situaci je možné obnovit deník. V podkladu chybí cíl, co vlastně chceme. S. Macek by chtěl vědět, co uděláme v týdeníku jinak. Kolik osob má inzertní oddělení Futury? S. Janeček požaduje analýzu dosahu webu, sociálních sítí, tištěného média. Je pro týdeník.
S. Blaško (šéfredaktor), jako host, sdělil, že nelze oddělovat ekonomiku od politiky, navrhoval zredukovaný deník. S. Nadběrežný shrnul, že inzertní oddělení ve Futuře fakticky neexistuje, týdeník by musel mít uzávěrku ve středu.
ÚV KSČM navrhl v usnesení ukončit vydávání deníku k 28. 4. (55 pro, 9 proti a 5 se zdrželo) a vydávat od 29. 4. týdeník (48 pro, 11 proti, 10 se zdrželo).
Schváleno bylo stanovisko k politické situaci (66 pro) i další body (viz usnesení).
S. Pěnčíková představila návrh rozpočtu KSČM i ÚV KSČM 2022 i vyhodnocení hospodaření za 2021 a výroční finanční zprávu, vše se stanovisky ÚRK, i audit dopadl v pořádku. Rozpočet jednotky ÚV KSČM je ztrátový -27 mil. Kč, okresních výborů -10 mil. Kč, ještě tam bude minus 1 mil. na prezidentskou volbu.
V diskusi s. Hrůza upozornil na rozdílné plnění závazků poslanců, v roce 2021 nezaplatil s. Dolejš např. ani korunu. S. Šenfeld upozornil na to, že chtějí prodat automobil a zatím nemají vyjádření Hospodářské rady (HR) KSČM.
S. Roun se ptá, proč dáváme milion na kandidáta, co nám to přinese, když kampaň začíná až po sebrání podpisů. Obdobně se zeptal s. Navrátil, zdali je to náš kandidát nebo občanský kandidát.
S. Pěnčíková uvedla, že Hospodářská rada se sejde za 14 dnů, 1 mil. pro občanského kandidáta je finanční dar.
Schváleny byly ekonomické materiály včetně stanovisek ÚRK a max. 1 mil. Kč pro podporu prezidentského kandidáta.
Byli potvrzeni noví členové ÚV KSČM. Další jednání ÚV KSČM se bude konat 30. dubna.
Závěrem poděkovala Kateřina Konečná za konstruktivní diskusi.
Zdeněk Štefek
Vystoupení Z. Štefka na jednání ÚV KSČM
Informace o stavu členské základny je statistický souhrn, ale nemá část b, která by se věnovala tomu, jak statistiku pozitivně změnit.
Jediné, co se materiál uvádí pozitivního, je počet nových členů, ale nikde už není, co vlastně s nimi bude dále.
A my přitom potřebujeme systém práce s novými členy. Potřebujeme buď patrony jednotlivých členů nebo třeba samostatné organizace či speciální ZO při OV.
Ale to nestačí. Potřebujeme balíčky pro nové členy, abychom je v krátkosti seznámili s historií strany, programovými dokumenty, stanovami, možnostmi jejich seberealizace, možnosti pro využití jejich odborných předpokladů. To ale taky nemáme a často složitě sháníme něco, co novým členům dáme a jak je zapojíme.
Speciální kategorii navíc tvoří mladí členové. K nim by se měly mimo balíčku dostat určitě i další stranické materiály.
Druhá věc, která souvisí s členskou základnou, je evidence členské základny. Opakovaně upozorňujeme, že dosavadní systém evidovaných údajů v programu členské evidence je nedostatečný. Vždyť není samostatná kolonka ani pro email, ani pro telefon, natož pro sociální sítě, a řada okresů si tyto údaje vede v poznámkách nebo v samostatných souborech.
Přitom máme nástroje pro hromadnou korespondenci nebo hromadnou sms, které by mohly být více využívány pro šíření informací do členské základny. A vůbec už nemluvím o doporučené změně od odborníků na GDPR přejít na jednotný systém členské evidence na jednom serveru, kam by přistupovaly okresy do své zabezpečené databáze, a kde by třeba statistika celé strany byla věcí jednoho kliknutí či by bylo velice jednoduché třeba navrhované anonymizované rozeslání klíčového emailu či SMS všem, co mají kontakt.
Třetí věc, která mě v naší straně zaráží, je, že se soustředíme i v úkolech pouze na klíčové přijímání nových členů. Ale přitom je obecný jev u všech stran, že sdružování v politických stranách je na ústupu. Ale okolo každé strany je spoustu sympatizantů. U masové strany nepochybně také. Ale my se práci se sympatizanty, když pominu materiály zaměřené na práci ve společenských organizacích či odborech, nezaměřujeme téměř vůbec. Přitom je jich jistě celá řada, která má s námi něco společného, vizi budoucnosti, konkrétní případ pomoci třeba od našich zastupitelů, společný odborný pohled na nějaký problém. Nemáme ani takový statut ve stanovách, ani ho nemáme systémově zahrnut do naší každodenní práce. A přitom právě největší šance je, že z okruhu sympatizantů získáme nové členy.
Proto dávám návrh do usnesení k tomuto bodu, aby VV ÚV zpracoval a v druhé polovině roku 2022 předložil Návrhy systémového přístupu k práci s novými členy a sympatizanty.
Zdeněk Štefek
Sto let bojů za spravedlivější svět - seriál na pokračování: 11. část
V minulém ohlédnutí za revolučním bojem komunistické strany jsme vzpomenuli prosincové zasedání ÚV v roce 1928, které schválilo program jednání V. sjezdu KSČ a stanovilo nový termín jeho konání. Přijalo také směrnici o taktice obranných akcí proletariátu proti fašizaci.
Většina prosincových (1928) krajských konferencí strany se postavila za gottwaldovskou levici. Docházelo však i k poraženeckým náladám a ztrátě revoluční perspektivy. Bylo to velice podobné situaci, v které se KSČM nachází nyní.
Komunistické nakladatelství K. Boreckého v Praze vydalo před sjezdem Leninovu práci „Proletářská revoluce a renegát Kautský“. (Zajímavá studie i pro dnešní pokusy „neomarxistů“ předělávat Marxe.)
V té době u nás probíhalo mnoho většinou neúspěšně končících protestů a demonstrací pracujících. 1. února 1929 byla jmenována již desátá vláda v čele s agrárníkem Františkem Udržalem. Ani tato vláda nebyla schopna zastavit prohlubující se krizi kapitalismu a působila jen do 7. prosince 1929.
A tak po velkém zlomu v sociálně demokratickém hnutí, kdy se revoluční část odtrhla a založila komunistickou stranu, dochází po osmi letech její existence k důležitému mezníku – od 18. do 23. února 1929 se v Praze konal její V. sjezd. S ohledem na perzekuci se musel každý jednací den konat na jiném místě. (18. 2. v sále Čechie v Libni, 19. 2. v Národním domě na Vinohradech, 20. 2. v Obecním domě v Karlině, 21. 2. v sále Domoviny v Holešovicích, 22. 2. a 23. 2. v Národním domě na Smíchově). Pátého sjezdu se zúčastnilo 124 delegátů a 52 hostů s hlasem poradním.
Hlavní referát přednesl Klement Gottwald. Provedl rozbor mezinárodní a vnitropolitické situace, odmítl tezi o pevnosti kapitalistické stabilizace a upozornil na nebezpečí imperialistické války, především proti Sovětskému svazu, (což trvá dodnes). Požadoval odstranění sociálně demokratických praktik, doplnění funkcionářského aktivu mladými a třídně uvědomělými kádry a vybudování základních organizací strany na větších závodech.
Sjezd se také zabýval činností komunistů v odborech a výsledky VI. kongresu Komunistické internacionály. Schválil politické aktuální programové teze a přijal organizační závěry, které znamenaly potření oportunismu a sociáldemokratismu v organizačních otázkách a ve výstavbě strany. Byl zvolen nový ústřední výbor, který byl zárukou bolševizace celé strany. Na V. sjezdu zvítězila marxisticko-leninská linie, která spojovala bezprostřední úkoly komunistů s perspektivním cílem – svržením kapitalismu.
Do funkce generálního tajemníka byl zvolen K. Gottwald, za členy politbyra mimo jiné Josef Haken, Čeněk Hruška, Rudolf Slánský, Otto Synek, Jan Šverma, Antonín Zápotocký a další. Pod novým vedením začala být strana programově „více“ komunistickou. Nepochopení závěrů pátého sjezdu, ale i politická nevzdělanost vedla k odchodu mnoha členů ze strany. Bohužel – „kudlou do zad“ – bylo, když asi měsíc po sjezdu sedm předních komunistických spisovatelů uveřejnilo vlastní prohlášení proti závěrům V. sjezdu KSČ. Většina z nich však dříve či později uznala nesprávnost svého postoje, vrátila se do řad KSČ a podpořila nové vedení.
Podobně skupina 26 poslanců a senátorů KSČ uveřejnila (27. března) prohlášení proti nové politice komunistické strany. Odmítla v něm závěry V. sjezdu. Jejich vystoupení bylo součástí soustředěného útoku likvidátorů proti vítězství nové revoluční orientace v komunistické straně. Následně (30. března) skupina levicově orientovaných českých a slovenských umělců – Vítěslav Nezval, Julius Fučík, Konstantin Biebl, František Halas, Karel Konrád, Ladislav Novomeský, Vlado Clementis, Bedřich Václavek, Jiří Weil, Vojtěch Tittelbach a Karel Teige — vystoupila proti prohlášení sedmi spisovatelů z 23. března a postavila se za politiku strany.
Koncem března byl deník Komunistické strany Československa pro Slovensko Pravda úředně zastaven na dobu jednoho měsíce. (I dnes jsou zakazovány tiskoviny a weby hledající pro vládu nepříjemnou pravdu.)
V Praze byla založena Strana radikální – slovanští socialisté v čele s J. Stříbrným, která měla fašistickou orientaci. V parlamentních volbách v roce 1929 vytvořil Stříbrný s Gajdovou Národní obcí fašistickou volební blok.
Prvomájová manifestace v Berlíně byla rozehnána střelbou a policie při ní zabila 32 lidí.
Do čela všeodborového svazu byl zvolen Antonín Zápotocký.
V Bruselu se v té době konala konference 13 evropských komunistických stran, která na základě usnesení VI. kongresu Komunistické internacionály připravovala Mezinárodní den boje proti nebezpečí imperialistické války. Stanovila jej na 1. srpen, v den výročí vyhlášení první světové války. (I v tomto případě v souvislosti s dnešními událostmi je cítit absence Nové komunistické internacionály.)
V Praze se po pátém sjezdu konalo setkání dělnických divadelních ochotníků. Začal pracovat Kolektiv dramatických autorů komunistů (KODAK), do kterého se zapojili i E. F. Burian, E. Famíra, J. Honzl, G. Včelička, El Car (K. Jiráček) a řada dalších pokrokových umělců. Po zákazu KSČ byl v roce 1938 spolu s ostatními proletářskými organizacemi rozpuštěn.
Vydávání Slovenské Pravdy bylo opětovně úředně na měsíc zastaveno, stejně jako Rudé právo a Rudý večerník.
V červenci 1929 byl do předsednictva exekutivy Komunistické internacionály zvolen Klement Gottwald.
Prvního srpna zorganizovala komunistická strana Mezinárodní den boje proti nebezpečí imperialistické války. Následně zakázalo ministerstvo financí všem prodejnám tabáku vystavovat a prodávat komunistický tisk. Komunistická strana proto vybudovala rozsáhlou síť dobrovolných kolportérů stranického tisku. (A jaké bude naše poučení?)
Na Mostecku 14. října propukla hornická stávka. Byla počátkem nového rozmachu stávkového hnutí v Československu.
V Praze byla ustavena Levá fronta, sdružení levicové a pokrokové inteligence. Jejími zakladateli byli S. K. Neumann, Z. Nejedlý, L. Štoll, J. Fučík, V. Vančura, F. Halas, P. Prokop a další. Podporovala svými akcemi boj dělnické třídy.
Černý pátek na newyorské burze. Velký krach na newyorské burze (čtvrtek 24. října) se stal počátkem světové hospodářské krize kapitalismu, která těžce postihla také Československo.
V neděli 27. října se konaly volby do Národního shromáždění, jichž se účastnilo 19 politických stran. Největší počet 15 % všech odevzdaných platných hlasů získala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Komunisté, i přes oslabení způsobené vnitrostranickou krizí, získali 10,2 % a stali se počtem 753 tisíc získaných hlasů a 30 poslaneckých mandátů čtvrtou nejsilnější politickou stranou v Československu. (I pro nás by dnes mělo být základním pracovním heslem: „Vše pro návrat komunistů do poslanecké sněmovny!“)
Po volbách byla jmenována jedenáctá vláda. Tvořila ji koalice českých buržoazních stran s německou agrární stranou. Politický vliv si ponechala tzv. masarykovská skupina Hradu. Nová vláda tvrdými zásahy proti lidu hájila zájmy buržoazie a vytvořila podmínky pro rozmach sudetského nacismu u nás.
Tak takový byl rok „Dvacátý devátý“.
Milan Havlíček
ROZHOVOR – 1.část (redakčně zkráceno)
Jaques Baude, bývalý plukovník švýcarské armády a zpravodajec, o válce a příčinách války na Ukrajině, 17. 3. 2022 (přišlo e-mailem)
Pane Baude, znáte region, kde v současnosti zuří válka. Jaké závěry jste vyvodil z posledních dní a jak jste k tomu dospěl?
Co mě zaráží a co mi hodně vadí, je, že se nikdo neptá, proč Rusové na Ukrajinu vtrhli. Nikdo nebude obhajovat válku a já rozhodně také ne.
Jakou jste tam měl práci?
Šlo o zkoumání toho, jak vznikají války, které prvky vedou k míru a co lze udělat, abychom se vyhnuli obětem nebo jak válce předejít. Pokud nechápete, jak válka začíná, nemůžete najít řešení. Nyní každá země zavádí své vlastní sankce proti Rusku a nikam to nevede. Šokovalo mě prohlášení francouzského ministra hospodářství, že chtějí zničit ruskou ekonomiku a přimět ruský lid strádat.
Jak hodnotíte ruský útok?
Když jeden stát útočí na druhý, je to proti mezinárodnímu právu.
Putin není ani blázen, ani neztratil kontakt s realitou. Je to člověk velmi metodický, systematický. Usoudil – zřejmě správně – že ať už provede „malou“ operaci na ochranu lidu Donbasu nebo „masivní“ operaci ve prospěch národních zájmů Ruska a lidu Donbasu, důsledky budou stejné.
Kde vidíte cíl?
Rozhodně to není namířeno proti ukrajinskému obyvatelstvu. To opakoval Putin znovu a znovu. Rusko stále dodává plyn Ukrajině, nevypnuli internet, nezničili elektrárny a zásobování vodou. Samozřejmě, jsou oblasti, kde se bojuje. Ale Rusové mají úplně jiný přístup než Američané, kupř. v bývalé Jugoslávii, v Iráku nebo v Libyi. Zde USA nejprve zničily dodávky elektřiny, vody a veškerou infrastrukturu.
Proč to Západ dělá?
Počínání západních zemí, i z pohledu operační doktríny, je živeno myšlenkou: když zničíte infrastrukturu, obyvatelstvo se vzbouří proti neoblíbenému diktátorovi a zbaví se ho. Což byla strategie i za druhé světové války – bombardování německých měst jako Kolín, Berlín, Hamburk, Drážďany atd., zaměřené přímo na civilisty, aby došlo k povstání. Vláda povstáním ztratí svou moc a válka by byla vyhrána bez ohrožení vašich vlastních jednotek.
Jak jsou na tom Rusové?
Jasně zadali svůj cíl. Chtějí „demilitarizaci“ a „denacifikaci“. Samozřejmě, válka je válka a, bohužel, vždy dojde k úmrtí, ale je zajímavé sledovat, co říkají čísla. V pátek (4. března) OSN bilancovala. Hlásila 265 zabitých ukrajinských civilistů. Večer ruské ministerstvo obrany uvedlo počet mrtvých vojáků 498. To znamená, že mezi ruskou armádou je více obětí než mezi civilisty na ukrajinské straně. Když to srovnáte s Irákem nebo Libyí, je to u západních válek přesně naopak.
V našich médiích se to prezentuje, jako by Rusové zničili všechno, ale to evidentně není pravda. Vadí mi také líčení Putina v našich médiích, že se najednou rozhodl zaútočit a dobýt Ukrajinu. USA několik měsíců varovaly, že dojde k překvapivému útoku, ale nic se nestalo. Mimochodem, zpravodajské služby a ukrajinské vedení opakovaně popírají americká prohlášení. Když se podíváte na vojenské zprávy a přípravy, můžete zcela jasně vidět: Putin neměl v úmyslu zaútočit na Ukrajinu až do poloviny února.
Proč se to změnilo? Co se stalo?
Trochu historie, jinak to nepochopíte. 24. března 2021 vydal ukrajinský prezident Zelenskij dekret, že hodlá dobýt Krym zpět. V důsledku toho začal ukrajinskou armádu přesouvat na jih a jihovýchod, směrem k Donbasu. Již rok dochází k neustálému hromadění armády na jižní hranici Ukrajiny. To vysvětluje, proč na rusko-ukrajinské hranici na konci února žádné ukrajinské jednotky nebyly. Zelenskij vždy zastával názor, že Rusové na Ukrajinu nezaútočí. Ukrajinský ministr obrany to znovu a znovu potvrdil. Stejně tak šéf ukrajinské Rady bezpečnosti v prosinci a lednu tvrdil, že neexistují žádné známky ruského útoku na Ukrajinu.
Byl to trik?
Ne, říkali to několikrát a jsem si jistý, že Putin, který to, mimochodem, také opakovaně prohlašoval, nechtěl útočit. Zřejmě tam byl tlak ze strany USA.
USA mají o Ukrajinu malý zájem, ale zvyšovali tlak na Německo, aby zastavilo Nord Stream 2. Chtěli, aby Ukrajina vyprovokovala Rusko, a pokud Rusko zareaguje, aby byl Nord Stream 2 zmrazen. Takový scénář byl navržen během návštěvy Olafa Scholze ve Washingtonu a Scholz se ho zjevně nechtěl zúčastnit. Nezapomínejme, že Nord Stream 2 byl postaven na přání Němců. protože Německo potřebuje více plynu, aby dosáhlo svých energetických a klimatických cílů.
Proč to USA prosazovaly?
Od 2. světové války bylo vždy politikou USA bránit Německu a Rusku v užší spolupráci. A to i přesto, že Němci mají z Rusů historický strach. Ale to jsou dvě největší evropské mocnosti. Historicky vždy existovaly ekonomické vazby mezi Německem a Ruskem. USA se tomu vždy snažily zabránit. Nesmíme zapomínat, že v jaderné válce by bojištěm byla Evropa. To znamená, že v takovém případě by zájmy Evropy a Spojených států nebyly nutně stejné. To vysvětluje, proč Sovětský svaz v 80. letech podporoval pacifistická hnutí v Německu. Užší vztah mezi Německem a Ruskem by učinil americkou jadernou strategii zbytečnou.
USA vždy kritizovaly energetickou závislost?
Je ironií, že USA kritizují energetickou závislost Německa a Evropy na Rusku, a přitom je Rusko druhým největším dodavatelem ropy do Spojených států. USA nakupují ropu především z Kanady, poté z Ruska následovaného Mexikem a Saúdskou Arábií. To znamená, že USA jsou závislé na Rusku. To platí například i pro raketové motory. USA je to jedno. Ale USA vadí, že Evropané jsou závislí na Rusku.
Během studené války Rusko vždy dodržovalo všechny smlouvy o plynu. Ruský způsob myšlení je v tomto ohledu velmi podobný švýcarskému. Rusko dodržuje zákony, cítí se vázáno pravidly jako Švýcarsko. Můžete být emotivní, ale pravidla platí a vy je prosazujete. Během studené války Sovětský svaz nikdy nepropojil ekonomiku a politiku.
Spor na Ukrajině je čistě politický spor.
Hraje zde svou roli i Brzezińského teorie, že Ukrajina je klíčem k ovládnutí Asie?
Podle mého názoru není tento aspekt v této krizi tak zásadní. Otázka, kdo ovládá nebo neovládá Ukrajinu, není ústřední. Rusové nemají za cíl ovládnout Ukrajinu. Problém Ruska s Ukrajinou je vojensko-strategický.
Co to znamená?
V celé diskusi, která se v tuto chvíli všude vede, se ignorují zásadní věci. Rusové chtějí určitou vzdálenost mezi NATO a Ruskem.
Základním prvkem NATO je americká jaderná moc. To je podstata NATO. Dnes, když USA staví raketové systémy v Polsku a Rumunsku, jde o tzv. systémy MK-41.
Jsou to obranné zbraně?
USA tvrdí, že jsou čistě defenzivní. Z odpalovacích ramp můžete skutečně vypustit obranné střely, ale se stejným systémem můžete použít i střely jaderné. Tyto rampy jsou pár minut jejich letu od Moskvy. Pokud se něco stane v situaci zvýšeného napětí v Evropě a Rusové ze satelitních snímků uvidí na odpalovacích rampách aktivitu a přípravy, budou čekat na případné odpálení jaderných střel směrem na Moskvu?
Stěží pravděpodobné…
…samozřejmě že ne. Okamžitě by zahájili preventivní útok. Celé zhoršení nastalo poté, co USA odstoupily od smlouvy ABM [Treaty Limiting Ballistic Missile Defense Systems]. Podle platnosti smlouvy ABM nemohli umístit takový systém v Evropě. Když dojde ke sporu, vždy potřebujete určitou reakční dobu.
Něco takového bylo i za studené války. Čím větší je vzdálenost od odpališť, tím více času máte na reakci. Pokud jsou rakety umístěny příliš blízko ruského území, není čas rozebírat možnosti útoku, a tak je riziko jaderné války daleko větší. To se týká všech zemí v okolí. Rusové si to tenkrát uvědomili a založili Varšavskou smlouvu.
NATO bylo první...
NATO bylo založeno v roce 1949. Varšavská smlouva o šest let později. Důvodem bylo přezbrojení Spolkové republiky Německo a její přijetí do NATO v roce 1955. Na mapě z roku 1949 vidíte velkou vzdálenost mezi jadernou velmocí NATO a SSSR. Jak se NATO přibližovalo k ruským hranicím, SSSR chtěl mít kolem sebe bezpečnostní pás, tak vytvořil Varšavskou smlouvu.
Je tomu tak i dnes?
Po studené válce se na jaderné zbrojení poněkud zapomnělo. Bezpečnost již nebyla otázkou jaderných zbraní. Válka v Iráku, válka v Afghánistánu byly války s konvenčními zbraněmi. Ale Rusové na to nezapomněli. Uvažují velmi strategicky.
Vidíte to i dnes?
Putinovi lidé uvažují strategicky. Existuje strategické myšlení, operační myšlení a taktické myšlení. Západní země, jak jsme viděli v Afghánistánu a Iráku, nemají žádnou strategii. To je přesně ten problém, který mají Francouzi v Mali. Mali nyní požaduje, aby opustili zemi, protože Francouzi zabíjejí lidi bez strategie a účelu.
Děsím se davu…
„Děsím se davu, je nejkrutější a nejhloupější ze všech přírodních živlů,“ napsal Karel Čapek.
A dnešní doba opět potvrzuje, že měl pravdu. Vyhrocená doba spojená s konfliktem na Ukrajině vyvolala neuvěřitelnou vlnu antirusismu. Mění se názvy výrobků, typickým příkladem je ruská zmrzlina. Přejmenovávají se názvy hotelů, ulic. Vylučují se ruští sportovci, umělci, rozvazují se vztahy mezi univerzitami a vědeckými centry. Napadají se zde studující ruští žáci a studenti, ve vlacích se vyhazují z kupé rusky hovořící ženy. Pomalovávají se obchody s ruským zbožím, označují se hanlivými nápisy byty, kde někdo z Rusů přebývá.
Ne, to nepopisuji Německo třicátých let minulého století ani Masarykem kritizovanou hilsneriádu století devatenáctého v našich zemích, popisuji, bohužel, varující současnost.
Když USA a NATO zaútočily na Jugoslávii, Irák, Sýrii, Libyi, vpadly do Afghánistánu, neznamenalo to, že jsem přestal poslouchat americký jazz, grilovat „hambáče“ nebo sledovat s nadšením vypuštěné kosmické sondy. Stejně tak odmítám kolektivní vinu, která se po útoku Ruska na Ukrajinu lavinovitě společností šíří, a nadále budu obdivovat ruský balet a číst Tolstého, fandit mezinárodní spolupráci na vesmírné stanici nebo si dávat onu ruskou zmrzlinu.
Kultura, sport, školství a věda totiž národy spojuje, i v těžkých chvílích, vytváří mosty, naději pro budoucnost.
Obyčejní lidé chtějí mír. A je jedno, zda jsou to Ukrajinci, Rusové, Američané nebo Češi. Mou podanou ruku bude mít každý takovýto obyčejný člověk. Fanatismus je ale cestou do pekel, zejména tehdy, pokud ho někdo cíleně vyvolává. Cui bono?
Zdeněk Štefek, Halo noviny 15. 3. 2022
Institut české levice a Klub mezinárodní politiky spolu s Klubem společenských věd pořádají v místnosti 76, I. patro, Politických vězňů 9, Praha 1, vždy od 17 h tyto akce: 25. 4. Hrozba válek v Evropě 16. 5. Pozice české ekonomiky koncem 20. let (Ing. Jarek Šulc, ekonomický publicista)
80. výročí VYHLAZENÍ OBCE LIDICE
Program pietní vzpomínky KSČM :
10:00 Shromáždění se kolem hrobu
11:30 OV KSČM a LKŽ ze Středočeského kraje i další si vyzvednou objednané kytice u potoka
12:00 Pochod účastníků KSČM a LKŽ k hrobu Lidických mužů
Společné položení věnců i rudých kytic k hrobu či u popravčí zdi Horákova statku, poté shromáždění se kolem sochy Ženy s růží s pamětní deskou Lidických žen, položení kytic delegací, přechod k pomníčku Lidických dětí, položení bílých kytic LKŽ, poděkování za účast a závěr pietního aktu.
Společenská kronika
Významné životní výročí v dubnu 2022 oslavují:
|
|
|
Děkujeme za veškerou odvedenou práci!
Významná dubnová výročí
5. 4. 1945 – vyhlášen Košický vládní program
6. 4. 1945 – Rudá armáda osvobodila Bratislavu
7. 4. 1919 – vznik Bavorské republiky rad
12. 4. 1961 – první člověk ve vesmíru Jurij Alexejevič GAGARIN
14. 4. 1936 – VII. sjezd KSČ vyzval k vytvoření lidové fronty
16. 4. 1886 – se narodil Ernst THÄLMANN, německý funkcionář
komunistického a mezinárodního dělnického hnutí, na rozkaz
Hitlera byl zavražděn v KT Buchenwald (+ 18. 8. 1944)
22. 4. 1870 – se narodil Vladimír Iljič LENIN (+ 21. 1. 1924)
Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz Elektronická pošta: ov.prvych@kscm.cz; Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019
