Zpravodaj 7-8/2022

KSČM požaduje demisi vlády Petra Fialy

Farský, Polčák, nedávno zesnulý Michalík, Hlubuček a teď Gazdík, vedení a „elita“ STAN. Všichni z nich museli v průběhu necelých osmi měsíců po volbách do Poslanecké sněmovny PČR rezignovat, neboť jejich chování bylo v rozporu se zákony České republiky, bylo neetické či bylo pohrdáním občany naší země. Ministr Gazdík se setkával a jezdil s již dříve trestně stíhaným kamarádem Redlem na dovolenou. „Vyvodil“ z toho zodpovědnost, rezignoval na post ministra školství a místopředsedy STAN. Zároveň však již řekl, že na podzim bude na místopředsedu STAN kandidovat znovu. Tím se jen vysmál občanům do očí. Předseda STAN Rakušan, dnešní ministr vnitra, jako starosta přihrával kšefty pro kamarády z Kolína a nezákonná jednání svých spolustraníků mají jemu podřízení policisté vyšetřovat. To vše budí jen a jen další a další pochybnosti. Kmotrovské chování v jejich podání nabírá nových rozměrů!

Hnutí STAN před komunálními volbami ztrácí poslední zbytky důvěryhodnosti. Ti, kteří za něj budou kandidovat, znehodnocují výsledky své práce a zbytečně dávají všanc svou důvěryhodnost a schopnosti. Značka STAN a její vedení jsou zralí na hození bílého ručníku do ringu a rozpuštění.

K tomuto totálnímu rozkladu významného člena současné vládní koalice připočtěme neoddiskutovatelnou neschopnost vlády premiéra Fialy řešit současnou situaci související s extrémním nárůstem cen energií, pohonných hmot, potravin a dalšího zboží každodenní spotřeby, kdy inflace dosahuje nejvyšších čísel od vzniku samostatné České republiky. Úspory občanů ztrácejí svou hodnotu.

KSČM požaduje okamžitou demisi vlády pětikoalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, která škodí většině občanů naší země. Její jednání je destruktivní a ohrožuje nejen suverenitu České republiky, ale především důstojný život jejich občanů. Žádáme vás, odejděte a přestaňte škodit!

Vedení KSČM

Září – porady Praha-východ:
Porada aktivu Praha-východ: 6. 9., úterý od 15 hodin,
Jednání OV KSČM Praha-východ: 6. 9., úterý od 16 hodin
taktéž v zasedací místnosti 153, 3. patro

Prázdninové služby na OV:
Každé úterý od 8:30-11:00 hodin s výjimkou státních svátků,
Nejlépe přes telefonickou nebo emailovou dohodu.

Odpovědi delegáta sjezdu pro Dialog

1.Jaká byla podle Tebe atmosféra XI. sjezdu KSČM?
Atmosféra byla slavnostní, důstojná, jak se na sjezd sluší, zkazilo se to trochu až při projednávání usnesení.

2. Jak hodnotíš přípravu sjezdu, obsah programu a jeho rozložení do jednacích dní?
Příprava sjezdu byla poznamenána neúspěšnými volbami, covidem, odsuny sjezdů i mimořádným sjezdem. Sjezd byl ale organizačně připraven dobře, troufám si říct, že vnímám i kvalitativní posun, navíc nechybělo hlasovací zařízení, využívala se více multimédia aj. Program sjezdu byl skutečně na dva dny, byť se nezabýval podrobněji potřebnými programovými dokumenty, jen mediálně shrnutými 11 základními cíli pro nejbližší období.

3. Kdo z vystupujících Tě zaujal a čím?
Než konkrétní jména vnímám spíše celou úroveň diskuse. Oceňuji, že naprostá většina příspěvků byla věcných, nabízela spoustu námětů pro budoucí práci.

4. Kam se podle Tebe posune strana po XI. sjezdu?
Strana se posune tam, kam jí posuneme my, členové. Sjezd sice schválil dva výstupy a některé úkoly, řada podnětů zazněla ve vystoupení předsedkyně, ale bez silné spolupráce všech článků se těžko staneme hlavní silou odporu proti této vládě. Možná jen v našich představách, ale většina veřejnosti nás tak vnímat nebude.

5. Dávají závěry sjezdu odpovědi na aktuální společenskou situaci? Co XI. sjezd KSČM vzkázal veřejnosti?
Sjezd vzkázal veřejnosti, že KSČM tady je a že je reálnou silou, která přes vysoký průměrný věk má více schopných lidí než ostatní strany všech členů. Výstupy reagují na aktuální situaci doma i v zahraničí, nabízejí stručná řešení, musíme jen více zapracovat na tom, aby se naše postoje k té veřejnosti dostaly…

6. Kam bys chtěl, aby se strana posunula po XI. sjezdu?
Strana by měla zreálnit pohled na své pozice, své možnosti, nastavit si jednoznačné priority, kterým podřídit svou činnost. Sice máme nové stanovy, ale jsou aktualizovány konzervativně, skutečnou situaci v členské základně přes drobné změny úplně neodrážejí. A přitom musíme získat nejen nové členy, ale i spolubojovníky z řad sympatizantů, odborníků. S členy i sympatizanty musíme více pracovat, aktivovat odborné zázemí, musíme získávat další a další spojence, nejen mezi nejbližšími organizacemi. Ohledně priorit asi všichni vnímáme cíl – vrátit se do Sněmovny. K tomu je cesta přes medializaci našich řešení využitím tematických kampaní, přes zlepšenou pozici v kyberprostoru však v tomto bodě máme dlouhodobě značné mezery.

7. O čem svědčí fakt, že Kateřina Konečná neměla protikandidáta?
Řada jmen zněla v předsjezdových diskusích, ale vyvést stranu z krize nebude jednoduché a je to i velká zodpovědnost. K. Konečná se toho nebála, měla z mimořádného sjezdu dobře „našlápnuto“, má kolem sebe dobrý tým – to vše zřejmě ovlivnilo spoustu protikandidátů.

8. Jak bys celkově charakterizoval nově zvolené vedení ÚV KSČM, co je podle Tebe jeho hlavním úkolem?
Nové vedení vypadá na dobrý kolektiv, pragmatický a generačně obměněný. Jeho hlavním úkolem bude sjednotit a zaktivizovat naši stranu, zjednodušit toky informací a aktivně využívat synergické působení na veřejnosti, abychom dostali KSČM opět do první ligy.

 Zdeněk Štefek

18. června 2022 se konalo první posjezdové jednání ÚV KSČM. Přítomno bylo 61 členů.

Na programu bylo úvodní slovo předsedkyně ÚV KSČM, stanovisko k aktuální politické situaci a výzva ke spolupráci levice. Dále návrh Jednacího řádu ÚV KSČM a Informace o volební kampani pro komunální a senátní volby.

V dalším bloku pak Informace o a.s. Futura včetně informace o složení dozorčí rady a představenstva Futura a.s.

Třetí blok tvořil Návrh rámcového plánu práce VV ÚV a ÚV KSČM na období od XI. sjezdu KSČM do 12/2022, Vyhodnocení diskuse z 5. zasedání ÚV KSČM, Kontrola aktuálních úkolů z jednání VV ÚV a ÚV KSČM, Personální složení komisí ÚV KSČM a Hospodářská rada ÚV KSČM. Závěrečný bod byl Různé, ve kterém byl na programu dopis brněnské organizace týkající se jejich sporné kandidátky.

Úvodní vystoupení bylo stručné – předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná si šetřila přetížené hlasivky na odpolední demonstraci. Zdůraznila význam voleb, nutnost být vidět a slyšet, že budeme muset na mediální prezentaci tuze zapracovat, ale již nyní budeme projednávat první celostátní výlepovou kampaň. Shrnula též protilidové kroky české vlády, zdražování energií, pohonných hmot, základních životních potřeb. Vláda problémy neřeší, soustředí se na podporu svých úzkých cílů, zejména v koordinaci s velkým bratrem. Komunisté jsou tu třeba, aby zájmy obyčejných lidí hájili.

Místopředseda Ludvík Šulda pak shrnul navrhované stanovisko, které je věnováno bytové krizi a požadavku na dostupné bydlení – vlastní či nájemní. Místopředseda Milan Krajča okomentoval návrh výzvy ke spolupráci na levici. Ačkoliv útoky na nás se právě se násobí, levice zůstává roztříštěná a my musíme hledat cesty, jak ji alespoň v konkrétních aktivitách spojovat.

Místopředseda Petr Šimůnek představil jednací řády, 9 kandidátů do Senátu a počty pravděpodobných kandidátek do zastupitelstev obcí a měst, které atakují číslo 700.

První blok diskuse zahájil s. Klimša. Kritizoval, že se obnova strany zatím nekoná, spojení Konečné a Skály zatím efekt nemá a objevil se proud kritizující vlastenectví. Odháníme tím potenciální voliče. Levice je navíc paralyzována vnitřními válkami.

S. Pešek navrhl jiné rozdělení volebního fondu – okresy si totiž mají rozdělit 1,5 mil. Kč na komunální volby. Jiný model rozdělení zase navrhl s. Havránek. S. Moučková upozornila, že musíme opustit stereotypy – krize dopadá již i na střední vrstvy. S. Kvit upozornil, že máme cca 55 % kandidátek oproti roku 2018, nemáme kolem sebe sympatizanty, není nás slyšet. Akceschopnosti strany se věnoval i s. Hrůza, bydlení je skutečně problém, ale i dávky jsou nízké (včetně dávek na péči a mobilitu, ta se týká ¼ mil. lidí, jak doplnil s. Říha) S. Kostka se také věnoval roztříštěnosti levice a upozornil, že sjednocená levice ve Francii úspěch slavila. S. Pázler pak potvrdil, že je nutné se zabývat vlastenectvím, internacionalismem, podpořil i výzvu směrem k levici. S. Šír upozornil, že lidé na našich kandidátkách mívají problémy v práci, přesto je třeba se s občany bavit, nejlépe osobně.

Blok Futury uvedla místopředsedkyně Marie Pěnčíková. Roste počet předplatitelů i ekonomika se zatím vyvíjí dobře. To potvrdil i šéf představenstva s. Nadběrežný, který čelil i palbě dotazů (s. Roun atd.). Na každé akci je třeba ale rozdávat reklamu a Naši pravdu, snažit se rozšířit počet předplatitelů. Pomalu se rozjíždí i web, ale opravdu pomalu. Problémový je přílohový TV magazín, je ztrátový.

V diskusi informoval s. Šimůnek o navrhovaných změnách v orgánech společnosti – šéfredaktor byl odvolán a do představenstva byli navrženi ss. Šulda, Nadběrežný, Posolda, Moučková, Snopek. Do dozorčí rady Franěk, Kočová a Kundriková. Stranu by v představenstvu měla zastupovat s. Pěnčíková.

S. Roun v diskusi upozornil, že v září spustí se s. Korosem web s příběhy našich pamětníků, který by měl být odpovědí na Paměť národa. Je to ostatně i úkol ze sjezdu.

Pak se již bez větší diskuse řešily komise Ústředního výboru, které byly v navrhovaném složení schváleny.

V různém se diskuse stočila zejména na brněnskou kandidátku – ta je totiž společná se Slušnými lidmi, které reprezentují i osoby s “nacionálně socialistickou“ minulostí. VV ÚV na to reagoval stanoviskem odmítajícím spolupráci s xenofoby a rasisty a vyzval brněnské soudruhy, aby dotyčné osoby z kandidátky stáhly. V diskusi byla představena pozvánka na akci v Dubňanech (s. Navrátil), s. Švarc upozornil na stranické vzdělávání, s. Urbánek se zase vrátil ke zdražování, které dopadne i na volnočasové aktivity pro děti.

V usnesení bylo schváleno Stanovisko k aktuální politické situaci – „KSČM požaduje zajištění dostupného bydlení“ i Výzva ke spolupráci levice, jednací řád ÚV KSČM, rámcový plán práce VV ÚV KSČM a ÚV KSČM na období od XI. sjezdu KSČM do 12/2022, vyhodnocení diskuse z 5. zasedání ÚV KSČM, konaného dne 30. 4. 2022 i personální složení Hospodářské rady, Komise mládeže, Komise žen, Ideologické komise, Komise vnitrostranické práce a Ústředního operativního volebního štábu ÚV KSČM.

Dále byla schválena celostátní plakátovací kampaň od 21. 8. do 25. 9. 2022 v ceně do 600 tis. Kč s DPH (včetně tisku plakátů) i rozdělení částky 1,5 mil Kč schválené na podporu obecních voleb OV KSČM, podle předložené informace o připraveném počtu kandidátních listin.

Potvrzeni byli noví členové ÚV KSČM a zvolena byla členka VV ÚV KSČM za Olomoucký kraj.

Další jednání je plánováno na 1. října.

Přítomní si odnesli též objednané plakáty ke zdražování pohonných hmot, ke zdražování energií, s 11 cíli KSČM i plakáty s prezidentským kandidátem. A pak se vydali podpořit s vlajkami a transparenty demonstraci proti zdražování a vládě na Václavském náměstí.

Zdeněk Štefek

Komunální a senátní volby 23.-24. září 2022 připomínka termínů

Je před námi další díl Bez obalu, v němž se podíváme ještě blíže na kauzu kolem Hlubučka, neboť dostala nový rozměr. Pak se vrátíme k projevu Petra Fialy k občanům, předraženému bydlení a blíže si představíme situaci v Kolumbii, kde vyhrál volby Gustavo Petro.

Kauza kolem exnáměstka za STAN Hlubučka dostala nový rozměr. Chapadla mafiánské organizace, na kterou byli napojeni Starostové i členové TOP09, sahala podle informací z minulého týdne ještě mnohem dál než na dopravní podnik hlavního města. V médiích se objevily informace, že lidé a firmy spojené s Hlubučkem i nesvéprávným Redlem sponzorovaly i ODS, a dokonce hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Čím více se kauza rozrůstá, tím směšněji působí také výmluvy Víta Rakušana o tom, jak se snažil pozici Petra Hlubučka oslabit alespoň politicky. Tak proto měl být Hlubuček trojkou pražské kandidátky do podzimních komunálních voleb? Tak proto byla Hana Marvanová odejita a nyní mluví o šikaně, když se dovolila se ozvat? To na mě, spíš než jako oslabování vlivu, působí jako ukázkové krytí, ale to si musí sáhnout do svědomí pan vicepremiér-slušňák sám. Krizová komunikace jde každopádně Vítkovi Rakušanovi asi podobně, jako řízení vlastního hnutí. Takže vůbec.

Snaha odvléct pozornost od této kauzy byla ostatně také možná jedním z důvodu středečního projevu ministra Fialy. Jiný pádný důvod mě totiž nenapadá, protože jsme se nedozvěděli vůbec nic. A i to málo, co padlo, mělo raději zůstat nevyřčené. Pokud Petr Fiala chtěl, aby alespoň na den zaplnila první stránky místo kauzy Hlubuček kritika jeho projevu, tak plán vyšel, ale to je asi tak jediný plán, se kterým vláda v uplynulém týdnu přišla. Fiala mimo jiné řekl: „Nárůsty cen energií v následujících měsících budou pro mnohé šokem, stát ale nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši.“ „Pane premiére, tohle fakt v současné situaci lidi neuklidní. A tím, že řeknete: „Připravte se“, si nevytvoříte žádné alibi. Za stávající situaci může především nečinnost vaší vlády. Národ čekal, že jasně řeknete, jak v následujících měsících lidem pomůžete. Místo toho jsme se kromě pohádek o odkupu ČEZu, který v minulosti chtěly vaše vlády, respektive vlády Vaší ODS, privatizovat, znovu utvrdili v tom, že vaše vláda žádný plán na boj s drahotou nemá.

Jinak pan premiér byl minimálně dvakrát během projevu prokazatelně přistižen při lži. Poprvé, když říkal, že nikoho vláda nenechá padnout na dno. Tak k tomu trochu statistiky. Meziročně se počet lidí v chudobě zvýšil o celých 60 %. Sociologové navíc už v březnu dodávali, že ohrožena chudobou je až 1/3 domácností. Druhá lež, která zazněla v projevu, je, že předchozí vláda zavinila zrušení dodávek norského plynu, což v deníku Právo vyvrátil analytik společnosti ENA.

Obrovské množství domácností přiznává problémy se zvyšujícími se cenami. Proč tedy vláda nepomůže plošně, jako je tomu v Polsku s DPH a spotřební daní, na Slovensku zastropováním cen elektřiny, v Německu příspěvky na daňového poplatníka, nebo v Rakousku plošným příspěvkem? Jak dlouho se, vládní představitelé, chcete odvolávat na předchozí vládu? Tohle už začíná připomínat ohánění se Kalouskem, které jste ještě z opozičních lavic tak kritizovali. Stejně jako že se předchozí premiér vyhýbá konfrontaci, než jste si pro sebe zabral prime-time na všech stanicích bez jakékoliv oponentury. Místo toho jste se např. mohl podívat do očí lidem na demonstracích. V této době potřebujeme akceschopnou vládu, která se nebojí konat. Přečíst před kamerou: „Připravte se, bude hůř, ale my za to nemůžem“, zvládne úplně každý, ale pro to asi lidé vládní strany nezvolili.

A vězte, že mezi lidmi, kam vy ze zřejmých důvodů nechodíte, to začíná vřít. Aby také ne, když se pomalu co den objevují další a další ekonomické ukazatele, ve kterých jsme na tom hůře než srovnatelné státy, nebo v horším případě, nejhorší z celé Evropské Unie. Jak je možné, že v Česku lidé musí na průměrný byt ušetřit patnáct ročních platů, v Praze dokonce 17, zatím co v Berlíně, Vídni i Varšavě je to 9? Budeme opět další tři roky jen poslouchat, jak za bytovou krizi může jen a pouze předchozí vláda? Že vy s tím nic udělat nemůžete? Nepřiznáte, že situaci měly dávno řešit i vlády ODS? Položím si otázku – když tahle vláda není schopná nic ovlivnit, na co nám taková vláda vůbec je?

Mimochodem jsme se dozvěděli jméno, které nahradí končícího Gazdíka na ministerstvu školství. Je jím Vladimír Balaš, poslanec za STAN, ale dříve též kandidát za TOP09 nebo člověk, který měl jít na ruku ODS. Tedy ideální kádrový posudek. Akorát nevím, jestli zrovna ministrem školství by měl být člověk, který záměrně ohýbal pravidla, aby dopomohl k přijetí na práva politikovi Janu Rumlovi, za což mimochodem dostala právnická fakulta v Plzni – později proslavená tím, že se dala vystudovat za letní prázdniny – tučnou pokutu. To ovšem zdaleka není všechno – v článku z 22.6.2003, tedy téměř dvacet let starém, z pera Tomáše Němečka pro Respekt zaznívá: „Na kontě má ovšem účelové posudky v případě IPB či strojíren Královopolská, které byly učebnicovou ukázkou toho, jak se dá právo ohýbat a vykládat na přání zákazníka (poslanecká vyšetřovací komise si přála zpochybnit prodej IPB a Balaš promptně vyhověl).“ Jak vidíte, je to vzor ctnosti, pevných mravů a zásad.

A nyní už do zahraničí. První levicový prezident v historii Kolumbie Gustavo Petro, bývalý starosta hlavního města Bogota, se tento týden snaží utvořit první pokrokovou vládu v historie Kolumbie. Pomáhá mu v tom jeho zvolená viceprezidentka Francia Márquez, afro-kolumbijská feministka. Tato statečná černošská aktivistka za environmentální a lidská práva získala pro kandidátku s Petrem mnoho hlasů z řad menšin a domorodých kmenů. Jeho vítězství je vítězstvím pro Kolumbii i pro celou Latinskou Ameriku a povzbuzením pro levicové síly kdekoliv. Levice v Latinské Americe zvítězila v Chile (Gabriel Boric), v Hondurasu (Xiomara Castro), v Mexiku (Obrador) a věřím, že brzo zvítězí i Lula v Brazílii. Petro porazil Rodolfa Hernándeze – milionáře, kterého podpořila celá kolumbijská elita i armáda.

Lidé v Kolumbii trpěli řadu dekád násilím, chudobou a státními represemi. Petro slíbil bojovat proti korupci a nespravedlnosti a zavést rozsáhlé sociální reformy, ale i zastavení řady kontraktů na těžbu ropy a plynu, což společně s novými tarify na ochranu kolumbijské zemědělské produkce nepotěší Washington. Kritika, která ho odtamtud zaplavila, zdůrazňuje, že Petro používal populistickou rétoriku, podobnou prý té, která charakterizovala mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora či peruánského prezidenta Pedra Castilla. Kolumbii nikdy nevedl levicový politik, částečně i proto, že řada dřívějších kandidátů byla během volební kampaně zavražděna. Na veřejnosti je levice stále asociována s revolucionářskými gerilami z džungle, které obchodovaly s drogami. Největší organizace FARC (Revoluční vojenské síly Kolumbie) byla demobilizována teprve před pěti lety. Jedním z bojovníků byl i Gustavo Petro. Mírová dohoda mezi vládou a FARCem nesplnila očekávání, což vedlo k novým ozbrojeným střetům s armádou. Podle této dohody měli bývalí revolucionáři dostat půdu a pomoc, aby se stali úspěšnými farmáři. Nesplněný slib vedl k vyhnání 80 000 civilistů ze svých domovů, a k nejvyššímu počtu vražd ze 12 let.

Demobilizovaní bojovníci z FARCu pomohli rehabilitovat i termín socialismus, který vláda spojovala s narkomafií a vraždami. Během kovidové pandemie umíralo denně 600 většinou chudých Kolumbijců, zatímco ti bohatí si kupovali vakcíny v Miami. Kolumbie má po Brazílii největší nerovnost v Latinské Americe. Chudí nemají přístup ke vzdělání, zdravotní péči, k půdě či k důstojnému zaměstnání.

Tlak z americké strany se jistě ještě navýší, pokud Petro splní slib vyměnit současné vedení armády, změnit bezpečnostní politiku a poskytnout pěstitelům kokainu státní dotace, aby přešli na jinou produkci, a zvláště dosáhnout mírové dohody s gerilovou skupinou ELN (Národní Osvobozenecká Armáda). A Petro již oznámil, že se bude snažit obnovit diplomatické vztahy s Venezuelou, které byly na žádost USA dřívější vládou zrušeny v roce 2019.

Panuje obava, aby snaha Petra omezit moc ropného průmyslu nevedla k ekonomickému šoku a devalvaci. Petro chce tímto prosadit klimatické změny, které Kolumbie slíbila. Petro ovšem bude muset kompenzovat tyto ztráty navýšením daní a USA doufají, že to povede k občanským nepokojům a odlivu kapitálu ze země i k novému násilí proti sociálním aktivistům ze strany ozbrojených narkobaronů známých jako Gulf Clan. A nakonec k pádu Petrovy vlády. Pokud se levice ubrání, bude to mít nesmírný význam pro celý svět.
Přeji Vám hezký týden.

Kateřina Konečná

Na tomto odkazu naleznete sestřih mého vystoupení v CNN Prima News:

https://www.youtube.com/watch?v=J-g7klmGgRM,

případně – kdo máte Facebook – i zde: https://www.facebook.com/konecna.k/videos/1116294085588338

Rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/To-byl-vrchol-Nenecha-lidi-padnout-Lze-Katerina-Konecna-ve-varu-706828

KSČM požaduje zajištění dostupného bydlení

Bydlení v České republice je už delší dobu pro většinu občanů nedostupným luxusem. Nejen to vlastní, ale i nájemní. Přitom přiměřené bydlení je základní lidské právo už dle Všeobecné deklarace OSN z roku 1948. Náklady na bydlení dnes činí problém třem čtvrtinám obyvatel, pětina pak již má v tomto směru vážné existenční problémy. U nízko a středně příjmových domácností padne na bydlení až polovina příjmů a jsou nuceny rozpouštět své úspory. 

 Se závratně rostoucí inflací a reálným propadem příjmů se situace dramaticky zhoršuje a řešit ji především příspěvkem na bydlení a dávkami v hmotné nouzi je nejen nedostatečné a administrativně náročné, ale hlavně neúčinné. A proto námi navrhované zastropování cen energií státem může významně pomoci proti růstu inflace. Stát i obce na svou roli v oblasti nájemního a družstevního bydlení téměř rezignovaly.

KSČM chce na komunální úrovni využít zkušenosti ze zahraničí a s pomocí kvalitního územního plánování zajistit rychlou výstavbu desítek tisíc nových bytů. V obecních bytech by měla být stanovena pravidla jejich pronájmu podle sociálního postavení a zdravotního stavu nájemců, případně s přihlédnutím k profesním potřebám města. Podle názoru KSČM musí být nájemné v obecních bytech svým charakterem neziskové a odrážet příjmové možnosti bydlících tak, aby bylo dostupné i pro nájemce s nízkými příjmy. 

Dalšími kroky jsou revize zisků soukromých developerských firem, podpora družstevního bydlení či zastropování nájmů. Navrhujeme bezúročné půjčky mladým rodinám a zdanění masového nákupu tzv. investičních bytů od developerů. K podpoře bydlení navrhuje KSČM rovněž zřídit a využít státní banku a státního developera. 

Bydlení není zboží, ale základní lidské právo!

ÚV KSČM, 18. 6. 2022

Po loňských škrtech v lokální železniční dopravě, kdy Středočeský kraj zrušil provoz na celkem šesti tratích a na dalších výrazně omezil provoz, se připravuje další rána železniční dopravní obslužnosti.

 Provoz má skončit nejméně na dvou tratích. Od prosince by tak stopku dostala trať 110 v úseku Slaný – Louny a trať 062 v úseku Křinec – Městec Králové. Ve hře je ale i zastavení osobní dopravy na trati Mělník – Mladá Boleslav a radnímu pro dopravu je trnem v oku i víkendový vlak do Kralovic a již tak omezená trať na Dobříš.

KSČM s rušením, omezováním a zdražováním veřejné dopravy nikdy nesouhlasila a kategoricky protestuje i nyní. Příklady některých statečných obcí, které vzaly financování železničních spojů na sebe a dvě loni ohrožené lokálky tak zachránily, cestou k řešení rozhodně nejsou, zásadní je přístup kraje a státu.

Železnice je i se svými lokálkami pilířem veřejné dopravy, který je z principu levnější a ekologičtější než třeba doprava autobusová. Proto usilujeme spíše o posilování železničních spojů a jejich zrychlování a zatraktivňování, o modernizaci železniční infrastruktury, zrychlování a zatraktivnění spojů, o elektrifikaci tratí i o výstavbu tratí nových (např. z Dobříše až do Příbrami) místo rušení. Mnohde navíc poskytnuté náhradní autobusy přispějí k zhoršování dopravní situace, k poškozování již tak přetížených silnic i k větším dopadům dopravy na životní prostředí. Není snad mezi poskytovateli autobusové dopravy obdobně jako v Praze nějaký sponzor vládnoucích politických stran?

Středočeský VV KV KSČM, 30. 6. 2022

Osmdesáté výročí vyhlazení Lidic nacisty jsme si přijeli připomenout do lidického památníku v neděli 12. června. Ve vysokých teplotách si cestu na pietní akt našly tisíce lidí a ani v oficiálním aktu nezapadly rozhodně zástupci KSČM – věnec s vojáky nesli předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná a předseda středočeského KV KSČM Jan Klán, za Středočeský krajský výbor František Švarc a já, za OS ČMS Stanislav Grospič. K základům Horákova statku a k památníku lidických dětí pak položily květiny i zástupci jednotlivých okresů a Levicových klubů žen. U památníčku lidické ženy pak odvážně promluvila předsedkyně LKŽ Květa Šlahúnková.

Hlavní vystoupení bylo krátké, jak sliboval ředitel památníku. Asi se mnohým do hodnocení souvislostí moc nechtělo… Oproti jiným rokům nebyli pozváni ambasadoři z Ruska a Běloruska…

Zdeněk Štefek

    
2x z pietního aktu v Lidicích

Petiční kampaň na podporu našeho prezidentského kandidáta je v plném běhu. Nasbírejme 50.000 podpisů, aby mohl kandidovat!

Střípky z petičních stánků

Jedním z nejdůležitějších úkolů strany v letošním roce je pomoc a podpora kandidáta českých vlastenců na prezidenta České republiky s. Josefa Skály. Protože KSČM, která jej navrhuje, již nemá zastoupení v Parlamentu, musíme jeho kandidaturu vybojovat na ulicích, mezi svými nejbližšími, přáteli, spolupracovníky, spoluobčany ziskem alespoň 50 000 podpisů občanů ČR, které mu kandidaturu umožní. Sami to však nezvládneme. Jednou z možností, jak sbírat podpisy občanů, jsou petiční stánky.

V sobotu 4. června dopoledne jsem spolu s dvěma členy naší organizace jeden takový postavil před budovou pošty v Čelákovicích. Strategicky výhodné místo, neboť okolo něj procházeli občané jdoucí na sobotní farmářské trhy a zpět. Obecně je známo, že občané, zejména ti mladší a mladí, neprojevují o politiku a společenské dění zájem. Tato skutečnost se potvrdila i na této akci. O letáky s naším kandidátem se v lepším případě zajímali zejména senioři a starší občané.

Na stánku jsme měli dva druhy petic. Pro podporu kandidáta na prezidenta a Proti přítomnosti cizích vojsk na území ČR. Většina občanů z těch, kteří podepsali, podepsala petice obě.

Pro zajímavost a vaši informaci se s vámi podělím o několik zážitků a postřehů z této akce.

 S lítostí musím opakovaně konstatovat, že propagaci a prezentaci strany je nutné věnovat podstatně větší pozornost, což vyžaduje i zvýšené finanční náklady. To potvrdil i náš letitý, pomalu se rozpadající, petiční stánek. V této oblasti jsme, bohužel, mezi ostatními stranami a hnutími naprostou popelkou.

Jako částečně pozitivní vnímám skutečnost, že cca polovina procházejících občanů si ode mě vzala letáček s J. Skálou. I když drtivá většina obyvatel je se současnou situací silně nespokojena, bojí se na veřejnosti projevit, natož ještě něco podepisovat. Velkou roli v tomto případě sehrává znalost prostředí a lidí. Přibližně s polovinou osob, které se podepsaly, jsem se znal.

Zcela zásadní roli sehrává i povinnost uvést číslo občanského průkazu. Lidé se bojí číslo občanky uvádět, nebo, po kud jdou jen nakupovat, ji mnohdy nemají u sebe. Přesto jsem zaznamenal dva pozitivní případy, kdy podepsali a číslo OP mi následně poslali SMS. Za cca dvě a půl hodiny se mi podařilo přesvědčit a získat podpisy 15 občanů. K mé spokojenosti to bylo sice hodně daleko, ale „nemusí pršet, jen když kape.“

Ve středu 8. června dopoledne jsme akci zopakovali na náměstí v Brandýse nad Labem. U petičního stánku nás bylo pět členů OV KSČM Praha – východ, včetně našeho předsedy Zdeňka Štefka. Opět na dobrém strategickém místě, hned vedle autobusové zastávky. Průběh dopoledne byl téměř totožný s akcí v Čelákovicích, ale k mému velkému zklamání byl výsledek ještě žalostnější než v sobotu.

Po těchto zkušenostech vyplývá následující. Nejefektnější způsob získávání podpisů je osobní návštěva nejbližších, přátel, zkrátka slušných spoluobčanů, o kterých si myslíme, že v prostředí, v němž se cítí dobře, by ztratili zábrany a svůj podpis připojili.

Proto se obracím s prosbou na všechny, kterým není lhostejné, kam se řítí naše společnost pod vedením „pětikolky“ a kteří nejsou spokojeni se současnou situací. Pomozte nám sbírat podpisy pro našeho kandidáta českých vlastenců, vzdělaného, poctivého, čestného člověka, jehož životními prioritami jsou občané České republiky, jejich zájmy a potřeby a světový mír.

Děkuji všem, kteří nám s tímto nelehkým úkolem pomůžete.
Bez vás a vaší pomoci to sami nezvládneme.

Vladimír Duník, MěO KSČM Čelákovice

V sobotu 18. června odpoledne se konala na Václavském náměstí v Praze protivládní demonstrace organizovaná KSČM. Zhruba 400 občanů zde vyjádřilo nesouhlas s nicneděláním vlády ČR proti drahotě a neustále se zvyšujícím cenám. Hlavním řečníkem na demonstraci byla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

  „Ceny benzínu a nafty jsou na takové výši, jakou nepamatujeme. Mouka dražší o 65 procent, máslo o 52, mléko o 42, plyn o 50 procent. Lidi drtí brutální nárůst cen. V 21. století se teplo a elektřina stává pro mnoho občanů nedostupným luxusem. A vláda? Místo toho, aby konala, tak nám radí: netopit, nesvítit a nejezdit. Hanba takové vládě.“ Demonstranti skandovali ihned: „Demisi!“

 Na demonstraci vystoupil i Jan Kavan, bývalý ministr zahraničních věcí a předseda Valného shromáždění OSN. Pozdravil demonstranty jménem SPaS – Spojenectví práce a solidarity, které sdružuje řadu levicových stran a uskupení. Pracovník v energetice Petr Vlček ukázal na nehorázné ceny elektřiny v kontrastu s odměnami managementu ve výši 135 milionů Kč. Konstatoval, že není důvod k tomuto obrovskému nárůstu cen elektřiny, stačí zde vyráběnou elektřinu tady spotřebovávat, a ne ji prodávat a draze na burze opět nakupovat… Předseda Komunistického svazu mládeže Ondřej Kazík také vyjádřil protest proti vládě jménem mladých komunistů. Na závěr vystoupil prezidentský kandidát Josef Skála. Také po jeho slovech: „Naše země takový propad životní úrovně, úspor a majetku, jaký teď čeká drtivou většinu našich spoluobčanů v míru nepamatuje za celý novověk. Ta krize, která nás bude dusit a může vést k zániku celých odvětví naší ekonomiky, nemá jednu jedinou objektivní příčinu. Vláda a konkrétní politici myslí čím dál méně na zájmy vlastní země a slouží už jen cizímu kapitálu a neumí to už jinak než škodit vlastní zemi.“

Demonstranti skandovali: „Demisi!“

Zdeněk Štefek

Vážená soudružko předsedkyně, vážený soudruhu předsedo,

 dovol, abych Ti touto cestou poděkovala za Tvou účast, případně i účast dalších členů a sympatizantů z Tvého okresu, na demonstraci proti vládě a zdražování, která se konala v sobotu 18. června 2022 v Praze. Navzdory horkému počasí jsme se sešli na Václavském náměstí v důstojném počtu. Je žádoucí, aby KSČM vzhledem k nezájmu médií s těmito akcemi pokračovala. O dalších demonstracích bude Tvůj i další okresy včas informován a je žádoucí, abychom se na nich sešli v co největším počtu.

Zároveň Tě touto cestou prosím, abys – pokud bude Tvé OV KSČM organizovat nějakou veřejnou akci – o této skutečnosti informoval místopředsedu ÚV KSČM Milana Krajču (milan.krajca@email.cz), aby všechny akce KSČM mohly být koordinovány, a tak na nich zabezpečena co nejvyšší účast.

Ještě jednou děkuji a přeji hezké dny!

Kateřina Konečná

 Ve středu 11. května pořádal krajský výbor KSČM prostřednictvím OV KSČM Příbram tradiční vzpomínkovou akci na poslední bitvu druhé světové války v Evropě, která se odehrála na Slivici. Tuhé boje proti nacistům opevněným ve zdejším prostoru ukončila ofenzívou až Rudá armáda z 11. na 12. května 1945, kdy byla konečně podepsána kapitulace.

Čest památce padlých, čest a sláva všem hrdinům!

Poklonit se obětem i poděkovat osvoboditelům přijeli zástupci středočeských komunistů, Levicových klubů žen, Klubu českého pohraničí i Společnosti Ludvíka Svobody.

Závěr akce patřil vzpomínkám jednoho účastníka oné noci. Když uslyšel kaťuše Rudé armády, které umlčely poslední zbytky nacistické bestie, byla to prý nejkrásnější hudba, kterou v životě zažil... KSČM je proti fašismu, proti válce, za mír!

Zdeněk Štefek

V sobotu 25. června 2022 uskutečnil Marxisticko-leninský odborný klub spolu s vlasteneckými organizacemi, pod patronací kandidáta českých vlastenců a členů KSČM na Hrad Josefa Skály, přátelské setkání u příležitosti Dne genocidy slovanských národů.

Den genocidy Slovanů byl vyhlášen slovenskými bratry dne 8. června 2018 a na Slovanském sněmu v Praze potvrzen jako významný den. Datum každoročního připomenutí byl navržen příznačně na 22. červen, tedy den, kdy byl v roce 1941 napaden německými vrahy Sovětský svaz.

Na sněmu byl představen i slovanský symbol, osmicípá hvězda, která by měla každý rok upomínat na tisíciletou existenci všech slovanských národů, jež více či méně přečkaly nejstrašnější genocidu Slovanstva ve druhé světové válce.

Marxisticko-leninský odborný klub, spolu se Společností Ludvíka Svobody, Klubem českého pohraničí a dalšími vlasteneckými organizacemi se k odsouzení této historické křivdy na slovanských národech přihlásil a každoročně, v nejbližším možném termínu tohoto data, organizuje mírová vlastenecká setkání na různých významných místech, která jsou s těmito historickými událostmi a myšlenkami vlastenectví nějak spojena (v Karlových Varech u pomníku Karla Marxe, na Cínovci u památníku ochránců státních hranic). To letošní, v pořadí již „páté,“ se uskutečnilo v Praze.

Mezi přibližně šedesáti účastníky byli zástupci mnoha vlasteneckých organizací, členů KSČM a dalších účastníků, kteří na tuto událost nezapomínají a každý rok si ji připomínají. Proto, aby vyjádřili úctu a vděk všem, kteří se kdy v minulosti zasloužili o naplňování idejí slovanství a o jejich pokračování, všem těm, kteří se svým nezměrným hrdinstvím v největší a nejhroznější válce v dějinách lidstva, zasloužili o záchranu Slovanů před plánovaným vyhlazením. A také, aby se poklonili památce milionům lidí, kteří největší genocidu Slovanů nepřežili a vyjádřili zejména vděk Sovětskému svazu a jeho Rudé armádě za to, že český, moravský, slezský slovenský, lužickosrbský, polský, chorvatský, srbský, makedonský, černohorský, bulharský, bosňanský, ruský, ukrajinský, rusínský a běloruský, ale i jiné neslovanské národy zachránily před likvidací.

Průvodní slovo moderátora Milana Havlíčka, který sobotní matiné dobře, výstižně, a především se znalostí věci provázel, bylo proloženo nejen dobovými snímky a krátkými historickými filmovými sekvencemi historických událostí, ale i písněmi současných ruských umělců, kteří se pokrokovou tvorbou a uměním hlásí k odkazu svých hrdinných předků a významných osobností.

Předseda Slovanského výboru Jan Minář vzpomenul některá historická fakta, vyslovil se proti jejich falšování a zdůraznil, jak důležitý je pro současný svět život v míru.

Slovenský poslanec Ľuboš Blaha v pozdravném poselství připomněl hrůzy fašismu a podtrhl význam bratrství a soudržnosti slovanských národů. Uvedl, že během druhé světové války bylo zabito přes 30 milionů Slovanů. Zejména počet civilních obětí dětí, žen a starců nejvíce vypovídá o vyhlazovacích záměrech fašistů vůči slovanským národům. Zdůraznil, že je úkolem všech komunistů, vlasteneckých a levicových organizací, všech mírumilovných lidí zabránit narůstajícímu fašismu, nacismu a opakování válečných hrůz.

V diskusi bylo rovněž vysloveno politování, že komunističtí poslanci, pokud byli ve sněmovně, nenašli sílu a odvahu, aby vyzvali Parlament České republiky k oficiálnímu vyhlášení „22. června“ jako památného dne „Dne genocidy Slovanů“ v politickém kalendáři naší země, podobně jako to již v některých zemích zakotveno je.

Více jak dvouhodinové přátelské setkání bylo ukončeno slovanskou hymnou „Hej Slované“ a závěrečným slovem prezidentského kandidáta Josefa Skály.

Bylo příjemné „pobejt“, jak bylo na pozvánce uvedeno. Věřme, že každý z účastníků si odnesl další motivaci a povzbuzení k aktivnímu vystupování proti přípravám nové světové války a k boji za zachování světového míru.

Václav Čermák, předseda MLOK

2. července se konal v Praze sněm KČP. Předsedou partnerské organizace byl zvolen člen naší organizace, s. Jaroslav Hudec.

Gratulujeme!

 Komunistická strana Čech a Moravy, okresní výbor Benešov uspořádal v sobotu 2.července již 30. ročník Setkání pod Blaníkem na úpatí Velkého Blaníku u Louňovic. Počasí tradičně přálo. Celou akci velmi mile moderovala Marie Krejčová. Kromě asi 50 diváků se zúčastnil předseda středočeského KV KSČM Jan Klán, který také přítomné pozdravil a předsedové OV Benešov, Příbram, Praha-východ, Kolín, Kutná Hora a Rakovník. Zástupců a praporů KČP bylo letos velmi málo, protože se zároveň konal Celostátní sněm KČP. Setkání pozdravil i zástupce odborů Stanislav Grospič a kandidát na prezidenta Josef Skála. Milou atmosféru doplnila hudba a nechybělo ani občerstvení.

Před více jak devadesáti lety (19. ledna 1932) podal Klub komunistických poslanců návrh zákona na pomoc zakarpatskému lidu, těžce postiženému důsledky světové hospodářské krize. Návrh zákona se opíral o zprávu, kterou připravila delegace proletářských organizací po svém návratu z návštěvy Zakarpatské Ukrajiny.

 Komunističtí poslanci předložili v Národním shromáždění návrh zákona na podporu nezaměstnaným absolventům středních, odborných a vysokých škol, kteří nenašli zaměstnání nebo z něho byli propuštěni, ve výši 125 až 150 korun týdně.

V únoru byla v Ženevě zahájena odzbrojovací konference. Zúčastnilo se jí 61 států včetně Sovětského svazu a Spojených států. Na konferenci dominovala „německá“ otázka. Pro nesmiřitelné rozpory mezi imperialistickými státy skončila nezdarem.

Z podnětu KSČ byl 10. února uspořádán celostátní Den boje proti nezaměstnanosti. Byl projevem jednotné fronty zaměstnaných a nezaměstnaných dělníků. Předcházela mu řada demonstrací. V Praze bylo jeho uspořádání zakázáno. Přes všechna perzekuční opatření však proběhl jako mohutná bojová demonstrace, které se zúčastnilo více než 400 tisíc dělníků. Velké množství demonstrací a hladových pochodů proběhlo na Slovensku.

Po celé Zakarpatské Ukrajině se konaly demonstrace rolníků, dělníků a nezaměstnaných proti bídě a hladu. V obci Turja Pasika na Zakarpatské Ukrajině byl při protestu zemědělců proti odvážení zatčených zemědělských dělníků četníky jeden rolník zastřelen a pět těžce zraněno.

V Martině se konala konference jednotné fronty proti odbourávání průmyslu na Slovensku.

Byla zakázána činnost Rudé pomoci v Československu.

Ústřední výbor Komunistického svazu mládeže Československa se na svém zasedání rozhodl organizovat hnutí solidarity se Sovětským svazem.

Na veřejné březnové studentské schůzi v Národním domě na Vinohradech byl přijat návrh programu Jednoty nemajetných a pokrokových studentů, který organizoval pokrokové studentstvo v boji za zlepšení sociálních poměrů studujících, proti perzekuci pokrokových učitelů a studentských funkcionářů. Vytyčil boj proti nebezpečí fašizace vysokých škol; za solidaritu s třídním bojem proletariátu.

Ústřední výbor strany se obrátil na výkonné výbory československé a německé sociálně demokratické strany a strany čs. národních socialistů s otevřeným dopisem Nabízíme socialistickým stranám společný boj proti hladu, fašismu a válce! Následně byl 31. března v Rudém právu uveřejněn dopis ÚV KSČ vedením těchto stran „Odpovídáme socialistickým stranám na jejich odmítnutí společného boje proti hladu, fašismu a válce!“

V hořících šachtách severočeského dolu Koh-i-noor v Lomu u Mostu bylo při protipožárních opatřeních zazděno zaživa osm horníků. Tato katastrofa, dokumentovala bezohlednou praxi těžařů uhlobaronů a byla jedním z podnětů k vypuknutí Mostecké stávky.

Komunisté přijali rezoluci „Proti imperialistické válce – za proletářské východisko z krize.“ Vytyčili jako naléhavý úkol stupňovat hospodářský boj; spojovat jej s politickým a masovými politickými stávkami. Největší z nich – Mostecká stávka, kterou zahájili horníci severočeského revíru proti chystanému propouštění a snižování mezd, probíhala od 23. března do 19. dubna 1932. Komunistům se podařilo vytvořit širokou jednotnou frontu a pod heslem „Jednota – stávka – vítězství“ vstoupilo na její výzvu do stávky na 25 tisíc pracujících z celého Mostecka.

Vedení komunistické strany se podílelo přímo na řízení stávkového hnutí. Při generální stávce, vyhlášené na 13. dubna, byli u Mostu dva horníci zastřeleni a desítky dalších zraněno. 19. dubna byla organizovaně a úspěšně zakončena. Mostecká stávka byla vyvrcholením zápasů vedených komunistickou stranou v letech hospodářské krize a největší třídní srážkou na evropském kontinentě v tomto období. Její velký význam byl především v tvůrčím uplatnění jednotné fronty.

Na podporu boje severočeských horníků vstoupilo 29. a 30. března do stávky osm tisíc ostravských horníků a čtyři tisíce horníků kladenského revíru. Počátkem dubna vyhlásili solidární stávku handlovští horníci.

Stávkou tří tisíc dělníků na stavbě železniční tratě Červená Skala – Margecany vyvrcholilo stávkové hnutí na Slovensku (Banská Bystrica, Martin, Liptovský Mikuláš). Stávka probíhala pod vlivem mostecké stávky a stávkující dosáhli zvýšení mezd a úpravy pracovní doby. Stávka měla dramatický průběh v Telgártu (později Švermovo), kde četníci jednoho dělníka zastřelili a další čtyři zranili.

Ve stranickém tisku se rozvinula diskuse o zásadních problémech – o válce a míru, o národnostní otázce, o používání taktiky jednotné fronty atd.

V červnu bylo střelbou do nezaměstnaných v Holíči na západním Slovensku zraněno několik dělníků. V Pohorelé (okres Banská Bystrica) četníci stříleli do dělníků, kteří žádali propuštění eskortovaných soudruhů.

Vláda opět rozpustila Komunistický svaz mládeže Československa a zahájila zatýkání jeho funkcionářů.

Ve dnech 5. a 6. července se konal Kongres komunistické mládeže Slovenska, jehož se zúčastnilo tisíc delegátů. Rozpracoval linii boje proti fašismu.

O tři dny později bylo policejně rozpuštěno ústředí Rudých odborů a krajská rada Rudých odborů v Praze, v následujících dnech krajské rady Rudých odborů v Brně a v Ostravě. Řada funkcionářů byla zatčena.

17. července se sešel První řádný sjezd Svazu přátel SSSR, který měl v té době již 15 tisíc členů a již od 15. února vydával časopis Svět sovětů.

Koncem července vyšla v Rudém právu stať Klementa Gottwalda, která upozorňovala na vzrůstající nebezpečí fašismu v Německu a poukazovala na nutnost sjednocení dělnické třídy v boji proti reakci.

V Německu zaznamenali nacisté v parlamentních volbách další vzestup. Získali 230 mandátů oproti 107 mandátům v roce 1930. Komunistická strana Německa získala 89 mandátů (oproti 77) a sociální demokracie dostala 133 mandátů, a tím zaznamenala ztrátu 10 mandátů oproti roku 1930.

Koncem srpna se v Moskvě konalo XII. zasedání exekutivy Komunistické internacionály. Mobilizovalo masy proti nástupu fašismu, imperialismu a válce. V Amsterodamu pak zasedal Mezinárodní kongres proti válce a fašismu za účasti delegátů z 25 zemí.

V září se konaly Národní sjezdy proti válce a fašismu v Belgii, Nizozemí, Československu, Bulharsku, Francii, Švýcarsku, v Kodani (pro skandinávské země), v Melbourne, v Šanghaji (pro země Dálného východu), v Montevideu (pro Latinskou Ameriku).

V období příprav na oslavy 15. výročí VŘSR zastavilo prezídium zemského soudu v Bratislavě opět činnost Svazu přátel SSSR na Slovensku. V českých zemích byl obdobný zákaz vydán v říjnu 1932. Činnost Svazu přátel SSSR byla obnovena až po dvou letech.

V Praze se ve dnech 15. a 16. října konalo zasedání ÚV KSČ. Projednalo referát Klementa Gottwalda a přijalo rezoluci „Konec kapitalistické stabilizace a příprava mas na rozhodující boje o moc.“ S koreferáty vystoupili Rudolf Slánský k „organizačním otázkám“, Jan Šverma k „taktice jednotné fronty“, Josef Guttmann k „hnutí rolnictva“ a Bruno Köhler k „boji proti nacionálnímu útlaku“.

Ve stejný den uzavřela Hlinkova slovenská ľudová strana politickou dohodu se slovenskou Národní stranou, na jejímž základě obě strany vytvořily společný autonomistický blok, sjednocující politickou pravici na Slovensku.

19. října bylo vydáno provolání ÚV KSČ k 15. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Ve stejném období proběhla v Praze demonstrační stávka kovodělníků proti nesnesitelným poměrům v závodech a dalšímu snižování mezd. Demonstrující kováci si za svého mluvčího zvolili Antonína Zápotockého.

Koncem října byla jmenována dvanáctá československá vláda, která zůstávala vládou tzv. široké koalice. Do jejího čela byl postaven agrárník Jan Malypetr. Vláda vystupovala velmi tvrdě proti revolučnímu a demokratickému hnutí a prováděla rozsáhlou perzekuci komunistické strany. V době jejího působení se začaly v Československu otevřeně formovat fašistické síly.

Na konci října měla komunistická strana 60 tisíc členů. Z celkového počtu 3692 stranických buněk bylo 437 závodních (11,2 %), 486 uličních (14,2 %) a 2769 místních (74,6 %).

Počátkem listopadu začala v rosicko-oslavanském revíru stávka více než dvou tisíc horníků. Trvala 16 týdnů, a i když nedosáhla odvolání snížení mezd, měla výrazný politický význam a stala se nejurputnějším třídním bojem v období hospodářské krize u nás.

V Německu se konaly nové volby do Říšského sněmu, který v důsledku dělnických demonstrací vyslovil nedůvěru vládě a byl rozpuštěn. Nacisté ztratili přes 2 milióny hlasů a 34 mandáty, zůstalo jim 196 křesel. Komunistická strana získala 700 tisíc nových hlasů a celkem 100 mandátů, sociální demokracie ztratila 11 mandátů.

V pražské Lucerně pronesl Klement Gottwald projev k 15. výročí Velké říjnové socialistické revoluce na manifestaci, která byla vyvrcholením oslav v celém Československu.

Na Horehroní probíhal boj venkovského lidu proti daním a exekucím. Byl potlačen střelbou četníků, při níž byli v Polomce 16. listopadu dva demonstranti usmrceni.

V Žilině se konala celoslovenská konference KSČ. Projednala nejdůležitější problémy komunistického hnutí na Slovensku a další úkoly strany v době vrcholící hospodářské krize.

V Pardubicích se koncem listopadu konala celostátní konference 125 dělnických družstev. Odsoudila vyloučení Včely a 55 dalších družstev z Ústředního svazu československých družstev (ÚSČD) jako rozbíjení jednoty dělnického družstevnictví a vytyčila program proletářského družstevnictví.

Na přelomu listopadu a prosince byla podepsána smlouva o neútočení mezi Sovětským svazem a Francií.

V roce 1932 vyšel spis Bedřicha Engelse Ludvík Feuerbach a vyústění německé klasické filozofie. Připojeny byly Marxovy Teze o Feuerbachovi, stať ze Svaté rodiny aj. Knihu vydal v Knihovně marxistické teorie a praxe K. Borecký. Dále vyšly Engelsovy spisy Bytová otázka (v knihovně Levé fronty) a Vývoj socialismu od utopie k vědě v překladu Ladislava Štolla v Malé knihovně leninismu.

Hnědý mor se šířil Evropou a nebezpečí války rostlo, ale o tom až příště.

 (MiHav)

Červenec

 1. 7. 1990 byla zrušena VARŠAVSKÁ SMLOUVA
 2. 7. 1951 v Babicích byli zavražděni funkcionáři MNV a KSČ
 2. 7. 1976 sjednocení Vietnamu – Vietnamská socialistická republika
 5. 7.   863 příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
 6. 7. 1415 byl upálen Mistr Jan Hus
11. 7. 1951 Den Pohraniční Stráže
14. 7. 1420 bitva na Vítkově, husité vedení Janem Žižkou porazili křižáky
14. 7. 1789 pádem Bastily začala Velká francouzská revoluce
17. 7. 1936 povstání v Maroku, počátek Občanské války ve Španělsku
17. 7. 1945 začala konference antifašistické koalice v Postupimi
18. 7. 1941 podepsána čs.-sovětská úmluva o válečné spolupráci a souhlasu
      budovat na území SSSR čs. vojenské jednotky
21. 7. 1880 se narodil Milan Rastislav ŠTEFÁNIK, slovenský astronom, politik
21. 7. 1969 vstoupil Neil Armstrong jako první člověk na Měsíc
26. 7. 1956 útok na kasárna Moncada na Kubě
27. 7. 1953 byla v Koreji podepsána dohoda o příměří
28. 7. 1914 začala 1. světová válka (padlo v ní téměř 140 tisíc Čechů)
30. 7. 1419 pražská defenestrace, vypukla husitská revoluce v Čechách
31. 7. 1942 byla v KT Ravensbrück umučena novinářka Jožka Jabůrková

Srpen

 1. 8.1912 se narodil v Lounech Otakar Jaroš. Padl při obraně Sokolova.
 2. 8. 1945 zveřejnění závěrů postupimské konference o odsunu německého
     obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska
 5. 8. 1895 zemřel Bedřich Engels
 6. 8. 1945 USA svrhly na Hirošimu první atomovou bombu
 9. 8. 1945 USA svrhly druhou atomovou bombu na Nagasaki
13. 8. 1871 se narodil Karl Liebknecht, zakladatel KS Německa
21. 8. 1942 začala bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
21. 8. 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila na území ČSSR
23. 8. 1939 podepsána Smlouva o neútočení mezi SSSR a Německem
28. 8. 1903 se narodila Gusta Fučíková
29. 8. 1944 začalo Slovenské národní povstání

31. 8. 1940 říšský protektor K. Neurath a K. H. Frank předložili Hitlerovi
      návrhy na likvidaci českého národa

Výzva k účasti na volbách, netýká se jen důchodců, ale všech lidí nespokojených se současným stavem. Nevolte žádné malé strany a hnutí – tím se ničeho nedosáhne a pomůžete jenom „pětidemolici“ k likvidaci Česka.

To, co je dole napsané, sice neobsáhne jedna strana, ale pokud budeme každý volit jednu ze 4 stran podle toho, která se nám nejvíc zamlouvá, můžeme toho dosáhnout:

1 - ANO (ekonomika), 

2 - SPD (nepracující vyžírky, EU), 

3 - ČSSD (alespoň fungovaly pro lidi),

4 – KSČM (aspoň neotravují s kravinami),

tak kompletně odstavíme ODS, TOP 09, STAN a Piráty!!! A minimálně 2 z těchto stran pošleme do pekel a ty další 2 strany se nedostanou přes 10 % a budou se třást strachy a držet si palce, aby nedopadli jako TOP a STAN. 

Tak do toho důchodci! Než nám volební právo SEBERE p. ADAMOVÁ – PEKAROVÁ z TOP 09, jak už kolikrát avizovala!!!

Stanislav Šrámek

Významné životní výročí v červenci a srpnu 2022 oslavují:

Červenec
Josef Engel 80 let Mnichovice
Zdeňka Převorovská 75 let Máslovice
Václav Štecher 95 let Nehvizdy
Josef Píša 75 let Měšice
František Horák 75 let Klecany
Bohumil Lisa 80 let Čelákovice
František Seibt 80 let Nehvizdy
Ladislav Morávek 75 let Úvaly
Marie  Rychlovská   90 let Říčany

Ke konci července se dožívá krásných devadesáti let soudružka Marie Rychlovská. Je věrnou stoupenkou komunistické myšlenky sociální spravedlnosti a dokud jí to zdraví dovolilo, byla i velmi aktivní při práci v ZO. Od mládí (až doposud) se stará o pomníky padlých rudoarmějců v Říčanech i okolí.

Děkujeme jí za práci, kterou pro stranu vykonala, a do dalších let jí přejeme hodně zdraví a radosti v životě.

Za ZO KSČM Říčany Eva Atassi

Dne 31.5.2022 zemřel dlouholetý člen ZO KSČM Kunice Jaroslav Saller z Hrusic. Čest jeho památce!
                                                                                           Za ZO KSČM Kunice  Vladislav Zima

Zpravodaj vydává OV KSČM Praha-východ. Naše web stránky: tresnicka.kscm.cz
Elektronická pošta: ov.prvych@kscm.cz; Telefon 222 897 460 nebo mobil 725 646 019